|
|
"Zkušenosti klientů závislých na alkoholu po ústavní léčbě"
Andělová, Magdalena ; Libra, Jiří (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
Východiska: Klienti jsou v ústavní léčbě "vytrženi" ze svého přirozeného prostředí a v bezpečném prostředí léčebny se abstinuje snadněji. Během ústavní léčby by měl klient získat náhled na svoji závislost, posílit své rozhodnutí ke změně a přehodnotit svůj životní styl. Nezřídka se klienti vrací po léčbě do náročných a neuspokojivých životních podmínek. Tím, že závislost zasahuje v podstatě do všech oblastí lidského bytí, je důležité, aby klienti během ústavní léčby a po léčbě, měli podporu odpovídající jejich potřebám. Cíle: Základním cílem bakalářské práce je zjistit, jak prožívali klienti závislí na alkoholu, kteří byli pro recidivu opakovaně hospitalizováni, návrat do normálního života po ústavní léčbě. Dalšími cíli bylo zjistit, s jakými problémy se tito klienti po léčbě potýkají a z jakých důvodů nejčastěji recidivují, jaké mají respondenti zkušenosti s následnou péčí a co vnímají jako podporu na jejich cestě k úzdravě. Zaměřila jsem se na období mezi první a poslední léčbou. Hlavní výzkumná otázka: Jaké faktory měly vliv na recidivu u respondentů? Doplňující výzkumné otázky: Jaké zkušenosti mají respondenti se službami následné péče? Jaké faktory vnímají respondenti jako podpůrné na jejich cestě k úzdravě ? Teoretická část: Teoretická část se zabývá problematikou závislosti, její léčbou a...
|
|
|
Proces odcházení adolescentů z dlouhodobé pěstounské péče
Hýzler, Milan ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Téma této diplomové práce se zaměřuje na případný odchod adolescentů (16+), kteří jsou umístěni v dlouhodobé pěstounské péči na území České republiky, z náhradní rodiny. Cílem předkládané práce je prozkoumat přípravy na proces osamostatňování od náhradní rodiny a okolnosti vážící se k odchodu samotnému. Teoretická část práce je rozdělena do tří kapitol. První z nich se věnuje období dospívání včetně jeho vývojových specifik. Druhá popisuje pěstounskou péči, její dělení a ukotvení v legislativě ČR. Dále v ní jsou prezentovány dostupné výzkumné studie realizované na našem území i ze zahraničí. Poslední kapitola řeší již téma samotného odchodu mladistvých z pohledu zákona; pojmenovává aktéry, kteří se na odchodu podílejí, a na závěr popisuje některé dostupné sociální služby pro dospělé. Praktická část představuje realizovaný kvalitativní výzkum se třemi skupinami, které se podílely na fungování pěstounské péče. Zapojené skupiny zahrnovaly mladistvé (16+), jejich pěstounky, které s nimi sdílely společnou domácnost, a také doprovázející sociální pracovnice. Tento výzkum se snažil přinést odpovědi na otázky ohledně odchodu mladistvých z dlouhodobé pěstounské péče a témat s tímto procesem spojených. Výsledky výzkumu byly podrobeny analýze metodou zakotvené teorie autorů Strausse a Corbinové (1999). V...
|
|
|
Potřeby klientů vybraných doléčovacích center v oblasti bydlení
Vondrka, Josef ; Vopravil, Jiří (vedoucí práce) ; Kuda, Aleš (oponent)
Východisko: Služby následné péče s doléčovacím programem v České republice výrazně napomáhají integraci osob s adiktologickým problémem do většinové společnosti. Přesto dle zjištění Národního monitorovacího centra pro drogy a drogové závislosti je více jak 50 % uživatelů těchto služeb při doléčování neúspěšných. Cíl: Cílem výzkumu je zjistit u vybraných doléčovacích center potřeby klientů v oblasti bydlení. Identifikovat, zda tyto potřeby jsou naplňovány a zda úspěšnost klientů v doléčovacích programech není ovlivněna neuspokojenými potřebami v oblasti bydlení. Metodika: Teoretická a praktická část práce ohraničuje výzkumná zjištění. Teoretická část se zabývá službami následné péče s doléčovacím programem, a zjišťuje, zda má vliv relaps a recidiva při doléčování závislosti. Praktická část práce vymezuje oblast výzkumu. Za použití kvantitativních metod výzkumného zjištění přichází se statistickými daty, které jsou následně interpretovány. Výsledky: Výzkumného šetření se zúčastnilo 7 zařízení pobytové formy s kapacitou 85 lůžek, výzkumný soubor tvořilo 76 respondentů. Ve výzkumném souboru bylo zjištěno, že významná část klientů nemá naplněny potřeby v oblasti bydlení. Ve 44,7 % by využila opětovně sociálně-zdravotní služby pouze kvůli bydlení. Ve výzkumném souboru je 72,4 % respondentů, kteří jsou...
