|
|
Inter-rater reliabilita Nine Hole Peg Testu u pacientů s roztroušenou sklerózou
Rotbartová, Eliška ; Rybářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Klimošová, Sylva (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Eliška Rotbartová Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Rybářová Název diplomové práce: Inter-rater reliabilita Nine Hole Peg Testu u pacientů s roztroušenou sklerózou Abstrakt diplomové práce: Úvod: Nine Hole Peg Test (NHPT) je standardizovaný nástroj hodnotící jemnou motoriku, manuální obratnost a koordinaci horních končetin. Používání standardizovaných nástrojů je podstatné pro rozvoj ergoterapie. Cílem diplomové práce bylo stanovit inter-rater reliabilitu a variabilitu výsledků NHPT administrovaného dle České rozšířené verze manuálu u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS). Metody: Celkem 33 probandů s RS (27 žen a 6 mužů) bylo jednorázově otestováno pomocí NHPT administrovaného dle České rozšířené verze manuálu. Proběhla analýza videozáznamů pořízených během testování dvěma nezávislými hodnotiteli. Pro statistické zpracování dat byl využit Pearsonův korelační koeficient. Ke zjištění počtu anulovaných pokusů jednotlivých subtestů a důvodů anulování byla provedena analýza záznamových archů z prezenčního testování. Výsledky: Byla prokázána velmi vysoká pozitivní korelace (0,999278 až 0,999980). Výsledky značí vysokou míru inter-rater reliability. Variabilita výsledků získaných dvěma způsoby měla velmi vysokou pozitivní korelaci (0,999902 do 0,999965). Nejčastěji...
|
|
|
Speciálně pedagogická intervence u dětí s vývojovou dysfázií v mateřské škole
Vávrová, Miriam ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku specificky narušeného vývoje řeči u dětí předškolního věku. Sleduje a hodnotí vývoj jejich komunikačních a motorických schopností během docházky do mateřské školy. Teoretická část se zabývá vymezením základních pojmů týkajících se komunikace a narušené komunikační schopnosti s důrazem na problematiku specificky narušeného vývoje řeči. Popsán je také psychomotorický a komunikační vývoj dítěte od narození po nástup do školy a jeho návaznost na Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Ten se zaměřuje na komunikativní kompetence a specifika dítěte s narušenou komunikační schopností. Cílem praktické části bylo sledování čtyř dětí se specificky narušeným vývojem řeči během jejich docházky do mateřské školy speciální. Byl sledován řečový a psychomotorický vývoj těchto dětí v návaznosti na speciálně pedagogickou intervenci. Součástí práce je také vyhodnocení rozhovoru s rodiči sledovaných dětí. Výzkum byl prováděn kvalitativní metodou a jako výsledek práce byly vypracovány kazuistiky sledovaných dětí. Na závěr byly vyhodnoceny cíle práce a zodpovězeny položené výzkumné otázky, které shrnuly výsledky šetření.
|
|
|
Objektivizace poruch jemné motoriky horních končetin u pacientů s vrozenými neuropatiemi
Nývltová, Marcela ; Kobesová, Alena (vedoucí práce) ; Kraus, Josef (oponent)
V diplomové práci Objektivizace poruch jemné motoriky horních končetin u pacientů s vrozenými neuropatiemi jsou v první části uvedeny stručné informace o charakteristice, klasifikaci, klinických příznacích, deformitách a testování horních končetin, rehabilitaci a léčbě choroby CMT. Praktická část práce se zabývá testováním a hodnocením síly, jemné motoriky a senzitivních funkcí horních končetin u pacientů s CMT. Pro vyšetření svalové síly byl použit svalový test a dynamometrie. Jemná motorika byla hodnocena pomocí Jebsen-Taylorova testu, Devítikolíkového testu a vyšetřením statických a dynamických úchopů. Pro hodnocení senzorických vlastností byla použita Nottinghamská škála. Pro získání údajů o tíži postižení pacientů s CMT byl použit dotazník ONDS a Kompozitní škála CMT NS. Cílem práce je porovnat svalovou sílu a funkci dominantní a nedominantní horní končetiny. Dílčím cílem práce bylo zjištění korelací mezi jednotlivými testy. Z výsledků lze konstatovat, že v důsledku CMT onemocnění dochází k oslabení svalové síly a ke zhoršení jemné motoriky více na dominantní horní končetině. To svědčí pro existenci overwork weakness (oslabení z přetížení). Pro komplexní vyšetření horních končetin je nutné vyšetřit svalovou sílu svalovým testem a dynamometrií, kvalitativní a kvantitativní funkci jemné motoriky a...
|
|
| |
|
| |
|
|
Motorická výkonnost žáků s poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou na 1. stupni základní školy
Otipková, Zuzana ; Lejčarová, Alena (vedoucí práce) ; Musálek, Martin (oponent)
Název práce: Motorická výkonnost žáků s poruchou pozornosti spojenou s hyper- aktivitou (ADHD). Cíle práce: Cílem práce bylo zjistit úroveň jemné a hrubé motoriky horních končetin u žáků s diagnózou ADHD na školách pro tyto žáky určených a porovnat ji s úrovní jemné a hrubé motoriky horních končetin u žáků bez této diagnózy na běžné základní škole. Dílčím cílem práce bylo zjistit úroveň hrubé motoriky dolních končetin a lateralitu párových orgánů (ruka - noha) u výše zmíněných skupin žáků. Metody: Pro zjištění úrovně jemné a hrubé motoriky horních končetin, hrubé motoriky dolních končetin, laterality horních a dolních končetin u žáků s a bez poruchy ADHD ve věku 9 - 11 let byly použity tyto druhy testů: "Spirála", "Tečkovací test", "Korálky" (úroveň jemné motoriky horních končetin); "Krabička", "Malý talířový tapping", "Velký talířový tapping" (úroveň hrubé motoriky horních končetin); "Tapping dolní končetinou" (úroveň hrubé motoriky dolních končetin); "Vyťukávání rytmu" (lateralita dolních končetin); "Zvoneček" a "Sirky" (lateralita horních končetin). Výsledky: Úroveň jemné motoriky dominantní ruky byla u žáků s diagnózou ADHD nižší než u žáků bez této poruchy (0,38 ≤ d ≤ 0,79). S výjimkou testu "Spirála" porucha ADHD negativně ovlivňovala jemnou motoriku dominantní ruky více (0,74 ≤ d ≤ 0,79) než...
