|
|
Úloha hry v Peircově sémiotice
Borč, Marek ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Gvoždiak, Vít (oponent)
Tato práce se zaměřuje na základní vymezení otázky hry v rámci sémiotiky Ch. S. Peirce. Jejím záměrem je prostřednictvím vybraných Peircových textů a relevantní sekundární literatury vyložit a explikovat úlohu fenoménu hry v rámci Peircovy filozofie, přičemž základním opěrným bodem je pro nás Peircovo pozdní ztotožnění hry s inferenční formou abdukce. Jako taková je hra spojena s Peircovými teoriemi znaku a inference a taktéž s koncepty synechismu, evoluční kosmologie a pragmatismu. Tento poznatek ustanovuje Peircovu teorii inference v rámci kritické logiky jako jedno z klíčových témat práce. V závislosti na tomto poznatku podáváme základní výklad Peircovy faneroskopie a spekulativní gramatiky, který nám v závislosti na Peircově rozdělení věd připravuje půdu pro analýzu hry jako inferenčního procesu a také jako signifikantní funkce. V rámci kritické logiky se věnujeme zejména abdukci, a to především otázce validity abdukce jako formy logického usuzování a taktéž Peircově přechodu od chápání různých forem inference jako samostatných procesů ke spojitému a navzájem závislému celku vědecké metody. Peircovu stručnou koncepci hry rozvíjíme prostřednictvím exkurzu do historicko-deskriptivní analýzy hry Johana Huizingy. Finální kapitola se pak zabývá komparací Peirce a Huizingy a taktéž sémiotickou...
|
|
|
Definice náboženství z hlediska sémiotiky Ch. S. Pierce
Bromková, Petra ; Karľa, Michal (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Práce se zaměřuje na vytyčení základní problematiky definice náboženství z hlediska sémiotiky Charlese Sanderse Peirce. Jejím cílem je na základě vybraných Peircových textů, které jsou pro danou problematiku klíčové, vyložit Peircovu filosofii náboženství, která v sobě zahrnuje pojetí náboženství úzce propojené s Peircovou metafyzikou, faneroskopií, sémiotikou a agapismem. Zaměřuje se především na Peircovu teorii evoluce, představu Boha, způsob pragmatického usuzování, jakým lze k představě Boha dospět, a vztah náboženství a vědy. Interpretací textů Ch. S. Peirce dospívám k závěru, že o přesnou definici náboženství nelze v jeho teorii usilovat. I tak může sémiotické pojetí náboženství přinést nový pohled: náboženství by mohlo stát na stejných principech, kterými se řídí věda. Lze jej rovněž chápat jako komunitu lidí usilujících o ustavičné hledání pravdy. V rámci zkoumání hledá tato komunita lidí odpovědi na otázky týkající se teologických ideálů. Předpokladem víry jednotlivých příslušníků náboženských komunit je zakoušení Boha, který je dokonalým, nejvšeobecnějším znakem a zároveň růstem a semiósis ve vesmíru, které si lidé interpretují. K uctívání Boha dospívá věřící prostřednictvím múzování, zvláštní bezúčelné činnosti, jež je však součástí vědeckého zkoumání podle metody vědy. Hypotéza reality...
