|
|
Fenotypová charakteristika monocytov a makrofagov prasiat vykrmovaných rôznymi dietámi
Bátik, Andrej
Mnoho vědeckých prací popisuje příznivé vlivy rybího tuku na prevenci srdečně cévních onemocnění nebo účinky rybího tuku na snižování cholesterolu v cévách. Zaměřením této práce je vliv rybího tuku, konkrétně složek EPA + DHA, na modulaci imunitního systému a jejich fenotypovou diferenciaci. Pro experiment byly vybrány monocyty a makrofágy které byly získány z pokusné skupiny zvířat, která byla krmena dietou obsahující 45mg / kg živé hmotnosti rybího tuku. Zvířatům se uměle vyvolala zánětlivá reakce pomocí LPS. Tyto buňky byly analyzovány pomocí průtokové cytometrie a byly stanoveny povrchové receptory konkrétně CD14, CD163, SLA-DR a jejich kombinace, dále byly statisticky zpracovány a porovnány s kontrolní skupinou která měla v dietě palmový tuk. Výsledky proukázaly protizánětlivé účinky rybího tuku, které však nebyly statisticky významné.
|
|
|
Vliv probiotik na imunologické vlastnosti buněk obranného systému
Šustrová, Tereza
Předkládaná disertační práce si klade za cíl stanovit vliv probiotik na buňky obranného systému, neutrofily a makrofágy prasete, potkana a člověka. Imunitní buňky byly vystaveny vlivu 3 druhů probiotik: Bifodobacterium bifidum, Lactobacillus rhamnosus a Enterococcus faecium, které běžně tvoří mikroflóru GIT. Prvním cílem práce bylo zvolit nejvhodnější metodu izolace humánních a porcinních neutrofilů a PBMC z periferní krve. Dalšími cíli bylo zjistit, zdali interakce probiotik s neutrofily a makrofágy ovlivňuje jejich životnost a vede k jejich strukturálním změnám a zdali vede intraperitoneální aplikace probiotik u potkana k zánětlivé odpovědi, k ovlivnění životnosti buněk a k prozánětlivé polarizaci makrofágů. Strukturální změny buněk byly sledovány světelnou a transmisní elektronovou mikroskopií. Pro detekci časné a pozdní apoptózy byla použita průtoková cytometrie, pro detekci cytolýzy aktivita LDH. Pro zjištění vlivu probiotik na polarizaci makrofágů potkana byla využita metoda qRT PCR. Výsledky disertační práce naznačují, že všechna testovaná probiotika vedla k signifikantnímu zvýšení zejména časné apoptózy u porcinních neutrofilů a pozdní apoptózy a cytolýzy (LDH) u humánních neutrofilů in vitro.
|
|
|
Interakce makrofágů a buněk rakovinné prostatické linie PC-3
Mazalová, Lenka
Tato disertační práce na téma Interakce makrofágů a buněk rakovinné prostatické linie PC-3 byla zaměřena na prvotní zmapování vzájemných interakcí mezi humánními makrofágy a rakovinnou prostatickou linií PC-3. Pro analýzy byly využity mikrosko-pické a molekulárně-genetické metody. Byla popsána struktura a ultrastruktura makrofágů a buněk PC-3. Popis morfologie buněk při vzájemné interakci se věnoval procesům spjatých s adherencí makrofágů na PC-3, eferocytózou a fagocytózou. Kultivace PC-3 s plumbaginem prokázal nárůst apoptotických buněk. Kultivace makrofágů se supernatantem z PC-3 ukázala, že solu-bilní faktory supernatantu mohou mít vliv na vyvolání indukci buněčné smrti u makro-fágů. V naší studii supernatant neovlivnil produkci TNF alfa, IL-12, IL-10 ani IL-6 u mak-rofágů. Dále bylo vytvořeno časosběrné video, které prezentuje fyzickou interakci mak-rofága a invazivní buňky. Ze všech získaných výsledků vyplývá, že mezi nádorovými buňkami a buňkami imunitního systému existují doposud neodhalené interakce.
