|
|
Aktivizační činnost a terapie v domově se zvláštním režimem
ŽEŽULKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zaměřuje na poskytování aktivizačních činností a terapií v domovech se zvláštním režimem. Cílem bakalářské práce je zmapovat poskytování aktivizačních činností a terapií u uživatelů v domově se zvláštním režimem. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozdělena do dvou hlavních kapitol a devět podkapitol. V první kapitole jsou definovány hlavní pojmy z prostředí domova se zvláštním režimem - cílová skupina, pracovníci domova se zvláštním režimem a jejich vzdělání, aktivizační činnosti a individuální plánování. Ve druhé kapitole teoretické části jsou vysvětleny aktivizační činnosti a terapie, které jsou v domovech se zvláštním režimem nejčastěji poskytovány. Ke sběru dat pro praktickou část je využit kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Byla stanovena výzkumná otázka HVO: Jak jsou poskytovány aktivizační činnosti a terapie v domově se zvláštním režimem. Dále byly stanoveny dvě dílčí výzkumné otázky DVO1: Jaké je vzdělání pracovníků poskytujících aktivizační činnosti a terapie v domově se zvláštním režimem? DVO2: Jakým způsobem domovy se zvláštním režimem spolupracují se speciálními pedagogy? Výzkum byl realizován v průběhu měsíce února a března roku 2020 v domovech se zvláštním režimem v Jihočeském kraji. Z výsledků vyplývá, že aktivizační činnosti a terapie v domovech se zvláštním režimem v Jihočeském kraji jsou poskytovány v široké nabídce, formou individuální a skupinovou. Pracovníci zajišťující aktivizaci si průběžně doplňují své vzdělání a vzdělávají se v nových oblastech. Výsledky bakalářské práce jsou využitelné pro studenty vybraných oborů, pro pracovníky zajišťující aktivizační činnosti a terapie v domově se zvláštním režimem a jako zpětná vazba pro zařízení, kde je výzkum realizován.
|
|
|
Totální domov: Péče a sociální život v psychiatrické instituci
Tichý, Mikuláš ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Klepal, Jaroslav (oponent)
Práce vychází z tříměsíčního zúčastněného pozorování uskutečněného v domově se zvláštním režimem v roce 2010 a interview sbíraných po další tři roky. Vychází z perspektivy medicíské antropologie a antropologie institucí. Zaměřuje se na etnografii instituce s cílovou skupinou lidí s chronickou duševní poruchou, demencí a závislostmi. Mapuje jednotlivé její složky a aktéry, jejich sociální život a vztahy v rámci instituce. Analýza je založena na konceptu totální instituce Ervinga Goffmana, dále s využitím myšlenek Josefa Piepera, Martina Bubera, Emanuela Lévinase, Ericha Fromma a Michela Foucaulta. Domov se zvláštním režimem je institucí, která s klasickými příklady totálních institucí sdílí některé problémy a klientelu, ale nedávné reformy směřovaly k maximálnímu omezení rysů totální instituce. Přesto se nezdá být institucí vitální a objevují se zde nové aspekty sociální situace obyvatel i zaměstnanců. Nové problémy zahrnují absenci terapie pro obyvatele, jejich marginalizaci danou špatnou finanční situací v instituci, kde je mnoho služeb placených a malou návaznost další péče komunitního a ambulantního typu. Klíčová slova: totální instituce, domov se zvláštním režimem, psychiatrická péče, medicínská antropologie, antropologie institucí, sociální péče, duševní nemoc Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Implementace zahradní terapie v Domově se zvláštním režimem
Kubištová, Nina ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Dočkal, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu zahradní terapie. Představuje zahradní terapii jako jednu z možných aktivizačních činností. Úvodní část práce obsahuje vymezení vztahu člověka a přírody a představení zahrady jakožto prostoru a prostředku pro realizaci zahradní terapie. Následuje představení základních pojmů, týkajících se samotného oboru zahradní terapie - její defnice, historie, role zahradního terapeuta, formy, účinky, proces, individuální přístup k účastníkům zahradní terapie, význam zjišťování potřeb klientů domova se zvláštním režimem a kritéria pro vyloučení z účasti na zahradní terapii. Čtenář je obeznámen s diagnózou demence a s obecnými zásadami v přístupu ke klientům trpících demencí. Součástí práce je také vytvoření konkrétního návrhu pro možnou realizaci terapeutického pracoviště v Domově se zvláštním režimem Slaný (dále Domov Slaný), a to u klientů trpících demencí. V kapitole, která nese název "Aplikace zahradní terapie v Domově Slaný" je úvodem představeno samotné pracoviště Domov Slaný, jeho aktuální nabídka aktivizačních činností a aktuální podoba terapeutické smyslové zahrady a zahradní terapie. Závěr práce je věnován konkrétním návrhům pro plánovanou přestavbu terapeutické smyslové zahrady a mnou navrženým programům pro zahradní terapii. Klíčová slova Zahradní terapie,...
