|
|
Asanace Josefova a její vídeňský vzor. Analýza veřejného mínění
Brožová, Karolína ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Altová, Blanka (oponent)
Tato práce se zaměřuje především na proces asanace Josefova a poukazuje rovněž na témata, o kterých se dosud mnoho nehovořilo. Mezi taková patří nejen popření názoru zjednodušeného odmítání asanace a poukázání na určitou nevyhnutelnost tohoto rozhodnutí pro prostor Josefova, ale rovněž na snahu z tohoto prostoru zachránit to důležité. S tímto úzce souvisí snaha vyvrátit určité mýty, které dodnes kolem asanace Josefova panují. Vídeň, podle které se pražský magistrát rozhodoval a plánoval samotný průběh asanace, byla vybrána jako vzorové město pro lepší pochopení situace. Zde proběhla regulace historického jádra města o několik desetiletí dříve a jejím výsledkem byla výstavní Okružní třída - Ringstrasse. U obou dvou projektů lze vypozorovat stejné znaky v plánování i samotném provedení, ale na druhou stranu mají obě místa, především to pražské svá specifika, která dělají obě přestavby unikátními.
|
|
|
Kostel Nalezení svatého Kříže v Litomyšli a jeho rekonstrukce
Lebarová, Anežka ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Kostel Nalezení svatého Kříže v Litomyšli a jeho rekonstrukce Anotace Předmětem práce je piaristický kostel Nalezení sv. Kříže v Litomyšli. Úvodní kapitoly jsou věnovány stavebně-historickému vývoji stavby v kontextu dějin města a jeho architektury. Těžiště práce pak spočívá v analýze podoby, kterou kostel získal nedávnou rekonstrukcí v rámci projektu Revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli. Architekt Marek Štěpán zachoval sakrální charakter kostela, ale zároveň mu dal nové funkce. Práce se snaží postihnout vybrané aspekty dialogu současné architektury s barokní památkou a ústí do hodnocení nového života kostela jako kulturního centra.
|
|
| |
|
|
Urbanistický vývoj Žižkova ve druhé polovině 20. století
Poláčková, Tereza ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Práce se věnuje urbanistickému vývoji Žižkova od jeho založení ve druhé polovině devatenáctého století do současnosti, s důrazem na plánovanou a částečně realizovanou asanaci ve druhé polovině století dvacátého. V úvodní části popisuje historii Žižkova od nejstarších písemných zmínek do konce devatenáctého století, přibližuje koncept výstavby i její podobu. V dalších kapitolách charakterizuje vývoj v přístupu k Žižkovu od prvotních ideálních plánů z počátku dvacátého století, přes návrhy meziválečné až k plánům z 60. až 80. let vedoucím k bourání staré zástavby této čtvrti s ohledem na jejich funkční, společenský, památkový a estetický dopad. Postupně přibližuje, co vedlo k potřebě plošné přestavby Žižkova, jaké byly dobové souvislosti stavební výroby a jaké ohlasy přestavba vyvolala mezi odbornou i laickou veřejností. Pozornost je věnována také popisu jednotlivých plánů od ideálních vizí Zářícího města k realizovaným plánům panelových domů v okolí Olšanského náměstí a náměstí Komenského.
|
|
|
Müllerova vila verzus vila Tugendhatova - srovnání památkových obnov dvou modernistických objektů
Ksandr, Karel ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
1 Český abstrakt: Müllerova vila versus vila Tugendhatova - srovnání památkových obnov dvou modernistických objektů. Práce porovnává dvě úspěšné památkové obnovy meziválečné československé architektury, které byly realizovány v období let 1995 až 2012. Nejprve porovnává historii obou objektů od jejich vzniku přes dva totalitní režimy, až po průběh památkových obnov. Jsou zde popsány i osudy stavebníků a architektů obou vil. Z hlediska památkové péče práce popisuje stav obou objektů před zahájením památkových obnov. V této části jsou také popsány konstrukční závady, kterých se původní projektanti dopustili. Je zde také podrobně popsána metoda památkových obnov vil, která vychází z odborných hledisek a zákonných předpisů státní památkové péče. Zdůrazněny jsou zde však předprojektové práce, především stavebně - historický průzkum, který byl v obou případech nadstandardní a ve svém celkovém rozsahu pro obnovu památek moderní architektury z hlediska dějin české památkové péče přelomový. Je zde také kriticky zhodnocen výsledek památkové obnovy Müllerovy vily v Praze a Tugendhatovy vily v Brně. Práce také dokládá vzorový vliv dokončených památkových obnov obou vil na obnovu obdobných objektů v České republice. V závěru práce je poukázáno na srovnání s obdobnými příklady památek moderní architektury v zahraničí....
|
|
|
Územní rozvoj města Lomnice nad Popelkou
Musilová, Barbora ; Kouba, Vojtěch (vedoucí práce) ; Lindner, Milan (oponent)
Tato bakalářské práce se zabývá územním rozvojem města Lomnice nad Popelkou, resp. památkově chráněných oblastí na jeho území. Práce popisuje historii města a zkoumá příčiny současného stavu památkového fondu. Popisuje a hodnotí snahy zastupitelů o obnovu staveb na území památkových zón, také prostřednictvím Strategie rozvoje města pro roky 2016 až 2023. Cílem práce je zhodnotit, do jaké míry se v tomto strategickém dokumentu podařilo reagovat na stav památkových objektů a současně potřeb obyvatel města.
