|
|
Květní biologie montánních rostlin a její změna s nadmořskou výškou a fenologií, aneb vliv stochasticity opylení a dalších faktorů na počty vajíček
Nekola, Matyáš ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Koupilová, Klára (oponent)
Opylování je silně stochastický (nahodilý) proces. Když k němu zároveň dojde k nedostatečnému opylení květů, takzvanou limitací opylením, bude to mít významný efekt na množství vytvořených semen a tím související fitness. Rostliny pro kompenzaci vysoké stochasticity a limitaci opylením využívají takzvanou "bet-hedging" strategii (v přímém překladu: sázka na zajištění) (Burd et al., 2009). Při této strategii rostliny produkují větší množství vajíček v semenících, které využijí v případě, že budou opyleny více. Tím vynahradí případy, kdy jsou naopak opyleny méně. Alpínské prostředí je vzorový případ, pro vysokou stochasticitu opylení a limitaci opylením. S přibývající nadmořskou výškou stoupá stochasticita a limitace opylení a zároveň je větší limitace a stochasticita uváděna pro začátek sezóny. Proto se tato práce zabývá hypotézou, že množství vajíček stoupá s přibývající výškou a na začátku sezóny budou semeníky obsahovat více vajíček. Přibývání vajíček se stoupající nadmořskou výškou se nepodařilo potvrdit a pokles vajíček v průběhu sezóny byl potvrzen, pro část druhů. Vliv stochasticity opylení na vyšším počtu vajíček na začátku sezóny se nepodařilo potvrdit. Oproti tomu se podařila najít souvislost mez klesajícím množstvím vajíček v semenících v průběhu sezóny a 1) rozdělením vajíček v rámci...
|
|
|
Testování možností extrakce vybraných krajinných charakteristik pro popis stanovišť výskytu indikačně významných druhů ptáků v Krkonoších z dat dálkového průzkumu Země
Polák, Mojmír ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Janík, Tomáš (oponent)
Diplomová práce využívá data Dálkového průzkumu Země dvou prostorových úrovní (Sentinel-2 s pixelem 10 x 10 m a PlanetScope 3 x 3 m). Práce zkoumá možnosti extrakce vybraných krajinných charakteristik (spektrální indexy, typ land cover, krajinné metriky) s cílem vyhodnotit, jaké charakteristiky a v jakém měřítku jsou statisticky významné pro výskyt 23 vybraných druhů ptáků, druhovou bohatost a počet druhů řádu pěvci v kvadrátech 1400 x 1400 m v Krkonoších. Data o výskytu druhů byla mapována v letech 2012-2014 na české i polské straně. Síla vztahu mezi charakteristikami a výskytem byla určena Pearsonovým korelačním koeficientem. Nepodařilo se potvrdit, že by pro extrakci krajinných charakteristik byla přínosnější data s větším prostorovým rozlišením. Z celkového pohledu krajinné charakteristiky neprokázaly funkční vztahy pro všechny vybrané druhy. Jako relevantní se potvrdily pro vybrané druhy, druhovou bohatost a řád pěvců například faktory průměrná nadmořská výška a land cover. Land cover byl analyzován metodou řízené klasifikace Random Forest v prostředí Google Earth Engine s celkovou přesností 78 % v případě dat Sentinel-2, jak v tundře, tak i ve zbylé části území a pro data PlanetScoce v tundře 77 %, ve zbylé části území 66 %. Výsledky klasifikací byly porovnány s datovými produkty CORINE Land...
|
|
|
Drivers of avian diversity on an altitudinal gradient of Mount Cameroon
Djomo Nana, Eric ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent) ; Waltert, Matthias (oponent)
Altitudinal gradients constitute a powerful test system for understanding distribution of species around the globe. Tropical mountains are quite rich in species even after controlling for environmental productivity, and are ideally suited for studying patterns of species distributions because they have had sufficient time for species to produce a response to environmental changes that affect their life histories. In this thesis, I investigate basic ecological mechanisms potentially behind avian distribution patterns along an altitudinal gradient in West-Central Africa. I used data collected with four methodological approaches (point counts, mist netting, random walks and artificial nest experiments) along an altitudinal gradient on Mt. Cameroon from October 2011 to September 2013. This work is focused on two interrelated themes: selection pressures on life histories (Chapters 1, 2, 3 & 4), and avian assemblage structures (Chapters 5 & 6). In the General Introduction, I present an overview of the study area with conservation implications of the study and my study objectives. In Chapters 1, 2 & 3, I investigate how selection pressures, i.e., nest predation and parasitism by haematozoa, affect bird assemblages. I used artificial nest experiments to assess nest predation rates in Chapters 1 & 2, and my...
