|
|
Důvěra ústavním institucím – duben/květen 2023
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce března do začátku třetí květnové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\nVládě důvěřovalo 32 % Čechů, prezidentovi 58 %.\nPoslanecká sněmovna má důvěru 32 % a Senát 38 % veřejnosti.\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (67 %) s obecními zastupitelstvy (66 %).\nS politickou situací bylo spokojeno 17 % občanů, nespokojenost vyjadřovala třípětinová většina (60 %) veřejnosti.
|
|
|
Důvěra ústavním institucím – únor/březen 2023
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od začátku února do konce druhé březnové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\nVládě důvěřovalo 33 % Čechů.\nPoslanecká sněmovna má důvěru 33 % a Senát 36 % veřejnosti.\nNejvyšší důvěře se těšili starostové s obecními zastupitelstvy (shodně 65 %).\nS politickou situací bylo spokojeno 19 % občanů, nespokojenost vyjadřovala nadpoloviční většina (53 %) veřejnosti.
|
|
|
Důvěra ústavním institucím na přelomu let 2022 a 2023
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od poloviny listopadu 2022 do začátku ledna 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\nPrezidentovi důvěřovalo 38 % Čechů, vládě 34 %.\nPoslanecká sněmovna má důvěru 33 % a Senát 41 % veřejnosti.\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (71 %) s obecními zastupitelstvy (69 %).\nS politickou situací bylo spokojeno 16 % občanů, nespokojenost vyjadřovala asi třípětinová většina (59 %) veřejnosti.
|
|
|
Sequential sampling beyond decisions? A normative model of decision confidence
Rehák, Rastislav
We study informational dissociations between decisions and decision confidence. We explore the consequences of a dual-system model: the decision system and confidence system have distinct goals, but share access to a source of noisy and costly information about a decision-relevant variable. The decision system aims to maximize utility while the confidence system monitors the decision system and aims to provide good feedback about the correctness of the decision. In line with existing experimental evidence showing the importance of post-decisional information in confidence formation, we allow the confidence system to accumulate information after the decision. We aim to base the post-decisional stage (used in descriptive models of confidence) in the optimal learning theory. However, we find that it is not always optimal to engage in the second stage, even for a given individual in a given decision environment. In particular, there is scope for post-decisional information acquisition only for relatively fast decisions. Hence, a strict distinction between one-stage and two-stage theories of decision confidence may be misleading because both may manifest themselves under one underlying mechanism in a non-trivial manner.
|
|
|
Důvěra ústavním institucím-září až listopad 2022
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od září do listopadu 2022 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\nPrezidentovi důvěřovalo 33 % Čechů, vládě 28 %.\nPoslanecká sněmovna má důvěru 28 % a Senát 34 % veřejnosti.\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (62 %) s obecními zastupitelstvy (63 %).\nS politickou situací bylo spokojeno 13 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než třípětinová většina (62 %) veřejnosti.
|
|
| |
|
|
Získávání víceúrovňových asociačních pravidel
Nguyenová, Thanh Lam ; Burget, Radek (oponent) ; Bartík, Vladimír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá získáváním víceúrovňových asociačních pravidel. Cílem této práce je zaměřit se na dostupné algoritmy pro získávání víceúrovňových asociačních pravidel a implementovat aplikaci s grafickým uživatelským rozhraním, která bude demonstrovat funkčnost těchto algoritmů. Zvoleno bylo pět algoritmů založených na algoritmu Apriori. Pomocí aplikace byly provedeny experimenty s jednotlivými algoritmy a na závěr byly výsledky experimentů porovnány a zhodnoceny.
