Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 61 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Porovnání geometrických modelů reálných plic s idealizovaným modelem
Roupec, Michal ; Elcner, Jakub (oponent) ; Forman, Matěj (vedoucí práce)
Cílem této práce je vyhledat hlavní parametry idealizovaných geometrických modelů plicních trubic – Weibelova a Horsfieldova a zjistit délky a průměry jednotlivých větví do 4. generace větvení. Na 3D modelu, vzniklém naskenováním odlitku skutečných plic člověka odměřit odpovídající průměry a délky trubic a tyto následně porovnat s hodnotami obou modelů. Pro skutečné plíce určit úhly větvení v jednotlivých generacích a též celkovou geometrii. Pomocí známých hodnot rychlosti proudění vzduchu ve vybraných trubicích spočítat Reynoldsovo číslo pro skutečné plíce a pro oba modely a porovnat je.
Depozice prachových částic z ovzduší
Bělka, Miloslav ; Pospíšil, Jiří (oponent) ; Jedelský, Jan (vedoucí práce)
Těžiště práce je ve vyhodnocení depozice vláknových aerosolů v dýchacím traktu člověka. Vlákna mají schopnost pronikat hlouběji do plic a způsobovat vážné zdravotní problémy. Součástí práce je i rozdělení aerosolů, základy anatomie plic a rešerše metod pro měření depozice se zaměřením na částice mikronové velikosti. Dále byl proveden experiment s usazováním vláknitého aerosolu v silikonovém modelu plic a vyhodnocení depoziční frakce a účinnosti. K vyhodnocení depozice byla použita nová metoda, která pracuje na principu zpracování obrazů z fázově-kontrastní mikroskopie. Výsledky nové metody byly porovnány s manuální metodou postupující podle metodiky NIOSH 7400.
Transluminace plic - hledání solitárních plicních uzlů pomocí IR záření
Votruba, Jiří ; Drahanský, Martin ; Goldmann, Tomáš
Tento článek obsahuje popis vývoje zařízení s metodikou pro transluminaci plicní tkáně s cílem nalezení solitárních plicních uzlů s minimalizací zátěže pro pacienta. Zařízení na prosvětlování plicní tkáně je založeno na infračerveném světle a bronchoskopu (či trokaru), který umožňuje přenos infračerveného záření po průsvitu tkání do kamery. První pokusy byly provedeny na vepřových plicích ex vivo, pokračovali jsme přes vepřové plíce in vivo, nyní se plánuje testování na pacientech.
Migrační strategie helmintů v plicích savců a související patologie
Butula, Dan ; Majer, Martin (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje poznatky o migračních strategiích medicínsky významných plicních helmintů a jejich laboratorních modelů a dále popisuje plicní patologii, kterou tito helminti způsobují. Helminti se do plic dostanou zpravidla během několika hodin či dnů po infekci a často z nich migrují do dalších tělních orgánů. Některé druhy migrují skrz plíce intravaskulárně (larvy schistosom a v některých případech larvy filárií), jiné se však dostávají přímo do plicního parenchymu (larvy škrkavek, měchovců a hlístic rodu Strongyloides, dospělci motolic rodu Paragonimus a metacestoda tasemnice Echinococcus) anebo osidlují pleurální dutinu (dospělci Litomosoides sigmodontis a mladí dospělí motolic rodu Paragonimus). To má spolu s dobou, kterou v plicích stráví, vliv na působenou patologii. Během té může docházet k mechanickému poškození plicní tkáně, tvorbě granulomů a infiltraci imunitních buněk, tvorbě emfyzému, remodelaci plicní tkáně a cév a další. K patologii významně přispívají exkrečně sekreční produkty helmintů, které mimo jiné používají jako nástroj k modulaci imunity hostitele a formování migrační cesty skrz plíce. Tohle téma má zvláštní význam z hlediska objasnění plicních dějů, které jsou ovlivňovány migrací helmintů v plicích savců a jejichž řešení může přinést významný přínos v léčbě...
