|
|
Náhradní rodinná péče z pohledu doprovázejících sociálních pracovníků
Krubnerová, Natálie ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Cílem práce bylo zjistit, jak doprovázející pracovníci pohlíží na svoji roli a jak vnímají její dopad na průběh výkonu pěstounské péče. Šlo o přiblížení praktické činnosti doprovázejícího sociálního pracovníka, která značně ovlivňuje celý proces doprovázení a také celkový dopad na pěstounskou rodinu. V první části je popsán vývoj náhradní rodinné péče od sirotčinců až po současnost. Jsou vymezeny formy u nás i ve světě a také právní ukotvení. Kapitolu uzavírá text pojednávající o procesu zprostředkování náhradní rodinné péče. Ve druhé kapitole je představena pěstounská péče v rámci systému sociálně právní ochrany dítěte. V podkapitolách jsou rozpracována základní témata spojená s pěstounskou péčí, která čtenáři pomohou uchopit její specifika. Podkapitoly popisují práva i povinnosti pěstounů, vymezují druhy pěstounské péče a subjekty doprovázení, specifikují Dohodu o výkonu pěstounské péče a také aktivity v rámci spolupráce se státními subjekty, zejména individuální plánování podpory a systém pěstounských dávek. Kapitolu uzavírá představení dlouho očekávané novely zákona o sociálně právní ochraně dítěte, která vešla v platnost v letošním roce. Třetí kapitola pojednává o významu a funkci celého pěstounství a její podkapitoly jsou zaměřeny na pěstouny i děti péči. Jsou popsány oblasti jako osobnost...
|
|
|
Zkušenost členů sboru Církve bratrské na jižní Moravě s fungováním jejich společenství v období pandemie Covid-19
Dalhaus, Jarmila ; Macek, Ondřej (vedoucí práce) ; Beneš, Ladislav (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce je zkušenost členů sboru Církve bratrské na jižní Moravě s fungováním jejich společenství v období pandemie covid-19. V teoretické části v první kapitole autorka předkládá legislativní kontext pandemie a jeho dopad na křesťanskou církev obecně. Druhá kapitola představuje Církev bratrskou a umožňuje představu o tom, jak se její ústředí adaptovalo na legislativní opatření v praxi. Třetí kapitola podává přehled o dopadu protipandemických opatření na život sboru na jižní Moravě. Praktická část práce je zaměřena na kvalitativní výzkum. Jako metoda byla zvolena interpretativní fenomenologická analýza, provedená na základě polostrukturovaných rozhovorů se členy sboru Církve bratrské na jižní Moravě uskutečněných během lockdownu druhé pandemické vlny. Hlavními tématy jsou bohoslužba v prostředí Zoom, monitorování potřebných a vzájemná péče. Výzkumný soubor je složen z pěti respondentů, a to ve věku 25-72 let. Klíčová slova členové sboru Církve bratrské, pandemie covid-19, zkušenost, kvalitativní výzkum, interpretativní fenomenologická analýza, rozhovor
|
|
| |
|
|
Krize středního věku z hlediska psychoterapeutů: interpretativní fenomenologická analýza
Žochová, Kateřina ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Krejčí, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkušeností psychoterapeutů s krizí středního věku u jejich klientů. Teoretická část pojednává o krizi středního věku a vybraných psychoterapeutických přístupech. Empirická část je založena na kvalitativním výzkumu a je realizována metodou interpretativní fenomenologickou analýzou (IPA). V rámci výzkumu byly provedeny tři polostrukturované rozhovory s psychoterapeuty, kteří se vzájemně odlišují teoretickou orientací, a to konkrétně Gestalt, SUR a Pesso Boyden. Cílem výzkumu bylo porozumět tomu, jaké jsou konkrétní zkušenosti psychoterapeutů s krizí středního věku a zda jejich vnímání těchto zkušeností odpovídá psychoterapeutickému přístupu. Při analýze dat byly využívány prvky z narativního přístupu ve výzkumu. Výsledky jsou shrnuty v diskusi, kde jsou zároveň zpracovány společně s teoretickými koncepty a vybranými výzkumy. Na základě tohoto výzkumu bylo zjištěno, že všichni tři psychoterapeuti se shodují pouze v tom, že ve věkovém období 40-50 let dochází ke zvýšeným změnám v životě člověka, které mohou vyústit v některé ze symptomů často označované jako krize středního věku, ale ve vysvětlení podstaty problému se významně rozcházejí. Do určité míry můžeme hovořit o tom, že jejich vnímání konceptu krize středního věku je ovlivněno zvoleným psychoterapeutickým výcvikem....
