|
|
Stanovení úrovně funkční kapacity pro výkon běžných denních činností a činností spojených se zaměstnáním u osob s kardiovaskulárním onemocněním
Šimková, Klára ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Kotková, Karla (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno a příjmení: Klára Šimková Vedoucí práce: Mgr. Jaromíra Uhlířová Oponent práce: Název bakalářské práce: Stanovení úrovně funkční kapacity pro výkon běžných denních činností a činností spojených se zaměstnáním u osob s kardiovaskulárním onemocněním Tato bakalářská práce shrnuje základní informace o kardiovaskulárních onemocněních, jejich epidemiologii, nejčastějších příčinách vzniku, nejčastějších typech onemocnění, rizikových faktorech vzniku a jejich prevalenci. Dále je věnována popisu postupů, fází a cílů rehabilitace u cílové skupiny osob. Zvláštní pozornost je zaměřena na ergoterapeutickou intervenci a s ní spojené možnosti hodnocení funkční kapacity v oblasti běžných denních činností a činností spojených se zaměstnáním u osob s kardiovaskulárním onemocněním. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části, která je zpracována formou literární rešerše, je shrnutí základních poznatků o kardiovaskulárních onemocněních, jejich rehabilitaci a možnostech hodnocení funkční kapacity nemocných osob v různých fázích rehabilitace. Praktická část obsahuje dvě kazuistiky pacientů a zpracovává data z dotazníkového šetření. Dotazník je zaměřen na získání informací z pracovišť, na kterých je přítomné kardiologické i rehabilitační oddělení. Zpracovává...
|
|
|
Role genu pro FTO v genetické determinaci "civilizačních" onemocnění
Dlouhá, Dana ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Rossmeislová, Lenka (oponent)
Obezita je rizikovým faktorem rozvoje mnoha civilizačních onemocnění. Mezi tato onemocnění s nejvyšší úmrtností patří kardiovaskulární onemocnění (KVO), diabetes mellitus 2. typu (DM2), některá nádorová onemocnění a onemocnění pohybového aparátu. Jedním z genetických rizikových faktorů determinujících tělesnou hmotnost je gen pro FTO ("fat mass and obesity associated protein"). Úkolem této disertační práce bylo zjistit, 1) zda výskyt rizikových alel u vybraných polymorfismů koreluje s BMI u české populace, 2) analyzovat souvislost mezi variantou v 1. intronu v genu pro FTO a rizikem infarktu myokardu/ akutního koronárního syndromu (IM/ AKS), 3) renálním selháním (ESRD) a 4) výskytem kolorektálního karcinomu (CRC). Polymorfismy rs17817449 (1. intron) a rs17818902 (3. intron) jsme analyzovali metodami PCR-RFLP či RT PCR. Potvrdili jsme souvislost varianty v prvním, ale ne ve třetím intronu s BMI u české kontrolní populace. Intervenční studie ukázaly souvislost se změnami BMI (pouze rs178117449) u dětí, ale ne u obézních žen. U pacientů s AKS jsme nalezli korelaci mezi G alelou a zvýšeným rizikem tohoto onemocnění (OR 1,49). U pacientů s ESRD jsme detekovali souvislost mezi výskytem stejné alely a rozvojem onemocnění (OR 1,37). U pacientů s CRC jsme souvislost s výskytem rizikové alely u varianty v 1....
