|
|
Holocenní sukcese lesní měkkýší fauny Evropy
Menšík, Jakub ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Moutelíková, Jitka (oponent)
Studium kvartérní měkkýší sukcese má v Evropě dlouholetou tradici. Je tomu tak, protože měkkýší schránky bývají běžně a ve velkých počtech zachovány ve vápnitých kvartérních sedimentech různého původu. Od druhé poloviny minulého století jsou tyto sukcese využívány jako proxy data pro paleoekologické studie. Na základě znalostí současné ekologie měkkýšů a složení kvartérních společenstev mohou být druhy rozděleny do deseti ekologických skupin, sloužících pro rekonstrukci paleoprostředí. Pro středoevropskou faunu je klíčová skupina striktně lesních druhů. Tato skupina indikuje zapojený les, který je charakteristický svými mikroklimatickými podmínkami a je zonálním ekosystémem střední Evropy. Indikační hodnota měkkýšů pro zapojený les bývá v jiných částech Evropy zpochybňována. Proto tato práce shromáždila a zhodnotila měkkýší sukcese striktně lesních druhů napříč Evropou na základě vymapování známých výskytů striktně lesních druhů během pozdního glaciálu a holocénu. Tato vizualizace poskytuje hlavní patrnosti v pohybu striktně lesních druhů v čase a prostoru od pozdního glaciálu do současnosti. Práce také komentuje hlavní metodické problémy ve výzkumech holocenní sukcese měkkýšů.
|
|
|
Physiology of special mirror eyes of molluscs, crustaceans and deep-sea fish
Remišová, Kateřina ; Hudec, René (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Většina optických systémů zvířecích očí funguje na principu lomu světla. Některé typy očí však využívají pro tvoření obrazu biologická zrcadla, pročež jsou označovány jako zrcadlové oči. Biologická zrcadla jsou zvláštním typem tkáně, která odráží světlo prostřednictvím konstruktivní interference na vrstvách se střídavým indexem lomu. Zrcadlové oči se obvykle vyskytují u živočichů žijících v zakalených a hlubokých vodách. Různé typy zrcadlových očí byly popsány u měkkýšů, korýšů a ryb. Mimo to, zrcadlové superpoziční oči korýšů desetinožců posloužily jako inspirace pro rentgenové teleskopy (tzv. lobster-eye X-ray telescopes) využívané v astrofyzice. Tato práce popisuje různé typy zrcadlových očí. Přehled živočichů se zrcadlovýma očima je doplněn o popis jejich habitatu. Závěrem jsou jednotlivé typy zrcadlových očí porovnány a je diskutována jejich případná biomimetická aplikace, zejména v opticko-technických systémech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Úloha proudových koridorů při šíření bezobratlých živočichů v krajině
Ratajová, Michaela ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Charakteristická prostředí kolem vodních toků vytváří koridory, které mohou být různými organismy využívány k šíření. Zdá se, že voda je dobrým médiem pasivního transportu především pro méně pohyblivé druhy, jako jsou kroužkovci, měkkýši nebo někteří členovci. Suchozemští živočichové vyskytující se v blízkosti vodních toků jsou různými způsoby adaptováni na vodní prostředí. Někteří jsou schopni přežít krátkodobé zaplavení, jiní se rychle rozmnožují a nahrazují tak utonulé jedince. Zdokumentovaných případů šíření jednotlivých skupin živočichů podél vodních toků je bohužel velmi málo. Nejlépe je doloženo šíření měkkýšů. Například břehy Vltavy, Berounky a Sázavy postupně osidluje vlhkomilný plž Arianta arbustorum. Zaznamenáno je také rozšíření kroužkovců kolem některých evropských řek. Tyto příklady spolu s různými adaptacemi k přežití zaplavení naznačují, že proudové koridory skutečně fungují jako médium pasivního transportu.
