|
| |
|
|
Vývoj slovní zásoby v oboru gastronomie a její mediální obraz od roku 1989
Hubka, Tomáš ; Svobodová, Ivana (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Bakalářská práce podává přehled neologismů v českém jazyku v rozdělena do několika částí. První část se teoreticky zabývá neologismy, popisuje změny jazyka roce 1989 a způsob, jakým jsou v našem jazyce přejímána cizí slova, včetně jejich pravopisných podob. Také se věnuje historickému společensko politickému kontextu. Další část se věnuje mediální analýze časopisu Vlasta a zkoumá, s něm byla mediálně pokrývána gastronomická témata od roku 1989. Časopis V důvodu jeho dlouhodobého vydávání. První číslo tohoto týdeníku vyšlo již v 1947. Práce dále informuje o magazínech, které se věnují gastronomii a začaly vycházet po revoluci. Pro doplnění jsou přiloženy dva rozhovory. Janou Bilíkovou se věnuje vztahu mezi médii a kuchaři a pojednává o vlivu sociálních sítí na tuto profesi. Druhý rozhovor se Šárkou Hamanovou popisuje způsob psaní pro lifestylové magazíny a debatuje pomezí tohoto žurnalistického žánru s dní část je věnována konkrétním neologismům, které se českém jazyce objevily po roce 1989. Hesla obsahují gramatické informace, původ (pokud je nezbytný), význam a konkrétní případ užití v kontextu společně se zdrojem.
|
|
|
Comparative Analysis of Neologisms in Selected Works of Terry Pratchett and George R. R. Martin
Dragounová, Tereza ; Lancová, Klára (vedoucí práce) ; Pípalová, Renata (oponent)
Práce se věnuje porovnání neologismů z vybraných děl dvou fantasy sérií, konkrétně z knih Last Continent (Poslední kontinent) a Jingo (Hrr na ně!), které obě patří do knižní série Discworld (Úžasná Zeměplocha) od Terryho Pratchetta, a z knihy A Game of Thrones (Hra o trůny), která je dílem ze série A Song of Ice and Fire (Píseň ledu a ohně) od George R. R. Martina. Neologismy shromážděné z těchto tří knih jsou nejprve podrobeny individuálnímu zkoumání a jsou rozřazeny do odpovídajících kategorií podle toho, jaký slovotvorný proces byl využit při jejich tvorbě. Následně jsou údaje z odpovídajících si kategorií porovnány a pozornost při jejich srovnání je věnována stejnou měrou jak potenciálním rozdílům, tak i signifikantním podobnostem. Dalším krokem byl pokus o interpretaci takto získaných výsledků s důrazem na příčiny těchto závěrů, především na ty, které by mohly plynout z rodílnosti podžánrů obou knih. Srovnání ukázalo jak rozdíly, tak podobnosti a některé z nich byly velice výrazné. Slovotvornými procesy, které poskytly nejzajímavější výsledky, byla kompozita a marginální slovotvorné procesy, jež byly v obou sériích použity ve značně jiných měrách. Ostatní procesy byly použity většinou podobně nebo vykazovaly pouze nepatrné rozdíly. Klíčová slova: slovotvorba, neologismus, srovnání
|
|
|
Nové francouzské přejímky v češtině
Táborská, Karolína ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Vlčková, Jana (oponent)
Cílem diplomové práce Nové francouzské přejímky v češtině je dokázat, že v některých oblastech francouzština dosud představuje významný zdroj obohacování slovní zásoby českého jazyka. Jako hlavní metoda výzkumu byla použita cílená excerpce neologického materiálu, který je uložen v elektronické databázi Neomat. Teoretická část se nejprve zaměřuje na neologii a neologismy. Prostor je zde věnován českým i zahraničním přístupům, jak neologismy definovat a jak je třídit. V další kapitole je pojednáno o terminologickém vymezení přejímek, jejich klasifikaci a o adaptačně-integračních procesech, jimiž přejímky po přejetí do cílového jazyka procházejí. V praktické části jsou přejímky nejprve charakterizovány z hlediska komunikačních oblastí, ve kterých se vyskytují. Následuje abecední slovník, který zaznamenává 182 nových francouzských přejímek, popisuje jejich významy a udává jejich tvaroslovnou a slovnědruhovou charakteristiku. Nejvíce dochází k přejímání substantivních a adjektivních pojmenování z oblasti gastronomie, enologie, umění a módy. Ve zkoumaném materiálu se však vyskytují i slovesa a adverbia. Z výsledků výzkumu vyplývá, že jazykové kontakty mezi češtinou a francouzštinou zůstávají živé, ale omezené pouze na některé komunikační oblasti.
