|
|
Hudba jako veřejný prostor – Nový koncept Filharmonie České Budějovice
Havlín, Ondřej ; Mutina, Petr (oponent) ; Wahla, Ivan (vedoucí práce)
Studie novostavby koncertního sálu v Českých Budějovicích na Mariánském náměstí. V rámci práce je urbanisticky řešen i nový vzhled náměstí. Pozemek se nachází na samém okraji historického centra města - na okružní třídě na křížení významných městských tříd. Budova je navržena jako samostatně stojící objem v okolní blokové zástavbě. Jednoduchá černá hmota ukrývá za svou mřížkovou fasádou menší koncertní sál o kapacitě 810 míst a potřebné zázemí pro hudebníky i zaměstnance filharmonie.
|
|
|
"Hudební scéna" - koncertní sál pro město Brno
Jaroň, Ján ; Žalmanová,, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Diplomová práce má téma „Hudební scéna“ – koncertní sál pro město Brno. Práce se zabývá architektonickou studií koncertního sálu včetně foyeru, provozních a servisních prostor. Sál má kapacitu 724 díváků ve třech podlažích hlediště a dokáže hostovat až 85 hudebníků orchestru a 50 úřastníků sboru. Návrh vytváří architektonické řešení, které respektuje okolní výstabu a zároveň vytváří zajímavý prostor.
|
|
|
Pražská filharmonie
Vrtílek, Osvald ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce na téma Pražská filharmonie je založena na návrhu nových koncertních sálů pro vážnou hudbu, ale i ostatní žánry s doplňujícími funkcemi v jednom objektu. Místo návrhu se nachází v pražských Holešovicích na levém břehu řeky Vltavy, v těsné blízkosti dopravní magistrály – třídy Kapitána Jaroše. Parcela je vymezena původní zástavbou ze západu, řekou z jihu, železničním viaduktem ze západu a novou zástavbou ze severu – tato zástavba je součástí plánované rekultivace holešovického brownfieldu Bubny-Zátory, který se realizuje již od roku 2000. Podoba vzniklého náměstí vyplývá ze stávajícího stavu zachovávaných dopravních komunikací, přičemž má i funkci vyrovnávání úrovňových rozdílů pomocí schodišť na severní a východní straně. Ostrovy zeleně na náměstí pak definují průběhy pěších komunikací přes otevřený prostor před filharmonií. Tvar budovy je odvozen z tvaru hlavního sálu, nacházejícího se uprostřed objektu, jako celistvé, netransparentní hmoty, která vyrůstá z průhledného, lehkého obalu ve tvaru nízkého kvádru. Obálka je tvořena předsazenou skleněnou fasádou, jejíž skleněné tabule se rytmizují v poměru 1:2:3 se střídavou transparentností. Samotná budova obsahuje tři koncertní sály – hlavní sál je má uzpůsobené hlediště do typu vinice a je tak možné hudební představení sledovat ze všech směrů a nabízí tvarovým řešením i unikátní akustické podmínky. Jednopodlažní malý sál má zhruba poloviční kapacitu a je tvarován do typu krabice s nižší světlou výškou a multifunkční sál disponuje rastrovanou podlahou na hydraulickém systému, který zajišťuje maximální přizpůsobivost pro daný typ akce. K sálům se v prostorném foyer nachází šatny kopírující půdorysy hlavních schodišť, kavárna s občerstvením a hygienická zařízení. V prvním podlaží má také oddělený provoz hudební škola se zkušebnami, nahrávacím studiem a co-workingovým pracovištěm. Samostatně se zde nachází také prostory pro komerční využití. Většina prostoru probíhá z prvního podlaží do druhého, kromě severozápadní části, kde se nachází hudební knihovna. Ve třetím podlaží slouží foyer i jako výstavní prostor, okolo kterého se na jedné straně nachází administrativní pracoviště filharmonie a na druhé menší kavárna, konferenční prostor pro menší akce, a za ním VIP salónky. V prvním podzemním podlaží se pak nachází garáže a zázemí pro umělce a samotnou budovu – šatny, sklady, ladírny, dílny, studia a zkušebna. Do druhého podzemního podlaží pak v jedné části probíhají garáže a ve druhé se pak nachází prostory pro technické zařízení budovy.
