|
|
Populační vývoj správních obvodů hlavního města Prahy mezi roky 2001 a 2013
Křenková, Lenka ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Hlavním cílem práce je postihnout populační vývoj správních obvodů hlavního města Prahy mezi rokem 2001 a 2013. V jejím rámci jsou zkoumány procesy úmrtnosti, porodnosti, migrace a stárnutí obyvatelstva. Provedeno bylo také dotazníkové šetření, které se zaměřilo na politiky správních obvodů související s aspekty ovlivňující demografickou strukturu obvodu. Práce odhalila, že střední délka života v Praze a jejích správních obvodech rostla, přičemž u mužů rychleji než u žen. Úhrnná plodnost také narostla, stejně tak průměrný věk matek při narození dítěte. Migrací, zejména vnitřní, ztrácí obyvatelstvo pražské centrum, zatímco správní obvody na okraji Prahy jsou migračně ziskové. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Proměny počtu žáků základních škol v souvislosti s populačním vývojem v obcích Česka
Kusovská, Marie ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kučerová, Silvie Rita (oponent) ; Fiala, Tomáš (oponent)
Proměny počtu žáků základních škol v souvislosti s populačním vývojem v obcích Česka Abstrakt Populační vývoj Česka po roce 1990 byl ve znamení prudkého poklesu porodnosti až na historická minima následovaného opět pozvolným nárůstem. Výsledkem jsou nestejně velké kohorty živě narozených, následně vstupující do vzdělávací soustavy. Navíc zejména vlivem procesu suburbanizace došlo ke změnám v rozmístění obyvatel. Výsledkem působení těchto faktorů je vznik oblastí, ve kterých kapacity základních škol neodpovídají počtu dětí v dané věkové kategorii, ať už se jedná o nedostatek míst ve školách, či naopak nedostatek žáků pro chod školy. Cílem práce je analyzovat regionální populační vývoj Česka po roce 1990, včetně změn prostorového vzorce osob ve věku povinné školní docházky (6-14 let). Získané poznatky jsou dány do souvislosti se změnami prostorového vzorce žáků základních škol a také s maximálními kapacitami základních škol. Celá analýza proběhla v rámci spádových regionů úplných devítiletých základních škol, které byly vytvořeny na základě nejkratší vzdálenosti po silnici z obce do nejbližší úplné základní školy. Byly použity metody Webbův graf a prostorová autokorelace, které jsou vhodné pro analýzy na regionální úrovni. Po roce 1990 došlo ke kompletní proměně prostorového vzorce populačního vývoje, původně...
|
|
|
Populační vývoj zemí po demografické revoluci
Vítková, Lucie ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent) ; Langhamrová, Jitka (oponent)
Lucie Vítková: Populační vývoj zemí po demografické revoluci Abstrakt Předmětem práce je analýza hlavních rysů populačního vývoje zemí po degrafické revoluci (demograficky vyspělých) a otázka, zda dochází k homogenizaci jejich populačního vývoje. Demografická revoluce je kvalitativní změnou z extenzivního na intenzivní charakter demografické reprodukce a je podmíněna modernizací. Objektem práce jsou země označované nejen jako demograficky vyspělé, ale řazené také mezi tzv. vyspělé země. Tyto země ukončily demografickou revoluci nejpozději v polovině 20. století, což je počátek sledovaného období většiny provedených analýz. Demografická reprodukce probíhá v relativně pevných biologických mantinelech, což vede k její homogenizaci. Během demografické revoluce narostla váha podmíněností společenských, ty jsou příčinou vývojových proměn a specifických rysů, v případě stejných podmínek pak přispívají k homogenizaci vývoje. Předpoklad rozdílných rysů populačního vývoje z důvodu rozdílných společenských podmínek v zemích bývalého východního a západního bloku se potvrdil nejen při dílčích analýzách vývoje hlavních demografických ukazatelů, ale i při seskupení zemí prostřednictvím shlukové analýzy. Hlavní trendy populačního vývoje proběhly nejdříve ve většině zemí západního bloku, později v zemích jižní Evropy a...
