|
|
NÁMESTOVO : Možnosti města
Kubík, Lukáš ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Najsevernejšie územie Slovenska. Horná Orava. Bezprostredné susedstvo s Poľskom, blízkosť hraníc s ČR. Centrum rozľahlého a relatívne husto osídleného okresu (má rozlohu 690, 46 km2 a žije tu 60 653 obyvateľov). Celý okres je chránenou krajinnou oblasťou, bohato zalesnený. Priamo katastrom mesta prechádza Ramsarská chránená oblasť. Mesto leží na úpätí Oravských Beskýd, Magury a brehoch Oravskej priehrady, ktorá zaplavila západnú časť Oravskej kotliny. Do okresu nevedie železnica, pomerne hustý raster sídel generuje rozvinutú cestnú sieť a frekventovanú prímestskú autobusovú dopravu. Mestá Tvrdošín a Trstená sú od Námestova vzdialené len 14 km. Spolu 24 800 obyvateľov spája atraktívna trasa popri Oravskej priehrade, ktorej potenciál by sa znásobil dobudovaním cyklistického chodníka. Námestovo je aj napriek nižšiemu počtu obyvateľov (8000) sídlom spoločnej administratívy verejnej správy, centrom rekreácie, letných festivalov a nočného života, ktoré lákajú do mesta veľký počet návštevníkov. Riešené územie sa nachádza na spojnici centra mesta Námestovo a sídliska Brehy – miesta s najväčšou koncentráciou obyvateľov mesta . Význam neveľkého centra neveľkého mesta naberá na vážnosti veľkosťou svojej spádovej oblasti . Funkcie nadmestského významu sú lokalizované do štyroch oblastí – Námestie P. O. Hviezdoslava s komerčnou zónou, obchodom a službami, Námestie A. Bernoláka – administratíva a úrady, Dolné Brehy – zdravotníctvo, Priemyselná zóna – sústredené výrobné služby a pracovné príležitosti vo výrobe. Z týchto lokalít sa nachádzajú v riešenom území celkom dve – obchodná a zdravotnícka. Napriek svojmu významu, ktorú mu prirodzene dodávajú spomínané oblasti – Zdravotnícka (poliklinika) a obchodná (nákupné centrum), svojim vzhľadom, stvárnením a charakterom nezodpovedá svojej funkcii. Absentuje tu hlbší výraz, uchopenie a následné využitie verejného priestoru, koncepcia či dlhodobá stratégia.
|
|
|
Chráněné bydlení na Kociánce. Bydlení ve městě - městská necentra a proměny periferie
Schwab, Viktor ; Šerek, Jiří (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Prvotním záměrem byl rozvoj na hraně v periferní zemědělské oblasti areálu Centra Kociánka a na stávajícím nevyhovujícím městském parkovišti v blízkosti průmyslového areálu bývalé Královopolské strojírny. Rozvojem a doplněním nových funkcí se tato periferie a neprostupná hranice areálu Centra Kociánka může proměnit v nový prostor komunikující s vnějším světem. Cílem návrhu je vytvořit domovy pro sdílené bydlení dospělých klientů s různými typy zdravotního postižení a vybudovat nové pracovní příležitosti na jižní periferní hraně areálu Centra Kociánka. Proměnu periferie chci dosáhnout úpravou jižní hrany areálu Centra Kociánka, revitalizací stávajícího parkoviště s nadstavenou bariérovou stavbou – hydroponickým skleníkem, pavilonem a se solární elektrárnou na střeše. Za touto bariérou vznikne ochráněný prostor od negativních vnějších vlivů širšího území, kde bude vhodné postavit objekt chráněného bydlení.
|
|
| |
|
|
Obytný soubor, Líšeň
Uřídilová, Valentýna ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Řešená lokalita o rozloze cca 4,2 ha je východní součástí statutárního města Brna. Nachází se v městské části Brno Líšeň na pomezí řadové zástavby vesnického charakteru s drobným měřítkem (stará Líšeň) a rozvolněné výstavby bodových, deskových a typizovaných výškových domů z 20. století (nová Líšeň). Návrh si klade za cíl najít dialog mezi rozvolněnou strukturou nové Líšně a městotvornou řadovou strukturou té staré. Svými hmotami vytváří jasně definované ulice a prostranství. Zároveň je snaha rozvolnit hmoty a začlenit se svou formou do blízké přírody. Ideový návrh je zpracován na principu cohousingu (komunitního bydlení), který je koncipován pro bydlení v rodinných a bytových domech. Hlavní myšlenka projektu se snaží reagovat na dnešní individualizovanou a automatizovanou dobu, kdy se ve výstavbě přestalo dbát na utváření sdílených prostor =mezilidských vazeb, rozšiřuje se tak anonymita a izolovanost. Vytrácejí se základní společenské interakce, oboustranně prospěšné vztahy mezi sousedy. Je také reakcí na rozpad tradiční rodiny, na nárůst jednočlenných domácností a stárnutí populace, může nahrazovat rodinné zázemí. V architektonické formě řeší také problematiku uniformity, ztrátu lidského měřítka v moderní výstavbě. Důraz je v projektu kladen na rozmanitost typů bytů a na pestrou škálu veřejných, poloveřejných, polosoukromých a soukromých prostorů.
