|
|
Konzumace omega-3 mastných kyselin u žen starších 80 let a její vztah k pohybové aktivnosti a kognitivním funkcím
Mikošková, Helena ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Majorová, Simona (oponent)
Autor: Bc. Helena Mikošková Název: Konzumace omega-3 mastných kyselin u žen starších 80 let a její vztah k pohybové aktivnosti a kognitivním funkcím Cíle: Porovnat výživové zvyklosti ohledně konzumace omega-3 mastných kyselin (MK) u pohybově aktivních a neaktivních žen a zjistit vztah této konzumace s úrovní kognitivních funkcí. Metody: Do studie bylo zařazeno 38 žen ve věku od 80 do 87 let (průměr 82,9±2,13), které byly rozděleny do 2 skupin. První skupinu (N=20) tvořily ženy, které bývaly aktivní ve středním věku (ve věku 30-60 let vykonávaly pohybovou aktivitu (PA) v minimálním rozsahu 2,5 hodin/týdně). Druhá skupina (N=18) byla složena z neaktivních žen, které ve středním věku vykonávaly PA v nižším než výše uvedeném rozsahu. Výživové zvyklosti byly hodnoceny food frekvenčním dotazníkem a kognitivní funkce byly hodnoceny testy: Mini Mental State Examination, Reyův auditorně verbální test učení, Test cesty, Test verbální fluence (zvířata), a Boston Naming Test-30. Výsledky: Výživové zvyklosti vzhledem ke konzumaci omega-3 MK se mezi skupinami nelišily. Dále bylo zjištěno, že méně než 50 % všech dotazovaných žen dodržuje všeobecná doporučení ke konzumaci ryb. Nebyla nalezena závislost mezi konzumací omega-3 MK z přírodních zdrojů a konzumací doplňků stravy obsahující omega-3 MK. Byla však...
|
|
|
Rozvoj pohybových dovedností u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku
BILÁ, Simona
Tato bakalářská práce se zaměřuje na rozvoj pohybových dovedností u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Uplatnění práce bude zejména u pedagogických pracovníků mateřských škol hlavního vzdělávacího proudu při inkluzivním vzdělání předškoláků se zrakovým postižením. Cílem této práce je sestavit edukační program pohybových aktivit. Aktivity mají za úkol rozvíjet oslabené pohybové dovednosti dítěte, které vznikají důsledkem zrakového postižení. Pro naplnění cílů bude zvolena kvalitativní strategie. Práce se skládá ze dvou částí - části teoretické a praktické. V teoretické části je představena terminologie spjatá k problematice zrakového postižení. Nalezneme zde klasifikaci jednotlivých zrakových vad, nejčastější zrakové vady v předškolním věku a obecná specifika vývoje dítěte se zrakovým postižením. Dále je zde objasněna problematika pohybu těchto dětí a zejména význam pohybových aktivit pro děti se zrakovým postižením. Poslední kapitola teoretické části je věnovaná možnostem předškolního vzdělávání dětí se zrakovým postižením. Praktická část bakalářské práce obsahuje návrh edukačního programu pohybových aktivit. Tyto aktivity mohou posloužit pedagogům hlavního vzdělávacího proudu mateřských škol v případě, že jim je do třídy integrováno dítě se zmíněným postižením. Aktivity mají ale své využití i u intaktních dětí v mateřských školách i v domácím prostředí. Pohybové aktivity jsou v edukačním programu zaměřeny především na rozvoj chůze a stability těla. U každé aktivity je uvedena motivace, podrobný popis činnosti s fotodokumentací a případně zvolené pomůcky pro danou aktivitu.
