|
|
Hashovací funkce - charakteristika, implementace a kolize
Karásek, Jan ; Sobotka, Jiří (oponent) ; Lambertová, Petra (vedoucí práce)
Hašovací funkce patří mezi prvky moderní kryptografie. Jejich úkolem je na vstupu očekávaná data převést do unikátní bitové posloupnosti. Hašovací funkce jsou používány v mnoha aplikačních oblastech, jako je ověřování integrity zpráv, autentizace informací, jsou používány v kryptografických protokolech, ke komparaci dat a dalších aplikacích. Cílem diplomové práce je charakterizovat hašovací funkce, popsat jejich základní vlastnosti a využití. Dále se zaměřit na jednu hašovací funkci, konkrétně MD5, a tu náležitě popsat. Popsat její konstrukci, bezpečnost a možnosti útoků na tuto funkci. Posledním úkolem je tuto funkci implementovat a implementovat i kolize na ni. V úvodních kapitolách je v práci popsána základní definice hašovací funkce, jsou popsány vlastnosti, jaké by funkce měla mít, zmíněny metody, kterými je možné předcházet jejich kolizím a zmíněny oblasti, ve kterých se hašovacích funkcí využívá. Další kapitoly jsou zaměřeny na charakteristiky druhů hašovacích funkcí. Těmito druhy jsou základní hašovací funkce postavené na základních bitových operacích, dokonalé hašovací funkce a kryptografické hašovací funkce. Po dokončení charakteristiky hašovacích funkcí se dále věnuji praktickým záležitostem. Je popsán základní vzhled a ovládání programu, na který navazuje postupné popisování jednotlivých jeho funkcí, které jsou i dostatečně teoreticky vysvětleny. V dalším textu je popsána funkce MD5, kde se věnuji její konstrukci, bezpečnostním rizikům a samotné implementaci. Jako poslední navazuje kapitola, týkající se samotných útoků na hašovací funkce, ve které je popsána metoda tunelování hašovací funkce, metoda útoku brutální silou a slovníkový útok.
|
|
|
Vliv aktivních bezpečnostních prvků na dopravu
Chmelíček, Patrik
Bakalářská práce se zabývá vlivem aktivních bezpečnostních prvků na dopravu. Popisuje jejich současný stav a specifikuje technologické možnosti těchto prvků vzhledem k současným trendům v této oblasti a prezentuje jejich využití v zemědělské technice. Důraz je kladen především na moderní asistenční systémy, jako jsou sledování mrtvého úhlu, nouzové brzdění, asistence při udržování jízdního pruhu atd. Druhá část práce se zabývá tříděním a analýzou míry nehod v České republice a Evropské unii a srovnáním s jinými zeměmi světa, jako jsou Spojené státy nebo Kazachstán. Následuje vyhodnocení potenciální schopnosti aktivních bezpečnostních systémů snížit tyto nehody. Na základě těchto dat je posouzena účinnost aktivních bezpečnostních prvků z ekonomického hlediska v dopravě.
|
|
|
Druhově specifické a individuální prediktory kolizí ptáků s prosklenými překážkami v České republice
Semeráková, Anna ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Viktora, Lukáš (oponent)
Soudobá přeměna krajiny je provázena vznikem různorodých překážek antropogenního původu, narušujících přirozenou podobu původních biotopů a biokoridorů volně žijících organismů. Tyto překážky mohou mít mimo jiné podobu prosklených ploch, které jsou pro svou průhlednost a odrazivost vysoce rizikové především pro aktivně létající ptáky. Kolize s prosklenými překážkami v celosvětovém měřítku představují pro populace volně žijících ptáků jednu ze stěžejních příčin mortality, která si podle hrubých odhadů ročně vyžádá více než stovky milionů obětí. Mnoho autorů pokládá tento zdroj mortality za zcela neselektivní. V takovém případě lze očekávat, že úhrn mortality v důsledku kolizí bude prostou funkcí populační početnosti. Cílem této diplomové práce je otestovat předpoklad, že tento vztah je značně složitější, a že některé ekologické skupiny ptáků mohou být na základě svých specifických vlastností ke kolizím s prosklenými překážkami více, či méně náchylné. Z faunistických databází byly získány mnohaleté záznamy o kolizích ptáků s prosklenými překážkami pro území celé České republiky. Tyto záznamy byly porovnány s velikostí populací jednotlivých druhů na našem území a s vybranými ekologickými a morfologickými druhovými charakteristikami. V souladu s původním předpokladem bylo zjištěno, že největší množství...
