|
|
Aplikace nových materiálů pro tvorbu nábytku budoucnosti s ohledem na uživatelský komfort =: Aplication of new materials for furniture development with respect to user comfort /
Šprdlík, Václav
Práce byla zaměřena na povrchové úpravy masivního dřeva. Cílem výzkumu bylo dosažení superhydrofobické úpravy povrchu dřeva a její aplikace v designu nábytku – koupelnových solitérů. První zkoumanou metodou byla úprava dřeva plazmatickým výbojem v atmosférickém a inertním prostředí s různými časy úpravy. Byly zvoleny 3 dřeviny – modřín (Larix decidua), dub (Quercus robur) a borovice (Pinus sylvestris). Efekt byl zkoumán pomocí měření kontaktních úhlů. Druhou metodou byla úprava dřeva voskem n-hexatriakontanem, který se vyskytuje jako složka vosků deponovaných na listech rostlin. Vosk byl na vzorky nanášen napařováním ve vakuu. Zmíněný vosk má samoorganizační schopnost, tj. po nanesení na povrch substrátu tvoří vosk 3D útvary. Povrch vzorků dřeva byl upraven na různou drsnost a byla zkoumána samoorganizace vosku a změna smáčivosti povrchu dřeva v čase. Vyhodnocení proběhlo pomocí měření kontaktních úhlů. Samoorganizační schopnost vosku byla pozorována snímkováním elektronovým mikroskopem a skenováním povrchu konfokálním mikroskopem. Plazmatická úprava nepřinesla kýžený efekt zvýšení hydrofobicity, nicméně byla pozorována silně zvýšená hydrofilita povrchu dřeva, kterou lze využít jako přípravu pro následnou povrchovou úpravu. Povrchová úprava pomocí vosku vyústila v superhydrofobické vlastnosti povrchu modřínu a dubu (kontaktní úhel > 150°) a silně hydrofobické vlastnosti u dřeva borovice (kontaktní úhel > 140°).
|
|
|
Wood impregnation
Pařil, Petr
Impregnace dřeva je jedním z nejstarších a nejčastěji používaných technik k ochraně dřeva. Toto ošetření nabízí širokou škálu ochrany v závislosti na použité impregnační látce (konzervační látce). Impregnace může dřevo učinit odolnější vůči hnilobě, méně hořlavé, rozměrově stabilnější, tvrdší, pevnější, UV stabilnější a další. Obecně má práce za cíl poskytnout nové a moderní přístupy k již známým technologiím. Experimentální část byla provedena za použití laboratorní vakuo-tlakové impregnační linky a mnoho dalších zařízení. Téměř všechny procesy a měření byli provedeny v laboratořích výzkumného centra v Útěchově. Pro výzkum byly použity různé dřeviny jako např. buk lesní (Fagus sylvatica L.) nebo topol (Populus hybrids). Patentované řešení poskytuje způsob ošetření a barvení dřeva obsahujícího třísloviny, vyznačený tím, že dřevo se impregnuje přípravkem obsahujícím nanočástice oxidů železa v množství 0,4 až 42 g/l, o průměrné velikosti částic v rozmezí 1 až 100 nm, a kapalný nosič. Impregnace může být prováděna jako tlaková impregnace s následným máčením nebo nátěrem či postřikem. Tento způsob je alternativou k čpavkování dřeva. Testy (Článek I) ukazují následující výsledky. Úprava čpavkem i nanoželezem vykazuje tmavší zbarvení dubového dřeva, intenzivnější ztmavnutí bylo pozorováno v případě ošetření nanoželezem. U neošetřeného dubu došlo k prudkému pokles světlosti po cca 25-50 hodin expozice a dalšímu postupnému zvýšení během další expozici. Tmavší plochy vytvořené reakcí tříslovin s železem nebo amoniakem zmizely po světelné expozici. V případě parametrů a * a b *, AT (úprava čpavkem) dubu je shodná s průběhem změny barvy neošetřeného dubu. Naopak se ukázalo, že u NIT (úprava nanoželezem) dubu byl dvojnásobný nárůst u obou parametrů. Barva NIT dřeva, po světelné expozici, byla více či méně ekvivalentní původní barvě AT. Zřetelné zčervenání NIT dubu může být způsobeno oxidací nevysrážených částic železa. Fungicidní účinek nanočástic mědi a stříbra proti dvěma