|
| |
|
|
Přístup španělské levice a pravice k vyrovnávání se s diktaturou pomocí paměťových zákonů na příkladu zákona o ukradených dětech
Goluchová, Kristýna ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Menclová, Barbora (oponent)
Práce spadá do vědeckého oboru týkajícího se kolektivní paměti a paměťových zákonů. Zabývá se způsobem, jakým je kolektivní paměť využívána španělskými politickými stranami během procesu vyrovnání se s dědictvím diktatury a přechodem k demokracii, především pak tím, jak se tento způsob liší mezi pravicovými a levicovými stranami. Tyto přístupy jsou demonstrovány na hlavních paměťových zákonech, které byly ve Španělském království přijaty, tedy amnestijní zákon z roku 1977, zákon o historické paměti z roku 2007 a zákon o demokratické paměti z roku 2022. Práce obsahuje také případovou studii, ve které je zanalyzována parlamentní debata k návrhu na přijetí paměťového zákona o ukradených dětech, ve které se k návrhu vyslovili zástupci pravicových a levicových španělských stran.
|
|
|
Dějiny německy mluvících obyvatel českých zemí v muzeu: Komparace expozice Prožitek vlast a Naši Němci
Nagy, Kristýna ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Swider, Malgorzata (oponent)
V diplomové práci jsou porovnány dvě nové muzejní expozice věnované dějinám německy mluvícího obyvatelstva českých zemí. Jedná se o expozici Prožitek vlast v Sudetoněmeckém muzeu v Mnichově a Naši Němci v Městském museu Ústí nad Labem. Předmětem analýzy je vznik a současná podoba těchto expozic a příběh dějin, které návštěvníkovi prezentují. Obě expozice byly zdokumentovány a porovnány na základě katalogu otázek založeného na kritické analýze historického pramene. Z výsledků analýzy vyplývá, že ačkoliv byla obě muzea plánovaná ve stejném časovém období a v atmosféře podporující společný kritický pohled na dřívější odlišnou interpretaci česko-německých dějin, finální podoby obou muzeí nadále prezentují významnou část dějin odlišným způsobem a ani jedno z nich zcela nenaplnilo svůj původní záměr. Období 18. a 19. století prezentují expozice velmi podobně a kriticky reflektují také vývoj nacionalismu u česky i německy hovořících obyvatel. Politický vývoj 20. století však expozice zachycují každá ze svého pohledu. Výsledky výzkumu naznačují, že i přes současnou fungující česko-německou spolupráci a podrobný výzkum česko-německých dějin na obou strach hranice, prozatím nebylo možné vytvořit expozici, která by se kriticky zcela vyrovnávala s odlišnými podobami kolektivní paměti Němců a Čechů. I přesto je...
|
|
|
Memory politics and European integration on the Hungarian Right: a comparative analysis of the rhetoric Viktor Orbán and Gábor Vona
Holányi, Ákos ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Asavei, Maria Alina (oponent)
V posledních letech se v Evropě stále častěji používá kolektivní paměť. Konfliktní čtení kolektivní paměti využívají především pravicové strany, aby využily společenského odporu a prosadily nacionalistickou a/nebo radikální politiku. Vzhledem k tomu, že naše současné chápání využívání kolektivní paměti pro politické účely se zaměřuje především na domácí stranickou soutěž, tento článek analyzuje, jakým způsobem je kolektivní paměť mobilizována k tomu, aby dávala smysl Evropské unii. Na základě vzpomínkových projevů lídrů maďarských pravicových stran, Viktora Orbána z Fideszu a Gábora Vony z Jobbiku, tento výzkum předkládá tvrzení, že kolektivní paměť je v souvislosti s evropskou integrací využívána pouze v případě, kdy dochází ke konfliktu mezi politikou EU a preferencemi mluvčího. Pokud nedochází k výraznějšímu střetu zájmů, zmínky o Evropě mizí a výklad historie se méně zaměřuje na boj a ohrožení národa. Klíčová slova: kolektivní paměť, politika paměti, pravicová politika, Evropská unie, Maďarsko
|
|
|
Rozdíly ve vnímání prostoru a míst: podmíněnosti a časoprostorové souvislosti
Skála, Tomáš ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Tato práce se zabývá jedním z nejpodstatnějších konceptů humánní geografie, totiž problematikou místa. Místo je v ní nahlíženo optikou sociálního konstruktivismu. V první části se věnuje především percepcí místa a jeho identitou, tyto a další důležité pojmy jsou kriticky diskutovány na základě odborné literatury, která se touto problematikou zabývá. Ve druhé části se věnuje proměnám identity místa na příkladě dynamicky se měnícího se prostoru obce Zbuzany, která se nachází v suburbáním zázemí Prahy. Proměny jsou sledovány na základě starých map a leteckých snímků daného území a byly vymezeny hlavní etapy proměn zástavby na území obce. Ve třetí části na základě polostrukturovaných rozhovorů s rezidenty obce práce odhaluje symbolickou vrstvu její krajiny. Rozhovory byly vedeny s šesti respondenty, kteří zastupovali tři různé generace residentů. Analýzou těchto rozhovorů byly prokázány rozdíly ve vnímání místa jednotlivými generacemi.
