|
|
Inzulinu podobné a jiné růstové faktory a nádory
Kučera, Radek ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Klimeš, Jiří (oponent) ; Šafarčík, Kristian (oponent)
Inzulinu podobné a jiné růstové faktory a nádory Insulin like and other growth factors and tumors Disertační práce Plzeň 2011 Mgr. Radek Kučera Shrnutí V posledních několika letech se velice často diskutuje vliv IGF a jejich vazebných proteinů na vznik a progresi nádorů. Již začátkem 80. let minulého století se objevily práce, které upozorňovaly na možnou spojitost zvýšené produkce inzulinu podobných růstových faktorů se zvýšeným výskytem nádorů. Cílem mé práce bylo podívat se na vztah inzulinu podobných růstových faktorů popř. jejich vazebných proteinů a nádorů z několika různých pohledů, zhodnotit jejich význam a pokusit se určit místo IGF a IGFBP v současné nádorové diagnostice. Práce samotná je rozdělena do dvou částí, do teoretické části a části praktické. V teoretické části jsem vysvětlil fungování systému IGF v našem organismu a dále se zaměřil na dosavadní zjištění role systému IGF u jednotlivých nádorových diagnóz. V praktické části, kterou jsem rozdělil na dva oddíly, jsem nejprve studoval velký soubor pacientů s různými nádorovými diagnózami, poté jsem se věnoval souboru žen s nádorem prsu. Teoretická část Inzulinu podobné růstové faktory (IGF, insulin-like growth factors) jsou peptidy, které se podílejí na řízení růstu, metabolismu, přežívání a diferenciaci buněk a jsou regulovány růstovým...
|
|
|
Inzulinu podobné a jiné růstové faktory a nádory
Kučera, Radek ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Klimeš, Jiří (oponent) ; Šafarčík, Kristián (oponent)
Inzulinu podobné a jiné růstové faktory a nádory Insulin like and other growth factors and tumors Disertační práce Plzeň 2011 Mgr. Radek Kučera Shrnutí V posledních několika letech se velice často diskutuje vliv IGF a jejich vazebných proteinů na vznik a progresi nádorů. Již začátkem 80. let minulého století se objevily práce, které upozorňovaly na možnou spojitost zvýšené produkce inzulinu podobných růstových faktorů se zvýšeným výskytem nádorů. Cílem mé práce bylo podívat se na vztah inzulinu podobných růstových faktorů popř. jejich vazebných proteinů a nádorů z několika různých pohledů, zhodnotit jejich význam a pokusit se určit místo IGF a IGFBP v současné nádorové diagnostice. Práce samotná je rozdělena do dvou částí, do teoretické části a části praktické. V teoretické části jsem vysvětlil fungování systému IGF v našem organismu a dále se zaměřil na dosavadní zjištění role systému IGF u jednotlivých nádorových diagnóz. V praktické části, kterou jsem rozdělil na dva oddíly, jsem nejprve studoval velký soubor pacientů s různými nádorovými diagnózami, poté jsem se věnoval souboru žen s nádorem prsu. Teoretická část Inzulinu podobné růstové faktory (IGF, insulin-like growth factors) jsou peptidy, které se podílejí na řízení růstu, metabolismu, přežívání a diferenciaci buněk a jsou regulovány růstovým...
|
|
|
Úloha růstových faktorů a cytokinů v regulaci meiotického zrání oocytů savců
Marcollová, Kateřina ; Procházka, Radek (vedoucí práce) ; Vávra, Jiří (oponent)
Rozmnožování je klíčové pro přežití druhu. Oocyty jsou ve folikulu blokovány v profázi I. meiotického dělení. Stimulací gonadotropiny folikul roste a oocyt získává kompetence. Vyloučení 1. polárního tělíska je znak obnovy dělení oocytu. V profázi I. je oocyt blokován vysokou hladinou cAMP, aktivující PKA, která fosforylací inhibuje MPF. NPR2 po vazbě CNP tvoří v granulózních buňkách cGMP, který difunduje do oocytu, kde inhibičně kompetuje s cAMP na PDE3A, čímž je udržován dostatek cAMP pro blokaci oocytu v profázi. LH a FSH vyplavené z hypofýzy spouští signální kaskádu, obnovující meiotické dělení. Syntézou AREG, EREG a BTC v somatických buňkách se aktivují EGFR a MAPK dráhy, které se podílí na snížení propustnosti mezerových spojů a snížení aktivity NPR2, čímž poklesne produkce i transport cGMP. Do oocytu difunduje méně cGMP a aktivuje se PDE3A, hydrolyzující cAMP, díky čemuž se aktivuje MPF a obnoví se meiotické dělení. MAPK spolu s PI3K také zvyšují expresi Has2 a tím i produkci kyseliny hyaluronové, podílející se na expanzi kumulárních buněk a ovulaci oocytu. Využitím in vitro technik a kultivací oocytů s růstovými faktory a cytokiny, se zlepšuje zrání a růst oocytů, které vede ke kvalitnějším blastocystám. Médium FLI, kombinující FGF2, LIF a IGF-1, zvyšuje úspěšnost kultivace oocytů a kvalitu...
