|
|
Význam krajinných prvků pro racionální využívání krajiny a podporu biodiverzity
URBÁNKOVÁ, Martina
Hlavním tématem této práce je hodnota krajinných prvků, zaměřených na šetrné využití půdy a podporu biodiverzity. V důsledku neustálého nárůstu rušivých dopadů civilizace, je kladen velký důraz na regeneraci a tvorbu krajiny. Zejména na ekologické způsoby zemědělství ve vztahu ke krajině. V teoretické části specifikuji pojmy související s kulturní a ekologickou funkcí krajiny a problematikou snižování počtu živočišných a rostlinných druhů. Nástroje na podporu ekologické stability krajiny jsou tříděny a objasněny v jednotlivých kategoriích. Analytická část je založena na teoretických pojmech a rozhovorech s dotazovanými stranami. Tato část obsahuje analýzu opatření realizovaná při tvorbě krajinných prvků k dosažení rozmanitosti druhů a kvality půdy. Cílem této práce je popsat konkrétní opatření realizovaná v Plzeňském kraji, včetně hodnocení efektivnosti konkrétních opatření na základě rozhovorů s dotazovanými stranami.
|
|
|
Prostorová a funkční zonace vybraných povodí s vymezením izolinií a s návrhy na opatření z hlediska jejich stability.
MUNZIOVÁ, Alena
Pro zonaci povodí Zdíkovského potoka byla použita metoda krajinného hodnocení pomocí geoekologických stanovišť (GES). Těchto bylo na území vymezeno 1135 a podle jejich stupně antropogenního ovlivnění byla rozdělena do čtyř krajinných zón A, B, C a D. Na neplynulých přechodech mezi zónami A- C, D a B {--}D byly stanoveny ekokrizové linie. Dále byly definovány průniky těchto ekokrizových linií s ÚSES, PHOV a rizikovými infiltračními oblastmi. Všechny práce byly provedeny pomocí programu ArcGIS. Na závěr byly navrženy opatření z hlediska ekologické stability.
|
|
|
Specifika řešení KPÚ v oblastech se zvýšenou přírodovědeckou hodnotou
PATKOVÁ, Michaela
Teoretická část zahrnuje již publikované odborné texty a články z oblasti pozemkových úprav, životního prostředí a ochrany krajiny. V praktické části je uvedena charakteristika zájmového území, jsou provedeny změny v lokálním ÚSES a navrženy nové prvky ÚSES. ÚSES je znázorněn na mapách vypracovaných v počítačovém programu ArcGIS. Je vymezena kostra ekologické stability na základě vlastního průzkumu území, a je také zpracována do mapy v ArcGIS. Do práce jsou zahrnuta i opatření na ZPF, která jsou navržena na základě BPEJ.
|
|
|
Vybrané faktory ovlivňující ekologickou stabilitu NPR Novozámecký rybník
Hanzelka, Jan ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Rybníky a jejich okolí jsou ovlivněny mnoha faktory narušující jejich ekologickou stabilitu. V této práci jsou zhodnoceny vlivy vybraných faktorů, především nadměrné zarůstání břehového pásma vegetací, zazemňování nádrže allochtonním materiálem z povodí, eutrofizační proces a intenzivní chov ryb. Je uveden vliv těchto faktorů na místní avifaunu v NPR a ptačí oblasti Novozámecký rybník a porovnáván s ptačí oblastí Třeboňsko. Ptáci využívají rybníky především jako hnízdní habitat a zdroj potravy. Proto je nezbytné popsat vlivy, které tento habitat narušují. Z hlediska dynamiky ekologické stability je nutno šetrně zasahovat do zmíněných procesů vhodným managementem, aby byly zachovány požadované parametry rybníků a tím i jejich ekologické a ekonomické hodnoty. Na třeboňských rybnících má na habitat ptáků největší dopad přímé rybářské hospodaření a nedostatek historického managementu v podobě rozumně prováděného kosení a pastvy v nejbližším okolí rybníků. Novozámecký rybník pak trpí též nedostatkem historického managementu, ale neuspokojivý stav rybníka je spíše způsoben celkovou eutrofizací prostředí.
