Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hodnocení historických konstrukčních spojů během vývoje úložného nábytku, jejich využití a optimalizace v současných podmínkách.
Záborský, Vladimír ; Gaff, Milan (vedoucí práce)
Dizertační práce zpracovává historický vývoj konstrukce a použitých materiálů úložného nábytku od 17. až po začátek 20. století a jej propojení (aplikaci) na současnou nábytkovou tvorbu. Zaměřuje se na rozbor vlastností spojů používaných ve výrobě nábytku. Na vybraných typech spojů nábytku budou vykonané experimentální testy, kde se bude zkoumat vliv rozměrů jednotlivých částí konstrukčních elementů vybraného typu spoje a druhu dřeviny na pevnost nábytkových spojů. Rovněž se bude zkoumat vliv typu použitého lepidla. Vybrané druhy lepidel budou určeny na nábytkové konstrukce. Jednotlivé pevnosti vybraných nábytkových spojů budou analyzovány s výpočtovým modelem pomoci metody konečných prvků. Pomocí počítačové simulace se budou jednotlivé typy nábytkových spojů porovnávat, s cílem najít nebezpečné koncentrace napětí. Tyto údaje poskytnou pro konstruktéry informace, kde je nutné daný materiál zesílit, případně zvětšit geometrické parametry konstrukčních elementů. Předpokládaným výstupem předkládaného projektu je návrh nových geometrických parametrů konstrukčních elementů a korekce dlouhodobě zažitých nedostatků uplatňovaných při tvorbě spojů.
Vlastnosti Thermowoodu v závislosti na ochranných látkách
Kroupa, Michal ; Gaff, Milan (vedoucí práce) ; Sarvašová Kvietková, Monika (oponent)
Bakalářská práce Vlastnosti Thermowoodu v závislosti na ochranných látkách je rozdělena do několika kapitol. První kapitola objasňuje pojem ThermoWood, kapitola druhá je zaměřena na modifikaci dřeva, třetí kapitola se věnuje vlastnostem dřeva ThermoWood. Čtvrtá kapitola poukazuje na vliv ThermoWood na životní prostředí. Pátá kapitola se zaměřuje na analýzu literárních poznatků, šestá kapitola se věnuje rozboru využití nátěrových hmot v praxi. Předposlední sedmá kapitola je věnována novým trendům v této oblasti a poslední osmá kapitola poukazuje na grafy finské společnosti ThermoWood, jež jsou zaměřeny na výrobní statistiku.
Trendy v designu a tvorbě nových materiálů
Rodrová, Veronika ; Gaff, Milan (vedoucí práce) ; Borůvka, Vlastimil (oponent)
Cílem této práce je zkoumat vliv zhuštění dřeva v kombinaci s přírodním dřevem na jeho mechanické vlastnosti, jako jsou modul pružnosti, mez pevnosti, mez úměrnosti, koeficient ohybatelnosti a smyková pevnost lepeného spoje. Zkoumanými dřevinami je Buk lesní (Fagus Sylvatica L.) a Topol osikový (Populus tramula L.). Zkoušky se uskutečnily na tělesech různých tlouštěk. Zhuštění bylo provedeno o 10% a 20%. Pro lepený spoj byla použita polyuretanová a polyvinylacetátová lepidla. Součástí práce je simulace daných vlastností a jejich testů v počítačovém programu a porovnání se skutečnými hodnotami, získanými reálnými zkoumáním. Smyslem této části je dosáhnout simulace, která nahradí laboratorní zkoušky, případně vyvrátit tuto možnost vědeckého bádání a prohloubit poznatky o dějích, ke kterým dochází při sledovaném způsobu namáhání.
Trendy v designu a tvorbě nových materiálů
Kašičková, Václava ; Gaff, Milan (vedoucí práce) ; Babiak, Marian (oponent)
Diplomová práce zkoumá ohybové vlastnosti modifikovaného lamelového dřeva buku a osiky. Cílem práce bylo popsat vliv druhu dřeviny, tloušťky materiálu, zhuštění, druhu lepidla a provedeného cyklického namáhání na vybrané mechanické vlastnosti. Ukázalo se, že rozhodující faktory ovlivňující modul pružnosti, mez úměrnosti a pevnost v ohybu jsou druh dřeviny a tloušťka zkoumaného materiálu. Všechny průměrné hodnoty sledovaných mechanických charakteristik bukového dřeva dosahují vyšších hodnot než u osikového dřeva. Stupeň zhuštění (10 nebo 20 %) se nejeví jako statisticky velmi významný faktor. V porovnání zjištěného modulu pružnosti s hodnotami uvedenými v literatuře vyplývá, že zhuštěním došlo ke zvýšení modulu pružnosti. Práce se zabývá také ohýbatelností a smykovou pevností lepeného spoje.
