|
|
Obranná politika Francie po konci studené války. Změna postavení armády
Rubešková, Martina ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Pachta, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá měnící se rolí armády v obranné politice Francie po konci studené války na základě rozšířeného konceptu bezpečnosti kodaňské školy bezpečnostních studií. Po konci studené války a zmizení hrozby, kterou představoval střed Západu a Východu, došlo postupně ke změně v konceptu bezpečnosti, neboť došlo k rozšíření sektorů hrozeb a referenčních objektů. Na základě nově definovaných hrozeb se nutně musela změnit role Francie, resp. její armády. Armáda měla v rámci Francie po celou její historii významné postavení, neboť zajišťovala francouzskou nezávislost a grandeur. Avšak události spojené s koncem studené války měly za následek změnu obranné politiky Francie. Dochází k rozšiřování úkolů, které musí armáda v rámci svého poslání ochrany státu zastávat. Na základě tří faktorů (přístupu Francie k mezinárodnímu systému, k ochraně jednotlivce a ustupující role armády) je analyzováno postavení armády a její měnící se role v rámci obrany Francie.
|
|
| |
|
|
Srovnání přístupů USA a EU k hrozbě Islámského státu
Stejskalová, Kristýna ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním bezpečnostní a strategické kultury Evropské unie a Spojených států amerických v přístupu k hrozbě Islámského státu. Srovnání proběhne na základě dvou samostatných analýz komplexní strategie a jednotlivých kroků obou aktérů z různých metodologických hledisek. V rámci jednotlivých analýz bude zkoumána bezpečnostní a strategická kultura aktéra ve světle historických milníků, dále budou představeny faktory angažmá v boji proti Islámskému státu, komplexní strategie v boji proti terorismu a jednotlivé kroky podniknuté v boji proti konkrétní bezpečnostní hrozbě. Na základě komparativní analýzy budou tyto přístupy srovnány a budou zodpovězeny nejen otázky, jakým způsobem se aktéři k hrozbě postavili a jak se tyto přístupy liší, ale také co stojí za těmito konkrétními kroky, které aktéři ve vztahu k Islámskému státu podnikli.
|
|
|
Vliv genderové rovnosti na mezinárodní bezpečnost (případová studie sankční režim OSN proti Iráku)
Boudová, Eliška ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Tato diplomová práce přibližuje problematiku genderové rovnosti a zasazuje ji do širšího kontextu mezinárodních vztahů a mezinárodní bezpečnosti. Cílem diplomové práce jezhodnotit možný dopad vyšší reprezentace žen v rozhodovacích pozicích na mezinárodní bezpečnost, zvláštní pozornost je přitom věnována specifické bezpečnostní situaci žen. Diplomová práce se zaobírá základními teoretickými východisky feministického diskurzu v teoriích mezinárodních vztahů a v otázkách bezpečnosti, obsahem poslední kapitoly je potom případová studie sankčního režimu uvaleného Radou bezpečnosti OSN proti Iráku jako důsledek rozpoutání první války v Zálivu.
|
|
|
Sekuritizace hrozby zneužití civilní letecké dopravy
Prázdná, Eliška ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Machoň, Miloslav (oponent)
Mezinárodní bezpečnost se stala diskutovaným tématem v počátcích globalizace. Aktuálním tématem zůstává nadále. Jelikož přibližně 2,5 miliardy lidí ročně zvolí pro cestování leteckou dopravu, stává se i bezpečnost v letecké dopravě diskutovaným tématem. Cílem této práce je zkoumat proces sekuritizace, její aktéry a způsob institucionalizace, pomocí bezpečnostních opatření, které vešla v platnost po událostech z londýnského Heathrow, kde se ukázalo, jakou hrozbu může představovat zneužití civilní letecké dopravy. Práce nejdříve vymezuje teoretický koncept sekuritizace Kodaňské školy, který bude dále aplikován na konkrétní případ neuskutečněného teroristického útoku z londýnského letiště Heathrow roku 2006.
