|
|
Role pastoračního pracovníka v domově pro seniory
BALKOVÁ, Magdaléna
Práce se zabývá rolí pastoračního pracovníka v domovech seniorů. V teoretické části představuje seniora a jeho specifika, jakožto cílovou skupinu pastoračního pracovníka. Zároveň představuje komunikaci jako činnost, skrze kterou pastorace probíhá. Dále poukazuje na absenci koncepčního ošetření služby pastoračního pracovníka a představuje dokumenty, ze kterých by při jejím koncepčním ukotvování bylo možné vycházet. Pomocí kvantitativního průzkumu se také snaží zjistit, v kolika českých domovech seniorů působí pastorační pracovníci. V praktické části formou kvalitativního výzkumu usiluje o nalezení toho, jaké role plní pastorační pracovníci v domovech seniorů.
|
|
|
Začlenění dětí s odlišným mateřským jazykem do MŠ
CÁBOVÁ, Barbora
Cílem této bakalářské práce je zjistit, jak probíhá adaptace dětí s odlišným mateřským jazykem do běžné mateřské školy. Teoretická část je věnována socializaci dítěte, vývoji řeči v předškolním věku, druhům komunikace. Dále pak také adaptaci dítěte do prostředí mateřské školy a možnosti podpory dítěte s odlišným mateřským jazykem. Praktická část je tvořena kvalitativním výzkumem. Prostřednictvím rozhovorů s pedagogy je popsáno, jak se začleňují čtyři děti s odlišným mateřským jazykem do běžné mateřské školy. V závěru jsou popsány výsledky tohoto výzkumu.
|
|
|
Sociální práce s dětmi a dospívajícími při úmrtí rodiče v domácí hospicové péči
NĚMEČKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá dětmi a dospívajícími, kteří prochází ztrátou rodiče. Popisuje, jakým způsobem se s touto cílovou skupinou pracuje v rámci domácí hospicové péče a jejího multidisciplinárního týmu. Práce vysvětluje vnímání smrti dětmi a dospívajícími, které je stěžejní po uchopení komunikace s jedincem prožívající ztrátu. Rodina je zde chápána jako celek, který se navzájem ovlivňuje. Proto upozorňuji na důležitost otevřené komunikace uvnitř rodiny, která je základem k celoživotně pevným vztahům a dopomáhá k lepšímu vypořádání se se ztrátou. Pomocí rozhovorů se sociálními pracovnicemi z domácích hospiců je práce obohacená také praktickými zkušenostmi při práci s dětmi, procházející ztrátou.
|
|
|
Přístupové a zabezpečovací systémy
Kohut, Michal ; Bradáč, Zdeněk (oponent) ; Fiedler, Petr (vedoucí práce)
Při psaní této bakalářské práce byla snaha popsat přístupové a zabezpečovací systémy a jejich součásti. Dále u těchto systému byla vysvětlena jejich funkce, využití a bylo uvedeno jejich rozdělení. Velká pozornost byla věnována také zabezpečovacím ústřednám, jejich vlastnostem a ovládání. V poslední řadě byl navržen stavový automat menší zabezpečovací ústředny, který byl následně odladěn v programu IAR visualSTATE.
|
|
|
Soucit v ošetřovatelství
POSPÍŠILOVÁ, Vladimíra
Moderní ošetřovatelská péče se vyznačuje zvyšující se odbornou a technickou dokonalostí, ale také oslabováním soucitu a jeho úlohy v ošetřovatelství. S technickým pokrokem tak postupně nabývá na významu humanismus v ošetřovatelské péči. Bakalářská práce "Soucit v ošetřovatelství" má teoretický charakter a jejím cílem je analyzovat problematiku soucitu v ošetřovatelství a poukázat na jeho význam. Práce je koncipována jako analytická studie s následným vypracováním interpretativního textu. V souvislosti s analýzou textu byly položeny otázky: Jak je reflektován soucit v ošetřovatelství? V čem spočívá přínos soucitu pro ošetřovatelství? Z interpretativní analýzy jednotlivých zdrojů vyplynulo, že důležitou součástí ošetřovatelské péče je empatie a soucit jako základní předpoklad humanizace v ošetřovatelství. Ve skutečnosti je však ošetřovatelská péče často ovlivňována nedostatkem empatie a soucitu zdravotnického personálu. Soucit v ošetřovatelství je tak reflektován neuspokojivě z důvodu nedostatečné přípravy sester a malé podpory v organizaci a řízení zdravotnických zařízení. Soucit je významnou součástí profesionálního ošetřovatelství, pozitivně se podílí na poskytované péči, zvyšuje její kvalitu a komfort pacientů. Přínos soucitu pro ošetřovatelství je zcela zřejmý a ničím jiným nenahraditelný. Kromě toho jeho potřeba bude ještě dále narůstat s rozvojem informačních a komunikačních technologií, neboť elektronizace zdravotnictví se projeví v dehumanizaci ošetřovatelské péče. Té bude nutné čelit právě prohlubováním soucitu vytvářením odpovídajících systémů zdravotní péče, systematickou výukou soucitu a oceňováním a odměňováním soucitné péče ze strany managementu. V této souvislosti bude také potřebně u ošetřovatelského personálu zlepšit znalosti a dovednosti v psychologii a psychoterapii, rozvíjet osobnostní předpoklady a posilovat komunikaci včetně aktivního naslouchání.