|
|
|
Mortalita ptáků na průhledných překážkách
Houdová, Monika ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Koleček, Jaroslav (oponent)
Mortalita ptáků na průhledných překážkách (ať už protihlukové stěny nebo obyčejná okna na obytných domech) je bezesporu velmi důležité ochranářské téma, protože s vývojem lidské společnosti stále rychleji přibývají místa pro ptactvo velice nebezpečná. Zároveň zatím není k dispozici žádný přehledový článek, který by syntetizoval jednotlivé dílčí studie o tom, v jaké míře ptačí jedinci na daných překážkách umírají, jaké faktory jsou rozhodující pro schopnost překážce se vyhnout, jak moc srážky ohrožují vitalitu ptačích populací a jestli máme vůbec možnost takovýmto nechtěným ztrátám předcházet. Tyto otázky proto řeší předkládaná bakalářská práce formou literární rešerše. Ze zatím dostupných informací vyplývá, že nejdůležitějším faktorem je migrační chování ptáků, jedinci migrující přes noc jsou mnohokrát více ohroženi než ti migrující ve dne, a to kvůli nočnímu světelnému znečištění, které je dokáže zmást. Nejnebezpečnějším ročním obdobím v tomto směru je jednoznačně podzim, což také s migračním tahem souvisí. Populační ztráty způsobené nárazem do průhledné překážky mohou dosahovat až 20 % celkové populace ročně. Práce kromě shrnutí dostupných informací o problematice navrhuje a hodnotí možná preventivní opatření, což může dále sloužit k účinné ochranářské aplikaci i mezi laickou veřejností.
|
|
|
Bezpečnost a použitelnost základních hashovacích funkcí, zejména MD-5, SHA-1 a SHA-2
Galaczová, Barbora ; Tůma, Jiří (vedoucí práce) ; Joščák, Daniel (oponent)
Název práce: Bezpečnost a použitelnost základních hashovacích funkcí, zejména MD-5, SHA-1 a SHA-2 Autor: Galaczová Barbora Katedra: Katedra algebry Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Tůma Jiří, DrSc., Katedra algebry Konzultant: Ing. Budiš Petr, Ph.D. Abstrakt: V této práci se snažíme přehledně popsat základní hashovací funkce, zejména MD-5, SHA-1 a SHA-2. Uvádíme souhrn dosavadních útoků na tyto hashovací funkce, přičemž podrobně jsme se zaměřili především na postupy hledání kolizí funkce MD-5, neboť z těchto vycházejí útoky také na ostatní hashovací funkce. Dále popisujeme možnosti praktického využití kolizí hashovacích funkcí zejména v oblasti kvalifikovaných certifikátů a možné hrozby při jejich zneužití. V závěru uvádíme přehled nových hashovacích funkcí, jež mohou v budoucnu nahradit stávající. Součástí práce je také software na výpočet MD-5 hashe a hledání kolizí této hashovací funkce, založený na postupu českého kryptoanalytika Vlastimila Klímy. Klíčová slova: hashovací funkce, kolize, kvalifikovaný certifikát, bezpečnost.
