|
|
Etika a moc v sociálně zdravotních službách
Hradcová, Dana ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent) ; Parry Martínková, Irena (oponent)
Tato práce je etnografickou studií vztahů, v nichž se utváří péče. V domovech se zvláštním režimem sleduji, jak se dělá moc a jakým způsobem se v péči o lidi s demencí uskutečňují různé ideály. Prostřednictvím analýzy mikropraxe běžných denních činností představuji dvě možná pojetí (způsoby uspořádávání) péče o staré křehké lidi s kognitivním znevýhodněním. První z těchto způsobů je založen na uskutečňování ideálů, jež do praxe přinesl zákon o sociálních službách a standardy kvality: autonomie, individualizace, aktivizace a začlenění do běžné společnosti. Opírá se o standardizaci postupů, přesnou specifikaci prováděných úkonů a cílový management. Druhé pojetí péče, do něhož máme příležitost prostřednictvím příběhů z domovů nahlédnout, staví na vzájemné závislosti a zranitelnosti člověka a na obecně lidské potřebě péči dávat a přijímat. Klíčovou roli v něm hrají vztah a improvizace tady a teď. Etnografické zkoumání ukázalo, že v každodenní praxi se oba tyto způsoby uspořádávání dobré péče vyskytují společně - doplňují se, překrývají i střetávají. Lidé v domovech, usilujíce o péči lepší a nejlepší tyto různé a relativně nesoudržné způsoby pečování v praxi propojují či oddělují. Jejich praktická moudrost stejně jako hodnota péče zůstávají v diskursu sociálně zdravotních služeb nedoceněny. Klíčová...
|
|
| |
|
|
Variantní řešení projektu
Prokůpek, Martin ; Hromádka, Vít (oponent) ; Vítková, Eva (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o tom, co je to projekt, o jeho životních fázích a variantních možnostech projektu. Případová studie posuzuje různé varianty projektu se zaměřením na kapacitní možnosti a potřeby personálu. Pro tuto práci jsou také důležité ekonomické ukazatele, které jsou klíčové pro porovnání variant.
|
|
|
Specifika péče o seniory s demencí v pobytových sociálních službách
ŠIMÁNKOVÁ, Michaela
Počet lidí, kteří onemocní některým z typů demence, neustále stoupá. Průběh onemocnění bývá natolik destruktivní, že se nemocný postupně stává závislým na péči jiné osoby, a proto je nutné najít pro něho zařízení pobytových sociálních služeb, kde mu zajistí bezpečí, nepřetržitý dohled a celodenní péči. Tato bakalářská práce se zabývá různými typy demencí a možnostmi péče o seniory s demencí podle zákona č. 108/2006 Sb. Jejím cílem bylo zjistit, jaká specifika péče o seniory s demencí vidí pracovníci v sociálních službách jednoho z domovů se zvláštním režimem a která z nich považují za nejzásadnější. Výzkum se zaměřil na oblast komunikace s klienty, jejich výživu, činnosti všedního dne, aktivizaci a zajištění bezpečí klientů. Zajímavým aspektem se ukázalo být hledání rovnováhy mezi zachováním důstojnosti klienta a nezbytným omezováním jeho přání z důvodů zajištění potřebného bezpečí. Výsledky výzkumu mohou pomoci vedení domovů při výběru vhodného dalšího vzdělávání pracovníků v sociálních službách, které by mohlo být zaměřeno na prohlubování komunikačních dovedností a vlastní sebereflexi.