|
|
|
Vliv pandemie Covidu-19 na pohybové aktivity u pacientů s roztroušenou sklerózou
BŘEZÍKOVÁ, Veronika
Tématem bakalářské práce je vliv pandemie Covidu-19 na pohybové aktivity u pacientů s roztroušenou sklerózou. Cílem této práce bylo popsat, jak ovlivnil nouzový stav způsobený pandemií Covidu-19 pacienty s roztroušenou sklerózou pomocí dotazníku, který byl poskytnut pacientům s roztroušenou sklerózou skrze sociální sítě, konkrétně Facebook, a přes emailovou komunikaci. Z výsledků této bakalářské práce vyplývá, že 52% respondentů neovlivnila pohybové aktivity pandemie Covidu-19. U většiny pacientů se jejich fyzická zdatnost během pandemie Covidu-19 zhoršila, nebo nezměnila a pouze u 8% došlo ke zlepšení v jejich fyzické zdatnosti. Také vyšlo najevo, že s každou další vlnou pandemie Covidu-19 se snižoval počet respondentů, kteří se věnovali pravidelné fyzické aktivitě nebo cvičení více, než před pandemii Covidu-19. Skoro půlka respondentů (48%) uvedla, že nechodí na pravidelné terapie k fyzioterapeutovi, takže zde nemohli zaznamenat žádnou změnu. Ti, kteří na pravidelné terapie dochází, tak v 98% uvedli, že nezaznamenali žádnou změnu ve fyzioterapeutické léčbě. Pouze u 2% byla terapie přerušena. Tato bakalářská práce může být využita k obeznámení veřejnosti s onemocněním roztroušená skleróza. Také k obeznámení veřejnosti se související aktuální situací pandemie Covidu-19 a jejím dopadu na pohybové aktivity pacientů s roztroušenou sklerózou.
|
|
|
Využití pohybových aktivit u osob s Downovým syndromem
HEJLEK, Jaroslav
V této bakalářské práci se zabývám využitím pohybových aktivit u osob s Downovým syndromem, cílem práce bylo zjistit a popsat jaké pohybové aktivity se využívají v rámci sociálních služeb. Za účelem dosažení stanoveného cíle byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru a technika ohniskové skupiny. Odpovědi komunikačních partnerů byly sbírány s ohledem na dva výzkumné soubory a rozdílnou technikou získávání dat. Prvním výzkumným souborem byli sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách a aktivizační pracovníci, rozhovory byly uskutečněny s devíti pracovníky z pěti různých zařízení sociálních služeb v rámci Jihomoravského a Jihočeského kraje. Následně byly vyhodnoceny pomocí otevřeného kódování a kategorizace dat. Druhým výzkumným souborem byli klienti z jednoho zařízení v Jihomoravském kraji, data byla sbírána pomocí techniky ohniskové skupiny. Ohniskové skupiny se zúčastnilo pět klientů, celkem tři muži a dvě ženy. Vyhodnocení jsem provedl pomocí metody vytváření trsů. Z výsledku vyplývá, že nabídka pohybových aktivit v zařízeních sociálních služeb je velmi pestrá a různorodá, klienti jsou k nim podporováni a mají na ně pozitivní účinky. Většina klientů se účastní sportovních akcí, soutěží či olympiád a pohybové aktivity mají rádi. Přínosem bakalářské práce je přehled využití pohybových aktivit pro pracovníky či jiné lidi, kteří pracují s osobami s Downovým syndromem, a může být možným zdrojem inspirace. Práce také poukazuje na význam pohybových aktivit a může přispět ke zlepšení informovanosti veřejnosti.
|
|
|
Komparace pohybových a volnočasových aktivit ve vybraných domovech pro seniory v ČR a Německu
NASTAS, Daniela
Ve své závěrečné diplomové práci se věnuji problematice pohybových a volnočasových aktivit ve vybraných domovech pro seniory v ČR a Německu. Celá práce se člení na část teoretickou a praktickou. V teoretické části popisuji pobytové instituce pro seniory v ČR a Německu a jejich financování a historický vývoj až do současnosti, zabývám se psychickou, fyzickou, sociální a spirituální stránkou seniora a jeho adekvátními pohybovými aktivitami. Praktickou část tvoří analýza dotazníkového šetření a statistické ověření testovaných hypotéz. Dotazníky jsem rozeslala elektronickou formou do více než 50 domovů pro seniory v ČR a Němec-ku, ale odpovědi jsem získala jen ze 13 z nich. Cílem bylo zjistit, zda jsou senioři spokojeni s nabízenými aktivitami v domově pro seniory, jakým aktivitám se senioři věnují, co jim daná aktivita přináší a jaké zlepšení by uvítali. Výsledky dotazníkového šetření jsou zpracovány do grafů a tabulek. Potvrdilo se, že celkem 50 % klientů v Německu odpovědělo, že jsou zcela nebo spíše spokojeni s kvalitou nabízených služeb oproti tomu v ČR to bylo o 8 % procent méně tj. 42 %. Na základě tohoto šetření, vyplývá, že senioři mají zájem o nepohybové aktivity, které jim přináší kontakt s ostatními lidmi a tím, se utužují jejich sociální vazby. Proto by bylo vhodné, aby ředitelé domovů pro seniory zvážily zařazení nových aktivit nepohybového charakteru.