|
|
|
Rozvoj jemné motoriky v mateřské škole u dětí s obtížemi v grafomotorice
Tůmová, Barbora ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Francová, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou dětí s grafomotorickými obtížemi v předškolním věku, především nevhodným úchopem grafického náčiní. Hlavním cílem bylo sestavit a zrealizovat intervenční program, který je zaměřený na rozvoj jemné motoriky. Na základě výkonů ve vybraných testových úlohách měřících úroveň grafomotorických dovedností dětí byly sestaveny tři výzkumné skupiny. První skupinu (kontrolní skupinu) tvořily děti bez výrazných obtíží v grafomotorických dovednostech, druhé dvě skupiny pak děti s grafomotorickými obtížemi (skupiny experimentální). Pro jednu z experimentálních skupin byl určen zmíněný tréninkový program na rozvoj jemné motoriky. Po jeho ukončení byly všechny výzkumné skupiny opět otestovány kriteriálními testy a byl diskutován vliv intervenčního programu realizovaného v podmínkách běžného provozu mateřské školy.
|
|
|
Činnosti s papírem ve vzdělávacích programech předškolního vzdělávání
Kučerová, Renáta ; Vodáková, Jitka (vedoucí práce) ; Reitmayer, Ladislav (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je zpracování tématu "Činnosti s papírem ve vzdělávacích programech předškolního vzdělávání", hodnocení jejich významu pro rozvoj jemné motoriky dětí a návaznosti na Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Pomocí dotazníkového šetření byly zjišťovány praktické zkušenosti učitelek MŠ s využitím činností s papírem při práci s dětmi a současný stav materiálního vybavení MŠ pro tyto činnosti. V praktické části DP jsou shrnuty zkušenosti z realizace ročního projektu "Tvoříme s papírem" ve věkově smíšené třídě dětí v MŠ.
|
|
|
Objektivizace jemné motoriky u pacientů po traumatickém poškození mozku pomocí testu Purdue Pegboard
Kaňková, Hana ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Rodová, Zuzana (oponent)
diplomové práce: Normy Purdue pegboard testu nejsou stanovené u žádné reprezentativní skupiny v České republice. Prvním cílem této práce je vytvoření základní normy pro Purdue pegboard test na nereprezentativním výběrovém vzorku u klinické populace. Normy jsou stanovené u osob s traumatickým poraněním mozku ve věku 22-40 let v chronickém stádiu poranění. Druhým cílem této práce je zhodnotit klinickou využitelnost testu Purdue pegboard testu u této cílové skupiny. K prvnímu cíli je využito Studentova t-testu a věrohodnostního poměru pro statistickou analýzu hypotéz. Pro grafické zpracování normy jsou zvoleny lineární rovnice s vyobrazením Gaussovy křivky. K splnění druhého cíle jsou analyzovány 3 případové studie osob po traumatickém poranění mozku. Nebyl zaznamenán signifikantní rozdíl skóre Purdue pegboard u pracujících a nepracujících osob po traumatickém poranění mozku, stejně tak u žen a mužů. Bylo prokázáno, že věk ovlivňuje skóre Purdue pegboard testu u mužů po traumatickém poranění mozku, u žen tento výsledek nebyl prokázán. V této práci jsou prezentovány základní normy pro osoby po traumatickém poranění mozku v standartní a percentilové škále. Normativní data Purdue pegboard testu stanovené u této klinické populace usnadní práci ergoterapeutů, protože bude možné lépe identifikovat deficity...
|
|
|
Vliv hyperbarického prostředí na jemnou motoriku
Les, Martin ; Vondrášek, David (vedoucí práce) ; Dvorský, Jaroslav (oponent)
Název: Vliv hyperbarického prostředí na jemnou motoriku Cíle: Analýza vlivu hyperbarického prostředí na jemnou motoriku při vypracovávání vybraných testů na jemnou motoriku v hyperbarickém prostředí. Metody: Nejprve byla použita metoda empiricko - rešeršní. Poté byla zvolena metoda kompilace získaných informací. Základní metodou pro práci byla metoda experimentálního měření speciálně sestavených testů na jemnou motoriku. Všechny naměřené hodnoty byly následovně statisticky zpracovány. Výsledky: Výsledky byly formulovány procentuálně, v grafech a tabulkách. Zaznamenávání probíhalo formou zapisování časových údajů. Jejich procentuální hodnoty přiblíží celkový čas zvládnutí cvičení na jemnou motoriku v různých prostředích. Všechny získané výsledky byly zpracovány a vyhodnoceny. Klíčová slova: hloubkové opojení, jemná motorika, hyperbarické prostředí, hyperbarická komora, potápění
|
host ::
RSS.