|
|
Roles of environmental factors and microbiome in type 1 diabetes
Novotná, Kateřina ; Funda, David (vedoucí práce) ; Cahová, Monika (oponent)
Diabetes Mellitus 1 typu (T1DM) je insulin-dependentní autoimunní onemocnění, jehož iniciace je charakteristická autodestrukcí vlastních β-buněk, které jsou součástí ostrůvků pankreatu. T1DM je ovlivňována genetickou predispozicí, ale protože se v poslední dekádě ukazuje nárůst incidence tohoto onemocnění například v severských zemích Evropy, je zřejmé, že genetika nebude jedinou proměnnou a je třeba zohlednit nezanedbatelné vlivy vnějšího prostředí. Tato bakalářská práce pojednává o mechanismech vlivu vnějšího prostředí a zaměřuje se na několik oblastí poznání. Představuje často používaný spontánní zvířecí model T1DM, patogenetické mechanismy a T-buňky v souvislosti s T1DM, jakož i regulační imunitní buňky a jejich mechanismy, s ohledem na hygienu a další hypotézy. Dále se zabývá rolí střevní mikroflóry, dietními faktory, imunitou sliznic, mechanismy a interakcemi v T1DM a rozšiřuje se na další, méně prozkoumané, ale důležité proměnné prostředí, jako je cirkadiánní rytmus ve spojení s cirkadiánní genovou expresí v závislosti na rytmizaci světla/tmy a načasování příjmu potravy po celý den, psychologický/oxidační stres a účinky nedostatku vitaminu D nebo toxinů přítomných ve vodě a životním prostředí. Cílem bakalářské práce je tedy představit faktory prostředí, hygienické hypotézy, myší model NOD a...
|
|
|
Mucosal immunity in upper respiratory tract diseases and autoimmunity diseases
Fundová, Petra ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Bártová, Jiřina (oponent)
Slizniční imunitní systém představuje nejen hlavní složku imunitního systému, ale také důležité rozhraní s vnějším prostředím. Je zodpovědný za udržování jemné rovnováhy mezi bezpečnými a nebezpečnými podněty z okolí za využití specifických anatomických struktur a funkčních mechanismů. Slizniční imunitní systém nebyl dlouho dostatečně studován, také kvůli své omezené dostupnosti, a jeho biologický význam je podceňován. Nicméně je zřejmé, že jeho studium je důležité nejen v místních interakcích na sliznicích, ale také při odhalování patogenetických mechanizmů a nových strategií prevence orgánově specifických autoimunitních onemocnění jako například T1D. První, více klinicky orientovaná část této disertace je zaměřena na slizniční imunitní systém horního respiračního traktu postižený chorobou - nosní polypózou (NP). Vzhledem k tomu, že nejčastěji se vyskytují polypy se značnou akumulací eosinofilů a neutrofilů, vyšetřovali jsme a popsali zvýšenou expresi chemokinových receptorů CCR1 a CCR3 v nosních polypech oproti nosní sliznici. K nosní polypoze mohou přispívat jak mechanismy přirozené imunity, tak homeostáza epitelových buněk. Zdokumentovali jsme zvýšený počet iNOS pozitivních a insulin-like growth factor-1 receptor (IGF-1R) pozitivních buněk jak ve stromatu, tak v epitelu NP. Druhá část práce se...
|
|
| |
|
|
Marfanův syndrom, hlavní genetické příčiny
Šinknerová, Eliška ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
Tato bakalářská práce je rešerší odborných zdrojů týkajících se tématu Marfanova syndromu (dále také MFS), který prozatím nebyl v české odborné literatuře dostatečně popsán. Úvodní kapitoly se věnují všeobecným informacím a historii výzkumu MFS, jehož první popis byl zveřejněn v roce 1896 a další výzkum pokračoval do 90. let 20. století, kdy bylo středem zájmu mapování projevů a zjištění hlavních genetických příčin MFS. Výzkum nadále pokračuje do současné doby a je zaměřen na hledání konkrétních mutací způsobujích tento syndrom. Následně práce mapuje klinické projevy a symptomy jak klasického, tak neonatálního Marfanova syndromu, například projevy v mnoha tělních soustavách, jako jsou kosterní, kardiovaskulární, dýchací a další. Práce se zabývá rovněž procesem, který umožňuje Marfanův syndrom diagnostikovat. Těžiště práce spočívá v popisu molekulární podstaty tohoto syndromu a genetických aspektů. Podrobně popisuje gen FBN1 a různé typy mutací, které jsou zopovědné za vznik MFS. Pozornost je věnována také korelacím genotypu/fenotypu. Do této práce jsou také zahrnuty návrhy možností jak využít tematiku Marfanova syndromu ve výuce na středních školách a gymnáziích.
