|
|
Teorie rámců a její edukační možnosti
Huleja, Jan ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Höflerová, Eva (oponent) ; Pacovská, Jasňa (oponent)
Teorie rámců a její edukační možnosti Jan Huleja Katedra českého jazyka PhDr. Ladislav Janovec, Ph.D. Abstrakt Disertační práce Teorie rámců a její edukační možnosti sestává z teoretické, praktické a didaktické kapitoly. Tématem první z nich je teorie rámců, jež napříč různými humanitními a společenskými disciplínami zahrnuje řadu konceptů a teoretických pohledů, které pojednávají o tom, jak jednotlivci, skupiny či společnosti vnímají a organizují realitu a jak o ní komunikují. V druhé části práce na aplikaci nazvané Rámce Ostravy v českém jazykovém obrazu světa demonstrujeme potenciál teorie rámců pro kulturnělingvistické a diskurzivní analýzy. Vycházíme v ní z rozsáhlého a reprezentativního vzorku českého jazykového materiálu (z textových, systémových a empirických jazykových dat). Na jeho základě se pokoušíme rekonstruovat český jazykový obraz Ostravy a zaměřit se na to, z jakých rámců se skládá, tj. jakým převažujícím způsobem uživatelé českého jazyka Ostravu zobrazují, jak o ní vyprávějí. Naším cílem je současně představit Ostravu jako významný český kulturní a společenský fenomén, jenž je evokován takovými lexikálními jednotkami a strukturován takovými konceptuálními prostředky, které jsou v textu české kultury nezaměnitelně "ostravské". V třetí části se zaměřujeme na přínos teorie rámců pro...
|
|
|
Hlava v českém jazykovém obrazu světa
Čížková, Klára ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na pojetí somatismu hlava v českém jazykovém obrazu světa. Východiskem zkoumání je perspektiva kognitivní lingvistiky. Cílem práce je popsat strukturu významu zkoumaného pojmu. Výchozím metodologickým materiálem je stať I. Vaňkové a V. Vitkovské věnovaná právě hlavě, v níž jsou definovány čtyři významové profily vztahující se k somatismům a rozpracované na příkladu pojmu HLAVA. Pokusíme se tedy ověřit, zda takto definované profily platí i pro náš rozsáhlejší materiál. Pro analýzu využijeme jazyková (systémová) data (zahrnující zejména frazeologické jednotky, dále etymologii, deriváty a synonyma lexému hlava) a textová data (korpusová data převzatá z Českého národního korpusu). V závěru práce zhodnotíme, zda se naše výsledky shodují se závěry zmiňované stati a porovnáme také zjištění u obou typů zkoumaných dat - jazykových i textových. V úplném závěru práce formulujeme kognitivní definici hlavy tak, aby odpovídala pojetí hlavy v českém jazykovém a kulturním prostředí.
|
|
|
Opozice "člověk - zvíře" v jazyce. Příspěvek k českému jazykovému obrazu světa
Šťastná, Lucie ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem ke zkoumání českého jazykového obrazu světa a využívá základní teoretická a metodologická východiska kognitivní a kulturní lingvistiky. Práce se zabývá opozicí "člověk - zvíře", resp. "lidské - zvířecí" v češtině a ukazuje, jakým způsobem jsou v jazyce zooapelativa (názvy zvířat) vztažena ke skutečnostem z lidského světa. Velká část práce vychází převážně z analýzy českého slovníkového materiálu (z etymologických, výkladových, synonymických a frazeologických slovníků). Srovnána je rovněž vědecká (biologická) klasifikace živočichů s kategorizací v přirozeném jazyce. Pro kategorii ZVÍŘE jsou stanoveny čtyři základní domény, které konstituují pojmový model (rámec) této kategorie: "místo, kde zvíře žije", "fyzické vlastnosti", "chování zvířete" a "souvislost s člověkem". Součástí práce je i dotazníkový výzkum, jehož cílem bylo zjistit, jakým způsobem čeští mluvčí vnímají kategorii ZVÍŘE a zda považují některá zvířata za protypičtější než jiná.
