Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 101 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Study of antimicrobial substances of ginger
Ciburová, Alena ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
For thousands of years ginger rhizomes are used in traditional Chinese medicine. Because of his significant pungent flavour is commonly used in foods and beverages all over the world. Nowadays many of the beneficial pharmacological positive effects of ginger rhizomes are identified. Their occurrence is due to the high concentration of bioactive compounds. This thesis is focused on analysing of occurrence of bioactive compounds such as polyphenols and flavonoids and their influence on antioxidation and antimicrobial properties of samples of fresh and dried ginger. The results show that for extraction of bioactive compounds in different ginger samples is more suitable to use different types of extraction solvents. The highest antioxidation activity was measured for macerate of 100% bio ginger tea from Sonnentor company in 96% ethanol. Antimicrobial properties were showed only for 100% bio ginger tea against gram-positive bacteria Microccocus luteus.
Charakterizace odrůd minoritního ovoce z hlediska využití v potravinářském průmyslu
Jurečková, Zuzana ; Vítová, Eva (oponent) ; Golian, Jozef (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Závěrečná práce se zabývá jednou skupinou drobného ovoce, rodu Ribes tedy rybízem a angreštem. Posuzuje jejich fyzikální a chemické parametry s ohledem na možnost využití v těchto vlastností pro návrh nového typu výrobku – nápoje. Pro hodnocení byly vybrány titrační, spektrometrické a jiné metody pro hodnocení těchto vlastností. Těchto metod bylo k dispozici celkem patnáct (celková výtěžnost šťávy, pH šťávy, celková sušina, rozpustná sušina plodů, titrační kyselost, formolové číslo, obsah redukujících sacharidů, obsah D-glukosy, D-fruktosy a sacharosy, celkový obsah polyfenolických látek, anthokyanových barviv, vitamin C a celková antioxidační kapacita) a pro stanovení minerálních prvků bylo vybráno celkem devět analytů (měď, železo, hořčík, fosfor, zinek, mangan, draslík, vápník a sodík). Po dva roky (sklizeň 2014 a 2015) byly tyto parametry sledovány u barevných variant rybízů (bílý, červený a černý) a angreštů (zelenoplodé, žlutoplodé a červenoplodé). Ve skupině rybízů bylo celkem testováno šest odrůd bílých – Olin, Jantar, Primus, Blanka, Viktoria a Orion, jedenáct odrůd červených rybízů – Junnifer, Jesan, Detvan, Rovada, Rubigo, J.V.Tets, Tatran, Losan, Kozolupský raný, Stanca, NŠLS 11/6 a jedenáct odrůd černých odrůd rybízů – Ometa, Démon, Triton, Ben Hope, Ruben, Ben Gairm, Ben Lomond, Morávia, Ben Conan, Fokus a Ceres. Celkem bylo testováno pět odrůd zelenoplodých angreštů – Zebín, Mucurines, Rixanta, Rodnik a Prima. Žlutoplodé angrešty byly k dispozici čtyři odrůdy – Citronový obří, Invicta, Zlatý Fík a Darek. Mezi červenoplodé angrešty patřily odrůdy – Rolonda, Alan, Karát, Karmen, Krasnoslawjanskij, Himnomacki Rot, Remarka, Tamara a Černý Neguš. Pomocí Tukeyho testu byla provedena analýza a pomocí bodového hodnocení jednotlivých odrůd na základě výsledků z jednotlivých analýz, byl sestaven seznam doporučených odrůd pro další práci vývoje nového nápoje. Bohužel v roce 2015 bylo velmi málo plodů zelenoplodých a žlutoplodých angreštů, proto bylo rozhodnuto, že objem plodů připadne na testování bioaktivních látek. Proto v závěru práce není možné objektivně vyhodnotit tyto odrůdy angreštů v celém rozsahu analýz. Přistoupilo se proto k bodovému hodnocení odrůd na základě průměrů jednotlivých odrůd. Červenoplodé odrůdy byly k dispozici v plném množství, a proto mohlo proběhnout hodnocení v plném rozsahu. Nejvýznamnější rozdíly mezi odrůdami červených plodů angreštů bylo v obsahu bioaktivních látek (obsah polyfenolických látek, anthokyanových barviv, vitaminu C) a antioxidačních kapacitě. Tyto výsledky byly poskytnuty potravinářskému subjektu, který s těmito hodnotami nadále pracoval. Na základě tohoto projektu byl vypracován užitný vzor č. PUV 2016-33171 a výsledný kombinovaný nápoj na bázi vína a ovocné šťávy.
