|
|
Dějiny cisterciáckého kláštera na Zbraslavi do husitské revoluce
Šulc, Jan ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce je věnována počátkům cisterciáckého kláštera ve Zbraslavi, jeho rozmachu a významu v době bezprostředně po jeho založení králem českým a polským Václavem II. až do jeho vyplenění husity. Autor začíná stručně historií místa v kontextu doby před vznikem kláštera. První písemná zmínka o Zbraslavi se nalézá již v zakládací listině kláštera v Kladrubech z roku 1115, kdy místo zvané Zbraslav spolu s dalšími statky na soutoku řek Vltavy a Mže věnoval kníže Vladislav I. tomuto benediktinskému klášteru v západních Čechách. Je docela možné, že již toto rozhodnutí předznamenalo pozdější výběr Zbraslavi králem Václavem II. pro založení jednoho z nejvlivnějších a nevýznačnějších cisterciáckých klášterů v zemi v době panování posledních Přemyslovců. Jako řízení Boží to ostatně označuje sám zbraslavský opat a nejznámější kronikář Petr Žitavský. Král si vybral Zbraslav i jako místo posledního odpočinku královské rodiny a za tímto účelem zde nechal budovat velkolepý konventní chrám ke cti Panny Marie, největší sakrální stavbu své doby v českých zemích. Práce se zabývá vývojem této ve své době význačné mariánské svatyně a jejím hlavním posláním. Ve zbraslavském klášteře vznikl i výjimečný písemný dokument o životě, politickém a společenském dění ve středověkých Čechách, Zbraslavská kronika, na níž se...
|
|
|
Příspěvek k možnému původu a současnému stavu bývalého kláštera v Pivoni
Frdlíková, Markéta ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Příspěvek k možnému původu a současnému stavu bývalého kláštera v Pivoni Anotace Předkládaná práce je příspěvkem k dosud nevyřešené otázce založení kláštera v Pivoni, který od roku 1266 prokazatelně náležel augustiniánům-eremitům. Před tímto datem ovšem již s největší pravděpodobností alespoň částečně existoval a toto období je spojováno s přítomností vilemitského hnutí. Není však známa přesná doba jeho vzniku, jeho možný zakladatel ani původní vzezření raně gotického kostela, z něhož se do dnešní doby dochoval pouze presbytář. Nejpalčivější je pro nás pak otázka datování jeho výstavby. Vzhledem k dochování některých architektonických prvků v presbytáři můžeme pomocí jejich důkladnější stylové analýzy či díky v nedávné minulosti proběhlým archeologickým výzkumům dosavadní stav bádání neustále doplňovat a rozšiřovat. V současnosti je památkově chráněný klášterní areál předmětem dražby a jeho stav je velmi neutěšený, ať už kvůli pohnutým událostem ve 20. století či nedokončeným stavebním úpravám v minulém desetiletí. Diplomová práce proto dále upozorňuje i na aktuální situaci objektu a hledá alespoň teoretickou možnost řešení tohoto nepříznivého stavu.
|
|
| |
|
|
Opatské náhrobníky kláštera Vyšší Brod
PETROVIČOVÁ, Dominika
Tato bakalářská práce je věnována souboru opatských náhrobníků nacházejících se v klášteře Vyšší Brod. Kritériem výběru byl stav dochování náhrobníků dovolující jejich historické, epigrafické a uměleckohistorické zpracování mezi lety 1463 1695. Práce bude vypracována na základě metodiky vytvořené PhDr. Jiřím Roháčkem, CSc. Součástí je také nástin historického pozadí cisterciáckého řádu, obsahuje také dějiny vyšebrodského kláštera. Cílem této práce je vytvořit souhrnné dílo zpracovávající vyšebrodské opatské náhrobníky.
|
|
|
Panství kláštera cisterciáků v Oseku se zaměřením na inkorporované farnosti
Tylová, Kateřina ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá panstvím kláštera cisterciáků v Oseku. Popisuje vývoj tohoto klášterního panství od založení kláštera po současnost. Snaží se panství ukázat jako svébytný hospodářský i kulturní celek provázaný sítí inkorporovaných far a jejich kolaturami. Práce zaměřená právě na inkorporované farnosti oseckého kláštera popisuje historii a kulturní dědictví devíti z nich, které byly doložitelně a po delší dobu součástí panství. V práci je obsažena i otázka mariánské poutní tradice prohloubené po Tridentském koncilu, jíž zkoumá v historii dvou inkorporovaných farností kláštera, v Mariánských Radčicích a Jeníkově, kde se dodnes nachází poutní místa s vyobrazením Panny Marie Bolestné.