|
|
|
Cystická fibróza
Riedrová, Michaela ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Semecký, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem cystická fibróza. Jedná se o vážné autozomálně recesivně dědičné onemocnění. Cystickou fibrózu nelze vyléčit, je možné pouze léčit komplikace tohoto onemocnění. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na výskyt cystické fibrózy ve světě i v České republice, na historii, princip dědičnosti a jsou zde uvedeny příznaky a komplikace spojené s cystickou fibrózou. Dále jsou v práci uvedeny diagnostické metody a principy, terapie onemocnění V praktické části je uveden průzkum veřejnosti o informovanosti na téma cystická fibróza. Průzkum probíhal formou dotazníku. Klíčová slova: cystická fibróza, mukoviscidóza, gen CFTR, dědičná onemocnění, chloridy v potu
|
|
|
Specifické vlastnosti streptomycet izolovaných z lidských tkání
Kodatová, Anežka ; Petříčková, Kateřina (vedoucí práce) ; Zikánová, Blanka (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje aktivitám bakteriálního rodu Streptomyces, a to ve vztahu k rostlinám, živočichům a člověku. Je známa řada symbiotických vztahů streptomycet s rostlinami, existuje ale i patogenní zástupce S. scabies. Jakožto primárně půdní bakterie není jejich asociace s živočichy příliš častá, ale ani výjimečná. Symbiotické vztahy byly pozorovány mimo jiné u několika druhů hmyzu. Streptomycety byly opakovaně izolovány z lidského mikrobiomu, o jejich vlivu na lidské tělo je ale prozatím dostupno minimum informací. Vzhledem k široké produkci sekundárních metabolitů ovlivňujících jiné mikroorganismy lze však předpokládat, že jejich role je nezanedbatelná. Vztah lidských streptomycet a člověka by mohl mít paralelu v jejich symbióze s rostlinami a hmyzem, nelze však vyloučit ani jistý vliv na patogenezi. U testovaných zástupců byla dokázána schopnost beta hemolýzy. Mimo to existují případy závažných onemocnění způsobených streptomycetami. Vedle relativně běžných aktinomycetomů v oblastech Súdánu a Indie byly výjimečně popsány choroby jako zápal plic či absces mozku.
|
|
|
Ptačí polyomaviry
Škvára, Petr ; Fraiberk, Martin (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Ptačí polyomaviry jsou malé neobalené viry čeledi Polyomaviridae, které způsobují akutní infekci s vysokou mortalitou u napadených ptáků. Oproti ostatním polyomavirům jde o zcela odlišnou patogenezi, neboť většina polyomavirů nezpůsobuje akutní onemocnění. Hlavním záměrem této práce je shrnutí dostupných informací o jednotlivých ptačích polyomavirech a jejich následným porovnáním mezi sebou. Zároveň tato práce mezi sebou srovnává ptačí a savčí polyomaviry. Důraz je kladen především na poznatky týkající se organizace genomu, struktury a funkce virem kódovaných proteinů, ale také patogeneze a epidemiologie ptačích polyomavirů. Ve výsledku bylo zjištěno, že i přestože ptačí polyomaviry sdílí společné znaky polyomavirů, často se od ostatních liší v konzervovaných sekvencích, hostitelskou specifitou nebo právě patogenitou. Zavedením současného přehledu informací o ptačích polyomavirech, by tak mohlo pomoci pochopit důležitost těchto virů v oblasti výzkumu. Klíčová slova: ptačí polyomaviry, taxonomie, genom, virové proteiny, patogeneze
|
|
|
Vliv fetálního mikrochimérismu na karcinom prsu u matek
Šůchová, Anna-Marie ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Balounová, Jana (oponent)