|
|
|
Konstrukce postavy : postava ve fikčních světech a světech příběhu
Staniševská, Aneta ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Předkládaná práce se prostřednictvím otázky možností a limitů čtenářových inferencí pokouší poukázat na rozdíly mezi postavami ve fikčních světech a postavami ve světech příběhu. Záměrem práce je dokázat, že svět příběhu chápaný jakožto mentální model se vzhledem k tématu postavy vyhýbá některým obtížím, které provázejí teorie fikčních světů. První kapitola nejprve dává nahlédnout do problematiky definování a teorií postavy a do jejího rámce situuje kognitivní přístupy vůči postavě. Jelikož bývají svět příběhu a fikční svět chápány jako koncepty velmi podobné, jsou ve druhé kapitole nejprve představeny dva protichůdné názory na čtenářovu aktivitu v rámci konstrukce fikčního světa, a sice teorie Lubomíra Doležela a Marie-Laure Ryanové. Skrze jejich vzájemné porovnání je pak vyzdvižen specifický status postavy vzhledem ke čtenářovým inferencím, který dále plní zásadní úlohu v teorii Umberta Eca, jejíž jádro je představeno v kapitole třetí. Provázanost rozumění příběhu s konstrukcí postavy je pak centrem zájmu čtvrté kapitoly, kde jsou kognitivní přístupy reprezentovány teoriemi Alana Palmera a Davida Hermana, a která představuje svět příběhu a postavu v něm jako modely otevřené a pružné. Klíčová slova fikční postava, svět příběhu, fikční svět, mentální model, mezera, inference
|
|
|
Inference of XML Integrity Constraints
Vitásek, Matej
Tato práce navazuje na dřívější pokusy odvodit (inferovat) schéma existujících XML dokumentů. Jelikož je odvozování struktury již relativně dobře popsáno, soustředíme se na integritní omezení. Několik jich popisujeme, pozornost pak soustředíme na ID/IDREF/IDREFS atributy z DTD. Na bázi článku od Barbosa a Menelzon (2003) stavíme heuristický přístup k problému hledání optimální sady ID atributů, jeho funkčnost a vhodnost pak ověřujeme na škále experimentů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Úloha hry v Peircově sémiotice
Borč, Marek ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Gvoždiak, Vít (oponent)
Tato práce se zaměřuje na základní vymezení otázky hry v rámci sémiotiky Ch. S. Peirce. Jejím záměrem je prostřednictvím vybraných Peircových textů a relevantní sekundární literatury vyložit a explikovat úlohu fenoménu hry v rámci Peircovy filozofie, přičemž základním opěrným bodem je pro nás Peircovo pozdní ztotožnění hry s inferenční formou abdukce. Jako taková je hra spojena s Peircovými teoriemi znaku a inference a taktéž s koncepty synechismu, evoluční kosmologie a pragmatismu. Tento poznatek ustanovuje Peircovu teorii inference v rámci kritické logiky jako jedno z klíčových témat práce. V závislosti na tomto poznatku podáváme základní výklad Peircovy faneroskopie a spekulativní gramatiky, který nám v závislosti na Peircově rozdělení věd připravuje půdu pro analýzu hry jako inferenčního procesu a také jako signifikantní funkce. V rámci kritické logiky se věnujeme zejména abdukci, a to především otázce validity abdukce jako formy logického usuzování a taktéž Peircově přechodu od chápání různých forem inference jako samostatných procesů ke spojitému a navzájem závislému celku vědecké metody. Peircovu stručnou koncepci hry rozvíjíme prostřednictvím exkurzu do historicko-deskriptivní analýzy hry Johana Huizingy. Finální kapitola se pak zabývá komparací Peirce a Huizingy a taktéž sémiotickou...
|
|
|
Falibilismus a sémiotika Charlese Sanderse Peirce
Macháček, Martin ; Karľa, Michal (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozborem Peircových textů Questions Concerning Certain Faculties Claimed for Man a Some Consequences of Four Incapacities zaměřeným na genezi falibilismu a jeho závislost na teorii reprezentace. Peircova epistemologická pozice je zde artikulována na pozadí odmítnutí fundacionalismu a jeho podmínek (např. intuice a introspekce), které jsou chápány, vzhledem k charakteru našeho poznání vnějšího světa, jako nepodložené hypotézy. Cílem práce proto bude zjistit, jak se Peircova epistemologie může obejít bez jistoty pevných základů fundacionalismu. Klíčová slova: Peirce, falibilismus, reprezentace, kritika fundacionalismu, inference, epistemologie
|
|
|
Diagnostika problému pomocí expertního systému
Mertlík, Tomáš ; Nagy, Ľuboš (oponent) ; Karásek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce obsahuje informace ohledně expertních systémů. Expertní systém je počítačový program, který má za úkol poskytovat expertní rady, rozhodnutí nebo doporučit řešení v konkrétní situaci. V této práci jsou definované čtyři verze expertních systémů, které se v praxi objevují. Popisují se tu základní, přídavné a doplňkové složky expertních systémů. Praktická část této práce se zabývá diagnostikou problému se spouštěním PC pomocí expertního systému a vytvoření aplikace ve vývojovém prostředí JAVA ECLIPSE.