Vývoj nových typů energetických nápojů na bázi kávy s aktivními složkami
Dudrová, Markéta ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem a přípravou nových energetických nápojů s přídavkem aktivních rostlinných složek ve volné a enkapsulované formě. Teoretická část je zaměřena na charakterizaci energetických nápojů, hlavních složek a jejich vlastností i účinků na lidský organismus. Experimentální část se zabývá přípravou rostlinných extraktů, jejich charakterizací a následnou enkapsulací do liposomových částic. U všech částic byla stanovena velikost, koloidní stabilita, dlouhodobá stabilita, antioxidační aktivita a enkapsulační účinnost. Dále byly vytvořeny energetické nápoje, jejichž základem byly různé druhy kávy, které byly obohaceny o volný nebo enkapsulovaný extrakt z guarany, kustovnice, matchy nebo kakaa. U připravených energetických nápojů byl sledován obsah kofeinu, cukrů, polyfenolů a také antioxidační aktivita. Na závěr byly vybrané energetické nápoje podrobeny senzorické analýze, kde byl hodnocen vzhled, barva, vůně i chuť.
Study of natural compounds of elderberry flowers
Pončíková, Alžbeta ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
The aim of this bachelor thesis was to determine the concentration of bioactive substances such as polyphenols and flavonoids and also the total antioxidant capacity in extracts from flowers of elder. The second part was the subject of an experiment to determine the antimicrobial activity. The theoretical part deals with the description of individual bioactive substances, the description of the elder and the bacteria used. In the experimental part, aqueous extracts were prepared, in which total polyphenols, flavonoids and oxidizing activity were determined. The results of the determination of polyphenols and flavonoids show that in order to achieve a higher content of flavonoids and polyphenols, it is more appropriate to use the highest possible initial temperature for leaching the base flower. No significant differences were found when comparing the antioxidant activity of solutions from the average values. The extracts did not show significant antimicrobial activity.
Stanovení vybraných parametrů ve speciálních typech piv vařených v ČR
Fähnrichová, Nikola ; Divišová, Radka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřená na analýzu speciálních typů piv vařených v České republice pomocí třech instrumentálních metod. Pro určení polyfenolických látek byla použita kapalinová chromatografie HPLC, k organickým kyselinám posloužila iontová chromatografie IC a pro elementární analýzu optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem ICP-OES. V teoretické části je popsána technologie výroby piva. Část je také věnována chemickému složení piva, zejména pak skupinám látek, které byly v této práci analyzovány. Popsán je také princip použitých metod. Experimentální část se zabývá přípravou vzorků, kalibračních roztoků a postupem analýzy. Ve výsledcích a diskuzi jsou zpracovány veškeré výsledky a porovnány se zahraničními studiemi. Pro analýzu bylo použito osmnáct různých speciálních typů piv vyrobených v České republice.