|
|
|
Mollusc grazing and secondary metabolites of lichens
Černajová, Ivana ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Vondrák, Jan (oponent)
V porovnaní s herbivóriou a množstvom znalostí o jej dôsledkoch, je lichenofágia málo preskúmaným javom, ktorému sa začína venovať viac pozornosti až v posledných rokoch. Množstvo recentných prác potvrdilo, že sekundárne metabolity chránia lišajníky voči viacerým skupinám živočíchov a vznikli rôzne teórie o charaktere týchto interakcií. Okrem toho niekoľko publikovaných prác načrtlo významné ekologické dôsledky lichenofágie. Vo svojej diplomovej práci som sa zamerala na problematiku sekundárnych metabolitov a prirodzené preferencie spásačov medzi jednotlivými druhmi lišajníkov. Na laboratórne pokusy som si vybrala šesť epifytických lišajníkov obsahujúcich sekundárne metabolity (Parmelia sulcata, P. saxatilis, Parmelina tiliacea, Melanelixia glabratula, M. subaurifera, M. glabra), dva bez metabolitov (Melanohalea exasperata, M. exasperatula) a dva druhy slimákov (Lehmannia marginata, Cochlodina cerata), ktoré sa epifytickými lišajníkmi reálne živia. Pomocou tenkovrstevnej chromatografie som overila sekundárne metabolity v stielkach vybraných druhov a ich obranná rola voči mäkkýšom bola v pokusoch preukázaná. Následne som zostavila transplantačný pokus, v ktorom som sledovala preferencie prirodzených spásačov v prirodzených podmienkach. V pokuse bol rod Melanohalea, ktorý neobsahuje sekundárne...
|
|
|
Vliv geologického substrátu na diverisitu měkkýších společenstev
Krajinčáková, Lucie Linda ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Myšák, Jan (oponent)
Měkkýší populace jsou ovlivňovány různými faktory prostředí, ve kterém se vyskytují. Ve své práci zohledňuji zejména vlastnosti půd, které jsou bezprostředně ovlivněné geologickým substrátem a samozřejmě i další faktory, které s vlastnostmi půdy ať již přímo nebo nepřímo souvisejí. Důležitými měřítky jsou zde zejména vlhkost, pH, obsah vápníku a vegetační pokryv. Také se v této práci zaměřuji na využitelnost jednotlivých vápenatých solí. Geologický substrát jako takový je velmi úzce provázán s diversitou a početností měkkýších populací. Různé pedochemické faktory ovlivňují měkkýší společenstva. Ať už se jedná o množství vápníku v půdě nebo o hodnotu pH, různí autoři v minulosti nacházeli různé závislosti mezi jednotlivými faktory prostředí a diverzitou i druhovým složením měkkýších společenstev. Většina studií však byla zaměřena na velice specifické biotopy a lokality. V této práci se snažím utřídit naše znalosti o konkrétních vlivech různých faktorů prostředí na malakofaunu. Klíčová slova: Měkkýši, plži, geologie, druhová diversita
|
|
|
Sukcese měkkýších společentev v lomech Českého krasu
Kocurková, Alena ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsáková, Veronika (oponent)
V 18 opuštěných vápencových lomech různého stáří na území CHKO Český Kras jsem sledovala sukcesi měkkýších společenstev. S postupem času, a tím pádem sukcese, počet druhů měkkýšů ve studovaných lomech stoupá, avšak u nejstarších lomů je znatelný, i když neprůkazný, trend úbytku druhů, způsobený pravděpodobně poklesem stanovištní diverzity. Z analýz všech proměnných prostředí se ukázalo, že největší vliv na složení malakocenóz má typ okolní vegetace lomu. Velký vliv má také světlo a pokryvnost stromového patra, ale je důležité brát ohled na korelace s dalšími proměnnými prostředí. Složení malakocenóz na severně a jižně orientovaném svahu lomů se liší, ale s postupující sukcesí se rozdíly zmenšují. Lomy představují vhodné modelové prostředí pro výzkum sukcese.
|
|
|
Srovnání měkkýší fauny vybraných přírodních rezervací na jihu Moravy
Bohatá, Lucie ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
V této diplomové práci je porovnána malakofauna šesti chráněných území na jihu Moravy s charakteristikou a vyhodnocením jejich stavu. Tato chráněná území patří do správy BR Dolní Morava a téměř všechny i pod CHKO Pálava: Cahnov Soutok, Křivé jezero, Pastvisko u Lednice, Ranšpurk, Slanisko u Nesytu, Trkmanské louky. Testována hypotéza byla, zda rezervace s převažujícím lesním porostem vykazují bohatší faunu oproti rezervacím s převahou otevřeného území.