|
|
| |
|
|
Znaková řeč v benediktinských a cisterciáckých klášterech ve středověku
Těšínská Lomičková, Radka ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Radka Těšínská Lomičková: Znaková řeč v cisterciáckých a benediktinských klášterech ve středověku Znaková řeč je důležitý fenomén mnišství, který existuje již tisíc let. Znaky umožňují mnichům sdělit jednoduchou zprávu i ve chvíli, kdy mělo panovat ticho. Disertační práce se zaměřuje na benediktinské a cisterciácké kláštery. Vykresluje dějiny znakové řeči na evropském kontinentě od 10. do 15. století a ukazuje, že se znaková řeč používala i v českých klášterech, nejen v řádovém centru. Nejvíce pozornosti je věnováno základnímu prameni, katalogům znakové řeči připomínajícím výkladový slovník. Katalogy obsahují slova a krátké komentáře, jak je možné daná slova vyjádřit pomocí rukou. Detailní rozbor cisterciáckého katalogu Siquis užívaného ve středevropském prostředí ukazuje řadu nových informacích o každodenním životě mnichů. Nejvíce je pojednávána oblast liturgie, jídla a pití, nástroje, osoby a činnosti. Pozornost se soustřeďuje nejen na jednotlivá slova z katalogů, ale také na jejich popisy. Vedle toho jsou představeny neznámé nebo dosud nevyužité katalogy. Pro srovnání jsou využity i katalogy z jiných cisterciáckých klášterů (Portugalsko, Španělsko, Belgie). Většina katalogů pochází z 15. století a tato disetační práce ukazuje, že tvoří součást reformních snah cisterciáků o obnovu přísných...
|
|
|
Žďárský klášter v prvních letech po jeho obnovení (1676-1705)
Schutová, Martina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Poslední třetina 17. století je bezesporu důležitou etapou dějin žďárského cisterciáckého kláštera, jež byla krokem k jeho baroknímu rozkětu v první polovině 18. století. Diplomová práce se zabývá dějinami kláštera v posledních dekádách 17. století a na samém počátku 18. století, v letech 1676 až 1705. Roku 1676 byla po téměř čtyřech desetiletích od opětovného získání žďárského panství do rukou cisterciáckého řádu a obnovy konventu povolena žďárským řeholníkům volba vlastního opata. Do čela kláštera byl povolán vyšebrodský převor Benedikt Zaunmüller, jenž byl žďárským opatem do roku 1691, kdy byl ze zdravotních důvodů nucen rezignovat. Jeho nástupcem se stal Edmund Bagner, první z opatů obnoveného kláštera, který byl vybrán z řad žďárských profesů a v úřadu působil do své smrti roku 1705. Časové vymezení práce tedy odpovídá období působení těchto dvou opatů, kteří velice přispěli ke zlepšení hospodářské situace kláštera a personálnímu rozšíření žďárského konventu a kteří bezesporu patří mezi významné osobnosti žďárského opatství. V úvodu práce je věnován prostor přehledu archivních pramenů a dosavadní literatury k tématu. V první kapitole jsou nastíněny dějiny žďárského kláštera od jeho založení v polovině 13. století. Druhá kapitola zachycuje proměnu v organizaci cisterciáckého řádu koncem 16. a...
|
|
|
Dějiny cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou od poloviny 14. století do roku 1520
Severová, Klára ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce tematicky navazuje na moji bakalářskou práci "Počátky cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou" napsanou a obhájenou na zdejší fakultě v akademickém roce 2010/2011. Její náplní je dějinný vývoj žďárského cisterciáckého kláštera od poloviny 14. století do roku 1520. Dějiny žďárského kláštera i v tomto období v sobě pochopitelně odrážejí soudobou historicko-politickou situaci v českých zemích: nástupem dynastie Lucemburků na český trůn - především celkovým vzestupem a rozkvětem za vlády Karla IV. i úpadkem spojeným s vládou Václava IV., jenž vyústil v husitskou revoluci a z ní plynoucí nábožensko-politickou krizi a nestabilitu v Čechách, které výrazně poznamenaly také osud žďárského kláštera. Vnitřní poměry ve žďárském klášteře v daném období ovlivnilo především neustálé střídání ve výkonu zakladatelských práv. Po vymření pánů z Obřan v roce 1312 roli zakladatelů přebírají zpočátku Lichtenburkové a s nimi spřízněný rod Ronovců a pánů z Bítova. Kolem poloviny 14. století znatelně sílí obzvlášť vliv panovníka i moravského markrabství, pod něž klášter oficiálně spadal v letech 1363-1423. I přes toto podřízení zeměpánu nikdy formálně nedošlo k přerušení vazeb mezi klášterem a šlechtickým rodem Lichtenburků, Ronovců i pánů z Meziříčí, Tasova a Lomnice. Po přechodném rozpuštění...
|
|
| |
host ::
RSS.