|
|
| |
|
|
Stravovací návyky bankovních poradců a jejich možná rizika
Petříčková, Lenka ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Sadílková, Aneta (oponent)
Tato práce se zabývá tématem sedavého zaměstnání bankovních poradců, jejich stravovacími návyky, pohybovou aktivitou a možnými zdravotními riziky, vyplývajícími ze sedavého způsobu života.. Cíl práce: Zjistit stravovací návyky bankovních poradců v ČSOB a.s., míru jejich pohybové aktivity a vyhodnotit možná zdravotní rizika. Metoda výzkumu: Výzkum proběhl v pobočkové síti ČSOB a.s. formou anketního šetření, kdy byl bankéřům osobně, nebo e-mailem distribuován dotazník. Celkový vzorek tvořilo 66 bankéřů, 40 žen a 26 mužů. Výsledky: 56 % bankéřů ze sledovaného vzorku se dle jejich zjištěného BMI pohybuje v pásmu nadváhy a obezity, u 73 % došlo za dobu, kterou pracují jako bankéři, k nárůstu hmotnosti. 79 % se v pracovním týdnu stravuje převážně v restauracích, 24 % má nízký příjem tekutin, 9 % jako hlavní zdroj tekutin uvádí slazené nápoje, 26 % konzumuje alkohol ve vyšším než doporučeném množství, 12 % nepěstuje žádnou pohybovou aktivitu. Výsledky potvrdily, že sedavé zaměstnání významně přispívá k nárůstu tělesné hmotnosti a že bankéři patří do rizikové skupiny z hlediska možného rozvoje civilizačních onemocnění. Klíčová slova: zdravá výživa, sedavý způsob života, obezita, kardiovaskulární onemocnění, pohybová aktivita
|
|
|
Postpartální exprese kardiovaskulárních mikroRNA - srovnání expresních hladin mezi plazmou, plazmatickými exozómy a plnou periferní žilní krví
Ševčíková, Adéla ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Korabečná, Marie (oponent)
MikroRNA (miRNA) jsou krátké nekódující molekuly RNA, které post-transkripčně regulují genovou expresi. Celá řada miRNA se podílí na patogenezi kardiovaskulárních onemocnění, což je asociováno se změnou jejich genové exprese. Cílem této práce bylo zjistit, jak se liší genová exprese miRNA mezi jednotlivými biologickými zdroji - plnou periferní žilní krví (plná PK), plazmou a plazmatickými exozómy. U celého souboru žen byly expresní hladiny miRNA nejvyšší v plné PK v porovnání s plazmou či plazmatickými exozómy. U celého souboru žen byly expresní hladiny miRNA vyšší v plazmě v porovnání s plazmatickými exozómy, kromě miR-126-3p, kde byla detekována vyšší hladina v plazmatických exozómech ve srovnání s plazmou. V této práci byly také porovnány expresní hladiny kardiovaskulárních miRNA mezi ženami s anamnézou gestačního diabetu mellitu (GDM) a ženami s anamnézou fyziologické gravidity (FG) v období 3-11 let postpartum v plné PK, plazmě a plazmatických exozómech. V plné PK bylo 12 z 29 testovaných miRNA up-regulováno u žen s anamnézou GDM. V plazmatických exozómech byla up-regulována miR-181a-5p a v plazmě miR-499a-5p u žen s anamnézou GDM. Změny v plné PK zřejmě odrážejí komplexní systémovou reakci na změny, které nastaly v důsledku klinické manifestace GDM. U žen s aberantním epigenetickým profilem...
|
|
|
Vybrané aspekty vývoje úmrtnosti v USA od přelomu tisíciletí
Vančurová, Mariana ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Vybrané aspekty vývoje úmrtnosti v USA od přelomu tisíciletí Abstrakt Hlavním cílem této práce je zanalyzovat vývoj úmrtnosti na vybrané příčiny úmrtí v USA v letech 1999 až 2019. Vybrané příčiny úmrtí se dlouhodobě řadí mezi nejčastější příčiny úmrtí v USA. Jedná se o kardiovaskulární onemocnění, zhoubné novotvary, chronické nemoci dolní časti dýchacího ústrojí, vnější příčiny a cévní nemoci mozku. Mezi vybrané příčiny úmrtí je zařazena současná nemoc covid-19, která dle předběžných dat byla třetí nejčastější příčinou úmrtí v USA v roce 2020. V první části jsou uvedeny úmrtnostní poměry v USA z různých perspektiv pro vytvoření kontextu současného vývoje trendů úmrtnosti a dále jsou již charakterizované jednotlivé příčiny úmrtí, kterým se věnuje analytická část práce. Dále je zde zařazen popis systému zdravotní péče v USA, neboť je jedním z faktorů ovlivňujících míru úmrtnosti a také proto, že se od systémů známých v Evropě významně liší. Druhá část práce se věnuje vývoji úmrtnosti na vybrané příčiny úmrtí podle pohlaví a jednotlivých států USA. Metody výpočtů v analytické části práce byly hrubá míra úmrtnosti, přímá a nepřímá standardizovaná míra úmrtnosti a shluková analýza. Z výsledků byl zjištěn pokles úmrtnosti na vybrané příčiny úmrtí, vyjma vnějších příčin, u kterých došlo ve sledovaném období k...