|
|
|
Příprava, charakterizace a testování krevních derivátů pro aplikace v regenerativní medicíně
Sovková, Věra ; Amler, Evžen (vedoucí práce) ; Kolářová, Hana (oponent) ; Vránová, Jana (oponent)
Trombocytární přípravky jsou pro široké spektrum bioaktivních látek vhodným produktem pro využití jednak jako doplňku pro kultivaci buněk in vitro, ale mohou být též využity při přípravě buněčných i bezbuněčných nosičů v různých odvětvích regenerativní medicíny. Cílem této práce bylo připravit několik typů krevních derivátů. U těchto přípravků byly dále sledovány koncentrace vybraných bioaktivních molekul. Následně byly tyto přípravky testovány in vitro a to buď samostatně nebo v kombinaci s nanovlákennými nosiči připravenými pomocí elektrostatického nebo odstředivého zvlákňování. Bylo zjistěno, že trombocytární přípravky obsahují v nejvyšších koncentracích chemokin RANTES a růstový faktor PDGF. Dále byl zjištěn obsah pro a protizánětlivých interleukinů a dalších růstových faktorů. Trombocytární lyzát je v 7% koncentraci schopen nahradit FBS v kultuře fibroblastů a keratinocytů. V dalších experimentech byly na nosiče připravené elektrostatickým i odstředivým zvlákňováním adherovány různé koncentrace trombocytů. Bylo zjištěno, že takto připravené nosiče podporují proliferaci i viabilitu všech testovaných buněk a to dávkově závislým způsobem. V posledním experimentu byly připraveny jednotlivé složky trombocytárního koncentrátu. Ty byly charakterizovány a byl sledován jejich vliv na buněčné kultury....
|
|
|
Adhesion and growth of adipose tissue-derived stem cells on fibrin assemblies with attached growth factors for tissue engineering of heart valves
Filová, Elena ; Trávníčková, Martina ; Knitlová, Jarmila ; Matějka, Roman ; Kučerová, Johanka ; Riedelová, Zuzana ; Brynda, Eduard ; Bačáková, Lucie
Currently used xenogeneic biological heart valve prostheses are decellularized and crosslinked with glutaraldehyde. These grafts usually undergo degeneration and calcification. Pericardium-based heart valve prostheses, re-seeded with autologous cells, i.e. Adipose tissue-derived cells (ASCs) and endothelial cells, could have longer durability and biocompatibility. In order to improve the adhesion of cells and their ingrowth into decellularized pericardium, various fibrin (Fb) layers were developed, i.e. Fb, Fb with covalently bound heparin (H), Fb with either vascular endothelial growth factor (VEGF) or fibroblast growth factor 2 (FGF) in various concentrations (1 ng/ml, 10 ng/ml, 100 ng/ml) or with both VEGF and FGF (100 ng/ml). Growth factors were attached onto Fb via heparin or were adsorbed. ASCs were seeded on theses layers in a DMEM medium supplemented with 2 % of fetal bovine serum, TGFβ1 and BMP-4 (both 2.5 ng/ml), and with ascorbic acid. Cell adhesion and growth/viability was assessed by counted cell number/MTS evaluation. ASCs were stained for differentiation markers of smooth muscle cells, such as alpha-actin, calponin, and myosin heavy chain. On day 7, ASCs on Fb-H-VEGF layers produced both calponin and alpha-actin. An increased FGF concentration caused reduced calponin staining of ASCs. Lack of heparin in fibrin assemblies with growth factors inhibited the production of both alpha-actin and calponin in ASCs. The highest ASCs density/viability was found on Fb-H-VEGF-FGF layer. The proper formulation of fibrin coatings could be favorable for ASCs growth and differentiation and could subsequently support endothelialization of cardiovascular prostheses with endothelial cells.
