|
|
Analogie společenských informačních systémů a informačních systémů živých organismů ve vybraných textech
Fišer, Jiří ; Fonferová, Ľudmila (vedoucí práce) ; Slámová, Hana (oponent)
První polovina práce se zabývá informačními systémy lidské společnosti. Poukazuje na původ, podoby a příčiny komunikace informace v lidské společnosti. Dále se zabývá základními vlastnostmi systémů, jako takových. Nad uvedenými fakty spekuluje o novém pohledu na rodzdělení těchto systémů, založeném na jejich základní strategii komunikace informací. Shrnuje problematiku metadat. Následující část připadá na informační struktury v rostlinách. Zde práce představuje obor rostlinná neurobiologie a věnuje se vztahu kognitivní vědy a informační vědy. Pokouší se shrnout globální vlastnosti rostlinných informačních struktur. V poslední části se práce věnuje základním principům lidského mozku. Upozorňuje na nové poznatky v oblasti glií. Shrnuje výsledky myšlenkového experimentu a vyvozuje závěry. Klíčová slova *informační systém *komunikace informací *živé organismy *rostlinná neurobiologie *vědomí *glie *analogie
|
|
|
Does consciousness exhaust the nature of thought? The meaning of Descartes's term "cogitare"
Sedláková, Jana ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Práca sa venuje problémom interpretácií Descartovho pojmu "cogitare". V jej hlavnom obzore stojí spochybnenie ortodoxného čítania, ktoré stotožňuje pojem myslenia s "byť si vedomý". Ako alternatívy čítania sú v práci predstavené tri interpretácie z českej akademickej pôdy: Jamesa Hilla, Petra Glombíčka a Tomáša Marvana. Na základe rozboru zmyslového vnímania, emócií a sna, ktoré sú Descartom radené medzi módy myslenia, je poukázané nie len na problémy ortodoxného čítania, ale aj na výhody a nevýhody predstavených iných interpretácií. Cieľom práce nie je priniesť jednoznačnú odpoveď na otázku, čím je myslenie. Jej úlohou je oboznámiť čitateľa s danou problematikou a s plausibilnejšími interpretáciami ako je tá ortodoxná. Pojem vedomia sa ukáže ako príliš komplexným pojmom, ktorý skôr ako niečo vysvetľuje, potrebuje sám ozrejmenie. Kľúčové slová: Descartes, myslenie, vedomie, zmyslové vnímanie, emócie, sen, sebareflexia, súdenie, propozičný obsah
|
|
|
Filozofické možnosti otázky po osobní identitě
Endrle, Jaroslav ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
(česky) Tématem této práce je problém osobní identity. Jejím cílem je nalézt altrnativní způsob položení a řešení této otázky. K dosažení toho je zvolen následující postup. Nejprve jsou vytknuty tří hlavní problematické body, které určují směr, jímž se ubírají diskuze vedené na toto téma především v rámci analytické filozofie. Těmito předpoklady jsou - ontologické pojetí identity, logická disociabilita mysli a těla a metoda myšlenkového experimentu. Hlavní část práce lze chápat jako návrh cesty vedoucí k překonání jich samotných i těžko řešitelných problémů, k nimž vedou. Ta začne na konci první části obecnou kritikou ontologického pojetí identity a představením alternativního epistemického pojetí identity. V druhé a klíčové části práce je představeno schéma teorie konceptuálního systému. Právě v něm nalezneme alternativní rámec, v němž má být otázka identity osoby řešena. Jeho zavedením bude zablokována logická disociabilita kritérií identity osoby. Zároveň v něm bude fundováno epistemické pojetí identity. Na konci druhé části práce pak bude naznačen původ i funkce konceptu osoby v konceptuálním systému. Budu tvrdit, že se koncept osoby vyvinul z konceptu role, který slouží k organizaci kooperativních aktivit. Po přehodnocení pojetí identity a navržení konceptuálního rámce, jehož použití umožňuje...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Evoluce jako cesta k Bohu v díle Teilharda de Chardin
Jirousová, Františka ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Macek, Petr (oponent)
Tématem práce je pojem centrování v díle Teilharda de Chardin. Centrování je zkoumáno se zřetelem ke dvěma souvisejícím cílům. 1) Ukázat logickou strukturu Teilhardovy křesťanské evoluční teorie a 2) vyložit, jak se k sobě vztahuje centrování, které provádějí stvořené bytosti, a centrování připisované Bohu jako ohnisku evoluce. Jinak řečeno: ukázat souvislost mezi radikální svobodou, kterou Teilhard připisuje stvořeným bytostem a která podle jeho pojetí vrcholí u člověka, a Boží svobodou, která se projevuje řízením celého vesmíru k cíli, jímž je plnost bytí (pléróma). První část představuje Teilhardův život a kontexty jeho práce. Ve druhé části jsou vyloženy hlavní pojmy Teilhardovy teorie a metafyziky, jako je "vědomí", "duch", "energie", "centro-komplexita" a "hmota" a jsou vztaženy k pojmu centrování. Centrování je zde ukázáno jako činnost vědomí spočívající ve sjednocujícím formování mnohosti jejím provázáním různými typy vztahů kolem jednoho centra. Při takovém sjednocení se projevuje hlavní evoluční zákon "diferenciace sjednocením". To znamená, že takto sjednocené části se začnou rozrůzňovat. Je ukázáno, jak v evoluci postupně vznikají stále komplexnější celky obsahující více vzájemně kooperujících center a jaký význam mají pro kvalitativní nárůst bytí komunikační vztahové sítě mezi...