Výroba dřevěných rámu do staroanglického nábytku.
Špalek, Jan ; Gaff, Milan (vedoucí práce) ; Ruman, Daniel (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na výrobu dřevěných rámů do staroanglického nábytku. Cílem práce je tematicky uceleně zpracovat technologický způsob výroby dřevěných rámů ve firmě Jan Špalek Rámařství. Zhodnotit aktuální stav výroby a na základě získaných poznatků navrhnout možná zlepšení. Pro vypracování technologického procesu byl vybrán jeden reprezentativní výrobek, který patří mezi nejčastěji vyráběné. Na základě zkušeností s jeho výrobou a možností účastnit se výrobního procesu jsme popsali technologický způsob výroby. Podle technologického způsobu výroby a popisu současného stavu firmy jsme se zamysleli nad nedostatky. Po nalezení těchto nedostatků jsme řešili návrh nových možných řešení, dle kterých by v případě potřeby inovace firmy bylo možné postupovat.
Trendy v designu a tvorbě nových materiálů
Jiřištová, Eliška ; Gaff, Milan (vedoucí práce) ; Kminiak, Richard (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá trendy v designu a tvorbě nových materiálů, především tedy materiálu ze dřeva nebo jiných přírodnin. V první části jsou uvedeny způsoby modifikací dřeva, které napomáhají k tvorbě nových materiálů. Ta shrnuje známé modifikace a představuje z nich vybrané příklady. Doplněné jsou o tři nové možnosti v oblasti modifikování a úpravy dřeva. V další části práce jsou představené vybrané materiály na bázi dřeva a jiných kompozit, materiály ekologické a materiály vyrobené z přírodnin. Všechny tyto materiály jsou novinkami posledních let, vynikají buď svým designem, nebo jsou vyrobeny způsobem šetrným k životnímu prostředí.
Mechanické vlastnosti lamelového materiálu
Vokatý, Vojtěch ; Gaff, Milan (vedoucí práce) ; Babiak, Marian (oponent)
Tato práce hodnotí experimentální výzkum vlivu vybraných faktorů (druh dřeviny, tloušťka, zhuštění, počet cyklických namáhaní) na určené materiálové charakteristiky (mez pevnosti v ohybu, mez úměrnosti v ohybu, modul pružnosti v ohybu a koeficient ohýbatelnosti). Naměřené hodnoty byly statisticky vyhodnoceny a vyjádřeny pomocí tabulek a grafů. Za zástupce tvrdých dřevin byl vybrán buk lesní (Fagus Sylvatica L.), z měkkých byl zkoumán topol osika (Populus Tremula L.). Druh dřeviny ovlivňuje všechny pozorované charakteristiky. Z výsledků je patrné, že modul pružnosti s rostoucím zhuštěním materiálu stoupá, ale se vzrůstající tloušťkou materiálu klesá. Podobná závislost je pozorována i u meze pevnosti a meze úměrnosti, na kterou má vliv i počet cyklů. Koeficient ohýbatelnosti je ovlivněn tloušťkou materiálu. Existuje předpoklad, že na základě vyhodnocení dosažených výsledků bude možné navrhnout materiál s cílenými vlastnostmi.
Principy cílené úpravy vlastností vrstvovitých materiálů
Houžvíček, Petr ; Gaff, Milan (vedoucí práce) ; Gašparík, Miroslav (oponent)
Cílem práce bylo zkoumaní vlivu jednotlivých faktorů (druh dřeviny, tloušťka materiálu, použité lepidlo a cyklické namáhání) a jejich kombinací na pevnost zkoušených lamel. Ta byla hodnocena v rámci následujících charakteristik: pevnost v ohybu, modul pružnosti, mez úměrnosti, koeficient ohýbatelnosti a pevnost lepeného spoje ve smyku. Pro pevnost v ohybu, modul pružnosti a mez úměrnosti se ukázal jako nejvýznamnější faktor vliv dřeviny. Na koeficient ohýbatelnosti a pevnost lepeného spoje měla největší vliv tloušťka zkoušené lamely. Vliv cyklického namáhání a druhu použitého lepidla se ani v jednom případě významně neprokázal. V závěru jsme nasimulovali námi provedenou zkoušku ve výpočetním programu pracujícím na základě metody konečných prvků. Ta odpovídala námi změřeným hodnotám pouze lamel větších tloušťek.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.