|
|
|
Issues of the algae Chlorella production in flow bioreactors
Jankovičová, Kristína ; Lukavský,, Jaromír (oponent) ; Svěrák, Tomáš (vedoucí práce)
Microalgae invite the attention of scientists due to their unique properties, including their quick growth, accumulation of lipids and other valuable substances, fixation of carbon dioxide and treatment of wastewater. This master´s thesis is focused on the study of microalgae. The main goal is to understand and describe the process of microalgae cultivation, in order to optimize it. The theoretical part of this thesis deals with microalgae (mainly Chlorella sp.) characterization, its practical use and cultivation optimization in order to obtain the highest concentration of biomass. The experimental part is divided into three tasks. Aim of the first task was the comparison of the course of autotrophic and heterotrophic cultivation of various strains of Chlorella and Coccomyxa microalgae, using three different cultivation media – synthetic medium for chlorella cultivation and natural fertilizer, Florium, used in two different concentrations (diluted 50 and 20 times). The highest Chlorella sp. biomass concentration of 7,10 g/l was achieved in the synthetic heterotrophic medium. Second task was focused on monitoring of the growth of algae Coccomyxa and Chlorella strain C1A, with respect to temperature and light intensity, using various combinations of these two important growth factors. Chlorella achieved its highest concentration of 11,46 g/l when grown at temperature of 33,5 °C and light intensity of 320 µE.m2.s1. The third and final task was to observe the growth of Dictiosphaerium chlerelloides microalgae on a flat cascade bioreactor. The experiment led to the discovery that these algae were able to grow at temperatures of around 10 °C, at which many well-known commercial algae, such as Chlorella sp. or Arthrospina sp., simply wouldn’t grow.
|
|
|
Inzulinu podobné a jiné růstové faktory a nádory
Kučera, Radek ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Klimeš, Jiří (oponent) ; Šafarčík, Kristian (oponent)
Inzulinu podobné a jiné růstové faktory a nádory Insulin like and other growth factors and tumors Disertační práce Plzeň 2011 Mgr. Radek Kučera Shrnutí V posledních několika letech se velice často diskutuje vliv IGF a jejich vazebných proteinů na vznik a progresi nádorů. Již začátkem 80. let minulého století se objevily práce, které upozorňovaly na možnou spojitost zvýšené produkce inzulinu podobných růstových faktorů se zvýšeným výskytem nádorů. Cílem mé práce bylo podívat se na vztah inzulinu podobných růstových faktorů popř. jejich vazebných proteinů a nádorů z několika různých pohledů, zhodnotit jejich význam a pokusit se určit místo IGF a IGFBP v současné nádorové diagnostice. Práce samotná je rozdělena do dvou částí, do teoretické části a části praktické. V teoretické části jsem vysvětlil fungování systému IGF v našem organismu a dále se zaměřil na dosavadní zjištění role systému IGF u jednotlivých nádorových diagnóz. V praktické části, kterou jsem rozdělil na dva oddíly, jsem nejprve studoval velký soubor pacientů s různými nádorovými diagnózami, poté jsem se věnoval souboru žen s nádorem prsu. Teoretická část Inzulinu podobné růstové faktory (IGF, insulin-like growth factors) jsou peptidy, které se podílejí na řízení růstu, metabolismu, přežívání a diferenciaci buněk a jsou regulovány růstovým...