|
|
|
Domov v konceptualizaci českých mluvčích (dotazníkové šetření)
Kobesová, Alena ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Práce je zaměřena na zkoumání konceptualizace domova českými mluvčími různých věkových kategorií (předškolní děti, studenti, dospělí). Snaží se doplnit poznatky zjištěné v rámci mezinárodního srovnávacího výzkumu EUROJOS Jazykový obraz světa Slovanů a jejich sousedů. Metodologicky vychází z kognitivní lingvistiky a etnolingvistiky. Ověřuje konceptualizaci domova na základě dotazníku inspirovaného výzkumem probíhajícím v rámci projektu EUROJOS. Toto šetření je modifikováno, zařazeni do něj jsou zástupci různých věkových skupin. Zařazeny do něj jsou i předškolní děti, jejichž konceptualizace se ověřují prostřednictvím kresby. V práci se porovnávají dosavadní výsledky vlastního empirického šetření s teoretickými východisky.
|
|
|
Konceptualizace života v českých populárních písních (Příspěvek ke studiu jazykového obrazu světa)
Janovská, Zuzana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Diplomová práce zkoumá konceptualizaci života v textech českých populárních písní 60. let 20. století. Teoreticky a metodologicky vychází z kognitivně a kulturně založených přístupů k jazyku, zejm. z teorie pojmové metafory a metonymie (Lakoff a Johnson) a z pojetí jazyka jako obrazu světa (lublinská škola). Na základě slovníkových dat nejprve analyzuje sémantiku lexému život a dospívá tak k základům jazykového obrazu života, jak je ukotven v běžné češtině; bere přitom v úvahu i obraz života (v kontrastu se smrtí), jak ho podává odborná literatura o české lidové kultuře. Jádro práce tvoří interpretace téměř stovky písňových textů ze zkoumaného období, ve kterých je tematizován lidský život v různých jeho fázích (etapách) a podobách (prostřednictvím opozic život - smrt, mládí - stáří apod.); sledovány jsou relevantní sémantické prvky, které se podílejí na jeho konceptualizaci. Systematicky a podrobně jsou popsány zejména metafory (strukturní, ontologické a orientační), metonymie a představová schémata spojená se životem (schéma CESTA, CYKLUS); pozornost je věnována jejich konkrétní jazykové realizaci. Klíčová slova kognitivní lingvistika, jazykový obraz světa, konceptualizace, metafora, metonymie, představová schémata, život, píseň, populární hudba, písňový text
|
|
|
Obraz vybraných somatismů v českém jazyce
Škanderová, Adéla ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
RESUMÉ Bakalářská práce pojednává o jazykovém obraze světa vybraných somatismů v českém jazyce, konkrétně o komponentech trávicí soustavy (žaludek, žluč, žlučník, žáha, střevo). Teoretická část se zabývá termínem kognice, kognitivní vědou, posléze i lingvistikou. Dále objasňuje procesy v naší mysli, které jsou pro koncept jazykového obrazu světa klíčové, tj. konceptualizace, kategorizace, metafora, antropocenstrismus apod. Praktická část pak pracuje s konkrétním výskytem somatismů v různých jazykových kontextech, a to především v podobě kolokací nebo frazeologie a idiomatiky. Analýza probíhá na základě teorie profilu a jeho představových schémat. Znalosti z oblasti lingvistiky jsou doplněny o poznatky z psychosomatiky, neboť právě psychosomatika byla shledána jako (vhodný) doplňující či pomocný zdroj pro objasňování spojitostí mezi výskytem somatismů v jazyce a mimojazykovou realitou.
|
|
|
Člověk v hádankách. Příspěvek k českému jazykovému obrazu světa
Boháčková, Linda ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
V hádankách mohou být tematizovány všechny oblasti lidské existence. Podle tezí kognitivní lingvistiky a etnolingvistiky jsou i v hádankách každého kulturního prostředí - jakožto ve specifickém sémiotickém systému - uloženy poukazy k určitému způsobu chápání světa a místa člověka v něm. Cílem této práce je přiblížit naivní obraz člověka a lidského těla v českém jazyce, jak se jeví na základě lidových hádanek. Metodologická východiska poskytuje především stať etnolingvistky H. Kazancevové. Hádanky je možné roztřídit: hádanky vztahující se k ontogenezi člověka tvoří první skupinu, do druhé skupiny spadají delší a často rýmované hádanky označující člověka a části jeho těla pomocí neologismů či okazionalismů, třetí skupina je tvořena hádankami o jednotlivých orgánech. Části těla jsou v hádankách kódovány jak na základě svého vnějšího vzhledu, tak na základě funkce - činnosti, již vykonávají, případně se obě hlediska mohou prolínat. Soubory orgánů označovaných v hádankách druhé a třetí skupiny se poněkud liší. Hlava, vlasy, oči, nos, ústa, ruce a nohy jsou části těla, jež jsou tematizovány v obou těchto skupinách. Stojí tedy pravděpodobně v samém centru lidového, naivního obrazu člověka. Druhá skupina hádanek navíc kóduje čelo, břicho, kolena, chodidla a paty. Naproti tomu třetí skupina obsahuje navíc...
