|
|
Precision-cut placental slices as a model to study inflammatory response
Bolboli, Bahareh ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Carazo Fernández, Alejandro (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Bahareh Bolboli Školitel: Prof. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Konzultant: Kasin Yadunandam AnandamPh.D., Ph.D. Název diplomové práce: Placentární řezy jako model pro studium zánětlivé odpovědi. Zánět probíhající v těle matky je rozpoznaným faktorem spojeným s řadou komplikací a potenciálními riziky pro neurovývoj a neuropsychiatrické faktory potomků. Centrálním prvkem této dynamiky je placenta, klíčové rozhraní mezi mateřským a plodovým prostředím. Tento orgán nejen formuje vývoj plodu, ale má také schopnost reagovat na zánětlivé podněty, specifickým způsobem závislosti na pohlaví plodu. Nicméně základní imunoregulační mechanismy, které řídí takové reakce, jsou neznámé. Pro překonání tohoto znalostního deficitu využila naše studie inovativní přístup: ex vivo model přesného placentárního řezu za použití placenty potkana na konci březosti. Tento experimentální návrh byl vytvořen pro zkoumání akutních zánětlivých reakcí. Precizně řezané placentární preparáty o tloušťce přesně 200 µm byly pečlivě vytvořeny jak z placent samců, tak i samic potkanů. Tyto preparáty byly vystaveny různým koncentracím lipopolysacharidu (LPS) nebo Polyinosinické: polycytidylové kyseliny (Poly I:C) po dobu 4 až 18 hodin....
|
|
|
Vliv metamfetaminu na neuroimunitní systém
Petrášová, Blanka ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Lapka, Marek (oponent)
Zneužívání metamfetaminu je celosvětový problém a v České republice se s ním setkalo 2-3 % lidí starších 15 let. Dlouhodobě ho užívá 34,7 tisíce lidí v ČR a 19 lidí zemřelo v souvislosti s metamfetaminem za rok 2022. Jeho vliv na neuroimunitní systém se začal studovat až v posledních letech. Pochopení jeho vlivu na neuroimunitní systém může nastínit nové možnosti léčby, jelikož do dnes není žádný lék na závislost na metamfetaminu. Tato práce shrnuje jeho účinky na jednotlivé složky neuroimunitního systému a nastiňuje některé látky, které by mohly být použity při léčbě. Klíčová slova: metamfetamin, neuroimunitní systém, zánět, mikroglie, astrocyty
|
|
|
Effects of peripheral inflammation on gene expression modulation in passerines and parrots
Kuttiyarthu Veetil, Nithya ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Hyršl, Pavel (oponent) ; Harazim, Markéta (oponent)
(in Czech) Ptáci hrají významné role při udržování ekologické rovnováhy jako predátoři, roznašeči semen, cyklátoři živin a opylovači, což z nich činí nedílnou součást mnoha ekosystémů. Ptáci jsou často vlajkovými druhy a jsou tak důležití pro ochranu volně žijících živočichů obecně. Některé ptačí populace jsou globálně propojené v důsledku migrace, což je činí náchylnými k epidemiím infekcí. Ptáci také čelí různým existenčním hrozbám v náročných podmínkách prostředí, od pouští po studené hory. Aby se vyrovnali s těmito různorodými prostředími, potřebují nejen fyziologické adaptace, ale také velmi dobře vybavený imunitní systém optimalizovaný na patogeny běžné v prostředí, které obývají. Jak dobře imunitní systém hostitele reaguje na patogeny, určuje celkovou fitness a přežití jedince. Vhled do funkce ptačích imunitních systémů je velmi důležitý, protože ptáci jsou zásobárnou nesčetných patogenů. Byli primárním zdrojem několika velkých epidemií vedoucích k celosvětovým úmrtím lidí a zvířat (např. Covid 19, ptačí chřipka, virus západonilské horečky). Podobně jako všechny živé bytosti jsou ptačí hostitelé a patogeny vždy v neustálém adaptačním závodě ve zbrojení. Tato koevoluce hostitelů a jejich patogenů tvoří základ vývoje imunitního systému hostitele. Patogeny využívají různé mechanismy, aby se...