|
|
| |
|
|
Role sester v pooperační péči u pacientů s karcinomem plic
PLECEROVÁ, Jana
Cíle práce Cílem práce bylo zmapování míry spokojenosti pacientů s přístupem sester v rámci péče po hrudní operaci a zhodnocení, zda jsou potřeby těchto pacientů uspokojené. Dalším cílem výzkumného šetření bylo zjišťování informovanosti sester o způsobech a možnostech následné péče. Metodika K výzkumnému šetření byla zvolena forma kvalitativního výzkumu, která byla vedena formou rozhovoru na předem připravené otázky. Výzkumný soubor tvořilo 10 pacientů z jedné nejmenované nemocnice a 8 sester, které se starají o pacienty po operaci plic. Výsledky šetření byly zpracovány formou otevřeného kódování, metodou tužka - papír. Přínosy práce Výzkumné šetření ukázalo nedostatky a nevědomost ošetřujícího personálu o způsobech následné péče. Sestry by měly být edukovány o možnostech domácí péče, hospicové péče v rámci své profese. Výsledky, získané výzkumným šetřením, by mohly být prezentovány na seminářích, konferencích, jejichž mottem je následná péče.
|
|
|
Role sociálního pracovníka v dětském domově při přípravě dětí na integraci do společnosti po odchodu z ústavního zařízení
NEKOLOVÁ, Andrea
Bakalářská práce je zaměřena na roli sociálního pracovníka při přípravě dětí na integraci do společnosti po odchodu z ústavního zařízení, konkrétně z DD. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsán systém náhradní ústavní výchovy v ČR a jednotlivá zařízení ústavní péče. Jsou zmíněny příčiny a rizika umístění dítěte do dětského domova. Dále je věnována pozornost roli sociálního pracovníka v DD a přípravě dětí na odchod z DD. Jsou vyjmenovány formy následné pomoci pro mladé dospělé. Cílem práce bylo určit, jakým způsobem se podílí sociální pracovnice v DD při přípravě dětí na odchod ze zařízení a následnou integraci do společnosti a jaké metody a techniky při své práci využívá. Dalším cílem bylo zaměřit se na postoje dětí na integraci do společnosti po odchodu z ústavního zařízení a na jejich informovanost ohledně možností následné pomoci. Zjišťována je také připravenost mladých dospělých v určitých oblastech potřebných pro jejich samostatný život po odchodu z DD. K uskutečnění výzkumné části bakalářské práce byl použit kvalitativní typ výzkumu a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen dětmi a sociálními pracovnicemi z DD v Humpolci a z DD Senožaty. Výsledky byly zpracovány metodou otevřeného kódování. Prostřednictvím výzkumu mělo být zjištěno, zda jsou děti dostatečně připraveny na běžný život, případně v kterých oblastech je třeba se na problematiku integrace do společnosti více zaměřit. Výsledky výzkumu mohou být zpětnou vazbou pro sociální pracovníky v DD a dalších ústavních zařízeních. Mohou posloužit jako pomůcka při práci s mladými dospělými odcházejícími z dětských domovů.
|
|
| |
|
|
Následná péče o pacienty s poškozením mozku
OLIVOVÁ, Tereza
Tato teoretická diplomová práce je zaměřena na problematiku následné péče u pacientů s poškozením mozku. Práce má informační charakter a jejím cílem je čtenáře uvést do dané problematiky, popřípadě jim poskytnout cenné rady. Zejména v posledních letech se toto téma dostává do popředí zájmu odborné i laické veřejnosti, a to jednak proto, že počty poškození mozku, zejména těch úrazových se stále zvyšují, ale také z toho důvodu, že s rozvojem akutní medicíny, která je v dnešní době na velmi vysoké úrovni, se navyšuje počet pacientů, kteří i přes poškození mozku přežijí. Avšak problém nastává v tom, že u velké části těchto pacientů se vyskytnou trvalé následky, se kterými se musí vypořádat oni sami i jejich nejbližší okolí. Tyto následky se projevují jako poruchy kognitivních funkcí, poškození smyslových funkcí, tělesné postižení a změny v oblasti chování a emocí. Následná péče o pacienty s poškozením mozku je v naší zemi značným problémem. Problém spatřujeme především v kontinuitě a dostupnosti péče regionálně dostupných služeb a rehabilitační péče pro tyto jedince. Návaznost péče poté, kdy je pacient propuštěn z akutního lůžka je velmi nízká, někdy až chaotická. K získání potřebných informací pro tuto práci a k dosažení cílů, bylo potřebné prostudovat velké množství odborné literatury. Použité zdroje jsou odborná česká i zahraniční literatura, odborné časopisy a články vyhledávané v odborných databázích. Tato diplomová práce by měla poukázat na možná úskalí, jež obnáší následná péče o pacienty s poškozením mozku. Výsledky práce mohou být využity jako příspěvek na odborné konference, semináře či kurzy, které by se zabývaly touto problematikou. Práce by zároveň mohla zvýšit zájem veřejnosti o toto téma.