|
|
|
Růstové faktory a jiné bioaktivní látky pro indukci osteogenní diferenciace mezenchymálních kmenových buněk
Blahnová, Veronika ; Rampichová, Michala (vedoucí práce) ; Vandrovcová, Marta (oponent)
Hlavní funkcí mezenchymálních kmenových buněk v organismu je zajišťovat obnovu a regeneraci poškozených tkání. Je jim přisuzována schopnost diferencovat do tkání původem z mezodermu, kam kromě jiného patří i pojiva. Díky této vlastnosti jsou objektem intenzivního zkoumání. Jednotlivé směry diferenciace je možné navodit působením specifických polypeptidů, tzv. růstových faktorů. V oblasti tkáňového inženýrství jsou růstové faktory využívány k indukci a urychlení procesů hojení. Mohou být inkorporovány do nanovlákenného nosiče vkládaného do místa defektu. Buňky v této oblasti by tak byly stimulovány jednak okolním mikroprostředím a zároveň by byl zajištěn přísun růstových faktorů ovlivňujících metabolismus, motilitu a diferenciaci buněk. K navození osteogenní diferenciace lidských MSC byly použity růstové faktory TGF-β, bFGF, HGF, IGF-1, VEGF a BMP-2 a organická kyselina taurin. Po dobu 21 dní trvajících experimentů byly tyto látky přidávány k buňkám v různých kombinacích a v případě taurinu také ve dvou různých koncentracích. Buňky byly kultivovány na plastiku. Nejlepší efekt na buněčný metabolismus MSC hodnocený MTS testem měly růstové faktory TGF-β a bFGF přidávané do media buď samostatně nebo zkombinované. Metabolickou aktivitu naopak snižovaly VEGF, HGF a 20 mM taurin. Stimulační vliv na...
|
|
|
Vliv růstových faktorů a bioaktivních látek na diferenciaci mezenchymálních kmenových buněk
Blahnová, Veronika ; Daňková, Jana (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (Mesenchymal Stem Cells, MSCs) jsou populací multipotentních buněk, které mají schopnost obnovovat poškozené tkáně pocházející z mezodermu. Mohou diferencovat např. do chondrocytů, osteocytů, adipocytů, myocytů či inzulin produkujících buněk, a to jak pod vlivem celé škály růstových faktorů, hormonů a dalších bioaktivních látek, tak i v závislosti na kontaktech se sousedními buňkami a extracelulární matrix. Tkáňové inženýrství hojně využívá zejména růstových faktorů. Růstové faktory fungují přes specifické povrchové receptory, které zprostředkovávají komunikaci mezi buňkami a mezibuněčnou hmotou a ovlivňují tak celou řadu buněčných procesů jako růst, proliferaci, diferenciaci a další. Díky specifickému účinku na buňky se v tkáňovém inženýrství, v závislosti na konkrétní aplikaci a typu tkáně, používají jak jednotlivě, tak v kombinacích. Látky stimulující buňky k proliferaci a optimální diferenciaci mohou být přidávány přímo do kultivačního média při kultivaci in vitro, nebo do nosiče, na který jsou buňky později nasazeny. Odhalení vlivu přesných kombinací a koncentrací jednotlivých růstových faktorů na diferenciaci MSCs by umožnilo efektivnější využití MSCs v oblasti regenerativní medicíny. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o vlivu růstových faktorů a dalších...
|
|
|
Změny v angiogenezi placenty a jejich vliv na opožděný intrauterinní růst plodu
Kudějová, Alena ; Švandová, Ivana (vedoucí práce) ; Magner, Martin (oponent)
Jakékoli patologické změny během normálního vaskulárního vývoje placenty mohou mít kritický dopad na růst a vývoj plodu. Důležitou roli ve formování vaskulárního systému placenty hraje proliferace a diferenciace několika typů buněk. Mezi hlavní faktory účastnící se cévního vývoje placenty patří buněčné elementy (např. trofoblast, buňky stromatu, haemangiogenní progenitory), extracelulární matrix), růstové faktory a cytokiny (např. VEGF, PIGF, Ang-1,2 a bFGF). Parciální tlak kyslíku v placentě, dostupnost živin a průtok krve placentou mohou dále ovlivnit i vnější faktory. Placentární ischemie vedoucí ke zhoršení průtoku krve placentou je nejčastější příčinou intrauterinní růstové retardace (IUGR). Vznik a vývoj IUGR je pak důsledkem nedostatečného prodlužování, větvení a rozšiřování kapilárních smyček během formování terminálních klků placenty. Publikované studie porovnávající roli růstových faktorů ve fyziologických těhotenstvích a těhotenstvích komplikovaných IUGR nedávají jednoznačné výsledky. Tato práce se formou přehledného článku zaměřuje na literární data týkající se placentární angiogeneze a jejích změn při vzniku intrauterinní růstové retardace. Klíčová slova: placenta, angiogeneze, IUGR, těhotenství
|
host ::
RSS.