|
|
Interpretace mezistátní obchodní klauzule Nejvyšším soudem USA: srovnání Rehnquistova a Robertsova soudu
Musilová, Nikola ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu jedné z nejvýznamnějších pravomocí amerického Kongresu z čl. I, oddílu 8 Ústavy USA. Z hlediska legislativní činnosti Kongresu byla pravomoc Kongresu regulovat mezistátní obchod klíčová v mnoha právních oblastech. Toto ústavní ustanovení umožnilo Kongresu reagovat na měnící se podmínky společnosti a řadu nových problémů, jímž Spojené státy čelí, zejména pak v oblasti pracovních podmínek, občanských práv, trestního práva, životního prostředí apod. Růst pravomocí federální vlády se však vždy nesetkal s nadšením, zejména pak v prvních třech dekádách 19. století, než začal Nejvyšší soud obchodní klauzuli interpretovat mnohem šířeji, a to dokonce až do té míry, kdy přestala být faktickým omezením pravomocí federální vlády. Tento trend měl být zastaven érou tzv. Nového federalismu a pěti konzervativními soudci, kteří vydali rozhodnutí, která omezila rozsah mezistátní obchodní klauzule. Tato skupina soudců byla nicméně ve svém postoji k tomuto ústavnímu ustanovení velmi nekonzistetntní a rozpadla se, což mělo za následek, že Rehnquistova zamýšlená revoluce vztahů mezi federální vládou a státy skončila neúspěchem. Robertsův soud zatím vykazuje o tuto oblast federalismu jen malý zájem, a tak se zdá, že do budoucna zřejmě přijetí dalších rozhodnutí, která by dále...
|
|
| |
|
|
Postavení Nejvyššího soudu v americkém politickém systému a význam jeho rozhodování pro politický proces ve Spojených státech amerických.
Zástěra, Martin ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Cílem této práce je podat analýzu postavení Nejvyššího soudu v politickém systému Spojených států amerických a dále pojednat o vlivu rozhodování této instituce pro politický proces v zemi. Otázkou, na kterou by tato práce měla nalézt odpověď, je to, zda je Nejvyšší soud ve Spojených státech amerických institucí více politického charakteru než je tomu u obdobných institucí ve Velké Británii a na evropském kontinentu a do jaké míry jeho rozhodování ovlivňuje politický proces v zemi. V souvislosti s tím jsou také zdůrazněny klíčové faktory, které determinovaly jeho postavení a předurčily odlišný vývoj oproti Evropě. V úvodní kapitole jsou načrtnuty základní charakteristiky anglosaské tradice ústavního soudnictví, která se nejvýznamnější měrou podílela na koncipování postavení Nejvyššího soudu ve Spojených státech amerických. Tato je porovnána s tradicí kontinentální Evropy, přičemž mým záměrem je především odlišit oba koncepty a upozornit na podstatné rozdíly mezi nimi. V této kapitole jsou zdůrazněny také faktory, které se rozhodující měrou podílely na odlišném vývoji ústavního soudnictví na americkém a evropském kontinentě. Následující kapitola je věnována postavení Nejvyššího soudu v americkém systému, který byl koncipován jako systém brzd a protivah, ve kterém se jednotlivé složky moci mezi sebou...
|
|
|
Národnostní otázka a federalismus: komparace rozpadů Československa a Jugoslávie
Bidlová, Veronika ; Lisa, Aleš (vedoucí práce) ; Prorok, Vladimír (oponent)
Diplomová práce je koncipována jako komparativní případová studie zaměřená na rozpady komunistických federací - Československa a Jugoslávie. Hlavním cílem práce je analyzovat vztah mezi funkčností komunistických federací a nedořešenými národnostními otázkami uvnitř zkoumaných států jako jedné z příčin jejich rozpadů na počátku 90. let 20. století. Dílčím cílem práce je nalézt podobnosti a odlišnosti ve vývoji národnostních vztahů zkoumaných států i ve způsobu jejich rozpadů. Autorka se zaměřuje na otázku, zda byly tyto rozpady nevyhnutelné či zda existovaly možnosti, jak společné státy zachovat.
|
|
|
Aktuální vztah Švýcarska a EU, důvody nevstoupení
Bautina, Olga ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Švýcarsko, země v srdci Evropy, se již celých šedesát let vyhýbá kompletní evropské integraci. Dosud tato evropská země par excellence nevstoupila do Evropské unie a v nejbližší době úplné členství v této organizaci nezvažuje. Tato bakalářská práce se pokouší o analýzu komplexních vztahů Švýcarska a EU, a to jak z historické, tak i současné perspektivy. Zabývá se možnými scénáři vývoje evropské politiky Švýcarska v blízké budoucnosti a nahlíží na možnost členství země v EU jako na aktuálně nepřijatelnou. V souvislosti s tím se autor zabývá důvody nevstupu země do EU, počínaje důvody nejzřejmějšími (politickými, ekonomickými) a konče důvody projevujícími se nejméně, avšak které jsou nejhlouběji zakořeněnými v myslích švýcarských občanů (důvody sociálně-psychologické).
|
host ::
RSS.