Extrakce antioxidantů z bezových květů a úchova extraktu pro další možné využití
Krůzová, Sabina ; Němcová, Andrea (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá extrakcí antioxidantů z bezových květů a způsobem uchovávání získaného extraktu. Bezové květy, které vznikají při stříhání stromů jako odpadní produkt a po zpracování by mohly sloužit jako ingredience do kosmetických produktů na tělo i pleť, nebo také v lázeňství, jako přísada do koupelí. V teoretické části jsou informace o bezu černém, jeho botanická charakteristika, využití a obsahové látky. Dále je zde psáno o nejvíce zastoupených antioxidantech, které jsou obsaženy v květech bezu. Mimo jiné je zde i zmíněna kapitola o lyofilizaci, jakožto informace o metodě, která byla využita k zakoncentrování extraktu. A poslední velkou kapitolu zaujímá trocha teorie o kapalinové chromatografii, která v tomto případě sloužila jako analytický nástroj pro charakterizaci látek obsažených ve výsledném extraktu. Experimentální část práce popisuje optimalizační kroky při přípravě extraktu, s co největším obsahem polyfenolických sloučenin, ve kterých bylo zjištěno, že při použití destilované vody, je optimální poměr vody a sušených květů 1:10. Optimální teplota vody pro extrakci je 100 °C a bylo zjištěno, že doba louhování květů nemá významný vliv na obsah získaných polyfenolů. Pro zakoncentrovaní extraktu byla využita metoda lyofilizace, díky které byl získán suchý prášek světle hnědé barvy, který je možné uchovávat dlouhou dobu ve stabilní podobě. Tento lyofilizát byl dále podrobován zkouškám ohledně různých vlastností, jako je pH, hustota, hořlavost, rozpustnost, index lomu. Dále byla stanovována také antioxidační aktivita, která byla stanovena spektrofotometricky metodou DPPH, při které bylo zjištěno, že zhášecí aktivita je 64,9 %. Při stanovení těžkých kovů metodou ICP-OES byl zjištěn obsah olova a chromu ve stopovém množství. Kapalinovou chromatografií byl nakonec analyzován obsah vybraných polyfenolických sloučenin, obsah kyseliny kávové 59,6 mgl1, chlorogenové 398 mgl1 a kyselina ferulová nebyla detekována. Analýzy a měření byly prováděny u 1% roztoku lyofilizátu v čištěné vodě, zejména z důvodu, že do kosmetických produktů by se přidával extrakt v množství 1 %. V posledním kroku byla připravena pleťová voda s obsahem extraktu a mast z vepřového sádla. Pleťová voda byla také podrobena krátkým stabilitním testům.
Stanovení vybraných chemických parametrů plodů moderních odrůd angreštů
Javorská, Kateřina ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením jednotlivých chemických parametrů v moderních odrůdách angreštu (Grossularia uva-crispa). Teoretická část je zaměřena na botanickou charakteristiku rostliny, popis vybraných odrůd, chemické složení a potravinářské využití plodů. Druhá polovina teoretické části je věnována charakteristice vybraných nutričních parametrů a metodám stanovení celkových anthokyanů, fenolických látek, vitaminu C a antioxidační aktivity. V experimentální části byla provedena analýza celkem 17 odrůd angreštu, které pocházejí od pěstitele Vondráčka a z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích. Ke stanovení monomerních anthokyanů byla použita pH diferenciální metoda. Celkový obsah polyfenolů byl stanovován pomocí Folin-Ciocalteuova činidla. Dále byl ve všech odrůdách stanoven obsah vitaminu C metodou HPLC a zhodnocena celková antioxidační aktivita s využitím radikálu DPPH. Jednotlivé odrůdy angreštu byly nakonec porovnány podle obsahu stanovovaných chemických parametrů.
Izolace antibakteriálních sloučenin z kávové sedliny
Kurzová, Pavlína ; Veselá, Mária (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Kávová sedlina patří mezi velmi hodnotné lignocelulózové odpady, které by bylo možné zpracovat a využít na izolaci fenolických látek. Mnoho fenolických látek izolovaných z lignocelulozóvých odpadů má antimikrobiální vlastnosti. Cílem této diplomové práce bylo izolovat fenolické látky s extraktu kávové sedliny a stanovit jejich antimikrobiální vlastnosti. Tyto fenolické látky by extrahované dvěma způsoby, extrakci do rozpouštědla (hexan, 75% ethanol, 70% aceton, diethyl éther, a ethyl acetát kyseliny octové) nebo uvolněním pomocí alkoholického kvašení. Všechny izolované vzorky byli charakterizované z hlediska obsahu redukujících cukrů, polyfenolů a flavonoidů. Následně byla posouzena jejich antimikrobiální aktivita použitím agarové difúzní a bujonové diluční metody. Pro stanovení antimikrobiální aktivity byly použity jak zástupci bakterií, tak kvasinek. Z bakterií byly vybrané dva druhy gram-pozitivních bakterií, Bacillus subtilis a Micrococcus luteus a jeden druh gram-negativních a to Serratia marcescens. Z kvasinek byly vybrány druhy Candida glabrata a Saccharomyces cerevisiae. Pro identifikaci fenolických látek v extraktech byla využita vysokoúčinná kapalinová chromatografie Při testech antimikrobiální aktivity fenolických extraktů byl jako nejúčinnější vyhodnocen extrakt kávové sedliny 70% acetonem, ve kterém byly, dle kapalinové chromatografie, identifikovány kyseliny chlorgenová, gallová, kávová a kumarová. Nejméně účinným pak extrakt ethyl acetátem. Následně byly fenolické extrakty lyofilizovány a testovány na antimikrobiální aktivitu. U lyofilizovaných vzorků byl jako neúčinnější inhibitor růst mikroorganismů vyhodnocen extrakt kávové sedliny 70 % ethanolem s obsahem kyselin chlorgenové, gallové a kávové. Fermentací kávové sedliny byly izolovány vzorky s obsahem fenolických látek. Stanovením antimikrobiální aktivity těchto vzorků bylo zjištěno, že všechny vzorky mají velmi dobrý inhibiční účinek pro růst bakterií. Nefiltrované vzorky prokázaly i antimykotické vlastnosti. Ve filtrovaných i nefiltrovaných vzorcích izolovaných fermentací kávové sedliny byly identifikovány kyseliny chlorgenová, kávová a gallová.
