Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 63 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Politické dimenze československého exilu v Kanadě 1948-1989
Hodboď, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Filosofická fakulta Ústav politologie Diplomová práce Bc. Jakub Hodboď MSc. Politické dimenze československého exilu v Kanadě 1948 - 1989 Political Dimensions of the Czechoslovak Exile in Canada 1948 -1989 Praha 2011 vedoucí práce: Doc. PhDr. Jiří Kocian, CSc ABSTRAKT Předkládaná práce komplexně představila politické aktivity československého exilu v Kanadě a jejich dimenze ve sledovaném období 1948-1989. Studie je vyústěním téměř šesti let výzkumu, který autor realizoval částečně mezi krajanskou komunitou v Kanadě. Práce tak využívá nově objevené primární pramenné materiály získané v kanadských veřejných i privátních archivech v kombinaci s metodou orální historie (interview s krajany) a heuristickým využitím existujících publikovaných poznatků. Kromě politických aktivit československých exilových a krajanských organizací a jednotlivců práce zkoumala také politické dimenze kulturně-vzdělávacích a tělovýchovných aktivit exilu v Kanadě a nastiňuje aktivity komunistického režimu proti exilu v Kanadě. Československá komunita byla na prahu února 1948 poměrně dobře organizována, s pevnou členskou základnou klíčových krajanských organizací a zkušenostmi s organizováním pomoci během 2. světové války. Ve srovnání se separatisticky smýšlející slovenskou komunitou ovšem postrádala finanční...
Divadelní hry Hélène Cixous pro Théâtre du Soleil
Kuslová, Kristýna ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Tato práce se zabývá čtyřmi dramaty, která francouzská dramatička a teoretička feminismu Hélène Cixous napsala pro pařížské divadlo Théâtre du Soleil pod režisérským vedením Ariane Mnouchkine. Analýza je vedena ze tří různých úhlů pohledu - s využitím écriture féminine, teorie feminismu, kterou v 70. letech 20. století ustavila Cixous, exilových studií, oblasti zaměřené na literaturu tvořenou autory v exilu a na exil jako základní kategorii lidské existence, a z pozic orientalismu rozvinutého v 70. letech 20. století palestinsko-americkým literárním historikem Edwardem Saidem.
Čechoslovák v zahraničí: analýza českého exilového týdeníku z let 1951-1967
Kabická, Andrea ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Předmětem této diplomové práce byl rozbor exilového týdeníku "Čechoslovák v zahraničí", který byl vydáván v letech 1951 - 1967 československým publicistou a aktivistou Josefem Jostenem z Londýna. Na pozadí politických událostí v Československu po roce 1945 zde byl vylíčen příběh jednoho muže, který zasvětil svůj život boji za vlast a svobodu. Pomocí metody kvantitativní obsahové analýzy byla mapována tematická agenda listu Čechoslovák v zahraničí, jenž se profiloval jako zpravodajský týdeník masarykovské a národní linie. Analýza kladla zvláště důraz na zjištění, jaká témata byla pro redakci klíčová, kterými se zabývala nejčastěji. Také zkoumala, jak se tento postoj měnil v průběhu 16 let, kdy periodikum vycházelo. Metodou náhodného výběru bylo selektováno 128 jednotlivých vydání týdeníku, z nichž bylo extrahováno celkem 1702 článků, na základě kterých došlo k realizaci výzkumu. Jelikož očekávání byla taková, že v listu bude převládat problematika Československa a exilu, byly zformulovány následující hypotézy: H1: V týdeníku Čechoslovák v zahraničí budou převládat témata o Československu nad tématy z prostředí mezinárodní scény. H2: V týdeníku Čechoslovák v zahraničí budou převládat témata o exilu nad tématy z prostředí mezinárodní scény. H3: V týdeníku Čechoslovák v zahraničí bude tematika exilu a...
Žert Milana Kundery pod dohledem: kritický ohlas díla v dobovém kontextu a v současnoti.
Batistová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Jonáková, Anna (oponent)
Rigorózní práce "Žert Milana Kundery pod dohledem. Kritický ohlas díla v dobovém kontextu a v současnosti" se zabývá kritickou recepcí Kunderova prvního románu od vydání díla až do současnosti. Autorka nejprve nastiňuje základní kulturní a politické souvislosti vzniku románu Žert. Kritická recepce románu, která je v práci rozdělena do tří období, pak tvoří hlavní náplň práce. V první části kritické historické analýzy a kvalitativní analýzy dobových i současných kritických textů o díle se autorka věnuje ohlasům románu v šedesátých letech, a to zejména v denících a kulturních periodikách doma i v exilu. Druhá část práce se zabývá recepcí Žertu v letech sedmdesátých a osmdesátých. Důraz je kladen nejen na dozvuky z šedesátých let a na oficiální normalizační kritiku, ale také na ohlas románu v exilu a samizdatu. V poslední části rigorózní práce se autorka zaměřuje na kritickou recepci románu v současnosti, kde analyzuje český ohlas Žertu v denících, kulturních časopisech a v nově vznikajících kunderovských monografiích a také francouzský ohlas vydání Kunderova souborného díla včetně Žertu v prestižní edici Plejáda nakladatelství Gallimard. Důležitým aspektem při hodnocení díla napříč všemi obdobími je přitom dobový kontext. Cílem práce je zjistit, zda se v průběhu čtyř desetiletí proměnil kritický...