|
|
|
Role sestry v edukaci pacienta s duševním onemocněním
NĚMCOVÁ, Veronika
Bakalářská práce rozdělená do dvou částí se zabývá problematikou edukace pacientů s duševním onemocněním. Teoretická část se věnuje oboru psychiatrie, jeho historickému vývoji, příčinám vzniku duševního onemocnění a klasifikaci duševních onemocnění. Dále je v teoretické části zpracována oblast ošetřovatelské péče o pacienty s duševním onemocněním včetně jejích specifik, oblast komunikace v ošetřovatelské péči a konkrétně s pacienty s duševním onemocněním. V neposlední řadě se věnujeme oblasti edukační činnosti u pacientů s duševním onemocněním. Praktická část se věnuje průběhu a výsledkům výzkumného šetření. Výzkumné šetření probíhalo v první polovině roku 2017 na akutním psychiatrickém oddělení v lůžkové i ambulantní části. Hlavní cíl byl zaměřen na roli sestry v edukaci pacienta s duševním onemocněním s ohledem na jeho diagnózu a problematiku s ní související. Po stanovení hlavního cíle jsme určili tři dílčí cíle: cíl intelektuální, praktický a osobní. Tyto cíle se staly podkladem pro vytvoření pěti výzkumných otázek, na jejichž základě byly vytvořeny otázky, které byly použity v rozhovoru s probandy. K realizaci výzkumného šetření byla vybrána metoda polostrukturovaného rozhovoru, jehož součástí byly základní i doplňující otázky. Doplňující otázky pak byly pokládány v průběhu rozhovoru s probandy v případě potřeby. Výzkumný soubor tvoří skupina osmi sester pracujících na lůžkovém či ambulantním zařízení psychiatrického oddělení jedné z nemocnic Plzeňského kraje. Rozhovory s probandy probíhaly vždy na předem domluveném místě. Probandi byli seznámeni s dodržením plné anonymity včetně neuvedení názvu nemocničního zařízení, ve kterém pracují. Po dokončení sběru dat byly výsledky zkoumány pomocí kódování a kategorizace. Odpovědi probandů byly doslovně zaznamenávány do předem vytvořených kategorií. Během výzkumného šetření jsme se zaměřili na roli sestry v edukaci pacienta s duševním onemocněním. Tázali jsme se sester například na to, jaké vidí překážky k dosažení účinné edukace, jaký smysl vidí v edukaci pacienta s duševním onemocněním a další. Výzkumné šetření ukázalo, že dotazované sestry nemají dostatek kvalitních edukačních materiálů, které by jim pomohly v průběhu celého edukačního procesu. Dalším faktorem ovlivňujícím edukační proces je dle našeho výzkumného šetření úplný nedostatek vyhrazeného časového prostoru pro edukaci pacientů s duševním onemocněním. Dále bylo zjištěno, že i přes dostatečnou motivaci sester se jim nedostává dostatek informací vztahujících se k jejich zaměření v rámci celoživotního vzdělávání, které by jim pomohly v komunikačním i edukačním procesu. Domníváme se tedy, že jedním z mnohých řešení pro naše zkoumané pracoviště by bylo vyhrazení času na edukační činnost sestry, poskytnutí sestrám více efektivních materiálů a kvalitního vzdělání v oboru. Věříme, že naše bakalářská práce bude přínosem pro další profesní zaměření a život autorky a také pro všechny čtenáře této bakalářské práce. Touto prací se také otevírá prostor pro výzkumné šetření větších rozměrů vzhledem k námi zjištěným jevům.
