|
|
Rozvoj tvořivosti žáka základní školy prostřednictvím notačního programu
Grobár, Martin ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Sedláček, Marek (oponent)
Vsouvislosti scelosvětovým rozvojem informační a komunikační technologie a sjejím postupným pronikáním do edukačních procesů se i v hudební pedagogice jeví otázky využití moderní technologie v hudebním vyučování jako aktuální a hudebně pedagogickou veřejností diskutované. Předmětem disertační práce se stalo bádání nad možnostmi notačního programu v rozvoji hudebnosti žáků na druhém stupni základní školy, zejména pak jejich elementární hudební tvořivosti. Teoretická část práce vytváří rámec vlastního výzkumu. Klasifikuje hudební technologie, podrobněji se zabývá nejdůležitějšími notačními programy s důrazem na ve výzkumu použitý program MuseScore a přináší nezbytná fakta k problematice hudební kreativity. Část výzkumná stanoví předmět, cíle a základní pracovní hypotézy výzkumu. Ten byl realizován v několika etapách a v návazných výzkumných šetřeních. Hlavní výzkum si kladl za cíl ověřit experimentální metodiku vyučování hudební výchovy u žáků šestých tříd základních škol s využitím notačního programu jako nástroje pro rozvoj jejich hudebně- tvořivých dovedností. Závěry výzkumu lze uplatnit v dalším procesu hledání možností využití hudební technologie v rozvoji celkové hudebnosti žáků v základním vzdělávání. Následná šetření verifikovala závěry hlavního výzkumu a ověřovala navrhovaná řešení v podobě využití...
|
|
|
Problematika hudebnosti v gymnastických programech na UK FTVS
Maroušková, Zuzana ; Novotná, Viléma (vedoucí práce) ; Chrudimský, Jan (oponent)
Název: Problematika hudebnosti v gymnastických programech na UK FTVS Cíl: Posoudit změny úrovně hudebnosti studentů vlivem výuky intervenčního programu předmětů Rytmická gymnastika, Gymnastika I - Tance a Pohybová výchova a tanec a prezentovat výsledky testování. Metody: V práci je použita analyticko-syntetická metoda založená na studiu dostupných materiálů v písemném formátu i audio formátu, jejich utřídění v obsahových a časových souvislostech. Dále je v práci použita experimentální metoda spojena se sběrem dat a jejich vyhodnocováním. Praktická část je pojata formou testování. Výsledky: Popis výsledků testu hudebnosti. Klíčová slova: Hudebnost, výška tónů, melodická paměť, souzvuky, rytmická paměť, A. Bentley
|
|
|
Rozvoj hudebnosti u dětí se specifickými poruchami učení
Chlebcová, Helena ; Tichá, Libuše (vedoucí práce) ; Kmentová, Milena (oponent)
Diplomová práce nese název rozvoj hudebnosti u dětí se specifickými poruchami učení. Zaměřuje se na rozvoj hudebních schopností u dětí mladšího školního věku, které mají stanoven diagnózou specifické poruchy učení a chování. Práce je rozčleněna do dvou hlavních částí, a to na teoretickou a praktickou. V teoretické kapitole jsou na základě odborné literatury vysvětleny některé základní pojmy, které souvisí s touto problematikou. Jsou zde uvedeny informace týkající se poruch učení a chování, termíny jako hudebnost, dovednost, hudební schopnost a stručný popis psychomotorického a hudebního vývoje dítěte. Praktická část práce se věnuje zjištění úrovně hudebních schopností u dětí se specifickými poruchami učení a chování. Obsahuje tři kazuistiky dětí s těmito obtížemi. Dále je zde uvedeno několik doporučení a návrhů pro lepší rozvoj hudebnosti u těchto dětí. Součástí této části je i shrnutí zjištěných informací a zhodnocení odlišností v hudebním rozvoji dětí s výukovými obtížemi oproti dětem bez obtíží. Práce je svým zaměřením kvalitativního charakteru a k jejímu vyhotovení bylo použito technik pozorování, analýzy dokumentů, rozhovoru volného a polostrukturovaného.