|
|
|
Pražská filharmonie
Vrtílek, Osvald ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce na téma Pražská filharmonie je založena na návrhu nových koncertních sálů pro vážnou hudbu, ale i ostatní žánry s doplňujícími funkcemi v jednom objektu. Místo návrhu se nachází v pražských Holešovicích na levém břehu řeky Vltavy, v těsné blízkosti dopravní magistrály – třídy Kapitána Jaroše. Parcela je vymezena původní zástavbou ze západu, řekou z jihu, železničním viaduktem ze západu a novou zástavbou ze severu – tato zástavba je součástí plánované rekultivace holešovického brownfieldu Bubny-Zátory, který se realizuje již od roku 2000. Podoba vzniklého náměstí vyplývá ze stávajícího stavu zachovávaných dopravních komunikací, přičemž má i funkci vyrovnávání úrovňových rozdílů pomocí schodišť na severní a východní straně. Ostrovy zeleně na náměstí pak definují průběhy pěších komunikací přes otevřený prostor před filharmonií. Tvar budovy je odvozen z tvaru hlavního sálu, nacházejícího se uprostřed objektu, jako celistvé, netransparentní hmoty, která vyrůstá z průhledného, lehkého obalu ve tvaru nízkého kvádru. Obálka je tvořena předsazenou skleněnou fasádou, jejíž skleněné tabule se rytmizují v poměru 1:2:3 se střídavou transparentností. Samotná budova obsahuje tři koncertní sály – hlavní sál je má uzpůsobené hlediště do typu vinice a je tak možné hudební představení sledovat ze všech směrů a nabízí tvarovým řešením i unikátní akustické podmínky. Jednopodlažní malý sál má zhruba poloviční kapacitu a je tvarován do typu krabice s nižší světlou výškou a multifunkční sál disponuje rastrovanou podlahou na hydraulickém systému, který zajišťuje maximální přizpůsobivost pro daný typ akce. K sálům se v prostorném foyer nachází šatny kopírující půdorysy hlavních schodišť, kavárna s občerstvením a hygienická zařízení. V prvním podlaží má také oddělený provoz hudební škola se zkušebnami, nahrávacím studiem a co-workingovým pracovištěm. Samostatně se zde nachází také prostory pro komerční využití. Většina prostoru probíhá z prvního podlaží do druhého, kromě severozápadní části, kde se nachází hudební knihovna. Ve třetím podlaží slouží foyer i jako výstavní prostor, okolo kterého se na jedné straně nachází administrativní pracoviště filharmonie a na druhé menší kavárna, konferenční prostor pro menší akce, a za ním VIP salónky. V prvním podzemním podlaží se pak nachází garáže a zázemí pro umělce a samotnou budovu – šatny, sklady, ladírny, dílny, studia a zkušebna. Do druhého podzemního podlaží pak v jedné části probíhají garáže a ve druhé se pak nachází prostory pro technické zařízení budovy.
|
|
|
Prostor cyklické změny
Pavlíčková, Tereza ; Jakšík, Petr (oponent) ; Rozwalka, Szymon (vedoucí práce)
Hledání ideální funkce a formy jako reakce na cyklickou proměnlivost místa nabízí několik možností, každý se však k této problematice postaví jinak. Během mé práce jsem vycházela z analýz místa a studování divadelních a koncertních sálů. V neposlední řade jsem se zabývala studování literatury od Rema KoolhaaseJunkspace a textů od Maxim Gorky díky, kterým jsem dostala k vytvoření polootevřené rastrové struktury a získala tak nový pohled na hmotu a její proměnlivost.
|
|
|
Kulturní centrum v Brně
Ašenbrenner, Jan ; Ležatka,, Lukáš (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce dále rozvíjí nově vypracovanou architektonickou a konstrukční studii do stupně Dokumentace pro stavební povolení a Dokumentace pro provedení stavby. Zadáním práce bylo "Kulturní centrum v Brně" s umístěním na parcele p.č. 723 při ulici Údolní naproti Obilnému trhu. Jedná se o proluku v historické zástavbě z 19. století, která vznikla při bombardování Brna za 2. světové války. jedná se o svažitý pozemek stoupající k hradu Špilberk. Navržená novostavba kulturního centra vyplňuje celou proluku mezi jedním stávajícím samostatně stojícím domem a řadou domů pokračujících směrem k historickému centru, přičemž respektuje uliční čáru, což bylo jedním z cílů mé práce. Dalšími cíli bylo vytvořit relativně klidný a příjemný prostor v blízkosti rušné ulice, přes tento prostor pak propojit přilehlý park Obilný trh s hradem Špilberk a poměrně nedávno vzniklou Otevřenou zahradu, což je veřejný venkovní prostor vybudovaný sousedícím ekologickým centrem. Vzniklo tedy venkovní nekryté atrium, které je obklopováno novostavbou a zakončeno pobytovým schodištěm v návaznosti na stoupající svah. Stavba má tři nadzemní podlaží, přičemž 1.NP se rozprostírá dál do parcely a zařezává se do svahu, kdy úroveň jeho střechy navazuje na přilehlý svah. Vstup do atria je tvořen otevřeným průchodem, který je jakoby prolomen do hmoty objektu a výškově se zužuje ve směru od ulice k atriu. Cílem bylo v neposlední řadě i udržení zeleně v místě, veškeré střechy byly navrženy jako intenzivní vegetační, kdy bylo záměrem docílit kontrastu mezi touto zelení a "drsnou" kortenovou fasádou, která svou nahodilou perforací naznačuje volnou abstrakci umění odehrávajícího se uvnitř.