|
|
|
Aspekty pohybu ve vysokohorském prostředí, s důrazem na výškovou nemoc
Szotkowská, Lucie ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Pokorný, Ladislav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá aspekty pohybu v horách při skialpinismu, vysokohorské turistice a horolezectví. Zejména tyto oblasti sportovních aktivit jsou spojeny s rizikem výskytu výškové nemoci. Práce hodnotí klíčové parametry, které přispívají ke vzniku výškové nemoci. Dalšími zkoumanými parametry jsou povětrnostní podmínky, vliv nadmořské výšky, fyzická příprava a fyziologické projevy jednotlivce. Cílem diplomové práce bylo na základě literatury a dotazníkové studie zjistit, ve kterém sportovním odvětví jedinci nejvíce trpí výškovou nemocí a jaké jsou nejčastější projevy výskytu výškové nemoci.
|
|
|
Lipidové složení biologických membrán a životní strategie pěvců
Šimonová, Kateřina ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Sam, Kateřina (oponent)
Rozdíly ve složení buněčných membrán bývají považovány za fyziologický mechanismus zodpovědný za různou intenzitu metabolismu, délku života a následně i odlišné životní strategie. Pacemakerová hypotéza předpokládá, že vyšší membránová nenasycenost může být důležitým faktorem zodpovědným za vyšší intenzitu metabolismu a kratší délku života organismů. Alternativní hypotéza naopak předpokládá, že membrány mohou fungovat jako strukturní antioxidanty, a tedy že vyšší membránová nenasycenost může být spojená s delším životem. Cílem této práce bylo otestovat, jak se mění složení mastných kyselin v membránách v závislosti na velikosti těla, zeměpisné šířce a nadmořské výšce, v rámci kterých byly pozorovány rozdílné životní strategie a intenzita metabolismu. Pro modely testující vliv zeměpisné šířky byly zvoleny temperátní a tropické nížinné druhy pěvců a pro modely testující vliv nadmořské výšky pouze tropické druhy pěvců. Součástí práce bylo molekulární určování pohlaví. Pomocí plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie bylo z krevních vzorků získáno množství jednotlivých mastných kyselin obsažených ve fosfolipidech červených krvinek. Z výsledků bylo patrné, že složení membrán ve většině případů koreluje s velikostí těla, která též koreluje téměř se všemi znaky určujícími životní strategie. V rámci...
|
|
|
Závislost dlouhodobých změn teploty na nadmořské výšce
Krauskopf, Tomáš ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Pokorná, Lucie (oponent)
Závislost dlouhodobých změn přízemní teploty na nadmořské výšce Abstrakt V této práci je shrnuta odborná literatura zabývající se prostorovým rozložením dlouhodobých změn přízemní teploty, konkrétně závislostí intenzity oteplování na nadmořské výšce. V textu je tato závislost analyzována jak celosvětově tak v několika významných horských oblastech světa. Největší pozornost je věnována Švýcarským Alpám, kde se nachází nejrozsáhlejší síť klimatických stanic a mělo by zde být dosaženo nejdůvěryhodnějších výsledků. Dále jsou v této práci uvedeny mechanismy, které způsobují rozdílná tempa oteplování v rozdílných nadmořských výškách, jako je například zpětná vazba sníh-albedo či změny v četnosti mlh a oblačnosti. Cílem praktické části práce je poté analyzovat trendy přízemní teploty v České republice a posoudit závislost dlouhodobých teplotních změn na nadmořské výšce právě na našem území. Klíčová slova: klimatická změna, teplota, trendy, nadmořská výška
|
|
|
Klimatické determinanty elevačního rozšíření tropických obratlovců
Vobořilová, Kateřina ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Šmíd, Jiří (oponent)
Tropické oblasti jsou jedny z druhově nejbohatších ekosystémů na Zemi. Výrazná druhová bohatost těchto ekosystémů je patrná v počtu druhů obratlovců vzhledem k jejich rozmístění podél výškových gradientů. Rozšíření obratlovců podél nadmořských výšek je přirozeným jevem, kterým obratlovci reagují na různorodost abiotických podmínek. Ty spolu s geografickým rozmístěním hor, biotickými vlivy, termální fyziologií jednotlivých skupin obratlovců nebo také klimatickými změnami vytváří pro obratlovce specifické podmínky. Všechny tyto faktory mohou přispívat k rozšíření obratlovců do nižších, nebo naopak do vyšších nadmořských výšek. Rovněž mohou ovlivňovat altitudiální (výškovou) migraci, podle toho, jak jsou na ně jednotlivé druhy obratlovců přizpůsobení. V této práci jsem se zaměřila na to, jak mohou jednotlivé abiotické determinanty jako je teplota, srážky a vzdušná vlhkost, ale také klimatické změny pozitivně, nebo negativně ovlivňovat areály rozšíření u čtyř skupin obratlovců podél výškových gradientů tropických hor. Klíčová slova: teplota, srážky, oblačnost, tropy, nadmořská výška, geografické rozšíření druhová bohatost