|
|
|
Život klientů Domova se zvláštním režimem a jejich aktivizace
Kolářová, Kristýna ; Válková, Monika (vedoucí práce) ; Kaňák, Jan (oponent)
V diplomové práce s názvem Život klientů Domova se zvláštní režimem a jejich aktivizace se zabývám problematikou spojenou s aktivizačními programy pro seniory a jejich efektivitou. Použití průzkumných otázek pomocí kazuistik klientek umožňuje náhled do jejich každodenního programu a do jejich volného času, který se může využít k aktivizaci. Cílem tohoto průzkumu je snaha o rozšíření možností k rozvoji stávající ale i budoucí aktivizace. Práce se zabývá také různými typy terapií (arteterapie, muzikoterapie, dramaterapie, atd.), které jsou vhodné pro použití v Domově se zvláštním režimem. V práci se také zaměřuji na aktivizační pracovníky, kterým by měla být poskytnuta motivace pro práci s klienty. Z důvodu covidové krize jsem byla nucena se zaměřit pouze na Domov se zvláštním režimem, v rámci CSOP Prahy 15. Praktická část se věnuje průzkumu, který má za cíl zjistit kvalitu dosavadní aktivizace a zaměřit se na zlepšení budoucích aktivizačních programů. Výsledky průzkumu ukazují, že klientky Domova jsou se stávající aktivizací spokojené, i když jsou zde nějaké výhrady ze strany respondentek, které se díky průzkumu a odpovědí z průzkumných otázek ukázaly, že je zde prostor tyto nerovnosti začít řešit.
|
|
|
Etika a moc v sociálně zdravotních službách
Hradcová, Dana ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent) ; Parry Martínková, Irena (oponent)
Tato práce je etnografickou studií vztahů, v nichž se utváří péče. V domovech se zvláštním režimem sleduji, jak se dělá moc a jakým způsobem se v péči o lidi s demencí uskutečňují různé ideály. Prostřednictvím analýzy mikropraxe běžných denních činností představuji dvě možná pojetí (způsoby uspořádávání) péče o staré křehké lidi s kognitivním znevýhodněním. První z těchto způsobů je založen na uskutečňování ideálů, jež do praxe přinesl zákon o sociálních službách a standardy kvality: autonomie, individualizace, aktivizace a začlenění do běžné společnosti. Opírá se o standardizaci postupů, přesnou specifikaci prováděných úkonů a cílový management. Druhé pojetí péče, do něhož máme příležitost prostřednictvím příběhů z domovů nahlédnout, staví na vzájemné závislosti a zranitelnosti člověka a na obecně lidské potřebě péči dávat a přijímat. Klíčovou roli v něm hrají vztah a improvizace tady a teď. Etnografické zkoumání ukázalo, že v každodenní praxi se oba tyto způsoby uspořádávání dobré péče vyskytují společně - doplňují se, překrývají i střetávají. Lidé v domovech, usilujíce o péči lepší a nejlepší tyto různé a relativně nesoudržné způsoby pečování v praxi propojují či oddělují. Jejich praktická moudrost stejně jako hodnota péče zůstávají v diskursu sociálně zdravotních služeb nedoceněny. Klíčová...
