|
| |
|
|
Vazba kontaminantů na koloidy ve vodách z důlní a hutní oblasti
Walter, Dominik ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Faimon, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá studiem koloidních částic a jejich schopností vázat stopové prvky v povrchových a podzemních vodách v důlní a hutní oblasti Příbramska. Pro studium koloidů byla zvolena kombinace metod kaskádové filtrace a ultrafiltrace s tangenciálním tokem, pomocí které byly ze zkoumaných vzorků vod postupně oddělovány jednotlivé koloidní frakce. K tomuto účelu byly použity filtry o nominální velikosti pórů 0,8 μm, 0,45 μm, 0,1 μm, 100 kDa, a 5 kDa. Vzorky vod byly po každém stupni filtrace analyzovány pomocí ICP-OES, ICP-MS a HPLC, měřeny byly také fyzikálně chemické vlastnosti vzorků vod (pH, Eh, elektrická vodivost). U vybraných vzorků byla provedena analýza rozpuštěného organického uhlíku (DOC) a analýza pevné fáze zachycené na použitých filtrech. Získaná data byla použita k termodynamickému modelování v programu PHREEQC-2. Výsledky ukazují, že hlavní a stopové prvky lze podle jejich zastoupení v jednotlivých velikostních frakcích přibližně rozdělit do několika skupin. Většina prvků se ve zkoumaných vodách vyskytuje dominantně jako zcela rozpuštěné látky (< 5 kDa), koloidy tvoří většinou nejvýše 5-20 % a to téměř výhradně ve frakci 5 kDa - 100 kDa. U prvků jako As, Co, Cr, Si, Sb a U byl pozorován postupný pokles koncentrace ve všech frakcích pouze při nízké hodnotě iontové síly 1,2...
|
|
|
Lokální větrání v průmyslových provozech
Brdečko, Radim ; Štětina, Josef (oponent) ; Charvát, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou lokálního větrání v průmyslových prostorech. Na začátku práce jsou uvedeny důvody, proč je větrání důležité. V kapitole uvedeny legislativní předpisy i technické požadavky, aby měl pracovník obecnou pohodu při práci. Dále je provedeno rozdělení druhů a typů lokálního větrání. Uvedená filtrace v provozovnách slouží jen k obecnému přehledu. V poslední kapitole je uvedena vhodnost lokálního větrání pro určitou technologickou operaci.
|
|
| |
|
| |
|
|
Ekotoxikologické hodnocení sedimentů
Dobešová, Zuzana ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Sedimenty tekoucích a stojatých vod mohou být rezervoárem celé řady kontaminantů, které se do akvatického ekosystému dostávají ať už v důsledku kontrolovaného vypouštění čištěných odpadních vod nebo různých úniků či havárií technologických zařízení. Takto mohou sedimenty ovlivňovat nejen akvatický ekosystém, ale v případě, že budou využity jako hnojivo nebo k rekultivacím, i systém terestrický. Z tohoto důvodu je důležité zabývat se jejich případnou ekotoxicitou. Sedimenty byly podrobeny ekotoxikologickým biotestům a posouzeny z hlediska případné ekotoxicity. Prostřednictvím testů fytotoxicity na terestrických rostlinách Hořčice bílá (Sinapis alba), Locika setá (Lactuca sativa) a Cibule bílá (Allium cepa) byly hodnoceny účinky vodných výluhů sedimentů na inhibici růstu kořene a stanovena hodnota IC 50. Z akvatických rostlin byl pro ekotoxikologické posouzení sedimentů a stanovení hodnot IC 50 vybrán okřehek menší (Lemna minor). Pro objektivnější posouzení ekotoxicity byly pro ekotoxikologické testování sedimentů vybrány i bezobratlé vodní organismy, a to žábronožka slanisková (Artemia salina) a Hrotnatka velká (Daphnia magna) a byla stanovena hodnota LC 50 nebo EC 50.
|
|
| |
|
|
Problematika výskytu inhibičních látek v kravském mléce
STŘELEČKOVÁ, Veronika
Mléko, u nás nejčastěji používané mléko kravské, je velmi důležitou potravinou. Jeho význam spočívá v obsahu hodnotných bílkovin, lehce stravitelného mléčného tuku, laktózy, vitamínů a minerálních látek. Kvalitu syrového kravského mléka charakterizuje soubor znaků, mezi které patří např. celkový počet mikroorganismů, počet somatických buněk, obsah základních složek (tuk, bílkovina, laktóza, tukuprostá sušina), bod mrznutí či výskyt nežádoucích cizorodých a inhibičních látek. Rezidua inhibičních látek (RIL) jsou jedním z hlavních kritérií hygienické jakosti syrového mléka, kde se mohou vyskytovat např. v důsledku prevence a léčby mastitid. Mezi největší rizika přítomnosti RIL v potravinách a surovinách živočišného původu, tedy i mléka patří riziko vzniku a šíření bakteriální rezistence, narušení střevní mikroflóry, alergické reakce a toxické účinky RIL jak v humánní, tak veterinární medicíně. Inhibiční látky mají tlumivý vliv na rozvoj a aktivitu mikroorganismů. V mlékárenském průmyslu především ovlivňují aktivitu mlékařských kultur, tím způsobují značné problémy ve výrobě. Jejich přítomnost v mléce způsobuje problémy při výrobě sýrů, zakysávání jogurtů a dalších fermentačních procesech při zpracování mléka. Prevence výskytu RIL závisí především na dodržování základních chovatelských a veterinárních opatření při používání léčiv a přípravků, na technologické kázni v prvovýrobě a pravidelné a striktní kontrole mléka na přítomnost RIL od prvovýroby až po zpracování, kdy se využívá různých screeningových metod jejich detekce. Je velmi důležité zabývat se problematikou RIL v mléce v souvislostech norem kvality, legislativy národní a legislativy Evropské unie a sledovat metody, které se používají při jejich zjišťování, detekci a ověřování.
|
|
|
Hlavní cizorodé látky přijímané potravou
BUCHAROVÁ, Eva
Tato práce pojednává o hlavních cizorodých látkách přijímaných potravou. Těmito látkami jsou aditiva a kontaminanty. Přítomnost těchto látek v potravinách je regulována legislativně. V ČR platí potravinové zákony, které jsou v souladu s nařízeními EU. V Čechách je přítomnost aditiv a kontaminant kontrolována SZPI a SVS. Evropskou kontrolní institucí je EFSA a celosvětově působí FAO/WHO. Hlavním cílem této práce bylo nalezení rozdílů v informovanosti mužů a žen v oblasti cizorodých látek přijímaných potravou.
|
|
| |
host ::
RSS.