|
|
Herec nebo tanečník
Šurková, Julie ; NOVÁK, Vladimír (vedoucí práce) ; TRPIŠOVSKÝ, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce je teoretickým shrnutím studia současného a moderního tance
na taneční konzervatoři Duncan Centre a následného studia na katedře alternativního
a loutkového divadla Akademie múzických umění v Praze. Zabývá se srovnáváním tak
blízkých a zároveň vzdálených profesí jakými jsou herectví a tanec. Jejím cílem je
pojmenovat v čem se obory shodují a kde se naopak rozcházejí. Zda je pro tanečníka
těžké stát se hercem, zda je pro herce těžké stát se tanečníkem. A za jakých okolností
je možné naplnit profesi tanečníka i herce na plný úvazek. V první části se práce opírá
o mou vlastní zkušenost a můj osobní pohled na herce a tanečníka. Snaží se vyvrátit
nevhodné pojmenování-performer, které běžně používáme pro všechny, jež naplňují
více než jednu uměleckou činnost. V druhé části se práce zabývá fyzickým tréninkem
obou profesí a snaží se pojmenovat, co musí tanečník přidat ke svému vzdělání, chceli
se stát hercem. V poslední části se pak zaměřuje na zkušební proces, hledá chvíle
ve kterých se obory stoprocentně protínají a schází se tak v jednom bodu.
|
|
|
Pozitivní revolta
Brinda, Antonín ; PILÁTOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; ADÁMEK, Jiří (oponent)
Obsahem této bakalářské práce je především reflexe vlastního bakalářského uměleckého projektu Pozitivní revolta a také průběžného výzkumu a uměleckých realizací, jež vedly k jeho vzniku. Součástí textu je také přiblížení konceptu projektu Cibulení a vysvětlení důvodů jeho nezdaru. Práce není jen prostým popisem, ale opírá se také o myšlení teoretiků z různých oblastí, ať už jsou jimi Hakim Bey, David Graeber, Guy Debord, Louis Pierre Althusser, Tomáš Kulka nebo další.
Ve své závěrečné části práce představuje tvorbu dvou tuzemských skupin tzv. politického umění (Pode Bal a Rafani) a zamýšlí se nad možnými přístupy k chápání tohoto pojmu, zejména ve vztahu k aktivismu.
|
|
|
IvanKafka: Fotografie mezi dokumentací a uměním
Mertová, Alexandra ; JANOŠČÍK, Václav (vedoucí práce) ; LEDVINA, Josef (oponent)
Tématem diplomové je fotografická práce konceptuálního umělece Ivana Kafky a otázky týkající se tenké hranice mezi technickou dokumentací její uměleckou kvalitou. Výzkum je soustředěn především na problematické otázky týkající se dokumentace umění a prezentací záznamů jeho instalací. Fotografické aspekty dokumentace jsou prezentovány na konkrténích dílech Ivana Kafky a jeho přístupu z technického a výtvarného hlediska. Text je opřen o tématické rozhovory se samotným autorem Ivanem Kafkou, fotografem umění Martinem Polákem a historičkou umění Pavlínou Morganovou. Účelem realizování těchto rozhovorů bylo představit specifikaci Kafkových dokumentací z různých pohledů a poukázat tak na vyjímečnost, ale také problematičnost jeho fotografické práce. Jednotivé oblasti tématu jsou rozpracovány na základě problematických otázek dokumentace fotografie.
