|
|
Paliativní péče na jednotkách intenzivní a resuscitační péče
ZIMOVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá tématem paliativní péče na jednotkách intenzivní a resuscitační péče. Intenzivní péče má za cíl záchranu životů, naopak paliativní péče doprovází nemocné a zkvalitňuje jejich poslední chvíle. I když by se mohlo zdát, že tyto dva obory jsou vzdálené, není tomu tak. Oba se dotýkají smrti a pracují s lidmi, kteří balancují mezi životem a smrtí. V teoretické části jsou popsány jednotlivé obory, včetně jejich historie. Dále je kapitola věnována propojení těchto dvou oborů. Následující kapitoly se zabývají etickými aspekty paliativní péče poskytované na jednotkách intenzivní a resuscitační péče. Další kapitoly se zabývají umíráním a smrtí. Poslední z kapitol v teoretické části práce, jsou věnovány blízkým umírajících a zemřelých pacientů. Cílem práce bylo: Zmapovat povědomí zdravotnického personálu pracujícího v intenzivní a resuscitační péči, zjistit přístup zdravotnického personálu pracujícího v resuscitační a intenzivní péči k poskytování paliativní péče na jednotkách intenzivní a resuscitační péče, zjistit problémy a nedostatky ze strany zdravotnického personálu, v poskytování paliativní péče na jednotkách intenzivní a resuscitační péče a zjistit faktory, které působí a ovlivňují zdravotnický personál při poskytování paliativní péče na jednotkách intenzivní a resuscitační péče. Výzkumné šetření probíhalo na oddělení ARO jedné z jihočeských nemocnic. Na základě výsledků lze říci, že zdravotnický personál, pracující na ARO má výborné teoretické znalosti v oblasti paliativní péče. Pacientům se snaží poskytovat co nejlepší péči a dělají pro ně maximum. Vzhledem k velké specifičnosti oddělení, je mnohdy velmi náročné zajistit co nejlepší podmínky pro umírajícího pacienta a jeho blízké. I přes toto všechno byly shledány problémy, které se týkají nedostatečné a nevhodné komunikace, kterou podtrhuje i prostředí, kde je uskutečňována. Dalším nedostatkem byla absence psychologické podpory a péče pro zdravotníky, kteří jsou téměř neustále vystavováni stresu. Zaznamenána byla také naprostá absence nabídnutí podpory a péče o pozůstalé. Což je součástí a předpokladem poskytování kvalitní paliativní péče. Na základě rozhovorů můžeme říci, že na ARO pracují velmi vzdělaní pracovníci, kteří svou práci dělají s láskou a chtějí jí poskytovat co nejkvalitněji Bylo by však v tomto případě na místě, nabídnout zdravotnickým pracovníkům možnosti vzdělávání v oblasti paliativní péče a komunikace, kterých je dostatek. Výsledky této práce by mohly pomoci minimalizovat zjištěné problémy a mohly by sloužit jako podklad pro přednášky a semináře pro pracovníky na ARO.
|
|
|
Příjem polytraumatizovaného pacienta do nemocnice - příprava simulačních scénářů pro záchranáře a sestry
ŠEVČÍKOVÁ, Tereza
Nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladistvých jsou traumata. Česká republika se umisťuje na jednom z předních míst v Evropě. U dětí dominují pády, dopravní nehody, kdy je dítě v pozici spolujezdce nebo kdy je dítě zastoupeno jako chodec či cyklista. Mezi další příčiny patří popáleniny, utonutí či udušení. Ošetření v prvních 20 minutách je pro další prognózu pacienta nejdůležitější. Proto je třeba postupovat při ošetřování rychle a poskytnout nejprve neodkladnou pomoc - což znamená zajistit dýchací cesty a oběh. Polytraumatizovaný pacient je považován jako osoba ve velmi závažném stavu, která potřebuje akutní pomoc záchranných složek. Při příjmu polytraumatizovaného pacienta do nemocnice je důležité, aby ošetřující tým si práci zorganizoval a poskytl pacientovi, co nejrychlejší a nejkvalitnější péči. Diplomová práce je zpracována teoretickou formou a je rozdělena na čtyři části. Vědecké informace byly získávány prostřednictvím studia odborné literatury. Jednalo se o literaturu českou i zahraniční a bylo využito jak monografických děl, tak vědeckých periodik. Ke zpracování postupů ošetřovatelské péče o děti s polytraumatem a rozšířenému získávání dat k diplomové práci velmi přispěly mé osobní zkušenosti z pozice všeobecné sestry na resuscitačním oddělení pro děti. Diplomová práce vytváří souhrn postupů u příjmu polytraumatizovaného pacienta a umožňuje lepší orientaci v poskytování ošetřovatelské péče u dětí. Zaměřuje se na odlišnosti v poskytování urgentní péče u dětí a vyzdvihuje priority při ošetřování pacientů v přednemocniční a nemocniční péči. Poukazuje také na střet nelékařských pracovníků s lékaři a schopnost spolupráce v poskytování péče v rámci ošetřujícího týmu. Diplomová práce podává informace o tématice příjmu polytraumatizovaného pacienta do nemocnice a je určena především nelékařským zdravotnickým pracovníkům, ale také odborné i laické veřejnosti.