|
|
|
Vliv biologické léčby a tělesné konstituce na in vitro osteoklastogenezi z periferních prekurzorů u axiální spondyloartritidy
Beránková, Martina ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Rossmeislová, Lenka (oponent)
Úvod: Biologická léčba se stává častou metodou pro zastavení progrese a potlačení symptomů axiální spondyloartritidy, zánětlivého revmatického onemocnění charakterizovaného úbytkem kostní hmoty způsobeným dysregulací kostního obratu a zvýšenou diferenciací osteoklastů. Obezita pravděpodobně ovlivňuje kostní metabolismus několika mechanismy. Obezita může zvyšovat diferenciaci adipocytů a akumulaci tuku, zatímco snižuje diferenciaci osteoblastů a tvorbu kostní hmoty. Současně je obezita spojována s chronickými záněty, které mohou podporovat aktivitu osteoklastů a kostní resorpci. Tato diplomová práce zkoumá možný vliv nadměrného tuku na proces osteoklastogeneze u pacientů léčených biologickou terapií při axiální spondyloartritidě. Materiál a metody: Monocyty separované z periferní krve pacientů s axiální spondyloartritidou podstupující biologickou léčbu, a zdravých dárců, byly 7-14 dní in vitro stimulované pooly sér pacientů na biologické léčbě, bez biologické léčby a zdravých kontrol. Osteoklasty byly vyhodnoceny jako mnohojaderné, TRAP pozitivní buňky a jejich počty byly statisticky zpracované. Markery kostního metabolismu a markery zánětu byly stanoveny laboratorně a statisticky vyhodnoceny. Výsledky: Sérum pacientů léčených biologickou terapií nevykazovalo stimulační účinek na osteoklastogenezi...
|
|
|
Stravovací návyky pacientů schizofrenního okruhu
Krůčková, Dominika ; Kalinová, Nelly (vedoucí práce) ; Pehr, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá stravovacími návyky pacientů ze schizofrenního okruhu a vlivu protizánětlivého účinku potravin na hladiny zánětlivých markerů v krvi. U pacientů trpících schizofrenií jsou pozorovány horší stravovací návyky oproti zdravým kontrolám. Tito pacienti častěji konzumují nasycené a trans nenasycené mastné kyseliny, a naopak méně do své diety zařazují ovoce a zeleninu, nenasycené mastné kyseliny nebo například vlákninu. Zároveň je u těchto pacientů pozorována vyšší konzumace potravin podílejících se na podpoře chronického zánětu a tím možného zhoršení symptomů onemocnění. Cílem této práce je vyhodnotit stravovací zvyklosti pacientů ze schizofrenního okruhu pomocí semikvantitativního frekvenčního dotazníku a porovnat je s kontrolní skupinou bez psychiatrické diagnózy. Dále na základě poznatků z DII vybrat z dotazníku potraviny, které obsahují složky, nebo jsou samy zařazeny do indexu protizánětlivých potravin a zjistit, zda četnost konzumace těchto potravin koreluje s hladinou zánětlivých markerů v krvi. Podle výsledků této práce lze stravu pacientů ze schizofrenního okruhu považovat za méně zdravou oproti kontrolní skupině, vzhledem k nižší konzumaci čerstvého ovoce a zeleniny, celozrnných výrobků, a naopak vyšší konzumaci slazených nápojů. klíčová slova: Schizofrenie, stravovací...
|
|
|
Hodnocení genové exprese vybraných ABC a SLC transportérů v buněčné linii HTR-8/SVneo během stimulace prozánětlivými cytokiny
Pokorná, Petra ; Čečková, Martina (vedoucí práce) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Petra Pokorná Školitel: doc. PharmDr. Martina Čečková, Ph.D. Konzultant: Mgr. Simona Dudičová Název diplomové práce: Hodnocení genové exprese vybraných ABC a SLC transportérů v buněčné linii HTR-8/SVneo během stimulace prozánětlivými cytokiny Placenta je prvním a zároveň největším fetálním orgánem, který se postupně vyvíjí během těhotenství a hraje esenciální roli při vývoji plodu. Plní celé spektrum funkcí, zajišťuje transport živin k plodu a odvod odpadních látek zpět do mateřské cirkulace, chrání plod před toxiny, a zároveň plní určitou mechanickou a zejména imunologickou bariéru mezi matkou a plodem. Jednou z hlavních funkcí placenty je funkce transportní umožněná pomocí membránových transportérů přítomných zejména ve vrstvě syncytiotrofoblastu placenty. Transportéry v lidské placentě můžeme rozdělit do dvou rodin, a to SLC a ABC, které se dělí dále do několika podrodin. Exprese transportérů se v průběhu těhotenství fyziologicky mění, ale vliv na expresi můžou mít také patologické stavy jako např. zánět. Na začátku těhotenství a během porodu hraje zánět fyziologickou roli, ale pokud dojde k nadměrné zánětlivé reakci v průběhu těhotenství, může to vést ke komplikacím, které mohou vyústit až ve...
|
|
|
Role of the serotonin receptor type 7 (5-HT7) in autoimmune disease
NUßBAUMER, Mia
Serotonin receptor type 7 (5-HT7) displays immunomodulatory functions and is overexpressed in individuals with Crohn's disease. Here, we set out to determine 5-HT7 mode of interaction with its cognate proteins Gs and G12. A unique type of coupling, termed 'inverse coupling' is known to occur between the 5-HT7 receptor and the Gs protein. The aim of our research was to determine whether G12 can also undergo this kind of coupling. We found that the G12 protein has a surprisingly lower mobility than Gs implying a specific interaction with a membrane domain or another membrane-localized protein. For both G proteins, we were unable to detect their inverse coupling with the 5-HT7 receptor at room temperature. Our findings indicate peculiar differences in G protein mobility and emphasize the importance of temperature for studies of interactions between G proteins and G protein-coupled receptors.