|
|
|
Od Radioartu k hudebnímu divadlu
Jiřička, Lukáš ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; NOVOTNÝ, Pavel (oponent)
Dizertační práce s názvem Od radioartu k hudebnímu divadlu si klade za cíl ukázat spojnice mezi zdánlivě disparátními oblastmi, a to převážně zvukově-dramatickým rozhlasovým uměním, pro něž se v německojazyčné oblasti ustavil příhodný termín Hörspiel a hudebním divadlem. Ve své dizertaci se pokouším definovat, čím se vyznačují a jaké jsou principy fungování specifik textu, prostoru, zvuku, hlasu, herectví, hudby a těla v těchto transdisciplinárních formách a žánrech, které so od svých počátků nevykazují žádnou stylovou čistotou v tradičním slova smyslu V rámci své doktorské práce jsem v rámci analytické a historické úvodní studie představil a rozvíjel reflexi zdánlivě nespojitých oblastí, a to: hudebního nebo zvukového divadla v jeho obecné i konkrétní rovině a jeho vzájemnou provázanost se zvukovou instalací, performance, radioartem v podobě Hörspielu, hudební kompozicí a zvukovým uměním, abych v dalších kapitolách na příkladu několika určujících osobností z německojazyčného okruhu věnujících se jak hudební kompozici, tak i dramaturgii a režii demonstroval např. vliv hudební struktury na skladbu a ráz dalších performativních činností anebo vztah dramatické či prozaické předlohy ke scénografickému řešení. Celou problematiku vztahu vzdálených uměleckých forem demonstruji na příkladu několika tvůrců ? režírujících skladatelů, kteří tyto spoje vytvářejí díky svému působení v několika oblastech najednou s tím, že strukturně, motivicky a dramaturgicky propojují hudební a performativní světy. Tvůrci těchto heterogenních uměleckých děl využívající strategie tzv. negativní dramaturgie jsou bytostně dvojdomé osoby - Heiner Goebbels, Helmut Oehring, Olga Neuwirth a Andreas Ammer. Jak Goebbels, tak i Oehring, Neuwirth a Ammer dokáží zúročit své zkušenosti s hudební kompozicí, prací v rozhlase také při tvorbě hudebních inscenací s tím, že nechávají simultánně ovlivňovat jednotlivé kompoziční a inscenační postupy zkušenostmi z jiných oblastí. Kromě zmíněné čtveřice jsou zde uvedení další podstatní tvůrci 20. a 21. století, kteří se dotkli rozhlasové umění, hudební kompozice, metod koláže a montáže, performance a hudebního divadla ? Bertolt Brecht, Dziga Vertov, Emil František Burian, Walter Ruttmann, John Cage, Karlheinz Stockhausen, Dieter Schnebel, Georg Katzer, Friedrich Schenker, FM Einheit či Laurie Anderson a Georges Aperghis. Bez vlivu radioartu posledních padesáti let by oblast hudebního divadla jistě nebyla natolik výraznou odnoží alternativního divadelnictví a performativních uměn vůbec, a to hlavně v současnosti, kdy díky emancipaci a zdůraznění zvukové složky na úkor herecké buduje hudební divadlo nový divadelní jazyk a vstupuje do málo probádané oblasti tzv. postspektakulárního či mechanického divadla bez herců.
|
|
|
Crossover
Tejnorová, Petra ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; KROBOT, Miroslav (oponent)
Disertační práce s názvem CROSSOVER, mezi vrstvami vlastní inscenační praxe, na hranici forem, žánrů a nejenom těch je rozdělena do tří částí. V každém oddílu práce se opírám zejména o vlastní divadelní praxi, která je protkána řadou ukázek z inscenací a divadelně performativního myšlení vybraných zahraničních skupin. V první části, vzhledem k tématu, jsou to především skupiny Gob Squad, Shunt a režisér Mike Leigh. Ve druhépak skupiny Rimini Protokoll a opět Gob Squad. V třetím oddílu je to hlavně režisér Tim Etchells se svojí skupinou Forced Entertainment. Moje divadelní cesta od komplexních inscenací, které jsou symbiózou všech komponentů a spojuje je inscenační styl a dříve nalezené divadelní postupy přes autorské/devising projekty až k divadlu s prvky dokumentu a technologie, je představena v úvodu disertační práce. V první části prácezkoumám rozdíly a jemné nuance mezi autorským a devised divadlem, orientuji se zejména naspecifika devised metody tvorby. V druhé části práce se zaměřuji na dokument a technologie. Třetí oddíl se skládá z podtémat otevřenýchv přechozích kapitolách, týkajících se překračování forem, žánrů a metodik, majícíchmnohem blíže k fenoménu hranic mezi inscenací/událostí, fikcí/realitou, divákem/svědkem, hercem/performerem. Metody či optika, kterou práci vedu, je založena na fenoménu zmiňovaných oblastí a témat. Způsob průniku do problematiky lze přirovnat k fenomenologickému vhledu.