|
|
|
Závislost hodnot UV indexu na vybraných parametrech
Tomanová, Helena ; Pokorná, Lucie (vedoucí práce) ; Metelka, Ladislav (oponent)
Závislost hodnot UV indexu na vybraných parametrech Abstrakt UV záření je krátkovlnné záření s vlnovými délkami od 100 do 400 nm. Toto záření má jak pozitivní, tak i negativní účinky na živé organismy a zdraví člověka. Proto byl definován v roce 1994 tzv. UV index (UVI), charakterizující biologický efekt UV záření na lidské zdraví. Cílem této práce je zhodnotit vliv vybraných parametrů (celkové množství ozónu, výška Slunce nad obzorem, oblačnost a nadmořská výška) na hodnoty UVI. K tomu byla použita data naměřená na čtyřech stanicích na území Česka (Hradec Králové, Košetice, Kuchařovice, Labská bouda) a zprávy SYNOP ze čtyř nejbližších stanic za období 2010−2017. Významný vliv na hodnoty UVI má výška Slunce nad obzorem (úhel dopadajících slunečních paprsků). Nejvyšších hodnot UVI je obecně dosahováno při vysokých úhlech, kdy je dráha paprsků k zemskému povrchu nejkratší. Nárůst UVI lze popsat exponenciálou, ovšem od úhlu 30ř je nárůst téměř lineární. Na stanici Hradec Králové dochází v průměru k nárůstu hodnot UVI o 0,8 a na stanici Labská bouda o 0,9 při zvýšení úhlu o 5ř. Oblačnost má také značný vliv na hodnoty UVI, přitom záleží na výšce a množství oblačnosti. Vysoká oblačnost snižuje UVI málo, jen o 15 % pokud je pokryta celá obloha. Střední a nízká oblačnost snižuje UVI podle množství o 15−64 %....
|
|
|
Lipidové složení biologických membrán a životní strategie pěvců
Šimonová, Kateřina ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Sam, Kateřina (oponent)
Rozdíly ve složení buněčných membrán bývají považovány za fyziologický mechanismus zodpovědný za různou intenzitu metabolismu, délku života a následně i odlišné životní strategie. Pacemakerová hypotéza předpokládá, že vyšší membránová nenasycenost může být důležitým faktorem zodpovědným za vyšší intenzitu metabolismu a kratší délku života organismů. Alternativní hypotéza naopak předpokládá, že membrány mohou fungovat jako strukturní antioxidanty, a tedy že vyšší membránová nenasycenost může být spojená s delším životem. Cílem této práce bylo otestovat, jak se mění složení mastných kyselin v membránách v závislosti na velikosti těla, zeměpisné šířce a nadmořské výšce, v rámci kterých byly pozorovány rozdílné životní strategie a intenzita metabolismu. Pro modely testující vliv zeměpisné šířky byly zvoleny temperátní a tropické nížinné druhy pěvců a pro modely testující vliv nadmořské výšky pouze tropické druhy pěvců. Součástí práce bylo molekulární určování pohlaví. Pomocí plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie bylo z krevních vzorků získáno množství jednotlivých mastných kyselin obsažených ve fosfolipidech červených krvinek. Z výsledků bylo patrné, že složení membrán ve většině případů koreluje s velikostí těla, která též koreluje téměř se všemi znaky určujícími životní strategie. V rámci...
|
|
|
Hodnocení ekologických limitů a zdravotního stavu hlavních edifikátorů lesních ekosystémů v oblasti Králického Sněžníku
Šmída, Jiří
Cílem této práce je hodnocení ekologických limitů a zdravotního stavu smrku ztepilého, buku lesního, javoru klene a jedle bělokoré v přestárlých porostech na výzkumných plochách v oblasti Králického Sněžníku od čtvrtého po devátý vegetační stupeň. Výsledkem práce jsou souhrnná data, která prokazují ekologické limity jednotlivých dřevin. Se stoupající nadmořskou výškou se zvyšuje počet vad a snižuje průměrná výška hodnocených stromů. Smrk ztepilý se vyskytuje ve všech vegetačních stupních s produkčním optimem od 4. do 6. LVS. Výška buku lesního je do 6. LVS zhruba 30 m. V 7. LVS, kde ho limituje krátká vegetační doba a drsnější klima, se dostává do podúrovně. Ekologické optimum javoru klene je v 5. LVS. Jedle bělokorá tvoří souvislé porosty pouze v bukovém lesním vegetačním stupni.
|
host ::
RSS.