|
|
|
Postpartální expresní profil kardiovaskulárních microRNA ve vztahu k těhotenským komplikacím - studie matek 3-10 let po porodu
Marvanová, Veronika ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Korabečná, Marie (oponent)
Tato studie se zabývá genovou expresí kardiovaskulárních microRNA v periferní krvi matek po porodu. MiRNA jsou krátké nekódující RNA, které se významně podílejí na posttranskripčních úpravách mRNA a tím regulují expresi genů napříč biologickými procesy. Dysregulace miRNA provázejí různé patologické děje, díky čemuž se otevírá cesta ke snazší diagnostice a potenciálně i léčbě onemocnění pomocí manipulace s genovou expresí miRNA. Cílem této práce bylo vysledovat, jak závisí exprese cirkulujících miRNA asociovaných s kardiovaskulárním rizikem na průběhu těhotenství a manifestaci různých těhotenských komplikací. Za tímto účelem byla zkoumána periferní krev 221 matek s odstupem 3-10 let od porodu, přičemž pacientky se shodnou těhotenskou komplikací byly vždy porovnávány se skupinou pacientek s fyziologickým průběhem gravidity. Genová exprese 29 kardiovaskulárních miRNA v periferní krvi byla stanovena pomocí reverzní transkripce a kvantitativní PCR v reálném čase. Bylo potvrzeno, že profil genové exprese miRNA se u jednotlivých diagnóz těhotenských komplikací liší od expresního profilu fyziologických kontrol. Také jsme prokázali, že profil miRNA matek s odstupem 3-10 let od porodu je odlišný od profilu právě těhotných žen s totožnou diagnózou těhotenské komplikace, a tudíž se s odstupem od porodu mění i...
|
|
|
Vliv lázeňské léčby na změny antropometrických a biochemických parametrů u obézních pediatrických pacientů
Pejšová, Hana ; Zlatohlávek, Lukáš (vedoucí práce) ; Kytnarová, Jitka (oponent) ; Chrpová, Diana (oponent)
Dětská obezita je v současné době považována za závažný pediatrický problém. Hlavní riziko tohoto metabolického onemocnění spočívá v posunu komorbidit spojených s obezitou do stále nižších věkových kategorií. S tím souvisí i zvyšující se celkové kardiometabolické riziko u těchto obézních jedinců. Včasná detekce a léčba dětské obezity je zásadním úkolem pediatrie. Možností nefarmakologické léčby dětské obezity je lázeňská léčba. Ta spočívá v intenzivní redukční terapii, jejíž součástí je nutriční, pohybová a edukační intervence. Cílem práce bylo sledovat změny antropometrických a biochemických parametrů po měsíční léčbě u pediatrických pacientů. Dále identifikovat a specifikovat vybrané potencionální markery kardiometabolického rizika, které významně korelují s BMI a mohly by být použitelné u dětí i adolescentů. Práce se podrobně zaměřila i na dva adipocytární hormony - leptin a adiponektin, které už v dětské populaci korelují s množstvím tukové tkáně. Tyto hormony by se mohly stát významnými prediktivními parametry metabolického syndromu, subklinické aterosklerózy a jiných komorbidit spojených s obezitou a kardiovaskulárním rizikem již u dětí. Na základě našich měření můžeme potvrdit celkovou úspěšnost léčby. U všech sledovaných parametrů došlo ke statisticky významným změnám. Sledované markery...
|
|
|
Nové markery kardiovaskulárního rizika v diagnostice a monitoraci léčby.
