Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vztah emocí a intonačních křivek
Gavlasová, Radka ; Smékal, Zdeněk (oponent) ; Tučková,, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá intonačními křivkami s jejími vztahy pro různé emoce. Kromě teoretického základu, který pojednává o tvorbě řeči, zpracování signálů a psychologického nastínění rozdělení emocí, obsahuje také tvorbu vlastní emotivní databáze realizované s profesionálními herci. Cílem této závěrečné práce je klasifikace signálu na základě emoce, kterou nahrávka má představovat. Těmito emocemi jsou hněv, radost, nuda a smutek. Klasifikace probíhala pomocí umělých neuronových sítí, konkrétně v aplikaci Classification Learner, kterou poskytuje programovací prostředí Matlab. Použité příznaky pro tuto metodu byly variace fundamentální frekvence a MFCC. Výsledky byly následně porovnány a zanalyzovány poslechovým testem. Tento test pomohl určit, zda jsou výsledky relevantní pro tuto problematiku. Maximální úspěšnost trénování sítě dosáhla přibližně 82 %, testování pak 75 %. Poslechové testy potvrdily, že výsledky odpovídají předpokládanému lidskému vnímání. Pro podrobnější a lepší vyhodnocení, by bylo zapotřebí větší a kvalitnější databáze.
Hlas a jeho modulace ve výběru partnera
Vobecká, Tereza ; Třebický, Vít (vedoucí práce) ; Schneiderová, Irena (oponent)
1 Abstrakt Hlasová komunikace je u člověka jedním z hlavních prostředků dorozumívání. Informace z hlasového projevu poskytuje nejen řeč, ale i jeho akustické vlastnosti (např. výška hlasu). Různé akustické parametry hlasu mají lidé tendenci spojovat s konkrétními charakteristikami člověka, ať už jde o tělesné vlastnosti, jako je velikost těla či pohlaví, nebo o osobnostní rysy, jako je dominance nebo atraktivita. Lidský hlas je dynamický a mění se v závislosti na vnitřním stavu mluvčího i na vnějších okolnostech. Změnu hlasu může vyvolat například emoční rozpoložení mluvčího nebo to, k jakému člověku právě hovoří. Cílem této práce je shrnutí dosavadních poznatků o modulacích akustických parametrů hlasu a jejich vlivu na percepci člověka v kontextu výběru partnera.
Detekce stresu v řeči
Šoltés, Samuel ; Beneš, Karel (oponent) ; Grézl, František (vedoucí práce)
Stres vplýva na človeka viacerými spôsobmi a môže viesť k poklesnutiu kvality výkonu či kritickým chybám. Detekcia stresu v reči sleduje ako sa prejavujú vplyvy stresu na reči. Cieľom tejto bakalárskej práce je priblížiť vplyvy stresu, zvoliť vhodné parametre rečového signálu, na ktorých by sa vplyvy prejavili, implementovať výpočet týchto parametrov a porovnať ich úspešnosť detekcie stresu. V práci je opísaný stres a vplyv stresorov na človeka; glotálny pulz, spektrum, základná frekvencia a  formanty ako parametre rečového signálu vhodné na analýzu a detekciu stresu; návrh a implementácia výpočtu týchto parametrov a dosiahnuté výsledky výpočtov parametrov na dvoch rôznych databázach.
Realizace melodému českými mluvčími angličtiny ve čteném textu
Vavryčuk, Václav ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Studenovský, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá českým přízvukem v angličtině v oblasti intonace, konkrétně srovnáním finálních melodických kontur ve čteném projevu českých mluvčí se silným přízvukem a rodilých britských mluvčí. Jejím cílem je přispět k popisu "české" angličtiny s možností následného didaktického využití jejích výsledků. V úvodní části se věnujeme cizineckému přízvuku, s ním související srozumitelnosti projevu a vlivu mateřského jazyka. Poté zmiňujeme relevantní pojmy intonačního popisu a jejich aplikaci v české a anglické intonologii. V praktické části srovnáváme melodická schémata českých a britských mluvčí získaná pomocí shlukové analýzy. Zejména patrné jsou rozdíly v realizaci melodému neukončujícího, u kterého převládají u českých mluvčí stoupavé kontury, zatímco britské mluvčí používají většinou kontury klesavé.
