|
|
Faktory limitující životnost jaderných elektráren s tlakovodními reaktory
Křivánek, Robert ; Kolat, Pavel (oponent) ; Liszka, Ervin (oponent) ; Fiedler, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je analýza stavu připravenosti jaderných elektráren (JE) na dlouhodobý provoz (LTO z anglického Long Term Operation) na základě výsledků SALTO (Safety Aspects of Long Term Operation) peer review servisu IAEA, analýza nejvýznamnějších poruch, havárií a provozních zkušeností s reaktory typu PWR/VVER se zaměřením na případy způsobené stárnutím zařízení a identifikace hlavních staveb a komponent limitujících životnost elektráren s reaktory typu PWR/VVER a možných opatření pro zajištění jejich požadované životnosti. Na základě výsledků SALTO peer review servisu IAEA byla provedena analýza hlavních nedostatků a opatření JE v připravenosti na bezpečný LTO se zaměřením na témata, jejichž hlubší znalost je důležitá pro budoucí přesnější určení technických faktorů limitujících životnost jaderných elektráren. Hlavní nedostatky a opatření ve fázi přípravy na prodloužení doby provozu a nejdůležitější technická nápravná opatření jsou shrnuty v kapitole 4.5. Samostatně jsou zde diskutovány hlavní nedostatky a nejdůležitější technická nápravná opatření v oblasti řízení stárnutí staveb a komponent. Historie závažných poruch a provozních zkušeností elektráren s reaktory typu PWR/VVER z hlediska stárnutí staveb a komponent je analyzována v kapitole 6.2. Výsledkem je statistická analýza událostí spojených se stárnutím, přehled nejvýznamnějších poruch reaktorů PWR/VVER s vlivem na jejich životnost, statistický přehled a diskuze nejvýznamnějších degradačních mechanismů a další důležité poznatky z historie závažných poruch a provozních zkušeností. V kapitole 6.3 je provedena analýza faktorů limitujících provoz jaderných elektráren s reaktory typu PWR/VVER se zaměřením na stavby a komponenty potencionálně limitující životnost elektráren s reaktory typu PWR/VVER a možná opatření pro zajištění jejich požadované životnosti. Závěrem jsou shrnuty hlavní důvody odstavení JE (skutečné a potencionální) při provozu po dobu 40, 60 a 80 roků a opatření pro zajištění jejich požadované životnosti.
|
|
|
Návrh koncepce pasivního chlazení pro reaktor VVER-1000
Lamoš, Pavel ; Suk, Ladislav (oponent) ; Martinec, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem pasivního systému chlazení pro jaderný reaktor VVER-1000. Tento typ reaktoru se nachází v České republice v Jaderné elektrárně Temelín. V práci je uveden přehled chladicích systémů různých jaderných elektráren. Jelikož je práce zaměřena na pasivní bezpečnostní systém, a to pasivní chlazení, tak je zde uveden přehled v současnosti používaných pasivních bezpečnostních systému. V části práce je popsána jaderná bezpečnost a maximální projektová nehoda VVER-1000, a to LOCA havárie. Ve výpočtové části je práce zaměřena na tepelný výpočet výměníků tepla. Na výměnících je uvažována kondenzace a přirozené proudění. Pro chlazení je uvažováno proudění vzduchu. Na konci práce je uvedeno zhodnocení výsledků.
|
|
|
Jaderné elektrárny a jejich bezpečnost
Novotný, Petr ; Köbölová, Klaudia (oponent) ; Milčák, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o současném stavu jaderné energetiky. Popisuje dosavadní vývoj jaderných elektráren a konkrétně popisuje nejčastěji používané typy jaderných reaktorů. Většina reaktorů, které jsou v současné době v provozu, patří mezi reaktory druhé generace. Ve výstavbě už je ovšem řada reaktorů třetí generace s vylepšenými technologickými i bezpečnostními parametry. Zvýšená bezpečnost spočívá ve zdokonalení aktivních bezpečnostních systémů, ale i ve větším využívání pasivních bezpečnostních systémů. Závěr práce je věnován porovnání konkrétních řešení od nejvýznamnějších výrobců jaderných reaktorů na světě.
