|
|
Mezinárodní trestní soud a imunita hlavy státu
Sádlová, Martina ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
MEZINÁRODNÍ TRESTNÍ SOUD A IMUNITA HLAVY STÁTU Diplomová práce se zabývá institutem imunity přiznávané podle mezinárodního práva hlavě státu a aplikovatelností této imunity před Mezinárodním trestním soudem (dále jako "MTS"). Cílem této práce je analyzovat konflikt dvou mezinárodněprávních pravidel, kterým je povinnost stíhat a trestat pachatele zločinů podle mezinárodního práva bez ohledu na postavení pachatele, k čemuž se zavázal MTS, a vynětí hlavy státu z trestní jurisdikce díky imunitě, která chrání svého nositele. Podle Římského statutu (dále jako "Statut"), který založil MTS, je jeho smluvní strana povinna předat obviněného k MTS, i když tato osoba požívá imunity. Nicméně další ustanovení Statutu uvádí, že žádost o toto předání může být odmítnuto státem, pokud by předáním porušil povinnost, kterou má vůči státu, jehož občanem je obviněná osoba. První kapitola popisuje vznik a fungování MTS. Následně se práce zabývá teoretickými pojmy, jako je hlava státu, individuální odpovědnost nebo imunita. Uvádí typy imunit, které osoba v postavení státního představitele požívá a jaké jsou jejich charakteristiky. Tato část ukazuje zejména pozici hlavy státu před vnitrostátními a mezinárodními soudy. Třetí kapitola se zabývá konkrétními ustanoveními Statutu, která se věnují imunitě hlavy státu a dalších vrcholných...
|
|
|
Přímá volba prezidenta ČR
Vyšínová, Barbora ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Téma diplomové práce "P ímá volba prezidenta eské republiky" autor zvolil s ohledem na aktuálnost tohoto tématu. Dalo se o ekávat, že b hem zpracování práce dojde jak k p ijetí provád cího zákona, tak i k samotné první p ímé volb prezidenta republiky. Cílem práce je poskytnout co nejkomplexn jší pohled na právní úpravu volby hlavy státu, shrnout teoretická východiska, provést analýzu pr hu legislativního procesu a pokusit se o navržení možných zm n. Práce je rozd lena do p ti kapitol. Kapitola první popisuje obecn pojem "hlava státu" a zam uje se na zp sob její volby v republikách. Ve druhé kapitole se autor rámcov v nuje postavení a pravomocím prezidenta dle Ústavy R. T etí kapitola se zabývá historickým vývojem právní úpravy volby prezidenta republiky. V našich podmínkách m la historickou tradici volba parlamentní, z tohoto d vodu autor provádí analýzu volby prezidenta v jednotlivých ústavách od roku 1918. tvrtá kapitola je rozd lena do t í ástí a obsahuje jednotlivé návrhy ústavních zákon zavád jících p ímou volbu. V první podkapitole jsou uvedeny návrhy ústavních zákon , které byly p edloženy p ed vznikem Ústavy R. Druhá podkapitola se zabývá návrhy ústavních zákon vyskytujících se po roce 2001 a v záv ru této kapitoly autor p edstavuje všechny argumenty pro a proti zavedení p ímé volby...
|
|
|
Přímá volba hlavy státu a její vliv na ústavní vztahy
Křikava, Vojtěch ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
Téma diplomové práce "Přímá volba hlavy státu a její vliv na ústavní vztahy" autor zvolil s ohledem na neustávající veřejnou diskusi, která na toto téma V České republice probíhá. Druhým důvodem je pak skutečnost, že i přes blížící se konec funkčního období současné hlavy českého státu stále není zřejmé, jakým způsobem bude vybírán její nástupce. Diplomová práce zkoumá případnou vhodnost či nevhodnost zavedení přímé volby hlavy státu v České republice a její možnou podobu. Cílem však není odpovědět na otázku "Přímá volba ano, či ne?", ale spíše odborně přispět do celospolečenské diskuse o tomto tématu a usměrnit ji. Samotné zavedení přímé volby, bez dalších změn Ústavy České republiky, by totiž, dle autorova mínění, nebylo zcela vhodným krokem. Autorovým cílem bylo přinést komplexní ucelený materiál obsahující, pokud možno, všechny aspekty dané problematiky. Bez širší znalosti teoretických konceptů, zahraničních příkladů, historického vývoje, ale i současně platné právní úpravy způsobu volby prezidenta republiky i jeho pravomocí a povinností, není totiž možné vést relevantní debatu o možných ústavních změnách v tomto smyslu. Práce se člení do šesti kapitol, z nichž první pojednává o významu a historii pojmu "hlava státu" jak jej vykládá odborná literatura. Tato kapitola tak buduje teoretické...