|
|
|
Proměny počtu žáků základních škol v souvislosti s populačním vývojem v obcích Česka
Kusovská, Marie
Proměny počtu žáků základních škol v souvislosti s populačním vývojem v obcích Česka Abstrakt Populační vývoj Česka po roce 1990 byl ve znamení prudkého poklesu porodnosti až na historická minima následovaného opět pozvolným nárůstem. Výsledkem jsou nestejně velké kohorty živě narozených, následně vstupující do vzdělávací soustavy. Navíc zejména vlivem procesu suburbanizace došlo ke změnám v rozmístění obyvatel. Výsledkem působení těchto faktorů je vznik oblastí, ve kterých kapacity základních škol neodpovídají počtu dětí v dané věkové kategorii, ať už se jedná o nedostatek míst ve školách, či naopak nedostatek žáků pro chod školy. Cílem práce je analyzovat regionální populační vývoj Česka po roce 1990, včetně změn prostorového vzorce osob ve věku povinné školní docházky (6-14 let). Získané poznatky jsou dány do souvislosti se změnami prostorového vzorce žáků základních škol a také s maximálními kapacitami základních škol. Celá analýza proběhla v rámci spádových regionů úplných devítiletých základních škol, které byly vytvořeny na základě nejkratší vzdálenosti po silnici z obce do nejbližší úplné základní školy. Byly použity metody Webbův graf a prostorová autokorelace, které jsou vhodné pro analýzy na regionální úrovni. Po roce 1990 došlo ke kompletní proměně prostorového vzorce populačního vývoje, původně...
|
|
|
Populační vývoj ve Švédsku od roku 1960
Nováková, Iveta ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Populační vývoj ve Švédsku od roku 1960 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá populačním vývojem ve Švédsku mezi lety 1960 a 2018. Hlavním cílem práce je zhodnotit v kontextu vybraných demografických charakteristik průběh demografických změn, které se v zemi objevily po roce 1960. Výsledkem jsou změny v úrovni demografické reprodukce, které jsou označovány jako druhý demografický přechod. Od 60. let 20. století do současnosti došlo ve Švédsku k nárůstu průměrného věku při prvním sňatku, ke zvýšení průměrného věku matky při porodu a k nárůstu počtu rozvodů. V průběhu sledovaného období švédská populace stárla, podíl předproduktivní složky obyvatelstva klesl, zatímco podíl postproduktivní složky v populaci vzrostl. Demografické stárnutí a vysoká intenzita plodnosti ovlivnila nárůst hodnot indexu ekonomického zatížení. Vývoj úhrnné plodnosti ve Švédsku bývá pro svou specifickou kolísavost přirovnáván k horské dráze. Od roku 1960 do roku 2018 Švédsko zaznamenalo pokles intenzity úmrtnosti, zejména ve vyšších věkových skupinách a do jednoho roku života. Zlepšení lékařské péče přispělo k prodloužení naděje na dožití při narození. Švédsko je se svou genderově neutrální rodinnou a sociální politikou inspirativní pro ostatní země Evropy. Klíčová slova: populační vývoj, Švédsko, druhý demografický přechod,...
|
|
|
Vliv úrovně plodnosti žen na jejich zaměstnanost v USA mezi lety 1987 a 2003
Retter, Maria ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Vliv úrovně plodnosti žen na jejich zaměstnanost v USA mezi lety 1987 a 2003 Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na odhalení vztahu mezi úrovní plodnosti a zaměstnanosti žen v USA na základě dat longitudinálního šetření, které se uskutečnilo ve třech vlnách v letech 1987-1988, 1992-1994 a 2001-2003 s ohledem na populační vývoj od druhé poloviny 20. sto- letí. Cílem je prozkoumat existenci vztahu mezi plodností žen a jejich zaměstnaností s ohledem na přítomnost dětí v domácnosti, charakteristikami ženy, jako úroveň dosaženého vzdělaní, rodinný stav a věk. Aplikována je metoda binární a multinomické vícenásobné lo- gistické regrese. Výsledkem analýzy je, že poměr šancí ženy být zaměstnanou je statisticky signifikantně ovlivněn počtem dětí, věkem dětí přítomných v domácnosti a úrovní dosaženého vzdělaní na souboru dat šetření první a druhé vlny. Na poměr šancí ženy být zaměstnanou má určitý vliv i rodinný stav a věk ženy. Dalším poznatkem je, že poměr šancí ženy zůstat, přijít nebo sehnat nové zaměstnaní je také ovlivněno počtem nově přibylých dětí v domácnosti, úrovní dosaženého vzdělaní a věkem ženy. Klíčová slova: Populační vývoj, plodnost, zaměstnanost žen, USA, logistická regrese
|
|
|
Vývoj bytové výstavby v souvislosti s regionálním populačním vývojem Česka
