|
|
Toky ropy a zemního plynu v Evropě: současná situace a perspektivy
Hynoušová, Hana ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Kašpar, Václav (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat a vymezit aktuální toky ropy a zemního plynu v Evropě, z toho vyvodit váhu závislosti EU na ruských energetických dodávkách a následně pak stanovit možnosti a perspektivy dalšího zabezpečení toků ropy a zemního plynu do EU. Ropa a zemní plyn jsou základními strategickými surovinami světových ekonomik, tedy i ekonomik evropských států. Většina evropských zemí nemá dostatečné vlastní zásoby těchto energetických surovin. Zejména země EU jsou tedy závislé na vnějších dodávkách ropy a zemního plynu. V první kapitole diplomové práce jsem se zabývala ropou a zemním plynem jakožto důležitými surovinami pro současnou energetickou situaci v Evropě. Vymezila jsem pojmy "ropa" a "zemní plyn", analyzovala jsem významná naleziště těchto surovin a popsala jejich současnou produkci a spotřebu v Evropě. Ve druhé kapitole jsem se věnovala současným tokům ropy a zemního plynu v Evropě, zejména evropské síti ropovodů a plynovodů. Z nich jsem vyvodila váhu závislosti EU na energetických dodávkách z Ruska a vymezila hlavní problémy těchto dodávek. Ve třetí kapitole diplomové práce jsem se zabývala zabezpečením toků ropy a zemního plynu do EU a jeho perspektivami. Věnovala jsem se energetické politice EU. Rozebrala jsem vybrané dokumenty evropské energetické politiky, analyzovala jsem energetický mix EU a vymezila možnosti snižování energetické závislosti EU. Mezi tyto možnosti jsem zařadila diverzifikaci dodavatelských tras a diverzifikaci energetického mixu EU. V závěru jsem shrnula aktuální evropskou energetickou situaci, zhodnotila evropskou energetickou politiku a nastínila její další možný vývoj.
|
|
|
Energetická politika EU a její příspěvek ke stabilitě energetických sítí
Doležal, Milan ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Machytka, Daniel (oponent)
Práce se zabývá energetickou politikou Evropské unie a jejími možnostmi při zajišťování bezpečnosti a stability energetických sítí. Klíčovým obsahem této práce je rozbor pozice EU z hlediska energetických zdrojů - ropy, zemního plynu a elektřiny na pozadí energetické bilance EU. Tyto údaje jsou konfrontovány se stávající i navrhovanou evropskou energetickou infrastrukturou a aktivitami EU v oblasti transevropských energetických sítí, vnitřního trhu s energií a vnější dimenze energetické politiky. Na základě zjišťovaných informací jsou vyhodnoceny konkrétní možnosti a nástroje EU k zajištění stability energetických sítí.
|
|
|
Energetická politika EU ve vztahu k jaderné energetice
Knapová, Jitka ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Horák, Jiří (oponent)
Cílem této práce je na základě vybraných států a jejich přístupů k jaderné energetice posoudit, zda má tento zdroj energie v dnešním kontextu v Evropské unii budoucnost. Významná část je věnována aktuální situaci Německa a jeho plánu odstoupit od jádra. Klíčovou otázkou je, jaký dopad bude mít jejich rozhodnutí na ostatní členské státy EU a zejména na Českou republiku.
|
|
|
Vliv energetické politiky EU na energetický sektor České republiky
Tischlerová, Anna ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Diplomová práce se zabývá energetickou politikou EU a jejím dopadem na energetický sektor ČR. Hlavním cílem je analýza implementace a vlivu klimaticko-energetických opatření EU na českou energetiku. První část práce je věnována popisu současného stavu energetického sektoru v ČR. Druhá část patří teorii externalit vzhledem k tomu, že emise oxidu uhličitého představují externalitu, kterou se snaží EU prostřednictvím svých klimaticko-energetických opatření redukovat. Třetí část se zabývá energetickou politikou EU a čtvrtá její aplikací a dopady v České republice.