|
|
|
The Mestizo Consciousness
Santos Nascimento, André Luis ; Goddard, Jean-Christophe (vedoucí práce) ; Novotný, Karel (oponent)
"La conscience mestiza" est une recherche qui s'appuie sur les travaux de la chercheuse mexico-américaine Glória Anzaldúa et sur sa définition des personnes qui vivent entre les frontières du dualisme de la société, qu'il s'agisse des frontières de race, des frontières physiques entre les pays, des frontières morales ou des frontières politiques, linguistiques ou sexuelles. En analysant d'abord la place du métis, nous suivrons à partir d'Alzaldúa le développement de ce "non-lieu" et la manière dont cela affecte l'individu et la société. Pour cela, nous nous appuierons sur la pensée et l'expérience des auteurs convoqués, comme Alzandúa elle-même, Derrida dans Le monolinguisme de l'autre ainsi que sur la vie et la philosophie du peuple indigène Yanomami à partir de La Chute du ciel de Davi Kopenawa. Nous montrerons que le dualisme a été et continue d'être présent dans notre société, comment il affecte directement la vie et la philosophie de chacun et nous penserons l'autonomisation de ceux qui sont en dehors de ce modèle, qui passe moins par la reconnaissance de ce dualisme, que dans l'affirmation, l'acceptation et l'admiration de chaque caractéristique qui définit l'individu dans sa différence. KEY WORDS : ANZALDÚA, DERRIDA, KOPENAWA, METISSE, CONSCIENCE, DECOLONISATION, BORDERLANDS,
|
|
|
Strategie snižování míry prokrastinace při používání metod zlepšujících vědomí a emoční autoregulaci
Gealfow, John Altair ; Schüller, David (oponent) ; Konečný, Štěpán (vedoucí práce)
Tato práce navrhuje a testuje strategii řízení lidských zdrojů v oblasti produktivity práce pracovníků vykonávajících intelektuální práci za využití poznatků psychologického výzkumu týkajících se prokrastinace a produktivity při výkonu intelektuální práce či při studiu. Navržená strategie implementuje zejména dvě metody, které se v těchto výzkumech ukázaly jako efektivní pro snižování prokrastinace, a to metodu pozornosti a všímavosti (attention, awareness a s ní související mindfulness) a dále metodu reflexe prostřednictvím osobního deníku (journaling). Diplomová práce zahrnuje vytvoření výukového programu skládajícího se z videolekcí v oblasti time-managementu, technik mindfulness, awareness a journalingu. Následně zahrnuje zaznamenávání dat o používání těchto metod na denní bázi po dobu 15 dní účastníky studie, přičemž zaznamenávané informace mají kombinovanou povahu mezi objektivními informacemi o výkonnosti (údaje o používání počítače, záznam vykonané práce a čas na ní strávený) a informacemi sebehodnotícími (subjektivní hodnocení denní produktivity, subjektivní hodnocení vnímané spokojenosti). Práce testuje navrženou strategii na vzorku 15 univerzitních studentů, přičemž využívá metody vstupního a výstupního dotazníku, stejně tak vyhodnocení průběžně získaných dat z journalingu. Cílem je vyhodnotit účinnost navržené strategie se záměrem potenciálního uplatnění této strategie v podnikové praxi při řízení lidských zdrojů, stejně tak spatřuje možnost uplatnění také pro zvyšování studijní produktivity studentů a jejich sebeřízení.
|
host ::
RSS.