Komparace pojetí exilového tisku na příkladu Svědectví a Listy
Beneš, Miroslav ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se v úvodu zabývá obecnými dějinami poválečného Československa. Pozornost je pak věnována zejména únoru 1948, Pražskému jaru a srpnovým událostem roku 1968. Tato data znamenala dvě emigrační vlny z Československa. V této souvislosti jsou zde podrobně představeny osobnosti Jiřího Pelikána a Pavla Tigrida jako předních osobnosti československého exilu. Analytická část práce se pak zabývá komparací Tigridova Svědectví a Pelikánových Listů na základě důležitých událostí v poválečných dějinách. Práce je zaměřena hlavně na rozdílné vnímání Pražského jara nebo sametové revoluce v roce 1989.
Film a režim. Oficiální a neoficiální reflexe normalizační filmové tvorby
Shehatová, Amira ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji reflexi vybraných normalizačních filmů Věry Chytilové a Jiřího Menzela v oficiálním i neoficiálním tisku. Nezabývám se vlastními filmy, ale reakcemi na ně v denících a samizdatových a exilových periodikách. Nejprve nastíním dobový historický a společenský kontext. Dále se věnuji tomu, jaké mělo pozměněné politické uspořádání vliv na oficiální kulturu a média. Poté pokračuji popisem alternativní kultury, do které spadá i vydávání samizdatových periodik. K úplnému obrazu zařazuji i texty z exilových časopisů. V dalších dvou kapitolách podrobněji rozebírám konkrétní texty. Především mě zajímalo, jak kritici ze svých různých ideových, společenských i geografických pozic vnímají stejné filmy. Na čem se shodnou a kdy jsou naopak jejich názory úplně odlišné. Klíčová slova: film, normalizace, samizdat, exil, Věra Chytilová, Jiří Menzel
Tvorba Ilji Šapova v kontextu českého realismu v meziválečném období
Dercaci, Alexandra ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Jančárková, Julie (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o ruském meziválečném exilovém umělci - Iljovi Dmitrijeviči Šapovovi. Do Československa emigroval ve 20. letech 20. století a žil zde po dobu 25 let. V Československu vyrostl, vystudoval na uměleckých školách a započal svou uměleckou kariéru. Práce se zaobírá životem a dílem uvedeného umělce a snaží se zařadit jeho tvorbu do kontextu českého umění první poloviny 20. století. V České republice je Šapov zastoupen přibližně 120 díly (kresby, malby, ale také plastiky), které dosud nebyly blíže prozkoumané a interpretované. Východiskem pro zpracování byly archivní materiály, především z fondů Literárního archivu Památníku národního písemnictví a Oblastního archivu České republiky.
Provokace StB prováděné proti ilegálním skupinám třetího odboje v rámci akce Skaut. Provokace jako systém operativní práce StB na příkladu skupiny "Za svobodu" v letech 1948-1951
Svoboda, Petr
Práce, která se zabývá problematikou provokací StB proti ilegálním skupinám třetího odboje v zakladatelském období komunistického režimu v Československu, pojednává o dvou méně známých, avšak dobře připravených a ve svém důsledku úspěšných provokacích zaměřených na funkcionáře národně socialistické strany. Je zasazena do kontextu tehdejšího mezinárodního dění v mimořádně vyhrocené fázi studené války a nepříznivého domácího vývoje, zejména pak prohlubující se hospodářské, sociální a posléze i politické krize umocněné sílící represí a politickými procesy. Ústředním tématem je vznik a činnost ilegální odbojové skupiny "Za svobodu" v letech 1948-1951, její infiltrace, postupná kontrola a likvidace ze strany bezpečnostního aparátu komunistického režimu. Činnost skupiny, vedené bývalým tajemníkem ústředního sekretariátu národně socialistické strany Josefem Vlasatým ("kpt. Hrdý"), dokumentuje v odborné literatuře dosud opomíjený fakt, že na protikomunistickém odboji v poúnorovém Československu se aktivně podíleli též příslušníci ozbrojených sil v činné službě, v tomto případě příslušníci SNB. Skupina byla infiltrována za pomoci agenta provokatéra JUDr. Vlastislava Chalupy ("mjr. Král") prostřednictvím projektu Československé strany práce a byla součástí "akce Skaut", která je považována za největší...
Mediální obraz Anežky Hodinové Spurné
Eliášová, Anežka ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá mediálním obrazem Anežky Hodinové - Spurné (1895-1963) v časovém rozmezí během druhé světové války a po druhé světové válce až do její smrti. Poslední zmínku datuji po roce 1989. Okrajově zmiňuje i třicátá léta. Cílem práce je zjistit, jak byla politička, poslankyně Národního shromáždění a dlouholetá členka Komunistické strany prezentována veřejnosti ve vybraných periodikách. Data k analýze jsem získala studiem jejího osobního fondu v Národním archivu v Praze, který čítá třicet dva kartonů a je doposud neseřazen. Dále jsem čerpala z Archivu bezpečnostních složek a také odtajněných materiálů Ministerstva vnitra České republiky. Získaná relevantní data jsem zkoumala pomocí obsahově kvalitativní analýzy. Základní výzkumnou otázkou zůstává ta, jak byla Hodinová - Spurná prezentována veřejnosti a jak se její mediální obraz změnil po roce 1989. Obsahem práce je představit stručně život a dílo Hodinové - Spurné a především se věnovat jejímu mediálnímu obrazu u široké veřejnosti v časově vymezených obdobích.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 63 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.