|
|
|
Aplikace SW Apros pro vytvoření modelu bezpečnostního systému JE Dukovany
DOLEŽAL, David
V jaderných elektrárnách se setkáme s řadou bezpečnostních systémů, které se vzájemně doplňují, nahrazují nebo si vypomáhají a plní tak spolehlivě svoje bezpečnostní funkce. K vývoji a testování těchto bezpečnostních systémů, které musí splňovat nejen průmyslové normy, ale i legislativní nařízení a směrnice, se v současnosti využívá řady pokročilých nástrojů. Mezi tyto nástroje patří i velmi výkonný průmyslový simulační program Apros 6 Nuclear, který byl vyvinut přímo pro použití v jaderných elektrárnách, a je tak tedy schopný pomoci s naplněním požadavků jaderných elektráren v oblasti jaderné bezpečnosti. V rámci teoretické části této práce je uvedena problematika bezpečnosti průmyslových celků, bezpečnost jaderných zařízení a předvedení samotného programu Apros 6, včetně popisu práce v tomto programu. Toto tedy obnáší seznámení s nejdůležitějšími pojmy používanými v jaderné bezpečnosti, se strukturou a klasifikací bezpečnostních systémů používaných v jaderných elektrárnách a se základními principy používanými v oblasti jaderné bezpečnosti. Poslední teoretická kapitola uvede samotný program Apros 6, základní úkony, které v něm lze vykonávat a které byly použity v praktické části k vytvoření modelové struktury. Po seznámení s teoretickými sounáležitostmi je v praktické části práce kladen důraz na charakteristiku konkrétního bezpečnostního systému primárního okruhu JE Dukovany a provedení modelu tohoto bezpečnostního systému v programu Apros 6 Nuclear. Obsahem provedení modelu je představení a popis všech nejdůležitějších částí spolu s jejich nastavením a umístěním.
|
|
|
Vytvoření knihy výsledků z modelování a prognóz dopadů radiační mimořádné události na okolí jaderného zařízení v ČR
FRIŠTIKOVÁ, Klaudia
Cílem diplomové práce je vytvořit knihu výsledků z modelování a prognóz dopadů radiační mimořádné události na okolí jaderného zařízení v ČR a posouzení vybraných veličin na výsledky výpočtů. Diplomová práce je rozdělená na teoretickou část, praktickou část a diskuzi. V teoretické části jsou použitá informace z odborné literatury, pomocí které je popsáno ionizující záření, jeho vlastnosti a vliv na obyvatelstvo a životní prostředí. Dále jsou pomocí platných právních předpisů definována jaderná zařízení, jejich provoz a možné radiační mimořádné událostí. Závěr teoretické části popisuje postup při zásahu v případě, že k radiační mimořádné události dojde. V praktické části jsou popsány modelové situace mimořádných radiačních událostí v okolí jaderného zařízení v ČR. Pro potřeby diplomové práce jsem zvolila jaderné zařízení JE Dukovany, pro které jsou modelovány radiační mimořádné události. Pomocí SW nástroje jsou vyhodnocovány výsledky a dopady modelových situací a následně jsou stanovena ochranná opatření a postupy pro řešení nebo eliminaci následků daných mimořádných události. Na základě praktické části je vytvořen analogový katalog, který je možno využít jako zálohu při výpadku SW nástroje.
|
|
|
Nuclear power plants
Krakovský, Matej ; Špiláček, Michal (oponent) ; Milčák, Pavel (vedoucí práce)
The bachelor´s thesis explains different types of nuclear reactors and their fuel and safety characteristics. The thesis is complemented with history and description of nuclear powerplants in Slovakia. There are mentioned some of the experimental projects, whose usage is expected in the future. In the beginning are described fundamentals of nuclear energetics and nuclear fission chain reactions.
|
|
|
České atomové právo
Künzel, Karel ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
88 Abstrakt Tématem práce je české atomové právo. Atomové právo lze charakterizovat jako soubor speciálních právních norem upravujících podmínky využívání jaderné energie a ionizujícího záření, ochranu osob a životního prostředí před ionizujícím zářením, řešení radiačních nehod a nakládání s radioaktivními odpady. Jako takové upravuje atomové právo komplexně veškeré chování fyzických a právnických osob, které se zabývají činnostmi spojenými s jadernými materiály, ionizujícím zářením a přírodními zdroji ionizujícího záření. Oblast atomového práva velmi úzce souvisí s vědními obory zabývajícími se využíváním jaderné energie a ionizujícího záření, a proto je na začátku této práce věnován prostor věcné problematice, jelikož její alespoň základní znalost je nezbytná pro porozumění atomovému právu. Úprava českého atomového práva ve svých ustanoveních také reflektuje nemalé množství platných mezinárodních smluv a předpisů Evropské unie. Z tohoto důvodu se další část této práce stručně věnuje mezinárodní a evropské úpravě atomového práva. Neopomenuty jsou také významné mezinárodní organizace působící v této oblasti. Hlavní váha celé práce spočívá v části, která se týká přehledu a analýzy současné právní úpravy českého atomového práva. Systematika této části je plně v souladu s tím, jak je i v mezinárodních...