|
|
|
ZBROJOVKA BRNO
Zabadalová, Kateřina ; Stuchlík, Aleš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je urbanisticko-architektonická studie postindustriálního území továrního areálu Zbrojovka Brno. Hlavním motivem řešení je návrh dostavby, nové funkční využití a nové prostorové uspořádání s volbou vhodných programů pro dnes nevyužívané území. Návrh se zaměřuje na městskou polyfunkčnost, kvalitu veřejných prostorů a uplatnění principů udržitelného urbanismu.
|
|
|
Brno - ulice Údolní
Staroňová, Lenka ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem městského souboru na ulici Údolní v Brně. Přistupuje k návrhu koncepčně, ptá se v první řadě na otázku, jak navrhnout kvalitní místo. Snaží se za vizuálními stránkami forem vidět komplexní vztahy. Cílem je takový návrh, aby posílil kvalitu života jednotlivce i společensví. Výsledkem je komplexní soubor staveb s funkcemi obytnými, pracovními, výrobními, vzdělávacími a potkávacími. V další části se práce soustředí na návrh coworkingového centra a otevřené obecní dílny. Celý soubor propojuje zahrada, kterou se tak zvětšuje park kolem hradu Špilberk.
|
|
|
Brno Connectivity / Brno Democratic City
Vašková, Vendula ; Hrivňáková, Klára (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Žít ve městě znamená žít s ostatními lidmi. Dělíme se o ulice, náměstí, parky. Když ale přijdeme domů, stanou se z nás individualisté. Koncept návrhu je založen na konektivitě. Koncept spočívá v propojování lidí mezi sebou, v propojování prostorů a posouvání hranic mezi tím, co vnímáme jako veřejné a co jako soukromé. Cílem projektu je pracovat s propojením mezi veřejným a soukromým prostorem. Redefinuji tyto dva pojmy a rozostřuji hranici mezi prostory. S tímto přístupem k prostoru pracuji v exteriéru i v interiéru. V návrhu vytvářím sekvenci několika na sebe navazujících prostorů, které provedou obyvatele z rušného města až do soukromí jeho pokoje. Nejdůležitějším tranzitním prostorem je potom společný sdílený prostor, který přináší obyvatelům mnoho benefitů a díky kterému vzniká další, u nás poměrně neznámá, forma bydlení. Projekt navrhuje různé formy komunitního bydlení. Sousedé nesdílejí pouze místo bydliště, sdílejí život.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM V KOMPAKTNÍM MĚSTĚ, STARÉ BRNO
Ordeltová, Kristýna ; Todorov, Petr (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem městského polyfunkčního domu, v kontextu bydlení ve 21. století. Důraz je kladen na alternativní formu bydlení v cohousingu a sdíleného bydlení, je však zachována vysoká úroveň soukromí a samostatnosti. Objekt je navržen jako polyfunkční dům s převažující komunitní náplní jako je knihovna nebo coworking. Fenomén bydlení v bytovém domě je obohacen o doplňující fuknce, a bydlení ve městě je tak pozvednuto na vyšší úroveň. Zároveň bakálářská práce navazuje na předchozí poznatky z mé ateliérové práce, a konkretizuje formu urbanistického řešení a návazností v celém navrženém bloku Leitnerova-Hybešova.
|
|
|
Participace obyvatel domova pro seniory
Vitoušová, Jindřiška ; Jíra, Otakar (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent)
Domovy pro seniory poskytují svým klientům všestranné zázemí a služby, které zajišťují nejen základní potřeby seniorů, ale přináší také příležitost pro uspokojování potřeb sekundárních, například právě prostřednictvím participace na společenském dění. Takové zapojení seniorů je přínosné pro ně samotné a současně také pro celou společnost. Teoretická část diplomové práce je věnována vysvětlení pojmu participace, následně je tento pojem vztažen k životům seniorů a k jejich působení v domově pro seniory. Dále se práce zabývá možností, jak rozpoznat úroveň participace v určité instituci a jaké faktory tuto úroveň ovlivňují. Důraz je přitom kladen na samotné klienty, jak oni participaci vnímají, jaké vidí překážky a co je naopak motivuje či podporuje v zapojení se do společenského dění domova. Stěžejní část práce je vyhrazena empirickému výzkumu v organizaci Domov pro seniory Slunečnice, kde jsou analyzována výše uvedená témata.
|
|
|
Komunitní bydlení. Případová studie komunitního projektu Bydlinská zahrádka
Hlávka, Martin ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sociologickými pohledy na sdílené bydlení nebo cohousing a je založena na případové studii projektu v Těšíkovské bydlišti. Práce navazuje na sociologické studie komunity, které omezují vliv komunit, a sousedské vztahy na formování společného bydlení. Práce také popisuje různé modely společného života a poskytuje konkrétní příklady cohousingových projektů v různých evropských zemích. Druhá část diplomové práce se zaměřuje na samotný projekt Bydlinská zahrádka, kde pro kvalitativní studium komunity využívá techniky polostrukturovaných rozhovorů, vyprávění a pozorování. Na základě údajů získaných v tomto výzkumu tato práce kritizuje Tönniesovy koncepty Gemeinshaft a Gesselschaft a dále uvádí principy sdíleného života v naší zemi ve srovnání s moderními evropskými trendy. Práce tak přináší jedinečný pohled na fenomén cohousingu v českém kontextu a přispívá k diskusi o tom, proč tento způsob života nachází v České republice tak malou odezvu.
|
host ::
RSS.