|
|
|
Hudba jako výrazný prostředek kultivace řeči předškolních dětí
Kmentová, Milena ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Disertační práce se pohybuje v průniku oborů hudební výchova, hudební psychologie, lingvis- tika a speciální pedagogika. Teoretická část se věnuje pojmu témbr z muzikologického a lingvistického hlediska, charakte- rizuje témbrový sluch jako hudebně sluchovou schopnost. Představuje a srovnává testy tém- brového a fonematického sluchu. Z ontogenetického hlediska popisuje rozvoj hudebnosti a řeči dětí předškolního věku a klade důraz na sluchovou pozornost jako předpoklad jejich rozvoje. Charakterizuje narušení těchto schopností a popisuje terapie zapojující do reedukace řeči hu- dební výchovu nebo prvky muzikoterapie. Terénní výzkum popisovaný v praktické části měl podobu základního výzkumu a experimentu, pracoval s výzkumným vzorkem 180 předškolních dětí. Předmětem základního výzkumu byly vztahy mezi hudebními a řečovými projevy předškolních dětí s atypickým vývojem řeči. Před- mětem experimentu bylo hledání nejúčinnějšího propojení hudební a jazykové výchovy s klad- ným vlivem na hudebnost i řeč. Jednotlivé kapitoly představují vlastní diagnostický materiál, experimentální metodiku a průběh výzkumu. Základní terénní výzkum přinesl podrobné údaje o chování předškolních dětí s atypickým vývojem řeči při hudebních činnostech a o kvalitě slu- chové pozornosti, témbrového a fonematického sluchu....
|
|
|
Hudební pomůcky v rozvoji hudebnosti dětí předškolního věku
Čiháková, Karolína ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje roli hudebních pomůcek v předškolním vzdělávání. Zabývá jejich vývojem v historii hudební výchovy, současným stavem na trhu a jejich využíváním v praxi. Cílem práce je v teoretické rovině definovat pojem hudební pomůcka a stanovit obecné dělení didaktických pomůcek, vzhledem k hudebním dovednostem, které rozvíjejí. V rovině praktické potom mapuje na stanoveném vzorku mateřských škol jejich vybavenost hudebními pomůckami a také samotnou práci s nimi. Následně je cílem této práce ověřit experimentálně rozvoj hudebnosti předškolních dětí při používání vlastních navržených hudebních pomůcek, jejichž konstrukce vychází z potřeby vizualizovat dětem základní hudební pojmy a dát jim více příležitostí k vlastní tvořivé činnosti. Tento cíl byl naplněn pozorováním dvou patnáctičlenných experimentálních skupin dětí od 4 do 6 let. KLÍČOVÁ SLOVA hudební pomůcky, hudební tvořivost, hudebnost, mateřská škola, předškolní věk.
|
|
|
Hudebně pohybové činnosti v rozvoji hudebnosti u dětí mladšího školního věku
Bukačová, Monika ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Tichá, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem hudebnosti a hudebně pohybových činností v mladším školním věku. Práce se skládá z teoretické a praktické části. První část seznamuje čtenáře charakteristikou mladšího školního věku a se somaticko-fyziologickými, psychickými a sociálními charakteristikami tohoto období. Dále popisuje prostředky, které mají vliv na hudebnost dítěte. V této práci jsou vyjmenovány základní hudebně-pohybové činnosti a jejich důležité aspekty, závěr této části je orientován na odborné publikace se zaměřením na klavírní hru, kde autoři ve svých dílech využívají pohybové prvky nebo hudebně-pohybové aktivity k přímému zlepšení vlivu hry na klavír. Praktická část vychází z teoretických poznatků. Zvolili jsme pedagogický experiment s technikou jedné skupiny a k tomuto záměru jsme využili klavírní skladby. Problematika kvalitativního výzkumu je zaměřena na propojení klavírní hry s hudebně-pohybovou činností. Ve výzkumu jsou popsány cíle, výzkumné metody, předmět a jeho organizace. Pro děti byl vypracován vlastní tematický program s názvem Cestování s Malým princem, který popisuje metodické kroky podporující vyjádření obsahu hudby a pochopení určité problematiky. Výsledky byly zapisovány do tabulek. KLÍČOVÁ SLOVA Mladší školní věk, hudebnost, hudební dovednosti, hudebně-pohybové činnosti,...