|
|
|
"Hudební scéna" - koncertní sál pro město Brno
Zatloukalová, Veronika ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh konceptu architektonické studie koncertního sálu, konkrétně se jedná o návrh „HUDEBNÍ SCÉNY“ – koncertní sál pro město Brno. V rámci této studie je tedy navržen sál pro 591 návštěvníků. Sál umožňuje účinkování až 90 ti členného orchestru nebo pěveckého sboru. Součástí řešení jsou také provozní a servisní prostory nutné jako zázemí sálu. Hlavní důraz byl však kladen na akustické řešení, dále pak na celkovou přehlednost provozu v budově a návaznost objektu na okolní zástavbu a hlavně na stávající komunikační systém, který se snaží respektovat.
|
|
|
"Hudební scéna" - koncertní sál pro město Brno
Jaroň, Ján ; Žalmanová,, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Diplomová práce má téma „Hudební scéna“ – koncertní sál pro město Brno. Práce se zabývá architektonickou studií koncertního sálu včetně foyeru, provozních a servisních prostor. Sál má kapacitu 724 díváků ve třech podlažích hlediště a dokáže hostovat až 85 hudebníků orchestru a 50 úřastníků sboru. Návrh vytváří architektonické řešení, které respektuje okolní výstabu a zároveň vytváří zajímavý prostor.
|
|
|
"Hudební scéna" - koncertní sál pro město Brno
Láníková, Jaroslava ; Žalmanová,, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Předmětem zadání diplomové práce je návrh architektonické studie koncertního sálu pro město Brno v městské části Brno-střed. Ústřední částí objektu je sál o kapacitě 540 diváků. Cílem bylo vytvořit reprezentativní objekt splňující veškeré provozní požadavky, kde se pojí krása s funkčností. Do návrhu byla snaha vetknout a tak i celkově propojit architekturu s hudbou. To se podařilo použitím bílé barvy na fasádě a dále vytvořením rytmicko-dynamické plastiky pomocí lamel s lehkým pootočením. Celkový ráz dynamiky pak dotváří umístění díla od Alexandera Caldera nad hlavním vstupem. Při návrhu byla snaha o jednotlivé propojení prvků stavby a jejich ideový význam.
|
|
|
ZUŠ Zábřeh
Kolářová, Veronika ; Pobořil, Lukáš (oponent) ; Petříček, Tomáš (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je projektová dokumentace k třípodlažnímu částečně podsklepenému objektu základní umělecké školy, jejíž součástí je koncertní sál. Objekt se nachází ve městě Zábřeh a bude postaven ve stávající zástavbě ve středu města. Budova bude sloužit pro výuku a vzdělání celkem 500 žáků, koncertní sál je navržen pro 100 návštěvníků a 30 účinkujících. V suterénu budovy se nachází technické zázemí – kotelna a technická místnost, taneční oddělení a několik učeben. V 1 NP se nachází místnost pro vzduchotechniku, zázemí pro žáky a jejich rodiče, šatna, zkušebna orchestrální hry, jejíž součástí je nahrávací studio, zkušebna hry na bicí nástroje a několik učeben pro sólový nástroj. Koncertní sál se nachází také v 1 NP a je členěn na dvě části. Část pro návštěvníky, ve které se nachází pokladna, foyer, šatna a koncertní sál. V části pro účinkující jsou oddělené šatny a kuchyňka. 2 NP je z části vymezeno pro vedení školy – nachází se zde kancelář ředitele, sekretariát, sborovna, denní místnost pro učitele a učebny. 3 NP bude sloužit zejména dramatickému a výtvarnému oddělení, zde bude šest učeben pro sólový nástroj či zpěv. Základní umělecká škola má tři hlavní vstupy – vstup do školy, vstup do koncertního sálu pro návštěvníky a oddělený pro účinkující. Zázemí pro účinkující je propojeno se zkušebnou orchestrální hry. Pozemek je mírně svažitý, směrem k jihovýchodu. Na všech částech školy budou pultové střechy s mírným sklonem.
|
host ::
RSS.