Tůmová, Eva ; Vrablík, Michal (vedoucí práce) ; Freiberger, Tomáš (oponent) ; Polák, Jan (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou dlouhodobě jednou z vedoucích příčin morbidity a mortality v rozvinutých zemích s komplexním vlivem jak na zdraví jednotlivce, tak i významným socioekonomickým dopadem. Snahou lékařů z mnoha oborů je v posledních desetiletích najít co možná nejlépe vypovídající rizikový faktor (RF) (či kombinaci několika RF), který by napomohl stanovení individuálního rizika rozvoje KVO. Tato stratifikace rizika slouží k identifikaci rizikových pacientů a intenzifikaci léčby, případně nastolení včasných preventivních opatření. V současné době je známo několik rutinně vyšetřovaných RF aterosklerózy, potažmo KVO, díky nimž je možné individualizovat zdravotní péči. Nicméně stále dochází k rozvoji KVO a výskytu náhlých příhod i u jedinců, kteří nesplňovali kritéria pro vysoce rizikové pacienty. Proto stále přetrvává snaha o nalezení co možná nejvíce specifického RF, v posledních letech je vkládána velká naděje v tzv. zánětlivé parametry, které hrají zásadní roli v rozvoji aterosklerózy. V naší práci jsme se věnovali vyšetřování hladin zánětlivých parametrů u specifických skupin pacientů (obézní děti a pacienti s metabolickým syndromem) a sledovali efekt poklesu hmotnosti při úpravě životního stylu. Hlavním pilířem našeho zájmu byl enzym fosfolypáza A2 asociovaná s lipoproteiny...
|
|
|
Oxidační a karbonylový stres, mikrozánět a kardiovaskulární riziko u pacientů s onemocněním ledvin.
Peiskerová, Martina ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Racek, Jaroslav (oponent)
Úvod: Vysoké kardiovaskulární riziko u pacientů s chronickým onemocněním ledvin je částečně způsobeno poruchou minerálové rovnováhy, mikrozánětem a oxidačním stresem. Pacienti s CKD kumulují tradiční i netradiční KV rizikové faktory. Mezi netradiční biomarkery spojené s KV rizikem patří i FGF23, matrix-metaloproteinázy a placentární růstový faktor. FGF23 je fosfaturický hormon a inhibitor syntézy kalcitriolu, je asociován s cévními kalcifikacemi. Matrix-metaloproteinázy ( MMP-2, MMP-9), jsou proteolytické a prozánětlivé enzymy, přispívající k remodelaci myokardu. Placentární růstový faktor (PlGF) je proangiogenní cytokin, který je ve zvířecím modelu spojen s hypertrofií levé komory. Hladiny FGF23, MMPs i PlGF jsou u CKD nemocných zvýšené. Cíl: Cílem naší práce bylo popsat dynamiku změn vybraných nových biomarkerů KV rizika (FGF23, MMP-2, MMP-9 a PlGF) v různých stádiích CKD 1-5 a popsat jejich asociace s tradičními markery KV rizika. Dále jsme zjišťovali, zda existuje vztah mezi těmito markery a echokardiografickými parametry u nemocných s CKD stádia 2-4. Metody: Do průřezové studie jsme zahrnuli 80 nemocných s CKD stádia 1-5 a 44 zdravých kontrol. V další, prospektivní studii, byl sledován vývoj echokardiografických parametrů u 62 subjektů s CKD 2-4, po průměrnou dobu 36±10 měsíců. Hladiny FGF23,...
|
host ::
RSS.