|
|
Návrh malé vodní nádrže
Šejnoha, Petr ; Menšík, Pavel (oponent) ; Doležal, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá zjednodušeným návrhem malé vodní nádrže na vytipovaném místě u obce Kadov. Slouží ke zlepšení hospodářské krajiny, chovu ryb a rekreaci. Součástí práce je pojednání o typu a funkci malé vodní nádrže a jeho vodohospodářském řešení. Je vyhodnocen návrh hráze. Pro konkrétní uvažovaný profil hráze je vypracována vodní bilance, která hodnotí specifický odtok z povodí, výpar a průsak vody tělesem zjednodušeně navržené hráze. Vzniká tak základní představa o možnosti manipulace s vodou v nádrži. Terminologie vychází z platných ČSN (Česká státní norma) a TNV (Technická norma vodohodpodářská). Byl brán ohled na současný stav krajiny v okolí a požadavky pana starosty.
|
|
|
Vybrané faktory ovlivňující ekologickou stabilitu NPR Novozámecký rybník
Hanzelka, Jan ; Reif, Jiří (oponent) ; Čihař, Martin (vedoucí práce)
Rybníky a jejich okolí jsou ovlivněny mnoha faktory narušující jejich ekologickou stabilitu. V této práci jsou zhodnoceny vlivy vybraných faktorů, především nadměrné zarůstání břehového pásma vegetací, zazemňování nádrže allochtonním materiálem z povodí, eutrofizační proces a intenzivní chov ryb. Je uveden vliv těchto faktorů na místní avifaunu v NPR a ptačí oblasti Novozámecký rybník a porovnáván s ptačí oblastí Třeboňsko. Ptáci využívají rybníky především jako hnízdní habitat a zdroj potravy. Proto je nezbytné popsat vlivy, které tento habitat narušují. Z hlediska dynamiky ekologické stability je nutno šetrně zasahovat do zmíněných procesů vhodným managementem, aby byly zachovány požadované parametry rybníků a tím i jejich ekologické a ekonomické hodnoty. Na třeboňských rybnících má na habitat ptáků největší dopad přímé rybářské hospodaření a nedostatek historického managementu v podobě rozumně prováděného kosení a pastvy v nejbližším okolí rybníků. Novozámecký rybník pak trpí též nedostatkem historického managementu, ale neuspokojivý stav rybníka je spíše způsoben celkovou eutrofizací prostředí.
|
|
|
Vliv zvolené strategie na efekt počátečního odchovu jesetera malého (Acipenser ruthenus) v kontrolovaných podmínkách
Dostál, Jan
V diplomové práci jsou shrnuty poznatky z oblasti počátečního odchovu jesetera malého (Acipenser ruthenus), které jsou v současnosti k dispozici. Dále jsou uvedeny výsledky experimentálního odchovu, který se uskutečnil v roce 2014, a sestával z dvou částí. V první části byl ověřován vliv rychlosti výměny vody ve žlabech na změnu hydrochemických parametrů. Pro pokus byly sestaveny tři varianty ve dvou opakováních. Pro každou variantu byly nastaveny jiné průtokové poměry. Objem vody ve žlabech byl nastaven na 100 litrů a počet ryb byl 150 ks/žlab. Výměna vody u první varianty byla 1/3 objemu za hodinu, u druhé varianty 2/3 objemu za hodinu a u třetí varianty 3/3 objemu za hodinu. Každý den byl měřen obsah kyslíku, teplota vody a pH a byly odebírány vzorky pro laboratorní analýzu. Zjištěné výsledky byly vyhodnoceny analýzou rozptylu. V žádném parametru nebyl zjištěn mezi variantami významný statistický rozdíl, takto nastavené průtokové poměry tedy neměly vliv na změnu hydrochemických parametrů u jednotlivých variant. V druhé části experimentu byl proveden krmný test, v němž byl srovnáván vliv tří odlišných krmných směsí na vývoj růstových parametrů ryb. Byly zachovány stejné podmínky odchovného prostředí, ale hustota obsádky byla zredukována na 50 ks/žlab a byla nastavena jednotná výměna vody 3/3 objemu ve žlabu za hodinu. První variantě bylo předkládáno krmivo Aller Bronze 2 mm, druhé variantě Aller Silver 2 mm a třetí variantě BioMar Inicio 918 2 mm. Na počátku experimentu dosahovaly ryby průměrné kusové hmotnosti 29,00 g a FWC 0,44 u první varianty, u druhé varianty hmotnosti 29,70 g a FWC 0,43 a u třetí varianty hmotnosti 29,31 g a FWC 0,41. Na konci pokusu dosáhly sledované parametry ryb následujících hodnot: u první varianty byla průměrná kusová hmotnost 37,99 g, FWC 0,41, SWGR 0,90 %.d-1, FCR 2,12 kg.kg-1 a PER 1,01; u druhé varianty byla průměrná kusová hmotnost 40,38 g, FWC 0,41, SWGR 1,02 %.d-1, FCR 1,82 kg.kg-1 a PER 1,18; u třetí varianty byla průměrná kusová hmotnost 43,51 g, FWC 0,40, SWGR 1,44 %.d-1, FCR 1,44 kg.kg-1 a PER 1,46.