|
|
|
Statistická inference v modelech mnohorozměrných rozdělení založených na kopulích
Kika, Vojtěch ; Omelka, Marek (vedoucí práce) ; Hlubinka, Daniel (oponent)
diplomové práce Název práce: Statistická inference v modelech mnohorozměrných rozdělení zalo- žených na kopulích Autor: Vojtěch Kika Tato diplomová práce se zaměřuje na statistickou inferenci v modelech za- ložených na kopulích. Popsány jsou základní pojmy teorie kopulí, následně jsou prezentovány metody pro statistickou inferenci. Ty jsou rozlišeny do tří hlav- ních skupin. První z nich jsou parametrické metody odhadu parametru kopule, které předpokládají plně parametrickou strukturu modelu, tedy jak pro sdružené, tak pro marginální rozdělení. Druhou skupinou jsou semiparametrické metody odhadu parametru kopule, které oproti parametrickým metodám nekladou pa- rametrické předpoklady na marginální rozdělení. Poslední skupinou jsou testy dobré shody určené k testování hypotéz, zda zkoumaná kopule náleží do některé dané rodiny kopulí. Práce je v závěru doplněna o simulační studii, která zkoumá závislost pozorovaného pokrytí asymptotického intervalu spolehlivosti pro para- metr kopule na rozsahu výběru. Pro tuto studii byla vybrána metoda založená na pseudověrohodnosti, tedy jedna z nejpoužívanějších semiparametrických me- tod odhadu. Ukazuje se, že pro většinu zkoumaných rodin kopulí je pozorované pokrytí velmi blízké teoretickému pro výběry rozsahu 50 a více. Pro Frankovu a Gumbel-Hougaardovu rodinu...
|
|
|
Věda a praxe u C. S. Peirce
Lošťák, Dalibor ; Karľa, Michal (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
V této práci presentujeme C. S. Peircovo stanovisko ohledně rozdílu mezi vědou a praxí za účelem identifikace role, jíž praxe hraje v jeho náhledu na vesmír. Toto stanovisku je založeno na řadě poznatků o obecné povaze znaků, zkoumání, inferencí a argumentů, jež diskutujeme. Následně rozebíráme Peircovu klasifikaci vědy a poukazujeme na faktory, jež ji zakládají, a na vzájemné vztahy rozličných oblastí vědeckého studia. To nám umožňuje konečně umístit praxi do sféry kvalit a reakcí a ukázat omezení vědeckého zkoumání jistých záležitostí. Tyto naše závěry ilustrujeme řadou příkladů.
|
|
|
Konstrukce postavy : postava ve fikčních světech a světech příběhu
Staniševská, Aneta ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Předkládaná práce se prostřednictvím otázky možností a limitů čtenářových inferencí pokouší poukázat na rozdíly mezi postavami ve fikčních světech a postavami ve světech příběhu. Záměrem práce je dokázat, že svět příběhu chápaný jakožto mentální model se vzhledem k tématu postavy vyhýbá některým obtížím, které provázejí teorie fikčních světů. První kapitola nejprve dává nahlédnout do problematiky definování a teorií postavy a do jejího rámce situuje kognitivní přístupy vůči postavě. Jelikož bývají svět příběhu a fikční svět chápány jako koncepty velmi podobné, jsou ve druhé kapitole nejprve představeny dva protichůdné názory na čtenářovu aktivitu v rámci konstrukce fikčního světa, a sice teorie Lubomíra Doležela a Marie-Laure Ryanové. Skrze jejich vzájemné porovnání je pak vyzdvižen specifický status postavy vzhledem ke čtenářovým inferencím, který dále plní zásadní úlohu v teorii Umberta Eca, jejíž jádro je představeno v kapitole třetí. Provázanost rozumění příběhu s konstrukcí postavy je pak centrem zájmu čtvrté kapitoly, kde jsou kognitivní přístupy reprezentovány teoriemi Alana Palmera a Davida Hermana, a která představuje svět příběhu a postavu v něm jako modely otevřené a pružné. Klíčová slova fikční postava, svět příběhu, fikční svět, mentální model, mezera, inference
|
host ::
RSS.