Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  předchozí11 - 16  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Přerušení projevu poslance při rozpravě ve vybraných parlamentních komorách: Studie č. 1.165
Syllová, Jindřiška
Právo na vystoupení poslance v parlamentní rozpravě je jednou z nejdůležitějších součástí mandátu poslance. Navazuje na základní parlamentní privilegium poslance „freedom of speech“. Z tohoto důvodu se přerušení vystoupení poslance v rozpravě zásadně nepřipouští, pokud poslanec dodržuje předem daná pravidla jednání. Předseda (předsedající) je osobou, která vykládá jednací řád, řídí jednání a volá poslance k pořádku, pokud se vyskytují nepořádky v komoře (včetně nepořádků při vystoupení poslance). V naprosté většině parlamentů není možno projev poslance, který neporušuje daná pravidla jednání, nijak přerušit (a to ani předsedajícím). Výjimku tvoří v části parlamentních komor procedurální návrhy a výzvy k pořádku (call to order). V rámci výzvy k pořádku se povoluje přerušení i v případě odchýlení se od bodu nebo opakování se. V několika parlamentních komorách je možné přerušení vystoupení se souhlasem poslance, který má projev. Právo poslance na nepřerušený projev v rozpravě je zneužíváno k parlamentním obstrukcím, které jsou po mnohá desetiletí (či v některých státech staletí) legitimní součástí parlamentního jednání. Název filibuster označuje obstrukci, užívanou menšinou vůči většině, pomocí níž se zdržuje přijetí rozhodnutí (je používáno zejména v Austrálii a Senátu USA). Obstrukce jsou považovány za část parlamentní demokracie. V některých státech je jim podrobnými předpisy zabraňováno (například stanovením hodiny, do které je možno večer jednat a hlasovat).
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Elektronický otáčkoměr pro zážehový motor
Bradáč, Pavel ; Lukeš, Zbyněk (oponent) ; Šnajdr, Václav (vedoucí práce)
Otáčkoměr je založen na bezkontaktním snímáním otáček, snímáním napěťových impulzů v zapalovacích kabelech a jejich zpracováním pomocí mikrokontroléru. Otáčkoměr je určen pro měření otáček zážehových motorů a to dvoudobých i čtyřdobých. Naměřené údaje jsou zobrazovány pomocí grafického LCD displeje.
Nastavitelný časový spínač pro třífázový motor
Motyčka, Lukáš ; Petržela, Jiří (oponent) ; Hruboš, Zdeněk (vedoucí práce)
Práce popisuje několik možných řešení nastavitelného časového spínače, jako jsou monostabilní klopné obvody (MKO), asynchronní a synchronní čítače a mikrokontroléry. Dále se zabývá problematikou spínání třífázových asynchronních motorů s možností omezení velkého rozběhového proudu při jejich spouštění - přepínač hvězda-trojúhelník, softstartér, frekvenční měnič. Zvláštní pozornost je přitom zaměřena na koncepční řešení časového spínače pomocí mikrokontroléru Atmel (řídícího prvku časového spínače), LCD (zobrazovací jednotky) a ovládacích mikrospínačů. Mikrokontrolér bude doplněn o externí hodinový krystal s frekvencí 32,768 kHz, nutný pro funkci reálného času - Real Time Counter (RTC). Důvodem volby je nejen jednoduchost a přehlednost ovládání pro obsluhu zařízení, ale také spolehlivost, nízká spotřeba a v neposlední řadě i cena samotného zařízení.
Problematika přechodu od jednojádrové k vícejádrové implementaci operačního systému
Matyáš, Jan ; Šimek, Václav (oponent) ; Strnadel, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá úpravou MicroC/OS-II pro běh na vícejádrovém procesoru, konkrétně na Zynq 7000 All Programmable SoC, který obsahuje dvě jádra architektury ARM Cortex-A9. Jsou v ní diskutováný potřebné změny a s tím spojené možné problémy při této transformaci.
Robot pro stolní tenis
Nguyen, Thuc Tuyen ; Věchet, Stanislav (oponent) ; Marada, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem a realizací robota pro trénink stolního tenisu. Hlavní část mechanické konstrukce robota se skládá z hliníkových profilů a jiných normovaných dílů, jako jsou valivá ložiska, kluzná pouzdra, závitové tyče, atd. Přední část robota, kde se vyžaduje lepší deformační vlastnosti a nižší hmotnost, byla vyrobena 3D tiskárnou z materiálu ABS. Robot byl navrhnut tak, aby se jeho tělo mohlo otáčet ve třech osách. Díky tomu může uživatel nastavit robota tak, aby vystřeloval míče do různých požadovaných míst a s žádaným typem rotace míče. Míče budou vystřelovány pomocí dvou gumových kol napojených na dva stejnosměrné elektromotory. Řízením rychlosti otáčení těchto motorů můžeme řídit rychlost míče i jeho rotaci. Mozkem robota je řídící jednotka s mikrokontrolérem ATMega128. Program pro řízení robota byl naprogramován a nahrán do mikrokontroléru. Koncový uživatel může s robotem komunikovat přes systém tlačítek a integrovaný textový LCD displej. Zhotovený robot byl otestován a dokázal míče umisťovat na šest různých míst na hracím stole a to s různými rychlostmi, s různými typy rotací a jejich rychlostmi. To vše podle uživatelem nastavených parametrů.
Vývojový modul s 32bitovým procesorem typu ARM
Jůn, Lukáš ; Šebesta, Jiří (oponent) ; Frýza, Tomáš (vedoucí práce)
Náplní této práce je vytvořit podrobný popis 32bitových procesorů typu ARM. Čtenář bude seznámen s jednotlivými rodinami procesorů architektury ARM, s možnostmi vývoje aplikací pro tyto procesory. Aplikace se v převážné většině již nevyvíjí v jazyce symbolických adres (assembler), ale s výhodou se používají vyšší programovací jazyky (C/C++). Je zde pojednáno o vývojových nástrojích, které do značné míry usnadňují vývoj nových aplikací. Tato práce také obsahuje kompletní návrh a popis vývojové desky s mikropočítačem Atmel AT91SAM7S64 (se zdrojovým kódem vzorové aplikace).

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   předchozí11 - 16  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.