|
| |
|
|
"Hodinky církevní." České překlady z Římského breviáře 1800-1971
PAVLÍK, Jakub
Práce mapuje české překlady z Římského breviáře v období od roku 1800 do liturgické reformy Druhého vatikánského koncilu. Přináší jejich katalog, na jehož základě identifikuje a blíže popisuje nejvýznamnější textové rodiny. Ukazuje se, že většina prostudovaných překladů z breviáře vznikla pro potřeby veřejně slavených nešpor, zpívaných v národním jazyce. Z historických zkušeností s touto předkoncilní paraliturgickou formou jsou závěrem vyvozena i doporučení pro veřejné slavení liturgie hodin dnes.
|
|
| |
|
|
Česká duchovní píseň v liturgii po II. vatikánském koncilu
Maršíková Michálková, Alena ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Tichý, Radek (oponent)
Diplomová práce Česká duchovní píseň v liturgii po II. vatikánském koncilu se zaměřuje na repertoár zpěvů obsažených ve zpěvnících Kancionál, Mešní zpěvy, Hymny a Hymny a básnické modlitby. Zahrnuje teologická východiska písně, historii českého duchovního zpěvu, analýzu o redakčních přístupech při vytváření jednotlivých zpěvníků a analýzu písní ve vztahu k požadavkům dokumentů liturgické obnovy. Zaměřuje se především na Kancionál, na mešní píseň a na zpěv díků po přijímání. Hodnotí kompoziční přístupy textů i hudby mešních písní.
|
|
|
Liturgická hudba jako učivo na základní škole
Jelínková, Lenka ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Bělohlávková, Petra (oponent)
Název práce: Liturgická hudba jako učivo na základní škole Autor: Bc. Lenka Jelínková Školitel: PhDr. Leona Saláková, Ph.D. Katedra: Katedra hudební výchovy, PedF UK v Praze Abstrakt: Diplomová práce se zabývá liturgickou hudbou vyučovanou na českých základních školách. V první části práce je vymezen pojem liturgická hudba, ten je vysvětlován v kontextu liturgie a liturgických útvarů. V další části práce je zpracováno dotazníkové šetření mezi učiteli hudební výchovy z České republiky, na to navazuje analýza současných učebnic hudební výchovy. Dotazník i analýza se týkají vyučování liturgické hudby. Práce je zakončena vlastním návrhem výuky liturgické hudby s tématem pašijí. Hlavním cílem páce je zmapovat přístup k liturgické hudbě v učebnicích a ve výuce a poskytnout možná východiska pro práci s liturgickou hudbou v hodinách hudební výchovy. Klíčová slova: liturgie, liturgická hudba, učebnice hudební výchovy, liturgická hudba ve škole, duchovní hudba ve škole
|
|
| |
|
|
Jiří Pilát a jeho hudební odkaz v Poříčí nad Sázavou a okolí
Herdová, Klára ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Resumé Diplomová práce představuje osobnost Jiřího Piláta (4. 4. 1921 - 7. 6. 2007), rodáka z Posázaví, který se celý život amatérsky zabýval hudbou, zejména liturgickou. K jejímu provádění si vlastní činností, zejména vyhledáváním a opisováním notového materiálu, vytvořil bohatý archiv. Jejím hlavním cílem je ukázat jeho život a dílo jak s ohledem k jeho celoživotnímu hudebnímu zaměření a lokálnímu působení, tak možného vlivu v širším kulturním povědomí. Práce je složena z pěti hlavních kapitol, které jsou zaměřeny na život Jiřího Piláta, jeho pozůstalost, působení sboru a orchestru v Poříčí nad Sázavou, snahy o znovuobjevení a zviditelňování díla Jana Dismase Zelenky a hudební odkaz Jiřího Piláta. Klíčová slova: Jiří Pilát, sbormistr, dirigent, Jan Dismas Zelenka, Poříčí nad Sázavou, Louňovice pod Blaníkem, liturgická hudba
|
|
|
Spirituální pozadí Dvořákovy kantáty Stabat Mater
Řehák, Miroslav ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Mašek, Vojtěch (oponent)
Bibliografická citace Spirituální pozadí Dvořákovy kantáty Stabat Mater [rukopis]: bakalářská práce / Miroslav Řehák dipl. um.; vedoucí práce: doc. ThLic. Mgr. Karel Sládek, Th. D. -- Praha, 2015. -- s. 58. Anotace Záměrem práce je nalézt spirituální pozadí v duchovní kantátě Stabat Mater Antonína Dvořáka (1841−1904). Práce je členěna do třech hlavních oddílů: krátké shrnutí života Antonína Dvořáka před kompozicí kantáty a události, které ji předcházely; fenomén Stabat Mater a srovnání vzniku a pojetí kantáty s vybranými autory světové hudby a samotné uchopení díla Dvořákem, jeho akcenty a vyhodnotitelnost. Předmětem analýzy je propojování Dvořákova hudebního a duchovního života, volby Stabat Mater a autorovo profilování a formování v duchovním životě díky vytvořenému dílu. Rovněž hledání kritéria, kdy lze hovořit o vytvořeném hudebním díle jako o duchovním, a kdy nikoli, o nezbytnosti spojení a života s Boží osobou, Duchem, sjednocováním s ním a postupným dorůstáváním do toho, co umělec ve spojení s Duchem vytváří a co díky Duchu vydává plody v podobě duchovního díla. Klíčová slova Dvořák, Stabat Mater, Duch svatý, pneumatologie, modlitba, duchovní formace, liturgická hudba
|
|
| |
|
|
Hymnus a jeho tradice v pozdně středověkých Čechách
Mráčková, Veronika ; Hlávková, Lenka (vedoucí práce) ; Vlhová-Wörner, Hana (oponent) ; Gancarczyk, Pawel Tomasz (oponent)
Hymnus a jeho tradice v pozdně středověkých Čechách Veronika Mráčková, ÚHV FFUK Předložená práce si klade za cíl zmapovat dosud neprobádanou oblast jednohlasých a vícehlasých hymnů officia v pozdně středověkých Čechách. Předmětem zájmu autorky jsou především vícehlasé hymny zaznamenané v tzv. Kodexu Strahov. Tento rukopis, jehož původ je dodnes neznámý, představuje nejobsáhlejší sbírku uvedeného repertoáru ve střední Evropě. Sledované kompozice jsou navíc bohaté na lokální specifika, která nacházíme především v melodiích, použitých jako cantus firmus zpravidla v prvním hlasu hymnů. Identifikace a klasifikace domácích variant těchto nápěvů může být klíčová pro bližší určení provenience Kodexu Strahov. Nezbytnou součástí výzkumu na dané téma je také předložená analýza skladeb, jež obsahují lokální prvky, a které reflektují hudební tvorbu nejen v pozdně středověkých Čechách. Výsledkem práce je okomentovaná edice melodií hymnů zapsaných v Roudnickém žaltáři a kritická edice vybraných hymnů Kodexu Strahov.
|
host ::
RSS.