|
| |
|
|
Komunikační dovednosti žáků se specifickými poruchami učení
Dědová, Aneta ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tato práce se věnuje tématu komunikačních dovedností žáků se specifickými poruchami učení. Je dělena na teoretickou a praktickou část a tvoří ji čtyři kapitoly. V první kapitole se autorka práce zabývá specifickými poruchami učení, pozornost je věnována především čtyřem typům specifických poruch učení a to dyslexii, dysgrafii, dysortografii a dyspraxii. Druhá kapitola patří jazykovým rovinám. Třetí kapitola je věnována problematice osvojování jazyka dítětem. Čtvrtá kapitola popisuje již samotné výzkumnému šetření, které bylo zrealizováno pro tuto diplomovou práci. Výzkum je kvalitativního charakteru a jeho hlavním cílem je analýza komunikačních dovedností žáků se specifickými poruchami učení se zaměřením na jazykové roviny. Výzkumný vzorek tvořilo šest žáků prvního stupně základní školy se specifickými poruchami učení typu dyslexie, dysgrafie a dysortografie. Děti jsou ve třetím a čtvrtém ročníku. Výzkumné šetření bylo provedeno v kraji Vysočina. K získání dat bylo využito různých výzkumných metod, zahrnující využití dotazníků, otázek vztahujících se k určitému textu, testu schopnosti tvorby antonym, slov nadřazených a podřazených, testu sluchového rozlišování Wepmana, Matějčka, nestrukturovaného rozhovoru i analýzy částí diktátových sešitů. Díky uvedeným výzkumným metodám byla získaná data...
|
|
|
Komunikační schopnosti osob se středně těžkým mentálním postižením v institucionální péči
Šafářová, Kateřina ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá komunikačními schopnostmi osob se středně těžkým mentálním postižením v institucionální péči. Teoretická část práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zaměřuje na dospělé osoby se středně těžkým mentálním postižením. Nejprve definuje a charakterizuje dospělost, dále vymezuje a klasifikuje mentální postižení a v poslední řadě charakterizuje dospělého jedince s mentálním postižením. Další kapitola je věnována komunikaci, která je zde vymezena společně s komunikační schopností. V rámci této kapitoly jsou také podrobněji popsány symptomatické poruchy řeči u mentálního postižení, jednotlivé jazykové roviny a vliv mentálního postižení na ně. Poslední kapitola teoretické části přibližuje podporu mentálně postižených osob v rámci sociálních služeb. Nejdříve se zaměřuje na historii sociálních služeb pro osoby s mentálním postižením, poté na legislativní upevnění sociálních služeb. V závěru pak kapitola popisuje některé druhy a formy sociálních služeb. Praktická část obsahuje zpracování kvalitativního výzkumného šetření, které bylo provedeno s osobami se středně těžkým mentálním postižením v institucionální péči. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo analyzovat komunikační schopnosti osob se středně těžkým mentálním postižením. Na základě stanoveného hlavního cíle...
|
|
|
Logopedická intervence poskytovaná dětem v mateřských školách pro děti se sluchovým postižením
Dvořáková, Lucie ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou logopedické intervence poskytované v mateřských školách pro děti se sluchovým postižením. Teoretická část seznamuje čtenáře s problematikou sluchového postižení, možnostmi kompenzace sluchu a nejčastěji využívanými komunikačními přístupy ve výchovně-vzdělávacím procesu dětí se sluchovým postižením. Dále popisuje ontogenetický vývoj řeči u dětí se sluchovým postižením s jeho specifiky v jednotlivých jazykových rovinách, seznamuje s logopedickou intervencí, její strukturou a organizací v České republice a popisuje často se vyskytující druhy narušené komunikační schopnosti u dětí v předškolním věku. Závěr teoretické části popisuje trendy předškolního vzdělávání dětí se sluchovým postižením. Hlavním cílem praktické části práce bylo zmapovat a popsat současnou situaci v poskytování logopedické intervence dětem v mateřských školách pro děti se sluchovým postižením. Konkrétnějším zaměřením práce bylo v rámci dotazníkového šetření zjistit, kdo je zde v současné době objektem logopedické intervence, kým je tato péče zajišťována a jakým způsobem spolupracují logopedi, učitelky a rodiče, kteří o tyto děti pečují. Na základě analýzy školních dokumentů a přímého pozorování chodu konkrétní mateřské školy pro děti se sluchovým postižením, bylo cílem popsat, jakým způsobem...