|
|
|
Interpersonální vztahy a jejich projekce do kvality poskytování ošetřovatelské péče na jednotkách intenzivní péče
FÜRST, Zdeněk
Předkládaná práce se zaobírá interpersonálními vztahy a jejich projekcí do kvality poskytování ošetřovatelské péče na jednotkách intenzivní péče. Za tímto účelem byly stanoveny 3 cíle a následně definováno 8 hypotéz, které byly statisticky analyzovány. Zmiňovaných cílů bylo dosaženo prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření realizovaného technikou nestandardizovaného dotazníku (návratnost validních dotazníků: 56,5 %). Výzkumný soubor je tvořen záměrně vybranými 173 respondenty z řad nelékařských zdravotnických pracovníků. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že na pracovištích jednotek intenzivní péče se vyskytují převážně pozitivní interpersonální vztahy (61,3 %). S kolegy se mimo pracovní dobu setkává 87,3 % respondentů. Interpersonální problémy se vyskytují u 44,5 % respondentů, kdežto výskyt interpersonálních konfliktů byl zaznamenán u 59,5 % respondentů. Výskyt šikany byl registrován u 26,6 % respondentů. Nejvíce se respondenti během vykonávání profese setkávají zejména s hádáním a agresivitou (22,1 %), dále s urážkami a ponižováním (18,2 %) a taktéž s pomluvami (18,2 %). Kvalita ošetřovatelské péče byla definována na základě názorů respondentů a jejich schopnosti vzájemné spolupráce. Podíl zastoupení kvalitní a nekvalitní ošetřovatelské péče se neliší (p = 0,323). Zásadním zjištěním je výsledek, že kvalita ošetřovatelské péče s pozitivními a negativními vztahy se liší (p <0,001); negativní vztahy snižují kvalitu ošetřovatelské péče. Předkládanou problematiku považujeme za aktuální. Práce přináší náhled na danou problematiku a může být podkladem pro další výzkumné projekty. Prostřednictvím empirických dat zdůrazňuje význam regulace interpersonálních vztahů na jednotkách intenzivní péče a vybízí k realizaci intervencí, které budou tyto vztahy pozitivně ovlivňovat, což může mít žádoucí efekt na kvalitu ošetřovatelské péče.
|
|
|
Péče o dýchací cesty u hospitalizovaných na JIP očima samotných pacientů
Klozová, Ivana ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Úvod: Oblast péče o pacienty s tracheostomickou kanylou je stále aktuální. Přináší zátěžové situace nejen pro samotné pacienty, ale i personál, který o ně pečuje. Tato problematika se vyskytuje napříč všemi obory. Cílem této práce bylo zjistit, jak se cítí pacienti při péči o jejich tracheostomii v době hospitalizace na jednotce intenzivní péče. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo v průběhu roku 2015 a 2016 na chirurgické jednotce intenzivní péče. Skupinu respondentů tvořili pacienti se zavedenou tracheostomickou kanylou. Distribuováno bylo 80 kusů dotazníků, 73 pacientů odpovědělo, návratnost dosáhla 91,25%. Výsledky: Šetřením bylo zjištěno, že komplexní péče o tracheostomii je pro pacienty zatěžující a nepříjemná. Všichni jednoznačně uvedli jako nejvíce nepříjemné odsávání a nejvíce jim vadí nucení ke kašli. 90,41% nemocných uvedlo, že jim odsávání vyhovuje v pravidelných intervalech, aby se mohli na tuto skutečnost připravit. Všichni z dotázaných provádějí dechovou rehabilitaci a 67,12% cítilo, že je pro ně prospěšná. 95,89% dotázaných trpí pocitem sociální izolace. 82,19% by uvítalo přítomnost psychologa na JIP. Skupina 80,82% si myslí, že je adekvátně pečováno o jejich tracheostomii v době hospitalizace a všichni mají možnost alternativní komunikace. Závěr: Na celkový přístup k nemocným s...