dřevokazným houbám byly zkoumány s následujícími výsledky (Článek II). Nejvyšší hodnota příjmu látky byla pozorována u běli borovice (~ 2 kg/m3) pro obě formulace. Množství nanočástic ve dřevě se nezvyšovalo úměrně s rostoucí koncentrací, ale zvýšilo se pouze 1,5 až 2 krát. Nanočástice mědi dosahovaly průměrné vyluhovatelnosti 15 % až 35 % v závislosti na dřevině a koncentraci. Výrazně nižší vyluhovatelnost (max. 15 %) byla u běli borovice impregnované nanočásticemi stříbra o koncentraci 3 g/l. Nejvyšší fungicidní účinky (pod 5% ztráty hmoty) proti oběma testovaným houbám byly zjištěny u vzorků ošetřených nanočásticemi mědi o koncentraci 3 g/l. Nicméně, tento účinek je po testu vyluhování téměř zanedbatelný. Další výzkum by měl být zaměřen na fixaci látek ve struktuře dřeva. V této studii (Článek III) jsou zkoumány fyzikální a mechanické vlastnosti, tj., hustotní profil, pevnost v ohybu, tvrdost a navlhavost Lignamonu (i). Pro srovnání byly zkoumány vybrané vlastnosti lisovaného (pařeného) buku (ii) a neošetřeného buku (III). Lignamon vykazoval velkou variabilitu hustotního profilu ve srovnání s hustotním profilem pouze slisovaného buku. Toto je ovlivněno stupněm slisování, teplotou a vlhkostí. Modul pružnosti, tvrdost, odolnost proti navlhání a bobtnání se u Lignamonu zvyšuje ve srovnání se slisovaným bukem. Zvýšená rozměrová stabilita a nižší hygroskopicita Lignamonu jsou pravděpodobně způsobeny procesem tepelné úpravy. Další výzkum bude proveden s vlastně vyprodukovaným materiálem. Článek IV se zabývá účinkem tlakové impregnace topolového dřeva (Populus alba L.) vodnými roztoky sacharózy a chloridu sodného na jeho fyzikální vlastnosti. Nejlepších vlastností bylo dosaženo u impregnace sacharózou o koncentraci 6,25 g / 100 ml H2O. Příjem látky byl 31 kg/m3 (WPG kolem 8%). Hodnoty ASE (odolnost vůči bobtnání) dosáhly 36 % a MEE (odolnost vůči navlhavosti) byla snížena o 33 %. MW (mikrovlnná) a konvenční acetylace dřeva byla provedena s cílem určit účinnost na vlastnostech materiálu (Článek V). MW a konvenční ohřev pozitivně ovlivnily vybrané vlastnosti materiálu. Výsledky ukázaly, že nebyly zjištěny žádné významné rozdíly mezi MW a konvenčním ohřevem; Proto, MW ohřev může být použit jako náhrada v procesu acetylace. MW výkon 2 kW a rychlost dopravníku 0,1 m/min byly optimální podmínky pro MW acetylaci. Tyto parametry procesu měli za následek 39,4 % ASE (T) a 35,2 % ASE (R) u buku a 38,0 % ASE (T) a 16,3 % ASE (R) u topolových vzorků. Tato práce poskytuje detailní pohled na acetylaci dřeva za použití MW ohřevu. Studie (Článek VI) si klade za cíl vyhodnotit fungicidní aktivitu extraktivních látek získaných z urychleného procesu extrakce (fexIKA). Výsledky ukázaly, že extraktivní látky získané z jádra akátu zvýšily trvanlivost buku z třídy 5 (netrvanlivý s průměrným hmotnostní úbytkem 43,6 %) do třídy 3 (středně odolný s průměrnou hmotnostní ztrátou 12,7 %). Výsledky posledního Článku VII jsou následující. Po impregnaci odpadními látkami a následném luhování, velké množství TT (proces tepelné úpravy) a HTC (proces hydrotermální karbonizace) roztoku bylo vyluhováno, zatímco 25 % až 40 % pyrolýzních roztoků zůstaly ve dřevě. Objemové bobtnání (při 65% relativní vzdušné vlhkosti a 20 °C) bylo sníženo z 6,5 % u neošetřeného topolu na 5 % u impregnovaných vzorků odpady z tepelného procesu (180 °C nebo 200 °C). Procesy využívající HTC odpad z Miscanthus sp. (Misc.) snížily obj. bobtnání na 3-3,5 % a 2,5 % v případě ošetření pyrolýzními látkami. Hmotnostní úbytky (po testech odolnosti) neošetřeného buku (30-35 %) a topolu (40-50 %), byly sníženy na 2 % v případě pyrolýzních látek a 4 % v případě TT úpravy.