Na lokalitách byla malakofauna odebírána individuálním sběrem, pomocí proplachu materiálu přes cedník a odběrem hrabanky. Následně byl materiál podrobně prozkoumán, roztříděn a určen.
Informace o zjištěných druzích jsem pomocí Simpsonova indexu dominance a Jaccardova indexu podobnosti porovnala a zaznamenala do tabulek. Dle Simpsonova indexu má největší index diverzity má NPR Ranšpurk a nejnižší NPR Slanisko u Nesytu. To znamená, že společenstvo ulitnatých plžů NPR Ranšpurk je zastoupeno podobným počtem jedinců zjištěných druhů, kdežto na NPR Slanisko u Nesytu byla zjištěna dominance zranitelného druhu Anisus spirorbis (Linné, 1758). Podle Jaccardova indexu podobnosti si je nejvíce podobná z 31% rezervace NPR Křivé jezero a NPR Slanisko u Nesytu a nejméně podobná z 6 % rezervace NPP Pastvisko u Lednice a EVL Trkmanské louky.
Hypotéza byla potvrzena na základě prostého počtu druhů zjištěných na stanovištích a Simpsonova indexu s vyšší diverzitou u rezervací s převahou lesů. Podle Jaccardova indexu podobnosti jsou si zkoumané lesní stanoviště a otevřené stanoviště podobny z 66 %. Poměrně vysoká podobnost je daná zejména abiotickými faktory, které ovlivňují daná stanoviště rezervací.
|
|
|
Měkkýši České republiky
Rindtová, Dita ; Hlava, Jakub (vedoucí práce) ; Křivská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Měkkýši České republiky se zabývá základními informacemi o měkkýších vyskytujících se na území České republiky. V rešeršní části mé práce se zabývám anatomickou stavbou jejich těl, schránek a životními cykly charakteristické pro hlavní zástupce. V obecné charakteristice se práce dotýká i ohrožených druhů uvedených na červené listině. Dále se rešeršní část věnuje i ekologii zaměřené na výskyt měkkýšů v závislosti na podmínkách ekosystému, introdukci, její způsoby a význam měkkýšů pro člověka.
Cílem praktické části byl faunistický průzkum vybraných člověkem zatížených lokalit. Tento výzkum byl proveden ve vytipovaných lokalitách v blízkosti okresního města Příbram. Jednalo se o první výzkum zaměřený na výskyt měkkýšů v těchto lokalitách. Metodika sběru vzorků byla provedena použitím běžných metod sběru měkkýšů a je v práci blíže specifikována.
Vlastní výzkum byl zaměřen na charakteristiku oblastí (5 lokalit) ve kterých probíhal sběr. Vznikl tak systematický přehled získaných druhů suchozemských zástupců podle určených stanovišť, taxonomické zařazení a konkrétní charakteristika získaných druhů. Celkem bylo zpracováno 514 jedinců náležících k 26 druhům měkkýšů. Nejpočetnější zastoupení měla čeleď vrásenkovití (Discidae), s celkovým počtem 82 jedinců. Naopak nejméně se vyskytovaly čeledi oxychilidae, skleněnkovití (Vitrinidae) a melampovití (Ellobiidae), kde byl nalezen pouze jeden jedinec od každé čeledi.
V poslední části práce se zabývám srovnáním mého výzkumu s výzkumem dříve provedeným v CHKO Kokořínsko. Tato oblast má podobné klimatické podmínky i vlastnosti ekosystémů. Výsledek porovnání odpovídá variabilitě druhů zde nalezených.
|
host ::
RSS.