|
|
|
Jazykové porozumění napříč generacemi
NĚMEČKOVÁ, Lucie
V práci se zabývám problémem, jak mládež rozumí jazyku současných seniorů a naopak, jak starší generace rozumí dnešní mládeži, jak se orientuje v běžně užívaných výrazech mladých lidí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se nejprve zabývám slovní zásobou jako takovou a dále stručně představuji způsoby obohacování slovní zásoby. V následující kapitole se věnuji útvarům národního jazyka. Tato kapitola je základem i pro praktickou část, neboť v dotazníku je zařazen úkol zkoumající orientaci v knižních výrazech. Další zkoumané výrazy jsou spíše z nespisovné vrstvy národního jazyka. V poslední kapitole teoretické části se zabývám pojmem mládež a věkovým vymezením této sociální skupiny. Hlavní pozornost pak soustředím na charakteristiku mluvy mládeže. V praktické části se podrobněji zabývám výsledky dotazníků, které byly sestaveny s ohledem na téma této diplomové práce. Také se zabývám podrobným srovnáním výsledků každého úkolu jak u mladé, tak u staré generace. Každý úkol u jednotlivých věkových skupin respondentů je zpracován do grafu. Ke konci této práce uvádím přehledné tabulky, které souhrnně zaznamenávají úspěšnost každé věkové skupiny respondentů v konkrétním úkolu. V této práci jsem se také rozhodla porovnat výsledky mého dotazníkového šetření u studentů gymnázia SOŠ a učiliště. Právě výsledky studentů střední průmyslové školy a střední odborné školy zaznamenávají grafy uvedené na konci praktické části. Zde se nacházejí i tabulky, které srovnávají úspěšnost jednotlivých úkolů u studentů všech tří (gymnázium- SOŠ učiliště) středních škol.
|
|
|
Vyjadřování typické pro uživatelská videa na české YouTube scéně
Bejlková, Kamila ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem českého jazyka v době nových médií a občanské žurnalistiky. Zkoumá, jakým způsobem se jazyk vyvíjí, jaké tendence na něj působí a jakým cizím jazykem je ovlivňován. Vše je demonstrováno na vyjadřování autorů uživatelských videí na webovém portálu YouTube. Ten je v práci krátce představen jako jeden z nových médií. Pro zkoumaný vzorek byla vybrána beauty komunita, která se zabývá kosmetikou, módou a životním stylem, a na tomto video portálu je velmi rozšířenou skupinou. Její slang je velmi obsáhlý a pomalu se rozšiřuje i mimo samotné uživatelky. I konzumenti těchto příspěvků přijímají slang za svůj a ve zpětné vazbě, kterou ve velké míře autorkám poskytují, je tento slang rovněž často užíván. Nejčastěji jsou slangová slova přejímána z anglického jazyka, ve kterém beauty komunita vznikla. Některá slova jsou pouze přejímána a nepočešťována, u některých se autorky o počeštění snaží. Vyjadřování však není pouze o jazykové složce. V této práci je popsána i oblast pragmatická, která se zaměřuje na komunikaci, navazování vztahu s diváky a vyjadřování emocí. Poslední částí analytické práce je popis vztahu jazyka, popřípadě vyjadřování, a obrazu.
|
|
|
Anglicizmy v pořadech českých a ruských rádií
Kaplanová, Oksana ; Rajnochová, Natalie (vedoucí práce) ; Kitzlerová, Jana (oponent)
Cílem této práce je na základě vybraných slov ukázat fungování převzatých anglicismů v ruském a českém jazyce. Podstatou je seznámení čtenáře s problematikou neologismů, především se způsobem jejich vzniku a adaptací v jazyce. Na vybraných patnácti slovech ukazujeme, jak slova převzatá pracují v obou jazycích a nakolik je jejich začlenění do jazyka podobné. V práci jsme ukázali význam anglicismů v jazycích a možnosti jejich odvozenin a přizpůsobení k danému systému jazyka. Přínosem této práce je vytvoření seznamu slov, díky kterému můžeme sledovat jazykové tendence převzatých slov v posledních desetiletích, zároveň tento seznam obohacuje čtenáře o odvozená slova, která nejsou tolik frekventovaná, aby je čtenář znal. Výsledky, kterých jsme dosáhli, nám umožňují se v budoucnu zaměřit na další výzkum týkající se této problematiky. Klíčová slova Nová slovní zásoba, cizí slova, neologismy, anglicismy, přejímání
|
|
| |
|
| |
|
|
Znají žáci základních a středních škol význam nově přejatých anglicismů?
Jindřichová, Jana ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výzkumem porozumění anglicismům nově přejatých do českého jazyka u žáků základní školy a studentů nižšího gymnázia. Za nově přejaté považujeme ty, které jsou uvedeny ve slovnících neologismů, případně ještě do slovníků zařazeny nebyly. V teoretické části jsou popsány způsoby obohacování slovní zásoby, především přejímáním z cizích jazyků. Hlavní výzkumnou metodou bylo dotazníkové šetření, které proběhlo v měsíci dubnu roku 2014 mezi žáky 6. a 9 . tříd jedné pražské základní školy a odpovídajících ročníků opavského gymnázia. Výsledky, prezentované v praktické části, byly vztaženy k pohlaví a věku respondentů a také k typu navštěvované školy. Větší množství úspěšných odpovědí jsme zaznamenali v uzavřených otázkách testujících pasivní znalost anglicismů než v úloze s otevřenými otázkami testujícími aktivní znalost anglicismů. Při srovnávání odpovědí dle pohlaví jsme zaznamenali vyšší úspěšnost dívek, případně byly výsledky vyrovnané. Nejvýraznější rozdíly přineslo srovnání respondentů dle věku. Starší žáci dosáhli na všech otázkách podstatně vyšší úspěšnosti než mladší žáci Rozdíly jsme zaznamenali i ve výsledcích žáků základní školy a studentů gymnázia. Gymnazisté vykázali vyšší úspěšnost téměř na všech otázkách. Jako nepodstatná se ukázala doba převzetí daného výrazu...
|
host ::
RSS.