|
|
|
Teplotní dergadace dřeva s aplikací retardérů hoření
Woffová, Helena ; Poláčik, Ján (oponent) ; Šnajdárek, Ladislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá hořením dřeva a vlivem retardérů na jeho průběh. Teoretická část je tvořena rešeršní studií chemického složení dřeva a procesů, jenž probíhajících při jeho spalování. Dále jsou zde rozebrány vlivy retardérů na tyto procesy a metody jejich zkoumání. V experimentální části je provedena termogravimetrická analýza vybraného retardéru a její vyhodnocení.
|
|
| |
|
|
Tree House - Příbytky v korunách stromů
Kubíček, Miroslav
Teoretická část práce uceleně shrnuje a objasňuje základní problematiku Tree Houses s důrazem na jejich ukotvení ke stromům a poukazuje na kvalitní způsob výstavby, podle kterého by dřevostavba tohoto typu měla být postavena. Vlastní praktická část práce představuje reálný návrh rekreačního objektu na předem vybraných stromech zadavatelem. Při tvorbě objektu je kladen největší důraz na natočení stavby vůči světovým stranám s využitím maximálního výhledem do údolí. Důraz je kladen na jednoduchost a možnost rekreace i v zimních měsících.
|
|
|
Návrh roubeného rodinného domu
Slezák, Lukáš
Tématem bakalářské práce je návrh a popis realizace roubeného rodinného domu na konkrétní pozemek. Dům bude splňovat požadavky pro celoroční užívání čtyřčlennou rodinou. V práci se mimo jiné řeší částečné podsklepení domu, navržení obvodové stěny z BSH hranolů a situování stavby na konkrétní pozemek. Řešena je také konstrukční ochrana dřevěných prvků stavby a dispoziční uspořádání místností v závislosti na orientaci ke světovým stranám. Dále je v práci popisováno řešení kritických detailů obvodového pláště roubené stavby.
|
|
| |
|
|
Vlastnosti Thermowoodu v závislosti na ochranných látkách
Kroupa, Michal ; Gaff, Milan (vedoucí práce) ; Sarvašová Kvietková, Monika (oponent)
Bakalářská práce Vlastnosti Thermowoodu v závislosti na ochranných látkách je rozdělena do několika kapitol. První kapitola objasňuje pojem ThermoWood, kapitola druhá je zaměřena na modifikaci dřeva, třetí kapitola se věnuje vlastnostem dřeva ThermoWood. Čtvrtá kapitola poukazuje na vliv ThermoWood na životní prostředí. Pátá kapitola se zaměřuje na analýzu literárních poznatků, šestá kapitola se věnuje rozboru využití nátěrových hmot v praxi. Předposlední sedmá kapitola je věnována novým trendům v této oblasti a poslední osmá kapitola poukazuje na grafy finské společnosti ThermoWood, jež jsou zaměřeny na výrobní statistiku.
|
|
|
Skladování dříví po kalamitních těžbách
Solař, Aleš
Disertační práce se zabývá ověřením vlivu skladovací metody pod fólií na jakost dřevní hmoty. Tato metoda nebyla v našich podmínkách prozkoumána. Disertační práce specifikuje a analyzuje jednotlivé druhy vad, které v průběhu skladování vznikají, a hodnotí jejich vliv na jakost skladovaného dříví jednotlivě i z celkového pohledu v průběhu několikaleté doby skladování. Na základě těchto hodnocení odhaluje vývoj jednotlivých vad v průběhu skladování, které změny jakostí způsobují. Objasňuje příčiny jakostních změn v závislosti na způsobech a podmínkách skladování. Stanovuje podmínky vhodnosti použití metody skladování suroviny pod fólií a upřesňuje kroky při provádění této metody. Druhou oblastí, na kterou se práce orientuje, jsou tuzemské podmínky. Uplatňují se především při stanovení změn jednotlivých jakostech dříví posuzovaných podle Doporučených pravidel pro měření a třídění dříví v ČR 2008. Výsledky práce jsou významné nejen pro navazující výzkum v dané oblasti, ale mohou být přímo využity v praxi. Součástí práce je i hodnocení ekonomické. Podle jeho výsledku lze posuzovat rentabilitu daného druhu skladování a ochrany dříví v reálných tuzemských podmínkách.
|
|
| |
host ::
RSS.