|
|
|
Energetická alternativa EU: obnovitelné zdroje (fotovoltaika)
Turek, Ondřej ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Kašpar, Václav (oponent)
Diplomová práce pojednává o současných prioritách energetické politiky EU, v rámci nichž je velký důraz kladen především na využívání OZE. V první části je přiblížen historický vývoj a aktuální přístup EU k energetické politice. Dále hodnotím využívání OZE a jejich podíl na výrobě elektřiny, přičemž se zároveň snažím zhodnotit reálnost vytyčených indikativních cílů. Poslední část je věnována analýze fotovoltaického průmyslu v EU a v ČR. Získávání energie ze slunečního záření patří v současné době k nejrychleji rostoucím průmyslovým odvětvím jak ve světě, tak v EU.
|
|
|
Renewable energy sources in EU energy: Selected issues
Tomčová, Ivana ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat podstatu a zhodnotit perspektivy nového konceptu elektrických přenosových a rozvodných sítí Smart grids. Práce se zabývá vývojem a třemi pilíři energetické politiky EU, trhem s elektřinou, problémy při naplňování cílů v této oblasti a hlavními výzvami, kterým EU čelí. Smart grid by měl být řešením mnoha současných problémů trhu s elektřinou. V této práci se snažím vysvětlit, jak má celý systém fungovat, jaké technologie se mají využívat a jaké výhody, resp. nevýhody by mělo využívání Smart gridu přinést výrobcům, distributorům a spotřebitelům elektřiny.
|
|
|
Realizace energetické politiky EU v návaznosti na vztahy s Ruskou federací
Halasová, Eliška ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Sudliankou, Aliaksandr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá energetickou politikou EU a její realizací. V první kapitole je naznačen vývoj této politiky od samého počátku až po současnost. Druhá část práce se zaměřuje na energetickou závislost EU a zajišťování jednotlivých energetických zdrojů.Třetí kapitola pak shrnuje vztahy EU a Ruské federace v oblasti energetiky. Popisuje právní rámec vztahů mezi těmito zeměmi, jejich vzájemnou závislost, problémy ve vzájemných energetických vztazích a v závěru poukazuje na možnosti řešení energetické závislosti EU na Ruské federaci.
|
|
|
Norský stát blahobytu a jeho zdroje
Veselý, Aleš ; Prorok, Vladimír (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Tématem práce je hospodaření Norska s ropou a zemním plynem z pohledu financování a udržitelnosti státu blahobytu. Práce se nejprve zabývá vývojem a podstatou norského státu blahobytu. Následně je pozornost věnována spolupráci Norska a Evropské unie v rámci Evropského hospodářského prostoru, především v kontextu energetické závislosti EU na Norsku.
|
|
|
EU a Rusko: vzájemné vztahy v oblasti energetiky
Bezrodná, Ksenija ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Kašpar, Václav (oponent)
Postupne vycerpavani lozisek fosilních paliv v Evrope a rostouci spotreba energie vedou k tomu, ze Evropska unie se stava stale vice zavisla na dovozu palivo-energetickych surovin ze zahranici. Jde predevsim o ropu a zemni plyn, jejichz nejvetsim dodavatelem do prostoru EU je Rusko. Vysoka mira energeticke zavislosti na Rusku je zejmena v kontextu plynovych krizi chapana jako ohrozeni energeticke bezpecnosti EU, kterou je potreba neprodlene resit. Cilem energeticke politiky Evropske unie je proto dosahnout vetsi teritorialni diverzifikace dodavatelu fosilnich paliv a tranzitnich cest, rozmanite skladby vyuzivanych zdroju, posileni obnovitelnych zdroju energie a vytvoreni spolecneho energetickeho trhu, ktery zajisti solidaritu mezi clenskymi zememi. Evropska unie by se mela naucit vystupovat ve vztazich s Ruskem jako jednotny celek, coz ji muze zajistit lepsi vyjednavaci pozici a stat se suverennim partnerem v oblasti energetiky.
|
|
|
Energetická politika Evropské unie
Popelka, Milan ; Adámková, Vlasta (vedoucí práce) ; Horák, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá energetickou politikou Evropské unie. V první kapitole je analyzován vývoj a současný stav energetického sektoru v rámci EU. Druhá kapitola popisuje vývoj energetické politiky EU a analyzuje hlavní oblasti spolupráce. Třetí kapitola je zaměřena na některé otázky energetické bezpečnosti. Konkrétně jsou v této kapitole charakterizovány především energetické vztahy Evropské unie s Ruskem a významné projekty v oblasti budování infrastruktury, které s energetickou bezpečností bezprostředně souvisí.
|
host ::
RSS.