|
|
|
Problematika pádů v domovech se zvláštním režimem
RESŐOVÁ, Žaneta
Tato bakalářská práce je zaměřena na pády a jejich problematiku v domovech se zvláštním režimem. Cílem bylo zmapovat intervence a opatření, které se uplatňují v prevenci pádů pacientů/klientů v domovech se zvláštním režimem. Dalším cílem bylo zjistit nejčastější příčiny a okolnosti pádů pacientů/klientů a názor ošetřovatelského personálu na problematiku pádů a jejich řešení v domovech se zvláštním režimem. Práce byla rozdělena do dvou částí. V první teoretické části jsou popsány základní pojmy gerontologie, geriatrie a funkční geriatrické hodnocení. Dále se zde nachází podrobný popis problematiky pádů, který obsahuje syndrom instability s pády, fenomenologii a etiologii pádu, prevenci pádu, komplikace pádu a ošetřovatelskou péči po pádu. V další kapitole je popsán domov se zvláštním režimem, jeho specifika a zásady ošetřovatelské péče o člověka s demencí. V druhé části této práce se nachází empirická část. Výzkum probíhal metodou kvalitativního výzkumu, pomocí dotazování a pozorování. S ohledem na cíle bylo vytvořeno 13 otázek pro polostrukturovaný rozhovor. Rozhovorů se zúčastnilo deset sester a čtyři pečovatelé z pěti domovů se zvláštním režimem. Získaná data byla následně zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou tužka a papír. Bylo vytvořeno sedm kategorizačních skupin z rozhovorů a čtyři kategorizační skupiny z pozorování. Z výsledků výzkumu vyplývá, že nejčastější preventivní opatření ve všech zařízeních jsou kompenzační pomůcky, sledování zdravotního stavu pacientů/klientů a upravené prostředí. Nejčastější příčinou pádů pacientů/klientů v domovech se zvláštním režimem je zdravotní stav seniorů, špatný odhad fyzických možností, zmatenost a neklid. Názor ošetřovatelského personálu na problematiku pádů v domovech se zvláštním režimem je, že demence má významný vliv na vznik pádů. Dále je důležitá individualita každého pacienta/klienta. Celkově z výzkumu vyplynulo, že k pádům dochází i přes veškerá opatření. To může mít spojitost s častým onemocněním kognitivních funkcí u pacientů/klientů v domovech se zvláštním režimem. Vhodná by byla i větší informovanost o problematice pádů veškerého personálu.
|
|
|
Role supervizorů v zařízení sociálních služeb z pohledu vedoucích pracovníků
JESTŘÁB, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá očekávanou rolí supervizora v zařízeních sociálních služeb. Cílem této práce bylo zmapování očekávané role supervizora z pohledu vedoucích pracovníků sociálních služeb s registrovanými službami domovů se zvláštním režimem v Jihočeském kraji. Práce je složena z teoretické a výzkumné části. První kapitola uvádí čtenáře do kontextu poskytování sociálních služeb v souladu s aktuální legislativní úpravou a zvláštní prostor je zde věnován sociální službě "domov se zvláštním režimem" a jeho cílové skupině. Dále je zde rozebírán pojem "pomáhajících profesí" a jejich uplatnění v sociálních službách. Druhá kapitola teoretické části se zaobírá supervizí a jejím pojetím v sociální práci. V části věnované supervizi je tento proces definován, jsou zde uváděny cíle a funkce či druhy a formy, opomenut nezůstává ani supervizní kontrakt. Část věnovaná supervizorovi pojednává o jeho odborné způsobilosti a osobnostních předpokladech. Poslední z tří kapitol teoretické části detailně probírá kritéria hodnocení supervizora ve smyslu osobnostních předpokladů, dojednávání supervizního kontraktu, etických a morálních aspektů, vzdělání a odborných předpokladů, přímého řízení a vedení supervize, vedení dokumentace a sdělování získaných poznatků. Empirická část již zkoumá očekávanou roli supervizora z pohledu vedoucích pracovníků. Hlavní výzkumná otázka zněla: "Jaká je očekávaná role supervizora z ohledu vedoucích pracovníků?" Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky byly stanoveny následující čtyři dílčí výzkumné otázky: Jaké osobnostní předpoklady ovlivňují kvalitu supervizora? Jaké předpoklady by měl splňovat supervizor po odborné stránce ve smyslu vzdělání? Jak vypadají optimálně formální náležitosti supervize? Jak by měl vypadat výstup ze supervize? Výzkum byl proveden pomocí kvalitativní výzkumné strategie, ke sběru dat byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru s vedoucími pracovníky sociálních služeb s registrovanými službami domovů se zvláštním režimem v Jihočeském kraji. Výzkum byl uskutečněn ve dvou fázích. První fází byl předvýzkum a druhou fází pak samotný výzkum. Výzkumný soubor byl sestaven za užití kvótního výběru a tvořilo jej deset informantů. Z výzkumu vyplynulo, že u osobnostních předpokladů jsou kladně hodnoceny komunikační schopnosti a schopnost vciťování se do druhých. Naopak nežádoucí je arogance, autoritativnost, zesměšňování, sebestřednost nebo impulzivita. Lépe přijímaný je supervizor mužského pohlaví, který dosáhl alespoň středního věku. Supervizor by si měl uvědomovat, že disponuje při vedení supervizí mocí a vědomě by ji zneužívat neměl. Dále z bádání vzešlo, že pokud je od supervizora očekáváno mimo osobnostní předpoklady vzdělání, pak je to vysokoškolské v oboru psychologie, sociální práce, andragogika či sociologie. Supervizní výcvik má dopomoci supervizorovi k vyšší profesionalitě a psychoterapeutický výcvik má přispět k tomu, aby pracoval odborněji. Zjištěno bylo též, že většina zařízení uzavírá supervizní kontrakt na dobu jednoho roku a následně jej povětšinou prodlužuje. V kontraktu specifikuje zejména platební podmínky a mlčenlivost. Ze získaných dat lze dále konstatovat, že supervize má probíhat optimálně jednou za tři měsíce, a to ve formě kombinace individuálních a skupinových supervizí. Probíraná by měla být primárně témata pracovní zejména na úrovni intepresonálních vztahů. Zařízení hodnotí pouze samotný průběh supervize a její dopad, nikoli supervizora. Rozhovory byly zaznamenány na diktafon, následně doslovně transkripčně přepsány a zpracovány metodou vytváření trsů. Trsy posléze byly zakódovány a rozděleny do obecnějších kategorií. Výsledky mohou posloužit zařízením, ve kterých výzkum probíhal, při dojednávání očekávané role supervizora.
|
|
|
Pracovní zátěž u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem
TOBOLKOVÁ, Barbora
Tato diplomová práce se zabývá pracovní zátěží u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem. Cílem práce bylo zmapovat faktory, které ovlivňují pracovní zátěž u pracovníků v sociálních službách v domově se zvláštním režimem. Hlavní výzkumná otázka zněla: Jak pracovníci v sociálních službách v domově se zvláštním režimem subjektivně vnímají zátěž? Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část je rozdělena do pěti kapitol, které jsou podloženy na základě odborné literatury. V kapitolách je podrobně popsána profese pracovníka v sociálních službách včetně odborné způsobilosti. Také je zde vymezena sociální služba domov se zvláštním režimem. Následující část se týká definování zátěže, rozdělení zátěže na pracovní, psychickou a fyzickou. V souvislosti s pracovní zátěží je v této kapitole zmíněn i termín work life balance. V další kapitole je připomenuta prevence vzniku zátěže, konkrétně supervize a psychohygiena. Poslední kapitola se detailně zabývá syndromem vyhoření. Ve výzkumné části této práce byl vymezen cíl práce a hlavní výzkumná otázka, na základě které bylo stanoveno pět dílčích výzkumných otázek. K získání dat byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, dále byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkum byl zvolen konkrétní domov se zvláštním režimem v kraji Vysočina. Výzkumu se zúčastnilo devět pracovníků v sociálních službách pracujících v zařízení minimálně jeden rok. Výzkum probíhal ve dvou fázích. V první fázi byl proveden předvýzkum, na jehož základě byly otázky výzkumu upraveny. V další fázi byl realizován vlastní výzkum. Získaná data byla zpracována metodou trsů a následně vyhodnocena. Vyhodnocená data jsou uspořádána dle dílčích výzkumných otázek. Pracovníci v sociálních službách režim práce zvládají dobře. Práci považují pracovníci zařízení za náročnou po fyzické, ale zejména po psychické stránce. Manipulace s ležícími klienty je pracovníky zařízení shledávána jako nejnáročnější úkon. Za nejvíce psychicky náročnou situaci je podle pracovníků úmrtí klientů, jednání s klienty, neustálé vysvětlování úkonů, informací aj. Pracovníci zařízení zažívají stresové situace s klienty, častěji však s rodinou klientů. Za zdravotní problémy, které souvisí se zaměstnáním pracovníků zařízení, jsou považovány především bolesti zad. Výsledky této diplomové práce mohou sloužit vybranému domovu se zvláštním režimem kraje Vysočina nebo jako studijní materiál pro laickou i odbornou veřejnost.