|
|
|
Vliv mezinárodní organizace na konflikt v členském státě: případ gruzínsko-abcházský
Kočer, Jan ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Tato práce pojednává o postavení a vlivu mezinárodních organizací při zajišťování mezinárodního míru a bezpečnosti, zejm. při řešení ozbrojených konfliktů. Klíčové mezinárodní organizace mezivládního charakteru (zde OSN a OBSE) jsou z nejrůznějších úhlů pohledu na mezinárodní vztahy (pohled právní, bezpečnostní či pohled teorie mezinárodních vztahů) pokládány za garanty mezinárodního míru a bezpečnosti. Základním cílem této práce je upozornit na rozpory mezi normativními a teoretickými premisami (legalita a legitimita v úvahu přicházejících opatření) na straně jedné a realitou na straně druhé. Vycházeje z postulátu výjimečnosti postavení mezinárodních organizací při zajišťování mezinárodní bezpečnosti, který je v dané práci prezentován jako opodstatněný, zejména s ohledem na úlohu mezinárodních organizací při zastavení a nápravě mezinárodních zločinů, konfrontuji tuto tezi s reálným významem, činností a úlohou mezinárodních organizací při řešení konkrétního bezpečnostního problému. Metodu ověření tohoto rozporu tvoří analýza normativního základu, na kterém stojí mezinárodní společenství v oblasti mezinárodních bezpečnostních vztahů, konfrontovaná s obecnými limity plynoucími z fakticity společenské interakce v mezinárodních vztazích, které jsou dále podrobněji představeny v aplikační části, tj. případové studii věnující se mírovému procesu při řešení gruzínsko-abcházského sporu v uplynulých dvou desetiletích.
|
|
|
Malé státy v mezinárodních vztazích a otázky mezinárodní bezpečnosti
Žáková, Alice ; Sršeň, Radim (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
S rozpadem bipolárního systému se zvýšil význam malých států a důraz již není kladen pouze na činnost velmocí. V globalizujícím se světě se ale také objevují nové hrozby, kterým musí státy čelit a adaptovat své bezpečnostní a zahraničně-politické nástroje. Cílem práce je zmapovat kroky, kterými si dva vybrané malé státy - Česká republika a Norsko zajišťují svou bezpečnost a minimalizují hrozby. První kapitola analyzuje vybrané země a rozhoduje, zda se opravdu jedná o malé státy. Po vydefinování největších hrozeb těchto států, kterými jsou terorismus a proliferace zbraní hromadného ničení, následuje analýza strategických postupů zem v boji proti terorismu v návaznosti na protiteroristické strategie OSN, OBSE, NATO a EU. Z tohoto pak vyplývá, že jsou tyto země sice malými, ale ne slabými státy a mohou se podílet na minimalizaci globálních hrozeb.
|
|
|
Nuclear weapons – inevitable element of world politics?
Tomahoghová, Jana ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Jaderné zbraně jsou už od svého prvního použití na konci druhé světové války předmětem neutichajících debat na půde světové politiky. Tím, že jsou lehce zneužitelné, totiž představují výrazné riziko pro mezinárodní bezpečnost. Jediným řešením je jejich úplná eliminace. Ačkoli dnes by se mohlo zdát, že se podaří jadernou demilitarizaci završit, existuje ještě mnoho překážek, které ji činí zatím nerealizovatelnou. Využívání jiných nových nástrojů v mezinárodních vztazích by však jednou mohlo celosvětové jaderné odzbrojení umožnit.
|
|
|
Role G7/G8 ve světové ekonomice - vybrané aspekty
Matei, Tatiana ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
Skupina G8 dnes zcela nepochybně zaujímá významné místo na poli světové ekonomiky. Cílem této práce je stručně shrnout historii skupiny G8 a podrobněji popsat některé vybrané oblasti jejího působení. V první části práce autorka stručně shrnuje vznik a dosavadní vývoj skupiny samotné. V další kapitole pak následuje popis nejdůležitějších aspektů světové ekonomiky, na které se skupina snaží působit. Jmenovitě se jedná o otázky zadlužení rozvojových zemí, snižování chudoby, jaderné energetiky, mezinárodní bezpečnosti a terorismu.
|
|
| |
host ::
RSS.