|
|
|
Properties of near-horizon geometry of spacetimes
Daněk, Jiří ; Žofka, Martin (vedoucí práce) ; Svítek, Otakar (oponent)
Oblasti poblíž horizontů černých děr se v poslední době těší velké oblibě nejen pro svou roli v AdS/CFT korespondenci, ale také díky své geometrii vhodné pro formulaci teorému o jed- noznačnosti řešení ve vyšších dimenzích. V blízkosti horizontů černých děr dochází k mnoha zajímavým jevům i čistě z pohledu obecné teorie relativity. Tato práce zkoumá, jak multiplicita ho- rizontu ovlivňuje blízkohorizontovou geometrii, geodetickou vzdálenost, radiální pohyby nulových a hmotných nabitých částic či možnosti kolizních procesů vedoucích k neomezené kolizní energii v blízkosti horizontu. My jsme si zvolili Reissnerovu-Nordströmovu-de Sitterovu metriku, která je na jedné straně jednoduchá díky své statičnosti a sférické symetrii, ale na druhé straně je dostatečně bohatá a umozňuje existenci až dvojnásobně degenerovaného ultra-extrémního horizontu. Po dis- kuzi fyzikálnosti blízkohorizontové limity studujeme blízkohorizontovou geometrii jednoduchého, dvojného i trojného horizontu, jejich podobnosti a odlišnosti. Nalezli jsme souřadnicové systémy pokrývající všechny typy horizontů a analytické řešení pohybů radiálních nulových, speciálních nebo kritických částic nejenom v jejich blízkosti. Zabývali jsme se...
|
|
|
Ekologické a etologické aspekty střetu ptáků s budovami
Semeráková, Anna ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Koleček, Jaroslav (oponent)
Překážky antropogenního původu představují v celosvětovém měřítku jednu z hlavních příčin mortality ptáků. Významný podíl těchto překážek tvoří prosklené plochy, které si ročně vyžádají stovky milionů ptačích obětí. Ačkoliv je ptačí zrakový aparát dokonale přizpůsobený orientaci v terénu při rychlém letu, často dochází k jeho zmatení vlivem průhlednosti nebo odrazivosti skleněné plochy. Zvláštní problém představuje dezorientace nočních migrantů důsledkem působení světelného znečištění, které interferuje s ptačím magnetickým a stelárním fyziologickým kompasem. Frekvence kolizí je proměnlivá v čase i prostoru. K největšímu počtu kolizí během dne dochází nad ránem, během roku v období podzimní migrace. Samotná abundance jednotlivých druhů ptáků v lokalitách s výskytem nebezpečných překážek překvapivě není zásadním prediktorem pravděpodobnosti kolize, důležitější je denzita jedinců v bezprostřední blízkosti překážky. K nejnáchylnějším ekologickým skupinám s vysokou pravděpodobností kolize patří ptáci s malou tělesnou velikostí a rychlým letem, migranti na dlouhé vzdálenosti, teritoriální samci v období toku, nezkušená mláďata a potravní specialisté vyhledávající vzdálené potravní zdroje. Z taxonomického hlediska existují některé čeledi, které jsou na základě svých ekologických atributů v porovnání s...
|
|
| |
|
|
Program pro předpověď kolize Země s blízkými vesmírnými tělesy
Stopka, Jiří ; Daněk, Vladimír (oponent) ; Bartoněk, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je rozprava o základních poznatcích z oboru orbitální mechaniky a jejich následné použití na reálný problém. Použití poznatků orbitální mechaniky je provedeno tvorbou programu pro předpověď kolize Země s blízkými vesmírnými tělesy v programovacím prostředí Borland Delphi 7. Program by měl být schopen v daném časovém intervalu určit nebližší přiblížení Země a Zemi blízkých vesmírných těles a v případě nebezpečně blízké vzdálenosti zobrazit uživateli varování.