Dechová rehabilitace u pacientů operovaných pro spontánní pneumothorax
DOLANSKÝ, Petr
Tato bakalářská práce pojednává o problematice dechové terapie po chirurgické léčbě spontánního pneumothoraxu. Pneumothorax je definován jako přítomnost vzduchu či jiného plynu v pleurální dutině. Pacienti se potýkají s vysokou dušností, bolestivostí, sníženými dechovými parametry a změnami v držení těla. Cílem práce bylo zmapování možnosti respirační rehabilitace u pacientů operovaných pro spontánní pneumothorax a navrhnutí postupu dechové rehabilitace u těchto pacientů. V teoretické části je stručně popsána anatomie hrudníku, jsou popsány primární i pomocné inspirační i exspirační svaly. Dále je popsána problematika pneuothoraxu, jeho dělení, diagnostika, symptomatologie, konzervativní a chirurgická léčba. V závěru se věnuje technikám dechové rehabilitace a ostatním fyzioterapeutickým konceptům, které je možné využít u pacientů po operaci spontánního pneumothoraxu. Praktická část proběhla formou kvalitativního výzkumu, kterého se účastnili tři pacienti operováni pro spontánní pneumothorax. První den po operaci byl každý z nich podroben kineziologickému vyšetření, ve kterém bylo využito svalových testů dle Jandy, goniometrického měření aktivních rozsahů v ramenním kloubu, antropometrického měření rozvíjení hrudníku, měření maximálních nádechových tlaků pomocí přístroje Micro RPM, Borgovy škály CR10 a měření saturace hemoglobinu kyslíkem. Následné dny probíhala samotná terapie zakončená výstupním kineziologickým vyšetřením. Naměřené hodnoty byly mezi sebou porovnány. U všech probandů bylo dosaženo zlepšení, dá se proto tvrdit, že terapie měla pozitivní efekt.
Možnosti dechové rehabilitace u onkologických pacientů po resekčních plicních výkonech
ŠVEC, Martin
Karcinom plic je nejčastějším typem nádorového onemocnění v ČR u mužské populace. Projevuje se bolestí na hrudi, dušností, chrapotem a kašláním. U pacientů s menšími tumory jsou prováděny resekce v rozsahu lobektomie. Je nutné dbát na správnou předoperační edukaci cvičení. Prioritou po operaci je léčba bolesti, odstranění zvýšeného množství produkovaného hlenu, podpoření expektorace, zlepšení ventilačních parametrů a předcházení pooperačním komplikacím. Zvoleným cílem práce byl úkol zmapovat problematiku dechové rehabilitace u onkologických pacientů po resekčních plicních výkonech a také navržení postupu dechové rehabilitace u onkologických pacientů po resekčních plicních výkonech. Teoretická část popisuje anatomii primárních a auxiliárních dýchacích svalů, charakteristiku karcinomu plic, jeho chirurgickou léčbu a techniky dechové rehabilitace, včetně ostatních fyzioterapeutických konceptů jako jsou měkké a mobilizační techniky, Brügger koncept, proprioceptivní nervosvalová facilitace a kinesiotaping. Praktická část sestává z kvalitativního výzkumu, na kterém se účastnili tři onkologičtí pacienti po resekčních plicních výkonech. Výzkum tvoří goniometrické a antropometrické vyšetření, svalový test, měření maximálních výdechových a maximálních nádechových tlaků, Borgova škála dušnosti a saturace hemoglobinu kyslíkem. Terapie začínala dnem před operací a končila před dimisí, sedmý až osmý den. Výsledky se u pacientů v určitých parametrech vrátily k původním hodnotám před operací, vlivem terapie se po operaci žádný z parametrů nezhoršil. Lze tvrdit, že terapie měla na pacienty pozitivní vliv bez vznikajících komplikací.