|
|
|
Projekt lokálního biocentra LBC Díly v k. ú. Rohatec
Jašek, Dalibor
Abstrakt: Tato diplomová práce se zabývá návrhem a zpracováním projektu lokálního biocentra LBC díly, skladebního prvku územního systému ekologické stability, jakožto nástroje sloužícího k udržení přírodní rovnováhy v krajině. Práce je rozdělena na dvě části, kdy část první se zabývá ideovým řešením, které shrnuje teoretická východiska realizace a realizační limity, na jejichž základě je optimalizován návrh podoby biocentra. Tento návrh poté slouží jako podklad pro zpracování projektové dokumentace, která je druhou částí práce. Tato projektová dokumentace se vztahuje výhradně jen na část biocentra, kde existují skutečné realizační předpoklady, které jsou potvrzeny z ideového řešení dotčeného území.
|
|
|
Změny druhového složení rozptýlené zeleně podél železničních tratí
Navrátilová, Lucie
Diplomová práce se zabývá problematikou rozptýlené zeleně, jejím dělením a funkcí v krajině. V práci byla použita metoda rešeršního šetření, která charakterizuje 6 vybraných lokalit. Pro tyto lokality byl vypočítán koeficient ekologické stability a jeho změny od roku 1990 a následně byla tato data srovnána komparační metodou. Hlavním cílem bylo zmapovat stav a změny rozptýlené zeleně (především dřevin) podél železniční trati. Byl zhodnocen a porovnán stav zeleně v obvodu dráhy a její údržba, jejímž cílem je především udržovat zeleň ve stavu zajišťujícím bezpečnost a plynulost provozu dráhy. Nedílnou součástí práce je návrh opatření pro zeleň podél trati.
|
|
|
Geobiocenologické mapovanie k.ú.Kojatice ako podklad starostlivosti o krajinu
Polák, Jozef
Práca sa zaoberá problematikou diferenciácie krajiny v geobiocenologickom pojatí a starostlivosťou o významné prírodné prvky vo vidieckej krajine. Na začiatok bolo treba zhromaždiť literatúru charakterizujúcu prírodné pomery, vývoj a súčasný stav využitia krajiny mapovaného územia. Hlavnou časťou bolo založenie siete geobiocenologických plôch, charakteristika skupiny typov geobiocénov a typov biotopov. Na základe týchto poznatkov sa spracovávala mapa skupín typov geobiocénov a mapa typov biotopov. Spracovanie sozologickej mapy, ktorá obsahuje ekologicky významné krajinné segmenty, lokality významných druhov rastlín, živočíchov a významné stromy. Na záver boli navrhnuté zásady starostlivosti o ekologicky významné segmenty krajiny, tvoriace ekologickú sieť.