|
|
|
Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto
Gřešák, Martin ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto" pojednává jak o ustanoveních, která zakotvují instituci prezidenta republiky v Ústavě, tak o faktické realizaci této nejvyšší pozice v zemi. Na začátku se práce zabývá historickou dimenzí problematiky. Zmiňuje obecný vývoj i dějiny úřadu v Českých zemích. Poté následuje popis jeho teoretického rozměru. Široký prostor je věnován postavení a pravomocem prezidenta republiky v Ústavě. Praktická část práce se skládá ze dvou případových studií. Jedna se zabývá prezidentstvím Václava Havla. Druhá uskutečňováním funkce prezidenta republiky Václavem Klausem. Zvláštní zřetel je věnován analýze souladu mezi teoretickým a praktickým výkonem funkce prezidenta republiky.
|
|
|
Prezident České republiky
Herc, Tomáš ; Pavlíček, Václav (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent) ; Jičínský, Zdeněk (oponent)
Pro parlamentní formu vlády je typické, že v ní má hlava státu postavení orgánu sui genesis, jehož úlohou je především reprezentovat stát jako celek a být garantem řádného fungování jí předvídaných demokratických procesů v rámci organizace státní moci. Samotná však stojí mimo soutěž politických sil ve státě, není ze své funkce politicky odpovědna a s výjimkou velezrady nebo jiného deliktu obdobné intenzity jí nelze ani stíhat. Obecná působnost v oblasti moci výkonné zas náleží vládě, která politicky odpovídá parlamentu, jehož hlasováním může být vždy dosaženo jejího odstoupení. Tato její odpovědnost se přitom vztahuje i na akty hlavy státu, neboť ty ke své platnosti vyžadují její souhlas ve formě kontrasignace. Postavení prezidenta republiky v ústavním systému České republiky uvedený obecný rámec přesahuje, neboť jeho pravomoci, jejichž výkon v některých případech dokonce nepodléhá souhlasu vlády nebo jiného ústavního orgánu, mu umožňují aktivnější účast na přijímání politických rozhodnutí. Otázka, zda takovéto postavení je slučitelné s jeho neodpovědností, však zůstává dosud předmětem veřejné diskuse, aniž by na jejím řešení byla obecná shoda. Základním problémem v této souvislosti zůstává samotný vztah prezidenta republiky k vládě, a to konkrétně otázka, zda může při výkonu těch svých pravomocí,...
|
|
|
Komparace úřadů prezidenta v ČR, Německu a Rakousku
Bednář, Martin ; Koubek, Jiří (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Anotace: Tématem této bakalářské práce je komparace role prezidenta v politických systémech v České republice, Německu a Rakousku. Ačkoliv jsou si všechny tři sousední země kulturně blízké a vyznačují se parlamentním režimem, má hlava státu v každé z nich odlišnou úlohu. Postavení prezidentů je v práci zkoumáno za použití Tsebelisovy teorie vetohráčů a zaměřuje se především na úlohu hlavy státu v třech oblastech personální politiky, zahraniční politiky a zákonodárného procesu. Cílem práce je určit na základě analýzy politologických a ústavněprávních pramenů, zda se prezidenti v třech srovnávaných zemích těší postavení vetohráče v oblastech personální politiky, zahraniční politiky a zákonodárného procesu. Klíčová slova: prezident, hlava státu, Česká republika, Německo, Rakousko, ústavní kompetence, ústavní praxe, personální politika, zahraniční politika, zákonodárný proces
|
host ::
RSS.