Vývoj úmrtnosti na vybrané novotvary ve státech Evropské unie v letech 1996-2010
Chaloupka, Ondřej ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Ve všech zemí vyspělého světa patří novotvary společně s kardiovaskulárními nemocemi mezi nejčastější příčiny úmrtí. Tento vývoj přetrvává v zemích Evropské unie již řadu let. Cílem této diplomové práce je analyzovat vývoj úmrtnosti na vybrané novotvary v zemích Evropské unie od roku 1996 do roku 2010. Analýza je rozdělena do 4 kapitol. Mimo standardních demografických metod hodnocení vývoje intenzit úmrtnosti jsou v této práci použity metody statistické. Jde především o Joinpoint regresi, analýzu průběhu specifických měr úmrtnosti podle věku a shlukové analýzy. Ve sledovaném období došlo k poklesu intenzity úmrtnosti na zhoubné novotvary žaludku, děložního čípku a v případě mužů i dýchacích cest. Naopak u žen dochází k nárůstu intenzity úmrtnosti na zhoubné novotvary cest dýchacích. Velké nebezpečí do budoucna tvoří zhoubný melanom kůže především u mužů a zhoubný novotvar slinivky břišní pro obě pohlaví. Intenzita úmrtnosti na zhoubný melanom kůže se v některých zemích za sledované období téměř zdvojnásobila. V zemích Evropské unie dochází za sledované období k pozvolnému snižování rozdílů mezi jednotlivými zeměmi, ale přesto nedojde v blízké budoucnosti k naprosté eliminaci rozdílů, kvůli odlišným kulturním návykům obyvatelstva. Klíčová slova: Evropská unie, úmrtnost, novotvary, žaludek, slinivka...
Studium procesu zánětu na buňkách plicního epitelu
Majerová, Barbora ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
Lidský dýchací systém je ve stálém kontaktu s cizorodými činiteli z okolního prostředí. Protože v respiračním traktu dochází k ukládání různých částic, musí existovat jak efektivní způsob jejich mechanického odstraňování, tak imunitní ochranné mechanismy. Vzájemná rovnováha mezi přirozenou a adaptivní imunitou plic umožňuje likvidaci infekčních činitelů bez iniciace zánětlivé reakce. Nadměrná aktivace imunitního systému plic však může vést k produkci nejrůznějších zánětlivých mediátorů a cytokinů, např. interleukinů IL-1, IL-6 a IL-18. Jednou z možností pro zjištění imunogenicity určité látky je stimulace plicních epiteliálních buněk požadovaným činitelem s následným měřením koncentrace produkovaných cytokinů. Pro zjištění imunogenicity savčích imunoglobulinů typu G a slepičích imunoglobulinů typu Y byla provedena jejich čtyřiadvacetihodinová expozice plicním buňkám nádorové linie A549. Koncentrace produkovaných cytokinů IL-1 a IL-6 byla změřena metodou Luminex, která naznačila imunogenicitu jak kozích imunoglobulinů typu G, tak určitých slepičích imunoglobulinů typu Y.
Role mikroRNA v hypoxické plicní hypertenzi
Tichý, Václav ; Hampl, Václav (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Plicní arteriální hypertenze (PAH) je devastující progresivní choroba, která výrazně zhoršuje kvalitu života a má průměrnou dobu dožití jen několik let. Jedním z důležitých iniciátorů PAH je chronická hypoxie. Po více než šesti desetiletích výzkumu, započatém v roce 1946 von Eulerem a Liljestrandem, byla pro tuto patologii identifikována nová skupina potenciálních regulátorů, která začala být během posledních pěti let intenzivně studována. Jedná se o vysoce konzervované molekuly patřící k nekódujícím RNA. Tyto cca 22 nukleotidů dlouhé mikroRNA (miRNA) fungují jako negativní regulátory exprese různých proteinů. Mnoho z nich reguluje tradiční signální dráhy hypoxické PAH (HIF-1, BMPR2) a miRNA jsou naopak regulovány dalšími signalizacemi. To dohromady vytváří spletitou síť přímých i nepřímých interakcí a zpětnovazebných smyček, kterou je třeba pro porozumění hypoxické PAH studovat. Tato práce shrnuje poznatky o důležitých miRNA molekulách z posledních let a osvětluje část těchto regulačních mechanismů na jednotlivých miRNA molekulách (miR-17-92, miR-21, miR-210, miR-204 a miR143/145).

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 61 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.