|
|
Počátky kultury "Mods" ve Velké Británii
Rajzlová, Eva ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá počátky subkultury Mods ve Velké Británii. Sleduje hlavní znaky této subkultury, životní styl jejích členů a hodnoty, které uznávali. Práce se snaží zařadit Mods do dobového kontextu a najít jejich význam pro britskou společnost. Mods je označení skupiny mladých lidí, jejichž společným zájmem bylo oblečení a klubový život. Objevili se ve druhé polovině 50. let 20. století na londýnských předměstích. Jednalo se převážně o mladíky z nižších sociálních vrstev. Mediálně se proslavili v roce 1964 v souvislosti s výtržnictvím v přímořských letoviscích. Jedná se o první původní britskou subkulturu, která se mezinárodně rozšířila.
|
|
|
Social security vs. Personal liberties. So called normalization and transformation period from Krompachy citizens'perspective. Biographic Narrations
Merjavá, Jana ; Schindler-Wisten, Petra (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cieľom diplomovej práce je postihnúť názory a postoje obyvateľov malého východoslovenského mesta k spoločnosti v období tzv. normalizácie a transformácie. Práca je riešená metódou orálnej histórie a jej hlavným a prvotným prameňom sú údaje získané v životopisných rozhovoroch s ôsmimi obyvateľmi mesta. Ich výpovede sú následne analyzované a interpretované z dvoch protipólov. Na strane normalizácie sú predmetom analýzy sociálne istoty, konkrétne fenomén práce, bývania a sociálneho servisu pre rodiny s deťmi, zatiaľ čo v súvislosti s obdobím transformácie sú analyzované osobné slobody v zastúpení slobody prejavu, pohybu a vierovyznania. Získané závery sú následne porovnávané s dostupnou odbornou literatúrou v danej oblasti. Práca sa snaží postihnúť hlavne to, ako spomínané fenomény vnímali jednotliví narátori a ako sa toto ich vnímanie menilo po roku 1989. V závere sa práca pokúša na základe získaných zistení porovnať skúmané obdobia, pomyselný súboj medzi sociálnymi istotami a osobnými slobodami však ostáva aj naďalej nerozhodnutý. Práca okrem samotnej analýzy obsahuje i metodologickú časť, časť venovanú charakteristikám mesta a skúmaného obdobia a stručné predstavenie jednotlivých narátorov. Kľúčové slová: normalizácia, transformácia, Krompachy, oral history, rok 1989, sloboda, práca, socializmus,...
|
|
|
Fenomén letních bytů v 1. polovině 20. století
Šoukal, Jiří ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Anotace: Bakalářská práce je věnována fenoménu letních v bytů v 1. polovině 20. století se zvláštním zřetelem na obec Senohraby, které posloužily pro několik sond k danému tématu. Její snahou je ukázat možné způsoby vyžití letních hostů ve svých letních letoviskách. Konkrétně se soustřeďuje na blízké okolí Prahy, které se vyvíjelo do jisté míry specificky díky blízkosti k hlavnímu městu. Významná část práce se zabývá otázkou, jaké vrstvy obyvatelstva navštěvovaly letní byty. k tomu byl využit příklad obce Senohraby. Práce by ráda připomněla některé aspekty života těsně před 1. světovou válkou a během 1. republiky.
|
|
|
Bedřich Mendl (1892-1940). V obraze své rodinné korespondence
Rajzlová, Eva ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá životem prof. Bedřicha Mendla a jeho korespondencí s manželkou Eleonorou Mendlovou. Na základě rozboru této korespondence hledá každodennost českého badatele na služebních cestách po domácích i zahraničních archivech. Bedřich Mendl byl český historik a první profesor hospodářských a sociálních dějin na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vyrůstal a studoval v Praze, kde se také seznámil se svou manželkou Eleonorou Mendlovou. V letech 1916 až 1920 působil jako středoškolský profesor v Hořicích. Po návratu do Prahy pracoval pro Státní historický ústav a vyučoval na Karlově Univerzitě. Kvůli svému židovskému původu musel po začátku druhé světové války odejít do penze. Nedlouho poté, v září roku 1940, spáchal sebevraždu.
|
|
|
Předmanželská korespondence Friedricha Ferdinanda Dalberga a Kunigundy Dalbergové roz. Vittinghoff-Schellové
IVANIČOVÁ, Barbora
Tématem předložené bakalářské práce se stala předmanželská korespondence Friedricha Ferdinanda Dalberga a jeho snoubenky Kunigundy Vittinhoff-Schellové z roku 1846. Práce se pokouší podat celkovou charakteristikou dopisů obou snoubenců, všímá si jejich širšího kontextu a zjišťuje nejfrekventovanější témata, která se v korespondenci vyskytují. Prostřednictvím této analýzy chce nahlédnout do myšlenkového a citového světa obou urozenců v postupně se měnící společnosti 19. století. Základem pro sepsání této práce se stal především rozsáhlý soubor ? nejen předmanželské ? korespondence uložený v Rodinném archivu Dalbergů v Moravském zemském archivu Brno.
|
|
|
Radosti a strasti vesnice očima venkovských kronikářů na příkladu farnosti Bohumilice. Příspěvek k dějinám každodennosti v letech 1922-1948
MALÁ, Vladimíra
Diplomová práce se snaží v mikrohistorickém a historickoantropologickém přístupu na základě záznamů v dochovaných kronikách farnosti Bohumilice rekonstruovat každodenní život lidí v regionu v období let 1922 - 1948. Na pozadí historických skutečností velkých dějin je na základě výpovědí individuálních aktérů vymezeného prostoru rozkrývána pestrá mozaika lidského chování, jednání a prožívání venkovského člověka, každodenní život a lidová kultura venkova ve vymezeném období. Práce je rozdělena do šesti kapitol, kdy v první kapitole autorka přibližuje vymezený region z pohledu geografie, hospodářství a vývoje správy a následně v kapitole druhé seznamuje s historií centra farnosti, obcí Bohumilice, kostelem a školou v Bohumilicích. Třetí až pátá kapitola se zabývá stavem kronikářství regionu. Nejprve je uveden popis všech dochovaných kronik, dále nastíněn charakter záznamů jednotlivých kronik ve vymezeném období a nakonec představeny osobnosti kronikářů. V šesté kapitole se pak autorka snaží na základě výpovědí kronikářů rekonstruovat každodenní život vesnice, chování, jednání a především prožívání jejích obyvatel.
|
|
|
Marie Justina ze Schwarzenberku. Obraz (nemocné) šlechtičny v polovině 17. století
TLAMSOVÁ, Hanka
Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl zrekonstruovat životní osudy Marie Justiny ze Schwarzenberku, rozené ze Starhemberku, ve druhé polovině 17. století. Těžištěm pojednání je téma každodenního života za zdmi schwarzenberských rezidencí, odhalení šlechtičniny vážné duševní choroby, reflexe jejího úmrtí a pohřebních záležitostí. Předmětem zájmu se rovněž stal nelehký úděl služebnictva, pokus o retrospektivní diagnózu kněžniny nemoci a způsoby její léčby. Práce vychází z poznatků získaných z korespondence kněžnina manžela Jana Adolfa I. ze Schwarzenberku s hejtmany schwarzenberských panství. Tyto informace bylo třeba doplnit o poznatky z denních zpráv pražského arcibiskupa a kardinála Arnošta Vojtěcha z Harrachu.
|
host ::
RSS.