Způsoby využití základní frekvence pro identifikaci mluvčích
Hývlová, Dita ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Šturm, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá forenzním využitím údajů o základní frekvenci, konkrétně jejích středních hodnot a ukazatelů variability. Mezi fonetiky zabývajícími se forenzní analýzou řeči je obecně známo, že F0 nemá příliš velký potenciál jako parametr využitelný při identifikaci mluvčích, protože podléhá mnoha vnějším faktorům (jako je momentální citové rozpoložení, okolní hluk, přenosový kanál nebo dokonce vlastní snaha maskovat svůj hlas), jež zapříčiňují vysokou intraindividuální variabilitu. Přesto však platí, že forenzní užití F0 skýtá i určité výhody, například snadnost extrakce jejích hodnot ze signálu a nižší ovlivnitelnost lexikálním obsahem - na rozdíl od vokalických formantů. V této práci zkoumáme nahrávky osmi mužských mluvčích pořízené ve dvou mluvních stylech (spontánním a čteném) a porovnáváme příslušné ukazatele stability i variability základní frekvence, které jsou pokud možno robustní vůči proměnlivým vnějším okolnostem: za střední hodnoty je to základní hladina a za deskriptory variability percentilové rozpětí. Kromě toho si všímáme řečových jevů, jako je třepená fonace, které jsou idiosynkratické a napomáhají rozlišitelnosti daného mluvčího od ostatních. Klíčová slova: forenzní fonetika, identifikace mluvčího, základní frekvence, čeština
Percepční citlivost ve frekvenční a temporální doméně u hudebních a řečových stimulů
Lukeš, David ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Práce se zabývá percepční citlivostí na jemné frekvenční a temporální manipulace v ře- čových, hudebních a smíšených stimulech. Vychází z předpokladu, že by citlivost jedince na variace ve všech třech typech stimulů měla být podobná (tj. měla by zde existovat korelace), neboť zjištění z oblasti evoluční biologie, neurověd, psychologie i experimentál- ní fonetiky ukazují na poměrně výrazné propojení mechanismů percepce v řeči a hudbě. Metodou poslechového testu se podařilo odhalit převážně středně silné korelace, přičemž usuzujeme, že za použití syntakticky méně složitých stimulů řečových i hudebních, které by kladly větší důraz na základní citlivost a nevyžadovaly, aby byla současně provede- na komplexnější syntaktická analýza stimulu, by bylo možné zjistit korelaci robustnější. Vliv předchozího lingvistického vzdělání na výkon v testu byl zanedbatelný, zato vliv hu- dební praxe poměrně značný, a to zejména v hudební a smíšené části. I to hovoří pro zjednodušení zejména hudebních stimulů v budoucím výzkumu. Klíčová slova: hudba, řeč, percepce, citlivost, korelace
The just noticeable difference for English melodic prominence elicited on Czech listeners
Brabcová, Kateřina ; Šturm, Pavel (vedoucí práce) ; Tichý, Ondřej (oponent)
Cílem bakalářské práce je určit, zda a jakým způsobem změna výšky tónu akustického signálu ovlivní to, co slyšíme. Záměrem je tedy zjistit, zdali vnímáme rozdíl mezi původním, nijak nezměněným, podnětem a zvukovým podnětem s upravenou melodickou konturou. V teoretické části práce jsou vysvětleny pojmy jako: základní frekvence a její kontura, diference limen, intonace a struktura intonačních frází a rozdíly mezi českou a anglickou intonační strukturou. Praktická část pracuje s nahrávkami standardní britské angličtiny. Kontura základní frekvence (F0) je změněna na různých místech intonační fráze (melodém, přízvučné a nepřízvučné slabiky tvořící hlavu intonační fráze) a výška tónu je buď snížena, nebo zvýšena o 1,5 půltónu s ohledem na původní verzi nahrávky. Cílem je (1) určit, jakou roli hraje melodická prominence slabiky na vnímání změny výšky tónu a (2) stanovit, jaké další faktory (jako například již zmíněný směr změny) mohou percepci ovlivnit. Odpovědi na tyto otázky jsou formulovány na základě percepčních testů, jichž se zúčastnilo 20 českých posluchačů, kteří byli zároveň studenty angličtiny. Výsledky jsou v práci analyzovány a statisticky vyhodnoceny.
Zpracování řečových signálů v časové oblasti
Marko, Ján ; Staněk, Miroslav (oponent) ; Sigmund, Milan (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá metódami spracovávania rečového signálu. Práca obsahuje rešerš dostupných publikácií v problematike určovania znelosti úsekov reči a základnej frekvencie. Podrobne sa venuje metódam na rozpoznávanie vlastností reči v časovej oblasti. Porovnávaním teoretických a praktických výsledkov na reálnom rečovom signále vyhodnocuje použitie metód, poukazuje na ich výhody a nevýhody.
Detekce základního tónu
Chloupek, Jiří ; Mekyska, Jiří (oponent) ; Sysel, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá detekcí základního tónu člověka. Kmitočet základního tónu patří mezi základní parametry řečového signálu v kmitočtové oblasti. V této práci je popsáno několik metod detekce základního tónu a praktické využití korelační metody a kepstrální analýzy.
Analýza audio signálu v reálném čase
Řezáč, Martin ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Černocký, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce je vytvořit program, který bude schopen na základě příchozích audio vzorků rozpoznávat v reálném čase základní frekvenci tónu, na základě určené frekvence vytvářet MIDI informace a ty posílat na zvolené MIDI rozhraní. V úvodní části je čtenář uveden do problematiky detekce základních frekvencí tónu. Následuje popis jednotlivých metod pro získávání základní frekvence s důrazem na metodu založenou na spektrální analýze zvuku a popis použitých technologií. Součástí je také popis implementace a vyhodnocení provedených testů včetně uvedení názorů některých hudebníků na použití této aplikace. Závěrem je celá práce zhodnocena. Součástí závěru je i zamyšlení nad dalším vývojem této aplikace.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 22 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.