|
|
|
Progresivní účinek tvořivé intonace na rozvoj hudebnosti žáků
Srbová, Kateřina ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Veverková, Jana (oponent)
Diplomová práce je rozdělena na dva celky. V první části jsou shrnuty teoretické poznatky o hudebně psychologických kategoriích, jejichž součástí je také hudebnost. Té je věnována další kapitola teoretické části. Poslední kapitolou je tvořivost, její charakteristika a specifika ve využití na prvním stupni základní školy. V praktické části byla použita metoda techniky paralelních skupin, jejímž cílem bylo zjistit vliv tvořivé intonace na rozvoj hudebnosti žáků. Experimentálního vyučování se zúčastnilo 22 žáků, kontrolní skupinu zastupoval stejný počet žáků. Respondenti byli ze dvou čtvrtých tříd prvního stupně základní školy. Dále je v praktické části uvedena analýza výsledků empirického výzkumu, který byl realizován kolektivní prověrkou hudebnosti. Výzkumem bylo prokázáno, že žáci, u nichž je rozvíjena tvořivá intonace, dosahují v hudebnosti lepších výsledků, než žáci vzděláváni běžnými metodami hudební výchovy. KLÍČOVÁ SLOVA hudebnost, hudební tvořivost, tvořivá intonace, prověrka hudební tvořivosti, hudební výchova, první stupeň ZŠ, experimentální vyučování
|
|
|
Rozvoj elementárních hudebních dovedností u dětí (předškolní věk) pomocí hry na zobcovou flétnu
HELLEBRANTOVÁ, Kamila
Práce je zaměřena na děti v předškolním věku a rozvoj jejich hudebnosti formou hry v kolektivu mateřské školy. Tuto věkovou skupinu stručně popisuje také z hlediska vývoje fyzického, duševního a emocionálního. Téměř všechny její kapitoly obsahují praktická cvičení nejprve dechová, dále pohybová včetně procvičování jemné motoriky a na konec jsou zařazeny hry se zobcovou flétnou. Těm předchází krátký popis vývoje tohoto hudebního nástroje od jeho vzniku do dnešní doby a odůvodnění jeho využití v mateřské škole jako možnost obohacení Orffova instrumentáře. Zároveň tato práce představuje některé významné české hudební pedagogy (prof. Václava Žilku, PaeDr. Alenu Tichou PhD., prof. PhDr. Evu Jenčkovou, CSc., manžele Kvapilovi, Petra Ebena, Mgr. Zdeňka Šimanovského) a jejich metodiky, které mj. obsahují vhodné hry pro věk 3 - 6 let. Ty byly také inspirací pro vytvoření některých vlastních her s flétnou.
|
|
|
Vliv organizovaných zájmových hudebních činností v mateřské škole na rozvoj hudebnosti dítěte
LHOTÁKOVÁ, Zuzana
Cílem bakalářské práce je zjistit individuální přínosy hudebních činností nad rámec běžného vzdělávacího programu pro rozvoj hudebnosti dětí. Dalším cílem je zjistit úroveň hudebních schopností u skupiny dětí předškolního věku, konkrétně pěvecko hudebně sluchových schopností, reprodukčních schopností, rytmického cítění, tonálního cítění a hudební paměti a zjistit jak se tyto hudební schopnosti rozvinou v období od října 2016 do února 2017. V teoretické části popíši jednotlivé složky hudebnosti dítěte a psychologická specifika dítěte předškolního věku ve vztahu k hudebnosti. Dále nastíním rámcové podmínky pro poskytování organizovaných zájmových činností v mateřských školách. V praktické části provedu testování 5 - 7letých dětí ve třech mateřských školách před počátkem hudebních zájmových aktivit. V poslední části bakalářské práce budu diagnostikovat pomocí měření rozdíl ve změně hudebních schopností u skupiny dětí docházejících do hudebního kroužku a u skupiny dětí, které jsou rozvíjeny v rámci běžného programu v mateřské škole.
|
|
|
Hudba jako výrazný prostředek kultivace řeči předškolních dětí
Kmentová, Milena ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Disertační práce se pohybuje v průniku oborů hudební výchova, hudební psychologie, lingvis- tika a speciální pedagogika. Teoretická část se věnuje pojmu témbr z muzikologického a lingvistického hlediska, charakte- rizuje témbrový sluch jako hudebně sluchovou schopnost. Představuje a srovnává testy tém- brového a fonematického sluchu. Z ontogenetického hlediska popisuje rozvoj hudebnosti a řeči dětí předškolního věku a klade důraz na sluchovou pozornost jako předpoklad jejich rozvoje. Charakterizuje narušení těchto schopností a popisuje terapie zapojující do reedukace řeči hu- dební výchovu nebo prvky muzikoterapie. Terénní výzkum popisovaný v praktické části měl podobu základního výzkumu a experimentu, pracoval s výzkumným vzorkem 180 předškolních dětí. Předmětem základního výzkumu byly vztahy mezi hudebními a řečovými projevy předškolních dětí s atypickým vývojem řeči. Před- mětem experimentu bylo hledání nejúčinnějšího propojení hudební a jazykové výchovy s klad- ným vlivem na hudebnost i řeč. Jednotlivé kapitoly představují vlastní diagnostický materiál, experimentální metodiku a průběh výzkumu. Základní terénní výzkum přinesl podrobné údaje o chování předškolních dětí s atypickým vývojem řeči při hudebních činnostech a o kvalitě slu- chové pozornosti, témbrového a fonematického sluchu....
|
host ::
RSS.