|
|
| |
|
|
Variantní řešení projektu
Prokůpek, Martin ; Hromádka, Vít (oponent) ; Vítková, Eva (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o tom, co je to projekt, o jeho životních fázích a variantních možnostech projektu. Případová studie posuzuje různé varianty projektu se zaměřením na kapacitní možnosti a potřeby personálu. Pro tuto práci jsou také důležité ekonomické ukazatele, které jsou klíčové pro porovnání variant.
|
|
|
Specifika péče o seniory s demencí v pobytových sociálních službách
ŠIMÁNKOVÁ, Michaela
Počet lidí, kteří onemocní některým z typů demence, neustále stoupá. Průběh onemocnění bývá natolik destruktivní, že se nemocný postupně stává závislým na péči jiné osoby, a proto je nutné najít pro něho zařízení pobytových sociálních služeb, kde mu zajistí bezpečí, nepřetržitý dohled a celodenní péči. Tato bakalářská práce se zabývá různými typy demencí a možnostmi péče o seniory s demencí podle zákona č. 108/2006 Sb. Jejím cílem bylo zjistit, jaká specifika péče o seniory s demencí vidí pracovníci v sociálních službách jednoho z domovů se zvláštním režimem a která z nich považují za nejzásadnější. Výzkum se zaměřil na oblast komunikace s klienty, jejich výživu, činnosti všedního dne, aktivizaci a zajištění bezpečí klientů. Zajímavým aspektem se ukázalo být hledání rovnováhy mezi zachováním důstojnosti klienta a nezbytným omezováním jeho přání z důvodů zajištění potřebného bezpečí. Výsledky výzkumu mohou pomoci vedení domovů při výběru vhodného dalšího vzdělávání pracovníků v sociálních službách, které by mohlo být zaměřeno na prohlubování komunikačních dovedností a vlastní sebereflexi.
|
|
|
Problematika pádů v domovech se zvláštním režimem
RESŐOVÁ, Žaneta
Tato bakalářská práce je zaměřena na pády a jejich problematiku v domovech se zvláštním režimem. Cílem bylo zmapovat intervence a opatření, které se uplatňují v prevenci pádů pacientů/klientů v domovech se zvláštním režimem. Dalším cílem bylo zjistit nejčastější příčiny a okolnosti pádů pacientů/klientů a názor ošetřovatelského personálu na problematiku pádů a jejich řešení v domovech se zvláštním režimem. Práce byla rozdělena do dvou částí. V první teoretické části jsou popsány základní pojmy gerontologie, geriatrie a funkční geriatrické hodnocení. Dále se zde nachází podrobný popis problematiky pádů, který obsahuje syndrom instability s pády, fenomenologii a etiologii pádu, prevenci pádu, komplikace pádu a ošetřovatelskou péči po pádu. V další kapitole je popsán domov se zvláštním režimem, jeho specifika a zásady ošetřovatelské péče o člověka s demencí. V druhé části této práce se nachází empirická část. Výzkum probíhal metodou kvalitativního výzkumu, pomocí dotazování a pozorování. S ohledem na cíle bylo vytvořeno 13 otázek pro polostrukturovaný rozhovor. Rozhovorů se zúčastnilo deset sester a čtyři pečovatelé z pěti domovů se zvláštním režimem. Získaná data byla následně zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou tužka a papír. Bylo vytvořeno sedm kategorizačních skupin z rozhovorů a čtyři kategorizační skupiny z pozorování. Z výsledků výzkumu vyplývá, že nejčastější preventivní opatření ve všech zařízeních jsou kompenzační pomůcky, sledování zdravotního stavu pacientů/klientů a upravené prostředí. Nejčastější příčinou pádů pacientů/klientů v domovech se zvláštním režimem je zdravotní stav seniorů, špatný odhad fyzických možností, zmatenost a neklid. Názor ošetřovatelského personálu na problematiku pádů v domovech se zvláštním režimem je, že demence má významný vliv na vznik pádů. Dále je důležitá individualita každého pacienta/klienta. Celkově z výzkumu vyplynulo, že k pádům dochází i přes veškerá opatření. To může mít spojitost s častým onemocněním kognitivních funkcí u pacientů/klientů v domovech se zvláštním režimem. Vhodná by byla i větší informovanost o problematice pádů veškerého personálu.