|
|
|
Ověření možnosti použití netradičních chovatelských postupů v chovu kapra obecného (Cyprinus carpio L.)
Kukačka, Vladimír
Byla uskutečněna série čtyř experimentů zaměřených na sledování dynamiky změn spektra mastných kyselin kapra obecného (Cyprinus carpio L.) a možnosti jeho cílených změn, za účelem dosažení lepší dietetické hodnoty kapřího masa pro člověka. Změn spektra mastných kyselin kaprů mělo být dosaženo krátkodobým předkládáním krmiva s přídavkem lněného a rybího oleje a následným sádkováním v prostředí se snižující se teplotou. Předkládání krmiva obsahujícího 6 % lněného oleje zlepšilo z dietetického hlediska spektrum FA svaloviny kaprů v porovnání s kapry chovanými standardní technologií s přikrmováním obilovinami. Spektrum FA svaloviny ryb dosažené vlivem tohoto krmiva na počátku září přetrvalo bez významných změn do počátku ledna následujícího roku. Využití rybího oleje je limitováno jeho kvalitativním složením. Přídavkem oleje s vysokým obsahem EPA a DHA do krmiva lze efektivně zvýšit obsah těchto FA v svalovině kaprů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv hmotnosti ryb, teploty vody, krmení a hustoty obsádky na spotřebu kyslíku a produkci metabolitů v intenzivním chovu tilápie nilské (Oreochromis niloticus)
DENKOVÁ, Adéla
Cílem této práce bylo vyhodnotit vliv krmení, hustoty obsádky, velikosti ryb a teploty vody na exkreci amoniaku a spotřebu kyslíku u tilapie nilské (Oreochromis niloticus) v recirkulačním systému. Koncentrace kyslíku, teplota a pH byly měřeny přímo multimetrem a koncentrace amoniaku byla stanovena Nesslerovou metodou. Pro hodnocení vlivu velikosti ryb byly tilapie rozděleny do tří skupin dle hmotnosti: 25, 65 a 140g, každá skupina ve čtyřech opakováních. Pro hodnocení vlivu způsobu krmení byly tilápie (hmotnost těla 65 g) rozděleny na skupiny krmené kontinuálně, 2x denně a 4x denně, každá skupina ve čtyřech opakováních. Pro hodnocení vlivu hustoty obsádky byly byly tilápie rozděleny do nádrží v biomasách 20, 50 a 80 kg.m-3, ve čtyřech opakováních. Všechny tři experimenty proběhly při teplotách 23, 27 a 31°C pro krmené a nekrmené ryby. Průměrná denní spotřeba kyslíku byla u váhově nižších kategorií ryb vyšší než u ryb větších a rapidně narůstala po jejich nakrmení. Způsob krmení se projevil na denním průběhu spotřeby kyslíku. Také byla ověřena schopnost tilapie přežít velmi nízké koncentrace kyslíku po poměrně dlouhou dobu.
|
|
| |
host ::
RSS.