|
|
|
Zámek Zdounky - památková obnova areálu
Franková, Tereza ; Kolouch, Jiří (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Cílem předkládané diplomové práce je vyhotovení architektonické studie na obnovu zámeckého areálu Zdounky, který se nachází nedaleko Kroměříže v oblasti Litenčické pahorkatiny. Zámecký areál zaujímá rozlohu přibližně 9 hektarů a nachází se zde čtyřkřídlý zámek, barokní sýpka, nová hospodářská budova se starým sadem a rozsáhlý krajinářský park v anglickém stylu s řadou drobných staveb jako například skleník, ledárna a mnoha cennými přírodními zajímavosti jakou je stará lipová alej či obnovená zámecká obora. Návrh respektuje záměr současných majitelů využívat areál jako centrum environmentálního vzdělávání mládeže a zpřístupnit ho široké veřejnosti se zájmem o přírodu a ekologii. Hlavním úkolem studie bylo tedy nalézt optimální urbanisticko-architektonické řešení pro tento záměr tak aby byla zachována památková a historická hodnota objektů a zároveň aby byly schopný plnit svoji novou funkci. Koncepce obnovy vychází z návaznosti na okolí, z historie, z památkové hodnoty jednotlivých objektů a z morfologie terénu. Celý areál je uspořádán tak aby působil jako jednotný celek s na sebe logicky navazujícími funkcemi. Hlavním vodítkem bylo rozdělení prostorů a objektů na veřejné, poloveřejné a soukromé. V návrhu je obnoven zámek, který je prostorem poloveřejným a soukromím. Slouží jako vzdělávací a ubytovací centrum a zároveň je zde zachováno bydlení majitelů, na které navazuje soukromá zahrada. Barokní sýpka je zrekonstruována a využita jako muzeum, ke které je dostavěna oranžérie se zázemím v podobě moštárny (formou kavárny) a prodejny s produkty místní výroby. Barokní sýpka společně s budovou oranžérie je prostorem, který je zpřístupněn široké veřejnosti, stejně jako zámecký park, skrz který je navržena okružní trasa kolem zámku. Pro potřeby vypracování diplomové práce bylo zapotřebí dohledat a překreslit staré projekční plány zámku, ověřit a zaznamenat jejich skutečný stav a zaměřit barokní sýpku, ke které nebyla dochována vůbec žádna projektová dokumentace.
|
|
|
Využití méně známých zámků Benešovska pro rozvoj cestovního ruchu
Zuberová, Monika ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Cander, Radovan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá méně známými a ohroženýmmi zámky na Benešovsku a jejich využitím převážně v cestovním ruchu. Teoretická část se věnuje vymezení a charakteristice cestovního ruchu a zaměřuje se na specifičnost kulturně-poznávacího cestovního ruchu a především na fungování Státní památkové péče. Druhá část představuje cestovní ruch Středočeského kraje a okresu Benešov a postupně od stručného přehledu všech zámků v oblasti přistupuje ke stanovení příkladů možného využití méně známých zámků a celá práce je zakončena analýzou vybraných objektů a stanovením jejich potenciálního využití v porovnání se skutečným stavem a představami dotčených osob. Cílem práce je hledat možnosti využití pro vybrané objekty a při tom se zaměřit především na oblast rozvoje místního cestovního ruchu.Tato práce by měla rozšířit povědomí o stavu českých památek, poukázat na problematiku rostoucího počtu zanedbávaných a ohrožených objektů a inspirovat ke změně současného stavu a nalezení vhodného udržitelného využití.
|
|
|
Využití kulturních památek v rozvoji měst
Uhlířová, Jana ; Khendriche Trhlínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Vochozková, Jacqueline (oponent)
Diplomová práce zkoumá úlohu a zapojení kulturních objektů do dnešního světa. Jejím cílem je zhodnotit možnosti řešení obnovy a využití nemovitých památek se zaměřením na kulturní památky regionálního významu. V práci je vymezena obecná definice kulturní památky, její legislativní a institucionální rámec, možnosti využití a zdroje financování. Navazující praktická část se již danými tématy zabývá v kontextu s konkrétní nemovitou památkou, klášterem sv. Františka z Assisi ve Voticích. Jedná se o sakrální památku regionálního významu. Výstupem případové studie je stanovení optimálního řešení využití dané památky s důrazem na zachování její hodnoty. Největší přínos pro dané město bude využití kulturní památky v oblasti cestovního ruchu.
|
|
|
Porovnání hospodaření vybraných objektů ve správě Národního památkového ústavu
Volfová, Lucie ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Krejčová, Marie (oponent)
Teoretická část pojednává o třech hlavních tématech: cestovním ruchu, kultuře a památkové péči. Cestovní ruch je zde definován, dále je zde uvedena typologie cestovního ruchu a atraktivit. Kultura je probírána z hlediska jejího významu pro kulturní cestovní ruch v konkrétních podmínkách České republiky. Část o památkové péči není věnována jen jejímu historickému vývoji, ale i její současné podobě v podmínkách České republiky. V praktické části je nejprve věnována pozornost financování památek, následně tématu hrady a zámky. Hlavní část je však zaměřena na analýzu hospodaření památkových objektů - Státní zámek Konopiště a Státní zámek Březnice, a jejich následné porovnání.
|
host ::
RSS.