|
|
|
Přítomnost nízkomolekulárních imunomodulátorů ve slinách klíštěte \kur{Ixodes ricinus}
HAUSEROVÁ, Simona
K úspěšnému dokončení krmení klíšťata využívají proteinové látky obsažené ve slinách, díky nimž jsou schopna potlačit imunitní reakci hostitele. U některých klíštat (např. Rhipicephalus sanguineus) se ovšem zjistilo, že jsou ve slinách obsaženy i nízkomolekulární látky neproteinového charakteru. Cílem práce bylo zjistit, zda tyto neproteinové molekuly jsou přítomny ve slinách našich klíštat Ixodes ricinus. V této práci se konkrétně jedná o prostaglandin E2 a adenosin. Druhým cílem bylo pomocí PKA inhibitoru zhodnotit úlohu obou nízkomolekulárních složek (nebo alespoň jedné z nich) v supresi produkce cytokinu TNF-alfa vhodnými buňkami pomocí klíštěcích slin.
|
|
|
Exprese CD47 a jeho topologie na povrchu primárních buněk karcinomu močového měchýře při interakci s makrofágy
Rajtmajerová, Marie ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Brdička, Tomáš (oponent)
CD47 je tak zvaný "don't-eat-me" signál, který chrání buňky před fagocytózou. Jeho zvýšená exprese na nádorových buňkách otevírá novou možnost pro protinádorovou terapii. Monoklonální protilátky, které jsou dnes v klinických testech, blokují vazbu CD47 k inhibičnímu receptoru SIRPA na povrchu makrofágů, a tím zvyšují jejich fagocytickou funkční kapacitu. Proto umožňují pohlcení fagocytózou a následnou likvidaci nádorových buněk. To, zda bude buňka zlikvidována, závisí na úrovni celkové exprese, strukturní konformaci a stechiometrii CD47. Cílem mé diplomové práce je testování a příprava metod pro zmapování expresních parametrů CD47 metodou průtokové cytometrie (FCM), kvantitativní PCR (qPCR) a mikroskopie. K dosažení tohoto cíle jsem porovnala detailní vazebné vlastnosti komerčně dostupných protilátek v kompetičních testech na buněčných liniích. Po provedení tSNE analýzy jsem porovnala expresi CD47 s expresí dalších povrchových receptorů na primárních buňkách pacientů s karcinomem močového měchýře. Zde jsem se zaměřila na expresi CD47 v rámci diferenciačního kontinua nádoru. Abych lépe porozuměla vztahu mezi expresí CD47 a diferenciačním stádiem nádorové buňky, provedla jsem qPCR a porovnala expresi CD47 s vybranými transkripčními faktory. Následně jsem u dvou vybraných buněčných linií ověřila...
|
|
|
Úloha oxidu dusnatého při helmintózách
Šmídová, Barbora ; Macháček, Tomáš (vedoucí práce) ; Leštinová, Tereza (oponent)
Oxid dusnatý (NO) je malá plynná molekula produkovaná především aktivovanými makrofágy, ale i dalšími buňkami v reakci na nákazu. Od konce 80. let 20. století, kdy se ukázal vliv NO na schistosomy, bylo provedeno mnoho experimentů, jež se snažily objasnit jeho působení i na další helminty a jeho celkovou úlohu při helmintózách. In vitro je zkoumán především přímý vliv na helminty; hlavními sledovanými parametry je snižování jejich motility a viability. Oproti tomu se in vivo experimenty zaměřují hlavně na sledování průběhu infekce a vliv NO na patologické projevy probíhající v těle hostitele. Výsledky in vitro a in vivo experimentů však nejsou vždy v souladu. Vliv NO se navíc liší nejen mezi jednotlivými rody, ale i mezi vývojovými stádii téhož helminta.