|
|
|
Psychická podpora a komunikace s rodinou novorozence na ARO, JIP
Morávková, Tereza ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Novák, Ivan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Studijní program: Specializace ve zdravotnictví N5345 Studijní obor: Intenzivní péče MIP 5345T024 Bc. Tereza Morávková Psychická podpora a komunikace s rodinou novorozence na ARO/JIP Psychological support and communication with family on newborn resuscitation, ICU DIPLOMOVÁ PRÁCE Vedoucí diplomové práce: PhDr. Alena Mellanová, CSc. Praha ABSTRAKT Tato práce je teoreticko empirická a je zaměřena na psychickou podporu a komunikaci s rodiči, kteří mají novorozence na oddělení ARO nebo JIP. Věnuje se přístupu zdravotníků k těmto rodičům, a to především psychické podpoře spočívající v dostatečné a adekvátní komunikaci. Teoretická část začíná klasifikací novorozenců. Dále jsou popsány důvody pro intenzivní péči novorozenců a samotná péče o předčasně narozené děti. Následně jsou uvedeny psychické změny, ke kterým u rodičů hospitalizovaného novorozence na ARO nebo JIP dochází. V této kapitole je popsána i obecná charakteristika strachu a úzkosti. V další části jsou popsány důvody, možné projevy a následky prožívání strachu a úzkosti rodin, jejich individuální rozdíly a možný vliv na péči o novorozence a přístup ke zdravotnickému personálu. V další kapitole jsou uvedeny zásady komunikace s rodinou novorozenců na ARO/JIP. Jsou zde zmíněny jak komunikační prostředky, tak...
|
|
|
Rodinný příslušník pacienta v prostředí intenzivní péče
Pšenicová, Radka ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Obor intenzivní a resuscitační péče se zabývá akutními stavy všech medicínských oborů a celým věkovým spektrem věku dospělého jedince. Prostředí má svá specifika a odlišnosti, které spoluurčují a determinují charakter nejen komunikace zdravotníků, sester s rodinami hospitalizovaných pacientů, ale celkové kvality spolupráce sester s příbuznými. V české odborné literatuře z oblasti intenzivní péče bylo k této problematice publikováno doposud minimum odborných prací. Cílem práce je zmapovat pohled nelékařského zdravotnického personálu zastoupeného sestrami na proces komunikace a vzájemné spolupráce s rodinnými příslušníky pacientů hospitalizovaných v prostředí intenzivní péče. Empirická část práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaných interview se sestrami z pracovišť intenzivní a resuscitační péče. Provedeným výzkumem se dospělo k zjištění nedostatečné profesionální připravenosti sester v oblastech komunikace a strategii přístupu k rodinám pacientů hospitalizovaných v prostředí intenzivní péče. Palčivou oblastí je z pohledu sester také minimum informačních zdrojů, které by rodinám hospitalizovaných pacientů umožnily lépe se orientovat v prostředí intenzivní a resuscitační péče. Výstupem práce je návrh informační brožury, která byla vytvořena s ohledem na názory...
|
|
| |
|
| |
|
|
Syndrom vyhoření u zdravotních sester pracujících na oddělení intenzivní péče
Kubicová, Petra ; Votroubková, Michaela (vedoucí práce) ; Štefančíková, Mariana (oponent)
1 ABSTRAKT Autor: Petra Kubicová Instituce: Univerzita Karlova Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Syndrom vyhoření u zdravotních sester pracujících na oddělení intenzivní péče Vedoucí práce: Mgr. Michaela Votroubková Počet stran: 65 Počet příloh: 2 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: syndrom vyhoření, zdravotní sestra, intenzivní péče, smysl života, stres, kvantitativní výzkum, polostrukturovaný dotazník, MBI dotazník Bakalářská práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření v práci zdravotní sestry na intenzivní péči. Pojednává o tom, proč často vyhasne nadšení, v podobě ohně, se kterým sestra nastupuje do zaměstnání. V teoretické části je definován syndrom vyhoření, příčiny vzniku, jeho fáze, projevy a prevence. Základem empirické části je kvantitativní výzkumné šetření vyčerpanosti zdravotníků. Poukazuje na souvislost syndromu vyhoření s pracovním prostředím, interpersonálními vztahy a s osobním životem zdravotní sestry. Zkoumaný vzorek tvoří zdravotní sestry, které pracují na pěti různých odděleních intenzivní péče, jedné pražské nemocnice. Výzkum probíhal pomocí 2 typů dotazníků, standardizovaného a polostrukturovaného.
|
|
|
Anémie pro praxi sestry na intenzivní péči
Dubická, Zuzana ; Brixiová, Simona (vedoucí práce) ; Hrabánková-Navrátilová, Darja (oponent)
v ČJ: Tématem předložené práce je problematika anémií. Teoretická část diplomové práce se zabývá přehledem nejznámějších typů anémií, jejich etiologii, diagnostikou, příznaky, léčbou. V praktické části je sledována informovanost o této problematice nelékařských zdravotnických pracovníků, pracujících bez odborného dohledu na odděleních intenzivní péče. Informace od vybraných respondentů budou získány, metodou strukturovaných dotazníků. Výstupem práce je edukační materiál, kterého lze použít k ucelení znalostí o této problematice v rámci adaptačního procesu. Výsledky výzkumného šetření, budou zpracovány do tabulek s grafy a shrnuty v diskuzi a závěru.
|
host ::
RSS.