|
|
| |
|
|
Cvičení se seniory v domově se zvláštním režimem
Svobodová, Karolína ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Majorová, Simona (oponent)
Název: Cvičení se seniory v domově se zvláštním režimem Cíle: Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda dojde u seniorů s kognitivní poruchou po tříměsíčním cvičebním programu ke statisticky významnému zlepšení vybraných složek tělesné zdatnosti. Dále, zda se díky pravidelné pohybové aktivitě změní postoj ke cvičení alespoň u poloviny sledovaných seniorů. Metody: Studie se účastnilo 9 probandů (z toho 3 muži) s poruchou kognitivních funkcí ve věkovém rozmezí 72 až 90 let. Probandi absolvovali tříměsíční program (duben-červen), při kterém cvičili ve skupině, vsedě na židlích, dvakrát týdně po dobu šedesáti minut. Na začátku a na konci intervenčního programu podstoupili orientační hodnocení fyzické zdatnosti s využitím Senior fitness testu a anketní šetření na zdravotní omezení a postoj ke cvičení. Výsledky: Výsledky Senior fitness testu ukázaly, že došlo ke statisticky významnému zlepšení v parametrech síly dolních končetin, a obratnosti s dynamickou rovnováhou. U ostatních parametrů bylo patrné určité zlepšení, ale bez statistické významnosti. U většiny probandů se pozitivním způsobem ke změně přístupu k pohybové aktivitě. Klíčová slova: pohybové aktivity, starší lidé, Senior fitness test, kognitivní porucha, intervenční program, cvičení v sedě
|
|
| |
|
|
Pohybové aktivity na středních školách v Praze
Podroužková, Eva ; Janák, Vladimír (vedoucí práce) ; Ruda, Tomáš (oponent)
Cílem práce bylo zjistit, kolik procent studentů pražských středních škol aktivně sportuje mimo školu. V první části je nastíněna problematika role sportu a pohybových aktivit v životě české populace a popsána teorie a proces výzkumu. V druhé části je uvedeno zpracování výsledků, kterých bylo dosaženo písemným dotazováním. V závěru je provedeno porovnání škol a interpretace výsledků.
|
|
|
Vhodné pohybové aktivity u dětí předškolního věku
Elsnicová, Kamila ; Nechlebová, Eva (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
NÁZEV Vhodné pohybové aktivity u dětí předškolního věku AUTOR Kamila Elsnicová KATEDRA Katedra pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE Mgr. Eva Nechlebová, Ph.D. ABSTRAKT Bakalářská práce pojednává o vhodných pohybových aktivitách u dětí předškolního věku. Cílem této bakalářské práce je vytvoření návrhu metodické příručky vhodných pohybových aktivit pro předškoláky. V teoretické části je věnována pozornost lidské motorice, základním pohybovým schopnostem, motorickému učení a charakteristice předškolního věku. V praktické části je uveden návrh metodické příručky vhodných pohybových aktivit pro děti předškolního věku. Prvním dílčím úkolem bylo seznámení se se Školními vzdělávacími programy vybraných mateřských škol. Druhým dílčím úkolem bylo metodou polostrukturovaného rozhovoru provedeno dotazníkové šetření s učitelkami tělesné výchovy v prvních třídách základní školy a jeho následná analýza. Na základě získaných výsledků byla navržena metodická příručka vhodných pohybových aktivit pro předškoláky. Výsledky ukázaly, že většina dětí prvních tříd na začátku školního roku nemá správně osvojené vybrané pohybové dovednosti. Závěrem vyplývá, že pokud budou děti před nástupem do školy systematicky připravovány vhodnými pohybovými aktivitami na zvládnutí vybraných pohybových dovedností, budou lépe zvládat výuku tělesné výchovy na...
|
host ::
RSS.