|
|
|
Anthony McCall
Břicháčková, Klára ; POSPISZYL, Tomáš (vedoucí práce) ; KUBÍČEK, Jiří (oponent)
Práce Jiné filmy Anthony McCalla se zabývá novými možnostmi filmu jakožto média. McCall vytváří světelné instalace, které obklopují diváka v galerijním prostoru. Ve své práci hledám, co ho k vytváření těchto minimalistických filmů vede, kde čerpal inspiraci a co McCalla na jeho tvorbě nejvíce zajímá. I když se na první pohled jeho díla nepodobají filmům tak, jak je známe, přijde mi zajímavé o nich jako o filmech přemýšlet. Anthony McCall nám umožnil vstoupit do abstraktního světa svých filmů. Do světa, kde každý divák hraje hlavní roli.
|
|
|
Akce
Zakharova, Iryna ; MUSILOVÁ, Helena (vedoucí práce) ; MĚŘIČKA, Jan (oponent)
Svoji práci jsem zaměřila na akční umění. Zajímá mne povaha akce, prostředí, ve kterém dílo vznikalo (včetně záměru autora), socio-kulturní dopad a také duchovní a umělecké role autora.
Svoji práci uvádím rozhovorem s Angelou o umění. Dále zavádím pojem nazírání jako duchovní kategorii, která zadává rytmus společenského dění. Nazírání jako přerušení běžného chodu věcí. Uvádím akce, příklady tělesné performance, které v sobě obsahují více uměleckých metod, ale snažím se posunout definici akce tím, že uvádím různorodé příklady.
Pokračuji tématem dokumentace akce, kde např. fotografie může být nezbytným prvkem k tomu, aby se akce odehrála a uskutečnila.
|
|
|
Prostor pro rituál ?
Straub, Mathias ; PILÁTOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; SMOLÍK, Robert (oponent)
V první části práce pomocí kulturní antropologie, religionistiky a teorie performance objasňuji základní rysy rituálu a spojitosti mezi rituálem a divadlem.
Ve druhé části analyzuji různé faktory, které při tvorbě rituálu hrají důležitou roli. S těmito faktory následně pracuji při analýze své vlastní rituálně-divadelní tvorby na příkladech projektů: Hudební modlitba Lety 1942 (divadlo Ponec ? Praha, CZ, 2014) a instalace a performance Memories (HISTeRIA festival ? Gračišče, SL, 2013).
|
|
|
Živé programování - metoda, umění a ideologie
Rouš, Jiří ; CÁB, Michal (vedoucí práce) ; PEŠEK, Kryštof (oponent)
Cílem této práce je zobrazení a popsání významných stránek nedávno vzniklé formy audiovizuální performance, která se nazývá live coding. Pro tento účel je v práci představena trojice rozdílných způsobů nahlížení na tento fenomén. Předtím než jsou v textu definovány tyto metody nahlížení, je přistoupeno k popisu základních principů překladu zdrojového kódu, které jsou pro praxi live codingu klíčové. První perspektiva pozoruje live coding jako metodu práce, druhá jako formu umění a třetí jej vidí jako ideologické gesto. Pomocí těchto perspektiv se podařilo odkrýt část charakteristických rysů této metody, její kontextualizace v rámci uměleckých tradic a nastínění některých implictních a explicitních ideologických aspektů, jež se k ní vážou. Přínosem práce je vytvoření obecného obrazu tohoto fenoménu v kontextu českojazyčných teoretických prací, které se mu věnují.
|
|
|
V hlavní roli divák
Straub, Linda ; HRAB, Ondřej (vedoucí práce) ; HAVELKA, Jiří (oponent)
Cílem práce je představit různé způsoby zapojení diváka aplikované v současné divadelní praxi. V úvodní části nastiňuji problematiku zapojení diváka ve vztahu ke konvenční divadelní praxi. Následně předkládám historický přehled významných tvůrců 20. století, kteří svou tvorbou zásadně ovlivnili dnešní vnímání možností divadelní interakce s publikem. V ústřední části práce uvádím konkrétní způsoby zapojení diváka podložené příklady z divadelní praxe 20. a 21. století. V závěrečné kapitole nastiňuji teoretickou diskuzi o interaktivním divadle v souvislosti s problematikou estetické distance.
|
host ::
RSS.