|
|
|
Lepší vymezení herního prostoru pro VR pomocí 3D sensorů
Tinka, Jan ; Beran, Vítězslav (oponent) ; Najman, Pavel (vedoucí práce)
V posledních letech se na trhu začala objevovat VR zařízení, což má za následek celkový nárůst popularity VR. Špičkové produkty jako HTC Vive a Oculus Rift s přesným room-scale sledováním podporují z důvodu bezpečnosti a příhodnosti hranice virtuální herní oblasti. Room-scale VR uživatele nabádá k volnějšímu pohybu. A ačkoliv se problematikou zvětšení vnímané velikosti virtuální oblasti v rámci skutečného pracoviště zatím zabývala řada výzkumů, jejich řešení nejsou dokonalá a vyžadují splnění jistých podmínek. Kvůli tomu a faktu, že chování uživatelů lze ne vždy předvídat, jsou hranice herní oblasti stále potřeba. V běžném room-scale VR jsou ale tyto virtuální hranice uživatelem definovány dvourozměrně, a proto jsou stěny hranic ploché a nezachycují detaily případných překážek. V rámci této práce představuji alternativu k těmto hranicím umožňující lépe využít dostupný prostor např. nad překážkami jakými jsou židle, stoly a postele. Navrhuji a implementuji příklad této alternativní hranice. Na základě uživatelských testů potom prezentuji vyhodnocení vypracovaného řešení. Navrhované řešení je založené na využití 3D skeneru pro získání trojrozměrných informací o okolí herní oblasti. Tyto informace jsou zpracovávány v podobě mračna bodů a jsou zaznamenávány prostřednictvím stereokamery ZED připevněné k virtuálním brýlím HTC Vive disponujícím přesným optickým sledováním SteamVR, kterého je využito pro získání přesné polohy stereokamery v rámci sledovaného prostoru. Body se ukládají do prostorově omezené 3D mřížky, která slouží také k jejich vzorkování, odstraňování ojedinělých šumových bodů a zajistí konečnou velikost výsledného mračna bodů. Následně jsou body filtrovány pomocí filtru založeného na počtu sousedů. Zpracované body jsou pak uloženy do souboru, odkud jsou později načteny pro využití v rámci hranice herní oblasti. Při nahrávání bodů jsou tyto rozděleny na menší shluky z důvodu odlehčení enginu Unity a možnostem vykreslování. Tyto shluky jsou umístěny do scény, kde jsou ve výchozím stavu neviditelné. Každý shluk disponuje rendererem a prostředkem pro detekci kolizí. Virtuálním brýlím i ovladačům lze přiřadit jiné druhy těchto prostředků. Tyto mají tvar koule a nebo rotačního válce s polokoulí na horní podstavě. Mezi těmito tvary a body jsou počítány kolize, na jejichž základě se rozhoduje o vizuální nebo hmatové zpětné vazbě uživateli. Pokud se uživatel nebo některý z ovladačů přiblíží k neviditelným bodům hranice, tyto se zviditelní a v případě ovladače příslušný tento začne vibrovat. Body hranice se zobrazují jako malé kruhy v prostoru, které jsou viditelné i pokud se nachází za překážkou, což je důležité z hlediska bezpečnosti. Toto řešení bylo podrobeno uživatelským testům, kterých se zúčastnilo 12 studentů FIT. Testovalo se, zda je hranice řešení založená na bodech z 3D skeneru použitelná hranice herního prostoru, zda jsou účastníci schopni vyhnout se překážce v herní oblasti a jaký vliv má prolínání se virtuálních a skutečných objektů v podobě bodů hranice při blízké manipulaci s objekty. Z pozorování a odpovědí na otázky k testům vyplynulo, že vylepšená hranice fungovala, jak měla, byla účastníky testování velmi dobře přijata a za některých podmínek ji preferují před výchozí SteamVR hranicí Chaperone. Většina účastníků měla v hranici důvěru a nebála se, že by do něčeho mohla narazit. V průměru přišla účastníkům vylepšená hranice prostornější a méně narušovala ponoření do virtuálního prostředí. Ukázalo se, že překážka uvnitř herní oblasti nepředstavuje problém.
|
host ::
RSS.