|
|
Státní identita a zahraniční politika Gruzie po roce 1991
Lewandowski, Jakub ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce zkoumá vztah státní identity a zahraniční politiky Gruzie v období 1991 - 2014. Přestože se Gruzie nachází na křižovatce mezi Evropou a Asií, zdejší elity prezentují zemi jako součást Evropy. Gruzie dlouhodobě usiluje o integraci do západních struktur a toto směřování je popisováno jako důkaz vlivu idejí na zahraniční politiku. Ačkoliv je problematika zkoumání identity v mezinárodních vztazích již zpopularizována, netýká se to mladých postsovětských států. Za užití analýzy zahraniční politiky a sociálně- konstruktivistického přístupu zkoumám vývoj a podstatu identity gruzínského státu a současně také její vztah se zahraniční politikou. Cílem diplomové práce je tak pochopení moderního vývoje země z hlediska ideových a zahraničně-politických faktorů.
|
|
|
Člověk v šíleném dění světa (Pojetí člověka u raného Deleuze)
Prášek, Petr ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Práce se věnuje filosofii raného Deleuze. Konkrétně ji zkoumá s ohledem na specifickou a jedinečnou individuaci člověka, a to ve vztahu k poslednímu horizontu Bytí v Deleuzově filosofii. První kapitola představuje jakési východisko, za něhož můžeme určit kritiku obrazu myšlení, již úzce spojenou s transcendentálním empirismem. Jeho vrcholem je metafyzický popis virtuálního pole Idejí, transcendentálních podmínek naší zkušenosti, jemuž se věnuje kapitola druhá. Kapitola následující ukazuje, jak Ideje podmiňují, to, že se aktualizují, a to přesně v té míře, v níž se věc rozvíjí v rámci intenzivního pole individuace. V kapitole čtvrté se vracíme zpět na začátek: zabýváme se tu fenoménem, tentokrát již dostatečně vysvětleným, a opět se musíme konfrontovat s obrazem myšlení, který takovéto vysvětlení překrývá. To je rovněž důvod, proč výklad musí pokračovat. Popis specifické individuace člověka má za cíl vysvětlit to, jakým způsobem obraz myšlení stojící na obecném smyslu vzniká. Ačkoli je právě tento obraz nedílnou součástí naší zkušenosti, přece v ní existují jakési ostrůvky diference, místa, v nichž virtualita aktuálnem prosvítá. O nich a o roli jazyka a mluvícího člověka pojednává kapitola pátá, na níž přímo navazuje závěrečné hodnocení celé Deleuzovy filosofie, pokoušející se kriticky ukázat její...
|
|
|
Péče o duši
Horáková, Hana ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Prázný, Aleš (oponent)
Anotace: Tato bakalářská práce se zabývá tématem péče o duši jako úkolem a možností pro člověka, jež se snaží nejen kultivovat a vzdělávat sám sebe, ale zároveň být dobrým - jak dobrým a spravedlivým občanem, přispívajícím k dobrému životu i všech lidí okolo sebe prostřednictvím vzájemnosti a odpovědnosti lidských duší, tak především být dobrým člověkem, který směřuje k pravým idejím a snaží se o jejich nahlédnutí, snaží se o autentický život vystupňovaného bytí v pravdě, spravedlnosti a především dobru. Každý člověk drží ve svých rukou tuto úžasnou možnost a je jen na něm, jak si se sebou počne a jakou cestou se vydá.
|
|
|
Rodinná politika v programatice vybraných českých politických stran
Litomiská, Lucie ; Novotný, Vilém (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Základním předpokladem předkládané práce je, že politické strany jsou jedni z veřejně politických aktérů a mají tedy vliv také na tvorbu rodinné politiky v České republice. Předmětem práce jsou ideje rodinné politiky v předvolebních, středně- a dlouhodobých programech ČSSD, KDU-ČSL a ODS. Analýza programů využívá kvalitativního přístupu ke zkoumání dokumentů. Práce dochází k závěru, že jádrem idejí rodinné politiky je význam, který politická strana připisuje rodině, a představa strany o roli státu. Toto jádro má vliv na volbu témat rodinné politiky v programatice a na navrhované nástroje rodinné politiky. Vztah rodiny a státu je místo, kde se ideje politických stran střetávají. Existují však témata rodinné politiky, kde je prostor pro shodu politických stran. U těchto témat jsou patrné vnější podmínky, které mají vliv na volbu témat a na navrhované nástroje. V některých případech se tyto podmínky projevují i v posunu jádra idejí rodinné politiky v programatice vybraných politických stran.
|
|
|
Teorie krajního voluntarismu se zřetelem na pozdější autory
LASTOMIRSKÁ, Jana
Práce se zabývá krajním voluntarismem a jeho vlivem na pozdější autory. Nejdříve je v práci vysvětlena Schopenhauerova koncepce metafyzické vůle. Zde je vůle nahlédnuta především jako forma objektivace, přičemž nejbližší objektivací se zde podává tělo, chápané jako objekt. V další části práce je tato vůle sledována ve filosofii Ladislava Klímy a jeho myšlence egodeismu. U Klímy však metafyzická vůle ztrácí svojí transcendující schopnost a je nahlédnuta z čistě subjektivního hlediska. V poslední části práce je zmíněn Friedrich Nietzsche, jehož teorie vůle k moci a smrti Boha, mohla být inspirací pro Klímovu myšlenku egodeismu.
|
host ::
RSS.