|
|
| |
|
|
Projevy v jazykových rovinách u žáků 1. třídy běžné základní školy
Jandová, Markéta ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
Diplomová práce "Projevy v jazykových rovinách u žáků 1. třídy běžné základní školy" se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá obecnými termíny z oblasti řečového a jazykového vývoje, popisuje vývoj motorických schopností, sluchového a zrakového vnímání. Dále popisuje jednotlivé jazykové roviny a nejčastější typy poruch řeči, se kterými se setkáváme u žáků na prvním stupni základních škol. Výzkumná část diplomové práce se věnuje analýze projevů v jednotlivých rovinách žáků 1. třídy běžné základní školy. Dílčím cílem výzkumného šetření je analýza hrubé, jemné a oromotoriky zkoumaných dětí, analýza jejich sluchového a zrakového vnímání a analýza úrovně všech jazykových rovin. KLÍČOVÁ SLOVA: komunikační schopnost, jazykové roviny, motorika, dyslalie
|
|
|
Rozvoj perpcepčních dovedností u žáka s vývojovou dysfázií
Pastyriková, Veronika ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem percepčních dovedností u žáků vývojovou dysfázií v období mladšího školního věku. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je členěna na tři části a obsahuje shrnutí dané problematiky. První kapitola je věnována vývoji lidské řeči. Druhá kapitola se zabývá narušenou komunikační schopností, jednotlivými jazykovými rovinami, popisuje jednotlivé kategorie narušené komunikační schopnosti. Třetí kapitola se již zaměřuje na vývojovou dysfázii, její terminologii, etiologii, symptomatologii a prognózu. Popisuje i diagnostické metody vývojové dysfázie a následné možnosti terapie. Praktická část diplomové práce se věnuje výzkumnému šetření, které sleduje efektivitu navrženého vlastního souboru cvičení zaměřeného na rozvoj zrakové a sluchové percepce u žáků mladšího školního věku s diagnostikovanou vývojovou dysfázií. Ve výzkumné části je uveden harmonogram výzkumného šetření, popsán výzkumný vzorek a metody výzkumu. V závěru kapitoly byly shrnuty výsledky šetření. KLÍČOVÁ SLOVA Jazykové roviny, narušená komunikační schopnost, vývojová dysfázie, vývoj řeči, zraková a sluchová percepce
|
|
|
Vývojová dysfázie v předškolním věku
DANIELOVÁ, Nikola
Bakalářská práce se zaobírá tématem vývojové dysfázie v předškolním věku. Teoretická část se zabývá vývojem řeči z logopedického hlediska, charakterizováním vývojové dysfázie a vývojovou dysfázií v předškolním věku. Praktická část řeší dítě s vývojovou dysfázií v běžné a speciální mateřské škole.
|
|
|
Využití montessori pomůcek pro rozvoj jazykových kompetencí u dětí se zdravotním pojištěním.
ŠKOPKOVÁ, Radka
Cílem této bakalářské práce je na podkladě teoretických východisek vytvořit didaktickou pomůcku dle principů Marie Montessori, která by podpořila rozvoj jazykových kompetencí u dětí s vývojovou dysfázií. Analýzou sesbíraných dat zjistit, na jakou oblast rozvoje jazykových kompetencí by měla být pomůcka zaměřena. Novou pomůcku vytvořit tak, aby splňovala základní požadavky Montessori pedagogiky a následně ukázat dětem, a později i rodičům, jak se vytvořenou pomůckou pracuje. K dosažení stanovených cílů je zvoleno kvalitativního šetření. Výsledkem mé práce jsou nově vytvořené pomůcky zaměřené na nácvik pojmů velikostí (velký menší nejmenší, malý větší největší), barev, předložkových vazeb (nad, pod, v, vedle, mezi) a procvičování sluchového rozlišování. S pomůckami je vhodné pracovat v určeném pořadí, tedy nejprve procvičovat přídavná jména a poté předložky, abychom mohli tvořit krátké a srozumitelné věty. Všechny tyto pomůcky jsou motoricky aktivní a byly vytvořeny ve třech provedeních. Chlapci pracovali s pomůckami systematicky, dokázali si je správně připravit, soustředěně pracovat a práci dokončit. Jejich výkon byl ovlivněn opakováním činnosti, koncentrací se na práci, atraktivitou jednotlivých pomůcek, ale i únavou a okolním děním v centru. Na základě šetření bylo zjištěno, že jazykové kompetence u dětí s vývojovou dysfázií lze rozvíjet i pomocí Montessori pomůcek.
|
|
| |
host ::
RSS.