|
|
|
Utváření identity místa vzhledem k historickému vědomí
Fojtová, Romana ; Blaive, Muriel (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Dizertační práce se zabývá Zelovem jako místem života protestantů, jejichž předci odešli z českých zemí po roce 1740. Skupina se identifikovala s českou reformovanou tradicí. Ke konci 19. století byli objeveni jako krajanská komunita, a proto se dizertace zaměřuje na jejich popisy v tisku a knihách. Návštěvy Jana Auerhana, Vladimíra Míčana nebo Josefa Folprechta ilustrují přístup aktérů krajanské péče, kteří je vnímali jako ztracenou větev Čechů. Ovšem jejich výklady byly zatíženy pohledem nacionálních brýlí, zároveň se je rozhodli podporovat, aby nedošlo k asimilaci. Druhá část práce se zaměřila na repatriační akci z Polska do Československa. Na základě rozsáhlého archivního výzkumu interpretujeme vzniklou situaci a činnost spolku Sbor českých exulantů i navrátilců z Polska, který pomáhal zahraničním evangelíkům, kteří navzdory jejich přání nebyli usazeni na jedno místo, ale naopak rozptýleni do pohraniční oblasti. Poslední část dizertační práce předkládá interpretaci pojmu "exulantská tradice" Edity Štěříkové a několika pamětí, na nichž ukazujeme, jak bylo vzpomínáno na život v Zelově, jak ho popisovali, co akcentovali. Zároveň na korespondenci faráře Emila Jelínka ilustrujeme problémy, které vyvstávaly během sžívání se s novým prostředím. Perspektiva historické sociologie dizertační práce...
|
|
| |
|
| |
|
|
Cultural Policy Amidst Disputed Memory: Cultural Sector Impacts in Kosovo and Nagorno-Karabakh
Conyers, Heather ; Brisku, Adrian (vedoucí práce) ; Asavei, Maria Alina (oponent)
The cultural heritage sector's role in ethnic conflict is a direct reflection of the official narrative i tis trying to convey. The challenges these sectors face under various challenges are a topic of academic discussion as it relates to various other theoretical aspects. Previous research has indicated themes of antagonism, primordialism, and perennialism within national narratives surrounding ethnci conflict and territorial disputes. The international response has been varied in these situations and intercultural dialogu eis largely fascilitated by outside organisations. This thesis examines primary and secondary sources relating to the conflicts in Nagorno Karabakh and Kosovo. Examples are presented reflecting the cultural heritage landscape in both cases. Nagorno Karabakh and Kosovo are then compared and assesed for similairites and differences. This thesis found that the cultural heritage sector in both regions were similair in terms of context, myths, and antagonistic commemorations, but differeed regarding jurisdiction and application.
|
|
|
The Marshal Koněv Monument as a "Site of Memory": Mediating Post-Soviet Collective Memory in Prague
Coleman, Grace Abel ; Asavei, Maria Alina (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
This thesis critically examines the interaction between memory construction, representation, contestation, and interpretation within the Czech collective memory context through a detailed qualitative analysis examination of one Czech "site of memory" - the former monument to Marshal Ivan Stěpanovič Koněv in Prague 6. The analysis is informed by the theoretical assumption that collective memory construction and interpretation are continually interacting, and the meaning and function are continuously changing. As such, multiple components of the memory site are incorporated: the changing site in Prague 6, counter-monument responses occurring elsewhere in Prague, discourses surrounding the site in media and social media, and qualitative survey research of individual and local consumption of memory narratives surrounding the monument and media discourses. The results of this analysis demonstrate a clearly articulated struggle for the possession of memory narratives surrounding the monument. These tensions reflect shifts in the Czech collective mnemonic framework and the inherent plurality of memories within that framework. Consequently, there is no clear consensus as to how collective memory regarding Koněv and his historic legacy should or is represented in the present-day Czech political, cultural,...
|
host ::
RSS.