Janda, Martin ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Vývoj bytové výstavby v souvislosti s regionálním populačním vývojem Česka Abstrakt Hlavním cílem této práce je zanalyzovat a popsat vývoj bytové výstavby v souvislosti s regionálním populačním vývojem Česka v letech 2000-2019. K analýze dat byly využity prostorová autokorelace (LISA) a Webbův graf, který se využívá k analýzám regionálního populačního vývoje. Sledovány jsou oblasti s nadprůměrnou a naopak podprůměrnou bytovou výstavbou ve čtyřech pětiletých obdobích. Tyto oblasti jsou vzájemně konfrontovány z pohledu jejich populačního vývoje. Hlavním výsledkem práce je potvrzení předpokladu, že oblasti s nadprůměrnou bytovou výstavbou se ve většině případů vyznačují také nadprůměrným populačním přírůstkem a nacházejí se v zázemí velkých měst (především Prahy) v rámci procesu suburbanizace. Klíčová slova: populační vývoj, bytová výstavba, Webbův graf, prostorová autokorelace, Česko
|
|
|
Populační vývoj Izraele
Benešová, Tereza ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kulhánová, Ivana (oponent)
Cílem předkládané práce je analyzovat a popsat populační vývoj Izraele mezi lety 1948-2018. Pro analýzu jsou využívány základní popisné demografické ukazatele intenzity plodnosti, úmrtnosti a mezinárodní migrace. Prostor je věnován i věkovým a pohlavním strukturám obyvatelstva. Ukazatele jsou spočítány nebo převzaty z odhadů, které jsou založeny na předchozích cenzech a evidenci pohybu obyvatelstva. V práci jsou identifikovány rozdíly a podobnosti v populačním vývoji jednotlivých náboženských a národnostních skupin. Součástí je také mezinárodní srovnání a nástin budoucího populačního vývoje Izraele po roce 2018. Z výsledků vyplývá, že intenzita plodnosti byla po většinu sledovaného období nejvyšší u muslimů, nicméně v posledních letech došlo v této skupině k poklesu a přiblížení židovské části populace. Úmrtnostní poměry se zlepšovaly ve všech skupinách obyvatel, což potvrzuje rostoucí naděje dožití. Celkový přírůstek obyvatel Izraele byl po celé sledované období dominantně ovlivněn mechanickou měnou. Migrace byla důležitým faktorem ovlivňujícím populační vývoj Izraele, mezi hlavní zdrojové oblasti imigrantů patří především Evropa. Klíčová slova Izrael, populační vývoj, náboženské a národnostní skupiny, migrace, plodnost, úmrtnost Počet znaků bez mezer: 80 572
|
|
|
Vývoj a struktura osídlení Jihomoravského kraje
Zemánková, Petra
Diplomová práce se zabývá strukturou a vývojem osídlení v Jihomoravském kraji. Nejprve je zpracován literární přehled, který je zaměřen na vývoj osídlení českého venkova, demografický přechod a typologii venkova. V následující kapitole je vymezen venkov podle vybraných definic. Na to navazuje charakteristika venkovských oblastí v jednotlivých správních obvodech obcí s rozšířenou působností. Dále je zpracován populační vývoj z dlouhodobého a krátkodobého hlediska na jihomoravském venkově. Na základě bodové metody, která zahrnuje pět ukazatelů (hrubé míry přirozeného přírůstku, hrubé míry migračního salda, indexu stáří, dojížďky do zaměstnání a škol), je vytvořená typologie na základě rozvoje venkova. Výsledná typologie je rozdělena do čtyř typů. Získané výsledky jsou interpretovány ve formě tabulek, grafů a kartografických výstupů.
|
|
|
Vývoj obyvatelstva ve městě Brně v letech 1880-1910
Horáková, Lucie ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Velková, Alice (oponent)
Vývoj obyvatelstva ve městě Brně v letech 1880-1910 Abstrakt Cílem této práce je analýza a popis populačního vývoje v Brně v letech 1880-1910. Demografická analýza byla provedena na základě dat ze Sčítání lidu (1880, 1890, 1900 a 1910) a z dat Pohybů obyvatelstva (1881-1910), pro zpracování analýzy byly použity základní demografické metody. Práce je členěna do šesti kapitol, které čtenáře postupně seznamují se socioekonomickými a demografickými charakteristikami obyvatelstva v Brně. Na přelomu 19. a 20. století probíhala i v Brně první fáze demografické revoluce. Ve sledovaném období došlo k nárůstu počtu obyvatel města Brna, zejména migrací, a ke změně věkové struktury, která je charakterizována zestárnutím populace. Úroveň plodnosti a úmrtnosti se postupně snižovaly, zatímco úroveň sňatečnosti rostla. Klíčová slova: obyvatelstvo, populační vývoj, historická demografie, město Brno
|
host ::
RSS.