|
|
|
Rizikové faktory aterosklerózy a polarizace makrofágů v tukové tkáni
Králová, Anna ; Poledne, Rudolf (vedoucí práce) ; Vrablík, Michal (oponent) ; Zicha, Josef (oponent)
Ateroskleróza představuje hlavní příčinu kardiovaskulárních onemocnění a prozánětlivý stav proces aterogeneze stimuluje. Od devadesátých let se ukázalo, že tuková tkáň nemá funkci pouze endokrinní, ale vzhledem k přítomnosti různých imunocytů s vysokou sekrecí cytokinů jde i o velmi důležitý imunitní orgán. Lokální rezidenční makrofágy představují hlavní složku ve vzniku tohoto zánětu. Díky začlenění do unikátního transplantačního programu v IKEM, který nám zajištoval dostupnost peroperačně odebrané tukové tkáně a její následnou a bezprostřední analýzu, jsme byli schopni na základě rozdílné exprese povrchových markerů charakterizovat jednotlivé subpopulace monocytů/makrofágů a díky rozdílné expresi těchto markerů zařadit makrofágy do prozánětlivé a protizánětlivé populace. Ze vzorků podkožní (SCAT), perivaskulární (PVAT) a viscerální (VAT) tukové tkáně od zdravých žijících dárců ledvin (LKD) jsme po získání stromavaskulární frakce pomocí průtokové cytometrie analyzovali fenotyp makrofágů. Na počátku experimentů jsme si vybrali molekulu kalprotektinu jako proinflamační marker. V dalších popsaných experimentech jsme si ale zvolili jinou cestu a pro určení prozánětlivého fenotypu jsme si zvolili receptor CD16. Tento receptor je současně s výskytem receptoru CD14 považován za marker proinflamačních...
|
|
|
Úloha regulačního proteinu SGIP1 v nociceptivním synaptickém přenosu na míšní úrovni.
Mužík, David ; Špicarová, Diana (vedoucí práce) ; Lindovský, Jiří (oponent)
V CNS hojně exprimovaný kanabinoidní receptor 1 (CB1) je díky své funkci inhibitoru výlevu neurotransmiterů z presynaptického neuronu perspektivním cílem pro farmakologickou léčbu patologických bolestivých stavů. V nedávné době bylo zjištěno, že protein SGIP1 interaguje s CB1 receptorem a podílí se na modulaci nocicepce. Dosud však není známo, zda SGIP1 moduluje signalizaci míšních CB1 receptorů na míšní úrovni. K zodpovězení této otázky byla použita elektrofyziologická metoda terčíkového zámku snímání excitačních postsynaptických proudů (EPSC) z povrchových neuronů zadního rohu míšního wild-type (WT) a knockout (KO) SGIP1 myší. Výsledky naivních jedinců byly porovnány s výsledky jedinců s modelem periferního zánětu navozeného intraplantární injekcí karagenanu. Z výsledků vyplývá, že účinnost agonisty CB1 receptorů WIN 55,212-2 na první nociceptivní synapsi v míše je u naivních myší shodná u obou fenotypů SGIP1 WT a KO. Kontrolní frekvence obou kohort neuronů se u naivních myší ani v modelu periferního zánětu nelišily. Naopak aplikace WIN 55,212-2 měla při zánětu větší účinnost u SGIP1 KO myší. Tato práce se dále zaměřila na otázku, jakým způsobem ovlivňuje aktivita CB1 receptorů míšní inhibiční synaptický přenos. Pro stimulaci inhibičních interneuronů v míšním řezu byly využity VGAT- ChR2-eYFP...
|
|
|
Molekulární mechanismy sterilního zánětu v poškozené krvetvorné tkáni
Čiháková, Zuzana ; Faltusová, Kateřina (vedoucí práce) ; Bačová, Barbora (oponent)
Krvetvorná tkáň je sídlem hematopoetických kmenových buněk (HSCs), které nepřetržitě tvoří všechny krvetvorné a imunitní buňky. Tkáňové poškození, či buněčný stres mohou vést ke vzniku sterilního zánětu. V odpovědi na působení sterilního zánětu HSCs proliferují a přechází na nouzovou krvetvorbu. Pokud je krvetvorná tkáň dlouhodobě vystavena zánětlivým signálům, dochází ke zvýšené diferenciaci na úkor sebeobnovy HSCs, poškození DNA a genetické nestabilitě, což může to vést k buněčné smrti, trvalému poškození kostní dřeně a poruchám krvetvorby.
|
host ::
RSS.