|
|
|
České atomové právo
Jebas, Petr ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Tématem diplomové práce je české atomové právo. Atomové právo je soubor právních norem, které upravují způsob a podmínky využívání jaderné energie a ionizujícího záření, systém ochrany osob a životního prostředí před nežádoucími účinky ionizujícího záření, povinnosti v případech vzniku radiačních nehod, podmínky nakládání s radioaktivními odpady a výkon státní správy a dozoru při využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Po krátkém pohledu do historie využívání jaderné energie a ionizujícího záření následují dvě kapitoly věnované mezinárodnímu a unijnímu atomovému právu. V těchto kapitolách jsou vymezeny cíle a obsah mezinárodní a unijní spolupráce v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Ostatní kapitoly jsou věnovány českému atomovému právu. Jsou vymezeny ústavní základy českého atomového práva, předmět právní úpravy atomového zákona a zásady, na kterých je české atomové právo postaveno. Následuje charakteristika pravomocí orgánů státní správy působících v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Pozornost je dále věnována klasifikaci zdrojů ionizujícího záření a charakteristice nástrojů, které právní úprava používá k ochraně životního prostředí před riziky souvisejícími s využíváním těchto zdrojů. Opomenuta nezůstala ani právní úprava...
|
|
|
Evropské a české atomové právo v kontextu práva energetického a práva životního prostředí (renesance nebo úpadek)
Klobouček, Eduard ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent) ; Tomoszková, Veronika (oponent)
Evropské a eské atomové právo v kontextu práva energetického a práva životního prost edí (renesance nebo úpadek) Abstrakt Tato diserta ní práce pojednává o recentním vývoji v atomovém právu v eské republice, Evropské unii i na poli práva mezinárodního. V eské republice nabyl ú innosti za átkem roku 2017 nový zákon . 263/2016 Sb., atomový zákon, který se stal ve ejnoprávním kodexem atomového práva, tedy práva, které zahrnuje problematiku jaderné bezpe nosti, radia ní ochrany, nakládání s radioaktivními odpady, p eprav jaderných materiál a dalších radioaktivních látek, zabezpe ení jaderných materiál a jaderných za ízení, zvládání radia ních mimo ádných událostí, monitorování radia ní situace a neší ení jaderných zbraní, a který nahradil starý zákon . 18/1997 Sb. v rámci n hož z stala nadále v platnosti pouze úprava ob anskoprávní odpov dnosti za jadernou škodu. Na úrovni evropského práva jsme mohli zaznamenat v poslední dob vcelku bou livý vývoj, když došlo zejména k p ijetí nových sm rnic, které upravují nakládání s radioaktivními odpady, jadernou bezpe nost a radia ní ochranu. Na mezinárodním poli poslední dobou nabyla platnosti Úmluva o dodate ném odškodn ní za jadernou škodu a dodatek k Úmluv o fyzické ochran jaderných materiál . Nový atomový zákon se pokusil práv na tyto evropské a mezinárodní dokumenty...
|
|
|
Evropská směrnice o bezpečnosti jaderných zařízení: rozhodování v Radě v letech 2004, 2009 a 2014
Kulda, Tomáš ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Jaderná energetika patří k jedněm z prvních oblastí, ve kterých docházelo k integraci evropských států v rámci Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom), přesto se ale otázkou bezpečnosti jaderných zařízení začala Evropská unie zabývat až v souvislosti s blížícím se rozšířením v roce 2004. V roce 2003 předložila Komise historicky první návrh evropské legislativy zaměřené na tuto otázku. Rada ho ale nepřijala a následovalo pětileté období, během kterého byl po intenzivních jednáních vypracován zcela nový návrh, který byl následně v roce 2009 schválen. O dva roky později ovšem v souvislosti s jadernou katastrofou ve Fukushimě nastala potřeba tuto legislativu novelizovat, což vedlo ke schválení nového návrhu v létě 2014. Tato práce zkoumá hlavní faktory, které měly vliv na rozhodování Rady EU v otázce přijímání těchto směrnic v letech 2004, 2009 a 2014. Východiskem je pětice podmínek definovaných autory Manuelem Citim a Martinem Rhodesem, které mají být předpokladem pro přikročení států k integračním krokům v jisté oblasti. Těmito podmínkami jsou selhávající domácí politika spojená s dostupností lepší alternativy v podobě nabízených opatření, dále vliv vnějších událostí, kterým státy samy nedokážou odpovídajícím způsobem čelit, třetím zkoumaným faktorem pak je přítomnost přeshraničních...
|
host ::
RSS.