|
|
|
Sociální práce s lidmi s Alzheimerovou chorobou
HEJNÁ, Marie
Tato bakalářská práce pojednává v první kapitole o sociální práci s lidmi s demencí. Popisuje, co je to demence, Alzheimerova choroba, její historii, faktory vzniku onemocnění, prevenci, příznaky, projevy v prožívání a chování nemocného, diagnostiku, a léčbu. Ve druhé kapitole se zaměřuje na péči o jedince s Alzheimerovou chorobou a na sociální práci s rodinou, která pečuje o nemocného jedince v domácím prostředí. Ve třetí kapitole pojednává o institucionalizované péči o jedince s touto chorobou, o domově se zvláštním režimem, přechodem seniora do tohoto zařízení, činnostech sociálního pracovníka a multidisciplinárního týmu v tomto zařízení, dalšími možnostmi institucionálních zařízení a sociální prací s jeho rodinou.
|
|
|
Domov pro seniory, domov se zvláštním režimem
Malcharková, Veronika ; Kozubíková, Ivana (oponent) ; Matějka, Libor (vedoucí práce)
Předmětem zadání mé diplomové práce je návrh domova pro seniory, domova se zvláštním režimem ve formě projektové dokumentace pro provedení stavby. Dům je navržen jako samostatně stojící a bezbariérový. Objekt je částečně podsklepený, se čtyřmi nadzemními podlažími. V prvním nadzemním podlaží se nachází společenské a provozní prostory domova pro seniory a dále je zde umístěno i komerční využití. V ostatních nadzemních podlažích jsou umístěny jednotlivé pokoje klientů a zázemí pro provoz domova. Konstrukční systém celého objektu je příčný stěnový. Objekt je založen na betonových základových pasech. Obvodové nosné zdivo je z broušených cihelných bloků a stropní konstrukci tvoří železobetonová monolitická stropní deska. Obvodové nosné zdivo podzemního podlaží je monolitické železobetonové. Schodiště je železobetonové monolitické a v zrcadle schodišť se nachází výtah. Objekt zastřešuje plochá jednoplášťová střecha. Dále je součástí práce posouzení z hlediska stavební fyziky a požárně bezpečnostní řešení.
|
|
|
Domov pro seniory, domov se zvláštním režimem
Tománková, Marie ; Kozubíková, Ivana (oponent) ; Matějka, Libor (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh novostavby domova pro seniory, domova se zvláštním režimem, ve formě projektové dokumentace pro provedení stavby. Objekt je částečně podsklepený se čtyřmi nadzemními podlažími a zastřešený jednoplášťovou plochou střechou. V prvním nadzemním podlaží jsou řešeny společné, provozní prostory a prostory určené ke komerčnímu využití. Ostatní nadzemní podlaží jsou totožné a slouží jako ubytovací část. V suterénu je umístěno převážně technické zázemí. Konstrukční systém je stěnový obousměrný z cihelných zdících prvků, s výjimkou suterénního nosného zdiva, které je ze železobetonu. Objekt je založen na základových pásech a patkách. Stropní konstrukce jsou monolitické železobetonové. Celý objekt je zateplen kontaktním zateplením a opatřen provětrávanou fasádou.
|
host ::
RSS.