Stanovení vybraných chemických parametrů v plodech nových odrůd rybízů
Pelikánová, Blanka ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá stanovením vybraných chemických parametrů v plodech nových odrůd rybízů. Teoretická část je věnována charakteristice rybízu, biologicky aktivním látkám v jeho plodech a také využití rybízu v potravinářství. Dále se teoretická část věnuje hlavním zkoumaným chemickým parametrům – polyfenolům, antokyanům, vitaminu C a antioxidační aktivitě. V praktické části byly stanoveny vybrané chemické parametry v šesti bílých, dvanácti červených a třinácti černých odrůdách rybízů. Antokyany a polyfenoly byly stanoveny spektrofotometricky. Obsah kyseliny askorbové ve vybraných odrůdách rybízu byl stanoven metodou HPLC. Pro stanovení antioxidační aktivita byla zvolena metoda volného radikálu DPPH.
Vybrané alkoholové extrakty bezu černého pro využití v kosmetologii
Balonková, Daniela ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na přípravu vybraných alkoholových extraktů bezu černého a jejich využití v kosmetologii. V teoretické části jsou popsány botanické vlastnosti rostliny bezu černého (Sambucus nigra). Jsou zde představeny a charakterizovány jak bioaktivní látky, tak toxické látky obsažené ve všech vegetativních částech rostliny. Větší pozornost se zaměřuje na látky s antioxidačními vlastnostmi. Teoretická část také obsahuje popis základních analytických metod, které jsou v praktické části použity k charakterizaci látek obsažených v bezových květech. Praktická část se zaměřuje na optimalizaci přípravy alkoholových extraktů se záměrem připravit extrakt s co největším obsahem polyfenolů s ohledem na ekonomiku a provozní náklady na výrobu. Jsou zkoumány faktory jako výběr vhodného rozpouštědla, poměr rozpouštědla ku rostlinnému materiálu, teplota rozpouštědla a doba extrakce. Na základě celkové koncentrace polyfenolů měřených spektrofotometricky Folin-Ciocalteuovou metodou je vyhodnoceno nejvhodnější rozpouštědlo 60% ethanol, poměr rostlinného materiálu ku rozpouštědlu 1:8, laboratorní teplota rozpouštědla a doba extrakce 24 hodin. Za těchto podmínek je připraven ethanolový extrakt, který je dále analyzován a jsou stanoveny jeho vybrané vlastnosti, jako pH, index lomu a hustota. Pomocí HPLC s DAD detektorem jsou identifikovány látky rutin, kyselina chlorogenová, kávová a ferulová. Hodnota pH bezového extraktu je 5,743 ± 0,006, index lomu 1,365 ± 0,02 při teplotě 22,7 °C a hustota 0,9288 gcm-3. Pomocí kapalinové chromatografie jsou vyhodnoceny koncentrace kyseliny chlorogenové jako 0,104 gl-1, kyseliny kávové jako 0,086 gl-1 a kyseliny ferulové jako 0,060 gl-1. Extrakt je zapracován do kosmetických výrobků, které nacházejí využití v lázeňství. Připravenými výrobky jsou toaletní mýdlo a koupelová sůl.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 101 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.