Fetální mikrochimérismus je stav, kdy jsou v těle matky přítomny buňky plodu, které tam jsou přenášeny během těhotenství a mohou v něm přetrvávat i několik dekád po porodu. Jejich přítomnost má vliv na imunitní systém matky, který se zkoumá jak u autoimunitních tak u nádorových onemocnění. Tato práce, jakožto literární přehled, shrnuje dosavadní poznatky o vlivu fetálního mikrochimérismu na karcinom prsu u matek, který patří mezi jedno z nejčastějších nádorových onemocnění žen po celém světě. Opírá se o studie, které zkoumaly výskyt buněk plodu v periferní krvi a v neoplastické tkáni matky. Zatímco korelace mezi výskytem fetálního mikrochimérismu v periferní krvi a karcinomem prsu naznačují možnou protektivní roli, výsledky prací zkoumající stejnou korelaci u neoplastické tkáně tak jednoznačné nejsou. Některé z nich naznačují roli protektivní, jiné zase naopak roli negativní. Klíčová slova - fetální mikrochimérismus, karcinom prsu, patogeneze, onkologie, nádor
|
|
|
Struktura a role sekrečního systému typu 3 a dalších faktorů virulence v patogenezi černého kašle
Štipl, Daniel ; Večerek, Branislav (vedoucí práce) ; Pinkas, Dominik (oponent)
Bordetella pertussis je významným lidským patogenem, který kolonizuje tkáně dýchacího ústrojí. Patologickým projevem této infekce je závažná a vysoce nakažlivá nemoc nazývaná černý kašel. B. pertussis disponuje celou řadou faktorů virulence, mezi které patří pertusový toxin, adenylát cyklázový toxin, dermonekrotický toxin, tracheální cytotoxin, adheziny a v neposlední řadě sekreční systém typu 3 (T3SS). Komplexní regulaci virulence B. pertussis zajišťuje dvousložkový systém signální transdukce BvgAS. Faktor virulence T3SS je některými Gram-negativními bakteriemi využíván ke kolonizaci hostitele a je zodpovědný za patologické projevy infekce. T3SS hraje roli ve virulenci B. bronchiseptica, savčím patogenu blízce příbuzném B. pertussis. Význam T3SS ve virulenci B. pertussis však dosud nebyl objasněn. V posledních desetiletích byl učiněn významný pokrok v porozumění struktuře, funkci a regulaci většiny známých faktorů virulence, není však zatím známo, co způsobuje patologické stavy provázející tuto infekcí. Klíčová slova: Bordetella, T3SS, regulace genové exprese, faktor virulence, patogeneze
|
|
|
Mucosal immunity in upper respiratory tract diseases and autoimmunity diseases
Fundová, Petra ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Bártová, Jiřina (oponent)
Slizniční imunitní systém představuje nejen hlavní složku imunitního systému, ale také důležité rozhraní s vnějším prostředím. Je zodpovědný za udržování jemné rovnováhy mezi bezpečnými a nebezpečnými podněty z okolí za využití specifických anatomických struktur a funkčních mechanismů. Slizniční imunitní systém nebyl dlouho dostatečně studován, také kvůli své omezené dostupnosti, a jeho biologický význam je podceňován. Nicméně je zřejmé, že jeho studium je důležité nejen v místních interakcích na sliznicích, ale také při odhalování patogenetických mechanizmů a nových strategií prevence orgánově specifických autoimunitních onemocnění jako například T1D. První, více klinicky orientovaná část této disertace je zaměřena na slizniční imunitní systém horního respiračního traktu postižený chorobou - nosní polypózou (NP). Vzhledem k tomu, že nejčastěji se vyskytují polypy se značnou akumulací eosinofilů a neutrofilů, vyšetřovali jsme a popsali zvýšenou expresi chemokinových receptorů CCR1 a CCR3 v nosních polypech oproti nosní sliznici. K nosní polypoze mohou přispívat jak mechanismy přirozené imunity, tak homeostáza epitelových buněk. Zdokumentovali jsme zvýšený počet iNOS pozitivních a insulin-like growth factor-1 receptor (IGF-1R) pozitivních buněk jak ve stromatu, tak v epitelu NP. Druhá část práce se...
|
host ::
RSS.