|
|
|
Výsypky - jejich rekultivace a potenciál pro rozvoj území
Burkotová, Markéta
Má práce s tématem Výsypky - jejich rekultivace a potenciál pro rozvoj území má dvě řešené roviny. V první teoretické rovině se shromažďují informace o tom, jaké druhy výsypek vůbec existují, jaké jsou způsoby jejich rekultivací a jaké přírodní procesy na nich mohou probíhat. V teoretické části jsem se také zaměřila na legislativní rámce při rekultivacích, které je důležité znát. Nebyla opomenuta ani historie těžby a historie modelového území, neboť se i z těchto získaných znalostí dá vycházet v návrhové části. Cíl práce je poté na základě těchto teoretických znalostí vytvořit studii řešeného prostoru a nabídnout nové způsoby řešení výsypek pro budoucí uplatnění v praxi. Součástí je také vyhotovení krajinářské studie území, nastínění hlavních problémů a jejich řešení v návrhové části. Tuto část by mohlo využít především město, ve které se modelové území nachází, jako ekologicky stabilní prvek, který se zapojí do okolní krajiny a funguje jako izolační clona proti znečištění. Cíl je naplněn dvěma řešeními modelového prostoru. První řešení je architektonické řešení prostoru, které navazuje na průzkum území, vyhotovené analýzy a problémový výkres, který ukazuje hodnoty a střety v území a je souhrnem analýz. Druhé řešení je zaměřeno na rekultivace a ekologickou obnovu a vychází jak z průzkumů, tak z teoretické části. Architektonické řešení je rozděleno na několik částí, z nichž každá rozebírá určitou část návrhu. Cílem je ukázat takové řešení prostoru, které příliš nenaruší vznikající společenstva a šetrně splyne s okolní krajinou a vyzdvihne její přednosti. Dělí se na celkový popis návrhu, určení funkce prostoru, zaobírá se cílovou skupinou lidí, pro které je prostoru určen, popisuje nově navrženou cestní síť, mobiliář, vybudovaná vyhlídková místa, manipulaci s terénem a materiály, které byly použity. Krajinářské řešení je zaměřeno na práci s vegetací. Území je systematicky rozděleno na funkční plochy, z nichž každá má jiný režim údržby a jiné krajinářské řešení. Dělení na: plochy ponechané přirozenému vývoji, plochy se zásahem člověka (probírka, prosvětlení, dosadba, podpoření potenciální vegetace). Výsledek práce je vesměs zaměřen na nenásilnou práci s vegetací a na základě vyhodnocení informací z teoretické části se v návrhu nepracuje s dalšími typy rekultivací (technické, lesnické, atd.) Přínos práce je tedy ukázat, jak lze na modelovém území pracovat s vegetací, pochopit její vývoj (pomocí naučných tabulí a stezek) a na základě tohoto pochopení se neuchylovat k drastickým a ekonomicky nevýhodným řešením. Práce také nabízí jiný pohled na výsypky, které s´jsou často chápány jako nehezké dominanty krajiny, ale vůbec tomu tak být nemusí. Výsledky práce nabízí několik pohledů ekologického řešení území, ze kterých je možno čerpat při jejich rekultivacích a které mohou být použitelné pro město, aby vytvořilo sice ekonomicky ne tolik výnosný prvek, ale zaručené takový, který město oživí, zvýší jeho kvalitu a ekologickou stabilitu a přitáhne množství lidí zainteresovaných přírodou.
|
|
|
Význam zeleně ve městech
Svobodová, Lucie ; Blasinski, Petr (oponent) ; Rubinová, Olga (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na uvedení problematiky znečištění městského prostředí, zejména vlivem lidské činnosti, a pochopení důsledků z ní plynoucích. Jejím úkolem je objasnit, jakým způsobem zeleň ovlivňuje kvalitu městského života a hodnotit její pozitivní, ale i negativní působení. Práce blíže zkoumá samotné emisní látky, indikátory znečištění a množství znečištění v dané lokalitě. Pozoruje jejich hodnoty a na základě měření a analýz je vzájemně porovnává. Poté navrhuje vhodné řešení veřejného prostoru s využitím vyššího podílu zeleně.
|
|
|
Hydroekologický monitoring malého vodního toku a možnosti jeho zlepšení
Jurenka, Marek ; Menšík, Pavel (oponent) ; Hyánková, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá hydroekologickým monitoringem vodních toků, v souladu s požadavky evropské Rámcové směrnice o vodách, za použití Metodiky typově specifického hodnocení hydromorfologických ukazatelů ekologické kvality vodních toků (HEM 2014). V praktické části je řešen daný vodní tok, podle již zmíněné metodiky, a u vybraných úseků je proveden návrh pro zlepšení jeho celkového stavu. Cílem práce je vyhodnocení bezejmenného vodního toku a možnosti jeho zlepšení.
|
host ::
RSS.