|
|
|
Existenciální témata u věřících seniorů: interpretativní fenomenologická analýza
Tupý, Jiří ; Janošová, Pavlína (vedoucí práce) ; Vágnerová, Marie (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na existenciální témata u věřících seniorů. V teoretické části je pojednáno o definování pojmu spiritualita a religiozita. Následující kapitoly se zaměřují na období stáří ve vztahu ke spiritualitě, osobnostnímu růstu a existenciálním otázkám. Ve výzkumné části jsou pomocí interpretativní fenomonelogické analýzy analyzována a interpretována data získaná prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů od věřících seniorů (n = 8, z toho 6 žen a 2 muži). Analýza a interpretace dat odpovídá na šířeji vymezené výzkumné otázky: a) co je charakteristické pro víru seniorů a jaké změny ve víře během života zažili; b) jak se věřící senioři během života vyrovnávali a vyrovnávají s existenciálními tématy, z nichž některé jsou zvláště naléhavé právě v období stáří: smysl života, naděje do budoucna, význam bolesti a utrpení, vyrovnávání se s vlastní smrtelností a smrtí blízkých a se samotou.
|
|
|
Vliv projevů hraničního typu emočně nestabilní poruchy osobnosti na rodinné příslušníky
Samcová, Magdalena ; Racková, Barbora (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
68 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá projevy hraničního typu emočně nestabilní poruchy osobnosti a jejím vlivem na rodinné příslušníky osob s tímto onemocněním. Cílem bylo přiblížit zkušenost ze soužití s člověkem s HPO. Kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů probíhal se třemi respondenty, jedním mužem a dvěma ženami. Výsledná data byla vyhodnocována pomocí interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). Z výpovědí je zřejmý negativní v oblasti osobní roviny, kontaktu s jedincem s HPO a evidentní je taktéž psychická zátěž. Práce by mohla být přínosem pro sociální a zdravotní pracovníky, kteří v rámci své praxe přichází do kontaktu s lidmi s HPO a jejich blízkými. V závěru práce jsou zmíněny kroky, kterými může přispět ke zlepšení situace každý z nás.
|
|
| |
|
| |
|
|
Zažívání romství při poskytování sociálních služeb klientům pracovníky stejného etnika
Vlková, Dorota ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Jaluška, Aleš (oponent)
Kategorie etnicita, příp. romství nás mohou vést k zamlžení celého tématu, jelikož vyvolávají dojem, že sociálně vyloučení jsou zvláštní a nepoznatelní. Proto je velmi důležité tyto kategorie používat jasně a konkrétně. O to se snažím i v této práci. Teoretická část je rozdělena na tři hlavní celky, a to: dynamický model praxe, kulturně senzitivní sociální práce a kapitola s názvem Romové. V první části dynamického modelu se snažím nahlédnout na praktickou realizaci sociální práce tak, jak ji popisuje Karen Healy (od str. 10 dál). Zároveň se zde zabývám oblastmi, které ovlivňují interakce mezi sociálním pracovníkem a jeho klientem. Středem dynamického modelu jsou profesní cíle, které jsou tvořeny čtyřmi oblastmi: institucionálním kontextem, potřebami a očekáváními uživatelů služeb a komunity, profesním základem a tvořícím se rámcem pro praxi, který se vyvíjí skrze kritickou reflexi profesionálních zkušeností. Tyto čtyři prvky spolu dále komunikují v rámci profesního cíle. Do této velké kapitoly jsem zařadila také podkapitolu, kde se snažím vymezit sociální práci a její vztah k sociálním službám (str. 19). V další kapitole jsem popsala kulturně senzitivní sociální práci (od str. 25), na které by měla být stavěna profese sociálního pracovníka. Zabývám se zde také etnizujícím přístupem (str. 31),...
|
|
|
Resilience u seniorů v Domově pro zrakově postižené - Palata
Bozděchová, Kristýna ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Krejčí, Josef (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zjistit, jak se lidé ve stáří dokážou vyrovnat s obtížemi, jež toto období přináší. První část diplomové práce - teoretická východiska čerpá z literatury, zabývající se pojmy resilience, stáří, ústavní péče pro seniory a zrakové poruchy. Empirická data jsou získaná pomocí polostrukturovaného hloubkového rozhovoru se čtyřmi vybranými osobami, kteří jsou klienty Domova pro zrakově postižené seniory Palata. Vyhodnocení údajů je provedeno pomocí kvalitativního přístupu interpretativní fenomenologické analýzy, která pomáhá porozumět, jak si člověk vytváří význam své žité zkušenosti, což umožní pochopení individuálního pohledu na subjektivní prožitky. Provedené rozhovory nám umožnily stanovit kategorie, které se v rozhovorech objevovaly nejčastěji a jsou významným zdrojem psychické odolnosti - rodina, sociální interakce, projev vděčnosti vůči personálu, odpovědnost/vnější opora, přijetí/spokojenost, morální hodnoty, volnočasové aktivity, akcentace drobných životních událostí a integrita. Dané kategorie byly následně blíže popsány odbornou literaturou, která se jimi zabývá. V závěru jsme provedli shrnutí nejdůležitějších poznatků z provedených rozhovorů, kde základem byly údaje získané z těchto dostupných publikací. KLÍČOVÁ SLOVA Resilience, stáří, ústavní péče,...
|
host ::
RSS.