|
|
|
Role supervizorů v zařízení sociálních služeb z pohledu vedoucích pracovníků
JESTŘÁB, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá očekávanou rolí supervizora v zařízeních sociálních služeb. Cílem této práce bylo zmapování očekávané role supervizora z pohledu vedoucích pracovníků sociálních služeb s registrovanými službami domovů se zvláštním režimem v Jihočeském kraji. Práce je složena z teoretické a výzkumné části. První kapitola uvádí čtenáře do kontextu poskytování sociálních služeb v souladu s aktuální legislativní úpravou a zvláštní prostor je zde věnován sociální službě "domov se zvláštním režimem" a jeho cílové skupině. Dále je zde rozebírán pojem "pomáhajících profesí" a jejich uplatnění v sociálních službách. Druhá kapitola teoretické části se zaobírá supervizí a jejím pojetím v sociální práci. V části věnované supervizi je tento proces definován, jsou zde uváděny cíle a funkce či druhy a formy, opomenut nezůstává ani supervizní kontrakt. Část věnovaná supervizorovi pojednává o jeho odborné způsobilosti a osobnostních předpokladech. Poslední z tří kapitol teoretické části detailně probírá kritéria hodnocení supervizora ve smyslu osobnostních předpokladů, dojednávání supervizního kontraktu, etických a morálních aspektů, vzdělání a odborných předpokladů, přímého řízení a vedení supervize, vedení dokumentace a sdělování získaných poznatků. Empirická část již zkoumá očekávanou roli supervizora z pohledu vedoucích pracovníků. Hlavní výzkumná otázka zněla: "Jaká je očekávaná role supervizora z ohledu vedoucích pracovníků?" Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky byly stanoveny následující čtyři dílčí výzkumné otázky: Jaké osobnostní předpoklady ovlivňují kvalitu supervizora? Jaké předpoklady by měl splňovat supervizor po odborné stránce ve smyslu vzdělání? Jak vypadají optimálně formální náležitosti supervize? Jak by měl vypadat výstup ze supervize? Výzkum byl proveden pomocí kvalitativní výzkumné strategie, ke sběru dat byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru s vedoucími pracovníky sociálních služeb s registrovanými službami domovů se zvláštním režimem v Jihočeském kraji. Výzkum byl uskutečněn ve dvou fázích. První fází byl předvýzkum a druhou fází pak samotný výzkum. Výzkumný soubor byl sestaven za užití kvótního výběru a tvořilo jej deset informantů. Z výzkumu vyplynulo, že u osobnostních předpokladů jsou kladně hodnoceny komunikační schopnosti a schopnost vciťování se do druhých. Naopak nežádoucí je arogance, autoritativnost, zesměšňování, sebestřednost nebo impulzivita. Lépe přijímaný je supervizor mužského pohlaví, který dosáhl alespoň středního věku. Supervizor by si měl uvědomovat, že disponuje při vedení supervizí mocí a vědomě by ji zneužívat neměl. Dále z bádání vzešlo, že pokud je od supervizora očekáváno mimo osobnostní předpoklady vzdělání, pak je to vysokoškolské v oboru psychologie, sociální práce, andragogika či sociologie. Supervizní výcvik má dopomoci supervizorovi k vyšší profesionalitě a psychoterapeutický výcvik má přispět k tomu, aby pracoval odborněji. Zjištěno bylo též, že většina zařízení uzavírá supervizní kontrakt na dobu jednoho roku a následně jej povětšinou prodlužuje. V kontraktu specifikuje zejména platební podmínky a mlčenlivost. Ze získaných dat lze dále konstatovat, že supervize má probíhat optimálně jednou za tři měsíce, a to ve formě kombinace individuálních a skupinových supervizí. Probíraná by měla být primárně témata pracovní zejména na úrovni intepresonálních vztahů. Zařízení hodnotí pouze samotný průběh supervize a její dopad, nikoli supervizora. Rozhovory byly zaznamenány na diktafon, následně doslovně transkripčně přepsány a zpracovány metodou vytváření trsů. Trsy posléze byly zakódovány a rozděleny do obecnějších kategorií. Výsledky mohou posloužit zařízením, ve kterých výzkum probíhal, při dojednávání očekávané role supervizora.
|
host ::
RSS.