Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Šachová partie
Lorenc, Tomáš ; Helán, David (oponent) ; Ruller, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje tématu přechodového rituálu, při kterém se z učedníka stává mistr. Jde o fyzickou i duchovní přeměnu při performance v prostoru barokní kaple. Zde se propojuje duch člověka a místa.
Ayahuascový neošamanský habitus v ČR aneb co musí člověk udělat, aby se mohl stát ayahuascovým neošamanem
Herrmann, Natanael ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Horák, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, co musí člověk udělat, aby se mohl stát ayahuascovým neošamanem, respektive jaký specifický ayahuascový neošamanský habitus musí člověk nabýt, aby mohl být považován za neošamana a byl schopen provozovat ayahuascové rituály. K tomu jsou použity metody karnální etnografie a autoetnografie. Ayahuascové rituály jsou zasazeny do širší antropologické teorie přechodových rituálů a v rámci karnální etnografie se zkoumají metodou pozorovaného zúčastnění, přičemž jsou též využity polostrukturované rozhovory s neošamany. V rámci autoetnografie autor zakoušel neošamanský habitus sám na sobě, což mu umožnilo lehce nahlédnout do jinak nepřenositelné struktury neošamanského habitu. Na základě výzkumu se ukázalo, že pro ayahuascový neošamanský habitus jsou klíčové tři základní roviny, tedy rovina "extatická", "didaktická" a "materiální" avšak jejich formy jsou u každého neošamana rozdílné, což mají na svědomí jejich specifické životní trajektorie. Výsledný rituál je pak produktem specifické brikoláže každého neošamana a mísí se v něm prvky a techniky různých tradic a kultur. Klíčová slova šaman, šamanismus, neošaman, neošamanismus, ayahuasca, habitus, karnální etnografie, autoetnografie, rituál, přechodový rituál
Liminalita v moderní společnosti: Erasmus jako přechodový rituál
Picková, Iva ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Morávková, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá podobou liminality v moderních přechodových rituálech, které zde představuje program Erasmus+, a jak jsou některé její aspekty odlišné od liminální fáze rituálu, jak ji popsal Victor Turner. Práce vznikla na základě výzkumu, který probíhal během pětiměsíčního studia na KTU (Kaunas University of Technology) v Litvě právě v rámci Erasmu. Data byla získána skrze zúčastněné pozorování a také pomocí devíti polostrukturovaných rozhovorů s dalšími účastníky programu. Z výzkumu bylo zjištěno, že k modifikování charakteristiky liminality v moderních přechodových rituálech dochází skrze působení procesu globalizace. Práce se pak detailněji zabývá jednotlivými fenomény s procesem globalizace spojenými. Jedním z nich je například vývoj moderních technologií, který má za následek uvolnění izolace liminálních osob a také jim umožňuje zachování kontaktu s domovem a původní strukturou. Dalším bodem je zmenšení časoprostorových vzdáleností a usnadnění mobility, což kromě již zmíněného zachování kontaktu také umocňuje pocit vytržení ze struktury společnosti, ve které se liminální osoby nachází. Globalizace má také vliv na intenzitu communitas, jelikož skrze proces multikulturalizace dochází k vytváření segregovaných skupinek stejné národnosti uvnitř samotné communitas. Naopak navenek...
Rituály spojené s narozením jako mezní životní situací
BOŽÍKOVÁ, Renáta
Práce se zabývá rituály, které se pojí s obdobím narození jako mezní životní situací. Dále jejich porovnáním v archaických a tradičních společnostech. Druhá linie práce sleduje adaptaci na novou rodičovskou roli a její následný vývoj. První kapitola pojednává o rituálu, jeho významu, dělení a přechodových rituálech. Druhá kapitola se zabývá charakteristikou mezní životní situace. Ve třetí až páté kapitole jsou samostatně popsána období těhotenství, porodu, narození a období šestinedělí. Jednotlivé etapy jsou v práci podrobněji charakterizovány a porovnány v kontextu archaických a tradičních společností s uvedenými příklady rituálů, které jsou pro daná období typické.
Přechodové rituály jako téma v učebnicích dějepisu
Geyerová, Simona ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Mikeska, Tomáš (oponent)
Záměrem diplomové práce Přechodové rituály jako téma v učebnicích dějepisu je analyzovat učebnice dějepisu druhého stupně základní školy z hlediska vybraných přechodových rituálů. Této praktické části předchází obecné seznámení s problematikou rituálů a přechodových rituálů. Následuje pojednání o vybraných přechodových rituálech, jimiž jsou svatby a pohřby. Zvolené přechodové rituály určují směr, kterým se ubírá samotná analýza učebnic. Při rozboru učebnic mě tedy v obecné rovině zajímají témata svateb, pohřbů a všech dalších skutečností, které se s danou problematikou pojí. Následně zjišťuji, jakým způsobem a v jakém rozsahu jsou vybrané přechodové rituály žákům představeny. Aby žáci získali co nejvíce informací z konkrétního způsobu zobrazení přechodového rituálu, zabývám se i možnostmi, jak určité znázornění rituálu obohatit. V závěru shrnuji důvody proměn zmíněných přechodových rituálů zobrazených v učebnicích dějepisu pro druhý stupeň základní školy. KLÍČOVÁ SLOVA rituál, přechodový rituál, učebnice, pohřeb, hrob, pohřebiště, sňatek, svatební obřad
Change and continuity in a Japanese rite of passage: the case of Shichigosan
Torsello Pappova, Melinda ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Švarcová, Zdeňka (oponent) ; Hendry, Rosemary Joy (oponent)
A B S T R A K T Kľúčové slová: rituál, prechodový rituál, spoločenská zmena, konzumná spoločnosť, média Táto práca sa zaoberá s rituálom, ktorý sa oslavuje dnes v Japonsku v tretom, piatom a siedmom roku života dieťaťa. Jedna sa o trojicu rituálov, ktorá sa bežne označuje spoločným názvom Šičigosan (v prekladu Sedem-Päť-Tri). V klasickom zmysle slova sa jedná o prechodový rituál. Dnes Šičigosan patrí medzi najpopulárnejšie oslavy japonskej rodiny. Práca umiestňuje historický vývoj rituálu do všeobecného spoločenského a kultúrneho diania v Japonsku v časovom rámci od osemnásteho storočia až po súčasnosť. Počas tohto vývoja rituál sa preukázal ako schopný adaptovať sa na meniace spoločensko-ekonomické podmienky. Zmeny, ktorými rituál prechádzal, sa týkajú hlavnejaponskej rodiny, spoločenskej pozícii žien, životného štýlu vo veľkomestách, vzniku spotrebiteľskej spoločnosti, posilnenia vplyvu médií a sveta marketingu. Jednotlivé kapitoly sa zameriavajú na rôzne faktory, ktoré ovplyvňovali a ovplyvňujú vývoj rituálnej formy a významovosti počas jednotlivých historických období. Analýza rituálu môže prispieť k lepšiemu pochopeniu dynamiky sociálnych premien v modernej spoločnosti, ako aj procesu, v ktorom sa utvára význam rituálu v interakcii medzi rôznymi aktérmi, ako sú rodina, obchodná sféra, média a...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.