|
|
|
Potřeba jistoty a bezpečí v souvislosti s plánovaným operačním výkonem z pohledu pacienta a všeobecné sestry
BOHDALOVÁ, Jaroslava
Plánovaný operační výkon vždy nějakým způsobem ovlivňuje pacientovu potřebu jistoty a bezpečí. Pro to, aby měl pacient co největší pocit jistoty a bezpečí, jsou důležité informace týkající se všeho, co se bude dít s ním samým v souvislosti s plánovaným operačním výkonem. Klíčovou roli pro pacienta a jeho potřebu jistoty a bezpečí má však všeobecná sestra, která je v situaci, v níž se pacient nachází, tím nejbližším člověkem, který mu může pomoci naplnit co nejlépe jeho potřebu jistoty a bezpečí za pomoci znalostí a dovedností, které by měla všeobecná sestra ovládat, a za pomoci postojů, které by měla zaujímat. Cílem práce bylo zjistit, jak plánovaný operační výkon ovlivňuje potřebu jistoty a bezpečí pacienta a jaký vliv má všeobecná sestra na uspokojování potřeby jistoty a bezpečí u pacienta v souvislosti s plánovaným operačním výkonem. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak plánovaný operační výkon ovlivňuje potřebu jistoty a bezpečí pacienta? Jaký vliv má všeobecná sestra na uspokojování potřeby jistoty a bezpečí u pacienta v souvislosti s plánovaným operačním výkonem? Jaké jsou nedostatky v uspokojování potřeb jistoty a bezpečí u pacientů před plánovaným operačním výkonem? Jak může všeobecná sestra pomoci zvládat pacientovi strach a úzkost související s plánovaným operačním výkonem? Pro výzkumné šetření byla použita metoda kvalitativního výzkumu s využitím hloubkového rozhovoru. Rozhovory byly se souhlasem respondentů nahrávány na diktafon, doslovně přepsány a poté podrobeny obsahové analýze dat otevřeným kódováním metodou papír a tužka. Z výzkumu vyplynulo, že plánovaný operační výkon negativně ovlivňuje pacientovu potřebu jistoty a bezpečí bez ohledu na jeho předešlé zkušenosti. Velký vliv na eliminaci pacientových obav a negativních pocitů má právě všeobecná sestra, která bere pacienta jako rovnocenného partnera, zaujímá k němu individuální přístup, informuje ho o všech ošetřovatelských výkonech a postupech, volí klidný a vstřícný způsob komunikace, využívá empatii, naslouchání a snaží se pacientovi v rámci možností ve všem vyhovět. Výzkumné šetření dále ukázalo, že existují některé nedostatky v oblasti informovanosti ze strany lékařů, a rovněž ukázalo na vhodnost přípravy pacientů před plánovanou operací v rámci edukace v ambulanci již od okamžiku, kdy se pacient dozví, že podstoupí plánovaný operační výkon. Dalším zjištěním výzkumného šetření je, že všeobecné sestry mají neúplné znalosti v oblasti terapeutické komunikace. Výsledky naznačují, že ke snížení negativního dopadu, který má chirurgická léčba na pacientovu potřebu jistoty a bezpečí, by bylo vhodné zahájit edukaci pacientů již ve chvíli, kdy je rozhodnuto o tom, že jejich onemocnění bude řešeno tímto způsobem. Všeobecné sestry by si měly doplnit znalosti a dovednosti v oblasti terapeutické komunikace, aby pomohly pacientovi lépe zvládat jeho nelehkou životní situaci. Na základě výsledků výzkumného šetření a po domluvě s hlavní sestrou nemocnice bude uspořádán seminář na téma Komunikace s pacientem před plánovaným operačním výkonem se zaměřením na terapeutickou komunikaci a terapeutický rozhovor. Ostatní zjištěné nedostatky, týkající se nedostatečné informovanosti pacientů a možnosti lepší přípravy pacientů před plánovaným operačním výkonem v rámci edukace v ambulanci, budou řešeny managementem nemocnice.
|
|
| |
|
|
Návrh marketingového mixu
Ćmok, František ; Kubíček, Daniel (oponent) ; Šmakalová, Petra (vedoucí práce)
Hlavním předmětem bakalářské práce je provést analýzu současného stavu marketingového mixu společnosti M.C. software s.r.o a navrhnout jednotlivé proměnné marketingového mixu tak, aby byla zákazníkovi poskytnuta maximální hodnota, a aby byly splněny firemní marketingové cíle.
|
|
|
Návrh marketingového mixu
Majerová, Oldřiška ; Veselý, Petr (oponent) ; Šmakalová, Petra (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou optimalizace stávajícího marketingového mixu v Cukrárně u Bílků. Na základě vybraných marketingových analýz je podán návrh na úpravu marketingového mixu, prostřednictvím něhož se zvýší spokojenost zákazníků, posílí tržby a zvýší konkurenceschopnost podniku na místním cukrářském trhu.
|
host ::
RSS.