|
|
|
Masmediální obraz českých soudů
Forejtová, Natálie ; Homolová, Pavla (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá masmediálním obrazem českých soudů v souvislosti s tím, jaký může mít vliv na legitimitu soudů a důvěru v ně. Masmediální obraz byl zkoumán dle zdrojů legitimity formulovaných v koncepci Jeffreyho Fagana (konkrétně efektivita, procedurální spravedlnost a distributivní spravedlnost), hodnocení soudních rozhodnutí a celkového obrazu. Zastoupení jednotlivých zdrojů legitimity odpovídá spíše materialisticky založené společnosti s důrazem kladeným na instrumentální faktory: nejvíce byla v roce 2014 zastoupena dimenze efektivity, na druhou stranu distributivní spravedlnost byla zastoupena nejméně. Normativní faktor, totiž procedurální spravedlnost, však byla pokryta taktéž poměrně málo. Masmediální obraz byl v roce 2014 z hlediska soudních rozhodnutí a celkového zobrazení soudu spíše neutrální, avšak zdroje legitimity byly nejčastěji negativně zabarveny. Rozdíly byly nalezeny zejména mezi masmediálním obrazem soudů nižších a vyšších instancí, přičemž rozdíly odpovídají odlišné důvěře v tyto instituce. Zkoumán byl také vývoj od roku 1997, avšak kromě zvyšujícího se zájmu masmédií o soudy nebyla nalezena jiná významnější změna, která by mohla být příčinou zvyšující se důvěry v soudy. Masmédia však můžou vytvářet rozdíl v důvěře mezi levicově a pravicově orientovanými lidmi,...
|
|
|
Confidence Gap a její vliv na participaci žen ve vedoucích pozicích
Kudrnáčová, Michaela ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Voleková, Hana (oponent)
Confidence gap a její vliv na participaci žen ve vedoucích pozicích Michaela Kudrnáčová Abstrakt Práce se zabývá propastí mezi mužským a ženským sebevědomím a jejím vlivem na ženy ve vedoucích, řídících a rozhodovacích pozicích. Slouží jako ucelené shrnutí dosavadních nejdůležitějších poznatků týkajících se této problematiky. Záměrem práce je zjistit míru vlivu deficitu ženského sebevědomí na participaci žen ve vedoucích, řídících a rozhodovacích pozicích, a identifikovat tuto problematiku v českém prostředí. V závislosti na literatuře a dostupných empirických poznatcích jsou ženy do značné míry vedeny svým bezprostředním okolím už od raného věku ke stereotypnímu chování a jednání v závislosti na příslušných genderových rolích, což v mnoha případech může vést právě k deficitu jejich sebevědomí a následně negativnímu ovlivnění participace žen ve vedoucích, řídících a rozhodovacích pozicích jako jednomu z mnoha důsledků nedostatku sebevědomí. Zjištění práce otevírají diskuzi pro odbornou i laickou veřejnost o způsobu, jakým jsou ženy vnímány a přijímány společností a jak lze změnit situaci pracujících žen k lepšímu.
|
|
|
Důvěra v trestní spravedlnost a kompliance v ČR
Homolová, Pavla ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Podaná, Zuzana (oponent)
Předmětem diplomové práce jsou normativní a instrumentální aspekty kompliance se zákonem a spolupráce se systémem trestní spravedlnosti v české společnosti, konkrétně důvěra v policii a trestní soudy a jejich vnímaná legitimita, osobní morálka a vnímané riziko postihu. Cílem práce bylo v českém prostředí empiricky ověřit revidovaný Tylerův model procedurální spravedlnosti ve vztahu ke komplianci, tak jak byl navržen Jacksonem et al. (2011). Rozbor zdrojů k tématu naznačil možná omezení funkčnosti modelu v české společnosti, zejména s ohledem na nízkou důvěru české veřejnosti v policii a soudy a jejich nízkou vnímanou legitimitu. Empirická analýza dvou reprezentativních datových souborů (ESS Round 5 2010, Bezpečnostní rizika 1999) s využitím strukturního modelování však naznačila, že důvěra v procedurální spravedlnost policie je v české společnosti - narozdíl od strachu z postihu - důležitým nepřímým faktorem pro predikci kompliance. Jako relativně nejvýznamnější prediktory kompliance se v české společnosti ukazují závazek poslušnosti zákona ovlivňovaný zejména důvěrou v procedurální spravedlnost a osobní morálka. Model nebyl potvrzen v případě soudů, ani pro data z roku 1999, pravděpodobně kvůli nízké vnitřní konzistenci některých škál. Klíčová slova důvěra, legitimita, trestní spravedlnost, kompliance
|
host ::
RSS.