|
|
|
Kůň v české frazeologii, příslovích a pohádkách. Příspěvek ke studiu jazykového obrazu světa
Kovařík, Tadeáš ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obrazem koně v české frazeologii, příslovích a pohádkách Karla Jaromíra Erbena. Materiál je zpracován s východiskem v kognitivní lingvistice a teorii jazykového obrazu světa a s užitím jejich metodologických nástrojů. Nejprve je vysvětlen teoreticko-metodologický rámec práce, jímž je především kognitivně lingvistický přístup k jazyku a jazykový obraz světa. Těmito metodami je následně zpracováván jazykový a kulturní obraz koně v českém prostředí, jak vyplývá ze slovníků. Je rozebrána etymologie výrazu a jeho historický vývoj, jsou vymezeny významy na základě výkladových slovníků a popsána nejčastější synonyma, hyponyma a kohyponyma (hřebec, kobyla/klisna, hříbě ad.). Především na základě frazeologie, idiomatiky a paremiologie, ale i přenesených použití, neologismů, derivátů a kompozit je vypracován stereotyp koně v českém jazykovém obrazu světa. Následně je prozkoumán obraz koně v Erbenových Českých pohádkách. V závěru je podána tzv. otevřená definice významu výrazu kůň.
|
|
|
Ptáci ve frazeologických přirovnáních. Příspěvek k českému jazykovému obrazu světa
Šťastná, Lucie ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Bakalářská práce je příspěvkem ke zkoumání českého jazykového obrazu světa. První kapitola se zabývá jednak popisem formálně-významové struktury frazeologického přirovnání, jednak jeho místem v rámci jazykového obrazu světa. V této části je rovněž charakterizován tematický celek zooapelativ (názvů zvířat) ve vztahu k přirovnání. Jazykový obraz prototypového ptáka je zachycen ve druhé kapitole, následuje kapitola zaměřená na konkrétní ptačí druhy. Při rekonstrukci jednotlivých obrazů je zvláštní pozornost věnována frazeologii, a to především ustálenému přirovnání. Zachycené frazémy se vztahují nejen k ptákovi samotnému (jeho tělu, chování, vlastnostem), ale i k významným skutečnostem souvisejícím s jeho životem (např. hnízdo, vejce).
|
|
|
Osvojovování cizího jazyka (angličtiny) na základě mateřského jazyka (češtiny) - souvislosti s teorií dětského jazykového obrazu světa
Lopatová, Lucie ; Pacovská, Jasňa (vedoucí práce) ; Filippová, Eva (oponent)
Diplomová práce se věnuje jazykovému osvojování mateřského jazyka (češtiny) a druhého jazyka (angličtiny) v předškolním věku a na základě dostupných teorií, výsledků ilustrativního výzkumu a ročního pozorování v mateřské škole s bilingvním výukovým programem zachycuje vývoj jazykových kompetencí dětí v obou jazycích. V úvodu jsou vymezeny teorie, které se věnovaly a věnují (od 20. století do současnosti) problematice osvojování jazyka. Vedle těchto teorií si všímáme také faktorů ovlivňujících jazykový vývoj dětí a zohledňujeme i teorii jazykového obrazu světa. Vývoj jazykových kompetencí (foneticko-fonologické, sémantické, gramatické, komunikační, pragmatické a slovní zásoby) v prvním jazyce (češtině), jež jsou definovány v souladu s dostupnými teoriemi, porovnáváme s empirickými zjištěními, která ukazují na vývoj těchto kompetencí v druhém jazyce (angličtině), a zachycujeme dílčí metodologické postupy.
|
host ::
RSS.