|
|
|
Vliv obezity na následnou péči u pacientů po cévní mozkové příhodě
TAUCHENOVÁ, Jana
Současný stav Teoretická část diplomové práce je rozdělena do čtyř samostatných kapitol. První kapitola pojednává o cévních mozkových příhodách. Další kapitola charakterizuje následky nemoci v různých oblastech lidského života. V třetí kapitole je definován pojem následná péče a čtvrtá kapitola se zabývá obezitou. Cíle práce a výzkumné otázky Cílem diplomové práce je zmapování vlivu obezity na následnou péči pacientů po cévní mozkové příhodě. Výzkumné otázky: - Jak ovlivňuje obezita mobilitu pacientů po CMP? - Jak ovlivňuje obezita hygienickou péči pacientů po CMP? - Jak ovlivňuje obezita běžné denní aktivity pacientů po CMP? - Jaký dopad má obezita na rozvoj soběstačnosti u pacientů po CMP? Kvalitativní šetření bylo realizováno prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pacienty po CMP, kteří byli hospitalizováni na oddělení následné péče. Další rozhovory byly vedeny s všeobecnými sestrami, které poskytují ošetřovatelskou péči pacientům po CMP. Výzkumný soubor Výzkumný soubor tvořilo 11 všeobecných sester, které pracují na různých stanicích nemocnice následné péče, a 16 pacientů, kteří jsou hospitalizování na těchto odděleních po prodělané CMP. Výsledky Analýzou získaných informací bylo zjištěno, že obezita ovlivňuje zejména mobilitu pacientů po CMP. Zároveň představuje fyzickou a psychickou zátěž pro ošetřující personál, ale i pro pacienty. Problémem se ukázala skutečnost, kdy většina pacientů nevnímá obezitu jako překážku, která ovlivňuje jejich celý jejich život. Závěr Diplomová práce přinesla pohled na problematiku vlivu obezity na následnou péči u pacientů po cévních mozkových příhodách. Zjištěné skutečnosti by měly vést k zamyšlení nad otázkou prevence obezity z hlediska rizika vzniku CMP i následné péče, ale i potřebu edukační činnosti.
|
|
|
"Zkušenosti klientů závislých na alkoholu po ústavní léčbě"
Andělová, Magdalena ; Libra, Jiří (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
Východiska: Klienti jsou v ústavní léčbě "vytrženi" ze svého přirozeného prostředí a v bezpečném prostředí léčebny se abstinuje snadněji. Během ústavní léčby by měl klient získat náhled na svoji závislost, posílit své rozhodnutí ke změně a přehodnotit svůj životní styl. Nezřídka se klienti vrací po léčbě do náročných a neuspokojivých životních podmínek. Tím, že závislost zasahuje v podstatě do všech oblastí lidského bytí, je důležité, aby klienti během ústavní léčby a po léčbě, měli podporu odpovídající jejich potřebám. Cíle: Základním cílem bakalářské práce je zjistit, jak prožívali klienti závislí na alkoholu, kteří byli pro recidivu opakovaně hospitalizováni, návrat do normálního života po ústavní léčbě. Dalšími cíli bylo zjistit, s jakými problémy se tito klienti po léčbě potýkají a z jakých důvodů nejčastěji recidivují, jaké mají respondenti zkušenosti s následnou péčí a co vnímají jako podporu na jejich cestě k úzdravě. Zaměřila jsem se na období mezi první a poslední léčbou. Hlavní výzkumná otázka: Jaké faktory měly vliv na recidivu u respondentů? Doplňující výzkumné otázky: Jaké zkušenosti mají respondenti se službami následné péče? Jaké faktory vnímají respondenti jako podpůrné na jejich cestě k úzdravě ? Teoretická část: Teoretická část se zabývá problematikou závislosti, její léčbou a...
|
host ::
RSS.