|
|
|
Imunitní systém, oxid dusnatý a paraziti
Oreský, Matej ; Hrdý, Ivan (vedoucí práce) ; Macháček, Tomáš (oponent)
Oxid dusnatý se řadí k nejmenším známým molekulám. Je známý od poloviny 17. století, ale teprve v 2. polovině 20. století začal být objevován jeho význam v medicíně. Už v 19. století byl využíván nitroglycerin k léčbě srdečních chorob, později byla zjištěna spojitost s oxidem dusnatým. Oxid dusnatý má například funkci v biosystémech jako signální molekula, působí v endoteliální tkáni jako vazodilatátor ale má i řadu patofyziologických účinků. Vzhledem ke své radikálové povaze hraje důležitou roli v imunitním systému při nespecifické odpovědi. V reakci s některými radikály v organismu může tvořit silně reaktivní sloučeniny, jako např. peroxynitrit. I tak bylo zjištěno u některých parazitů, že jsou tito schopni se bránit účinkům imunitního systému spojeným s molekulou NO. Mohly by k tomu mimo jiné sloužit proteiny z rodiny flavodiiron proteinů. Tato rešerše se v závěru zaměřuje právě na skupinu flavodiiron proteinů a interakce tří zástupců parazitů s imunitním systémem hostitele: Entamoeba, Giardia a Trichomonas. Klíčová slova: Oxid dusnatý, NO syntáza, makrofág, Trichomonas vaginalis, Giardia intestinalis, Entamoeba histolytica, flavodiiron protein
|
|
|
Programovaná buněčná smrt makrofágů v mléčné žláze u skotu
Skřipská, Iva
Bakalářská práce podává všeobecný přehled anatomie a fyziologie mléčné žlázy skotu a jejích obranných mechanismů se zaměřením na makrofágy, jejich charakter, aktivaci a funkce. Druhá část popisuje apoptózu makrofágů na konci jejich životního cyklu, jejich přeměnu z monocytů a působení na jejich okolí ve tkáni mléčné žlázy. Práce také podává přehled metod detekce apoptických makrofágů a popisuje výhody a nevýhody jednotlivých metod.
|
|
|
Povrchové glykokonjugáty leishmanií a jejich interakce s imunitním systémem hostitele
Pacáková, Lenka ; Leštinová, Tereza (vedoucí práce) ; Kolářová, Iva (oponent)
musí po vstupu do obratlovčího hostitele čelit obranným mechanismům hostitelské imunity a proniknout do cílové buňky - pokračuje. Evoluční strategií leishmanií vyvinutou k přelstění imunitního systému Mezi nejvýznamnější povrchové glykokonjugáty patří membránově vázané proteofosfoglykany a metaloproteáz lním účinkům produktů neutrofilů a zprostředk vazbu na makrofágy. Intracelulárně pak modulují signalizační dráhy, které vedou k produkci cytokinů, směřujících polarizaci imunitní odpovědi ve prospěch Th2. Výsledkem tohoto přesměrování je vyhnutí se účinkům toxického NO, čímž je ustanovena chronicita infekce. Glykokonjugáty jsou zkoumány jako účinná složka chránících obratlovce před nákazou či bránících zpětnému přenosu čímž dalšímu šíření infekce. Klíčová slova: leishmanie, lipofosfoglykan, glykoinositolfosfolipid, proteofosfoglykan, gp63, imunitní odpověď, makrofág
|
|
|
Signaling effects of adenylate cyclase toxin action on phagocytes
Černý, Ondřej ; Šebo, Peter (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Dráber, Petr (oponent)
Adenylát-cyklázový toxin (CyaA) je klíčovým faktorem virulence bakterie Bordetella pertussis. CyaA se váže na fagocyty produkující komplementový receptor 3 (CR3) a následně katalyzuje přeměnu vnitrobuněčného ATP na významného "druhého posla" cAMP. Tímto paralyzuje schopnost neutrofilů a makrofágů zabíjet bakterie pomocí oxidativního vzplanutí a mechanismů závislých na fagocytóze. V této práci analyzujeme mechanismus, kterým CyaA blokuje produkci baktericidních reaktivních kyslíkových a dusíkových radikálů neutrofily a makrofágy. CyaA potlačuje produkci reaktivních kyslíkových radikálů (ROS, z angl. "reactive oxygen species") jednak prostřednictvím inhibice PLC přes PKA a dále nejspíše ovlivněním skládání komplexu NADPH oxidázy prostřednictvím aktivace proteinu Epac. Selektivní aktivace PKA nebo Epac blokovala produkci ROS indukovanou fMLP. Inhibice PKA pomocí specifických inhibitorů navíc vedla jen k částečnému obnovení produkce ROS u neutrofilů vystavených CyaA. Signalizace CyaA/cAMP následně omezila tvorbu DAG, zatímco tvorba PIP3 zůstala neovlivněna. Tyto výsledky naznačují, že působení CyaA může ovlivnit lipidické složení membrány fagocytů. Dále jsme ukázali, že aktivace PKA pomocí cAMP vyvolává aktivaci tyrozínové fosfatázy SHP-1. To v makrofázích způsobí potlačení produkce reaktivních...
|
host ::
RSS.