Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 42 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Smuteční obřadní síň Líšeň
Žaludová, Kristýna ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Pěnčík, Jan (vedoucí práce)
Novostavba Smuteční obřadní síně Líšeň je umístěna na mírně svažitém pozemku v městské části Brno-Líšeň. Koncept řešení pozemku plynule navazuje na provoz stávajícího hřbitova. Nezastavěná část bude sloužit jako nový hřbitov s prostory pro standardní pohřbívání do země, kolumbárii, vsypovou loučkou, ale i s prostorem pro netradiční pohřbívání formou Bios Urn (popel po kremaci je umístěn do speciální urny se semenem stromu, která je vložena do země - život zesnulého tak symbolicky pokračuje v rostlině). Motiv stromu prostupuje celou stavbou: propisuje se na předsazenou fasádu z perforovaných hliníkových panelů, v interiéru se objevuje na oblé stěně ve vstupní hale, na dekoru dveří a na drobných interiérových prvcích. Celá budova je koncipovaná jako průnik tří hmot. Provozní část (technické zázemí, zázemí pro zaměstnance a pro pozůstalé) má půdorysný tvar písmene L a je nejnižší hmotou objektu, obřadní síň tvoří převýšený kvádr. Katafalk je zdůrazněn proskleným tubusem v severozápadní části síně.
Zmapování vybraného prvku městské zeleně
VOKÁLOVÁ, Zuzana
Tato bakalářská práce se zabývá zmapováním zeleně největšího českobudějovického hřbitova sv. Otýlie. První část práce se formou literární rešerše zabývá významem zeleně v městském prostředí, vhodností dřevin a jejich následnou péčí. V praktické části je popsáno a zanalyzováno vybrané území hřbitova sv. Otýlie v Českých Budějovicích. Práce se zabývá problematikou péče o zeleň v takovémto prostředí, kde se řeší původní výsadba stromů (stáří přes 100 let) s jejím poškozením a novou výsadbou. Vliv na následnou údržbu má i kopání hrobů, údržba komunikací a vliv biotických faktorů s následnou změnou klimatu.
Na konci cesty
Pavlicová, Barbora ; Štěpánek, Martin (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rozšířením Židenického hřbitova. Nový hřbitov nabízí ekologičtější formu pohřbívání - kompostování těl. Kvůli tomu je navržena budova, ve které budou probíhat obřady a proces kompostování. Vzniklý kompost si mohou pozůstalí vyzvedávat a uložit ke stromům v prostoru hřbitova. Areál bude sloužit jako specifický veřejný prostor na pomezí hřbitova a parku.
Deficit dětských kosterních pozůstatků v funerálních celcích Evropy.
Vejnarová, Rebeka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Brzobohatá, Hana (oponent)
Tato práce hledá vysvětlení pro deficit nedospělých koster na pohřebištích minulých populací. Nejprve stručně popisuje proces vymírání lidských populací, ve kterém je rozlišeno vymírání v dnešních vyspělých a rozvojových zemích. Právě věkově specifická úmrtnost v rozvojových státech se především výší dětské úmrtnosti nejvíce blíží úmrtnosti minulých preindustriálních populací. Dále jsou nastíněny metody studia dětské úmrtnosti v minulosti a jejich problémy a překážky. Následně jsou uvedeny příčiny, které vedly k vyšší dětské úmrtnosti v minulosti, a z dostupné literatury, v níž jsou použity výše zmíněné metody, je zjištěn interval hodnot, kterých dětská úmrtnost pravděpodobně dosahovala v preindustriálních společnostech. Zvláštní pozornost je pak věnována zastoupení dětských kosterních pozůstatků na pohřebištích. Porovnáním empirických hodnot počtu dětí z dvanácti středoevropských pohřebišť s teoretickými hodnotami bylo zjištěno podhodnocení počtu dětí především v nejnižších věkových kategoriích. Proto se práce následně zabývá vysvětlením tohoto jevu pomocí biologických, kulturních a metodických faktorů. Na základě dostupných zdrojů se práce přiklání k názoru, že biologické a fyzikálně-chemické vlastnosti dětských kostí vedou k horšímu zachování těchto kosterních pozůstatků a univerzálnost těchto vlastností...
Nápisy na hrobech (Mikulov)
Fantová, Růžena ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Práce se zabývá popisem veškerých nápisů, které lze vidět na náhrobních kamenech současného mikulovského hřbitova. Analyzuje příjmení a rodná jména, která jsou na náhrobcích vytesána, a především se zaměřuje na ostatní nápisy vzpomínkového charakteru, jejich tematiku, četnost a jazykové chyby, které tyto nápisy nesou. Dále identifikuje nejužívanější citace z Bible, úryvky básní či výroky známých osobností a období, v nichž byly nejvíce užívány. Dále se věnuje symbolice a nonverbální stránce náhrobků. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Projektivní prostor
Štuříková, Blanka ; Zein, Lynda (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Návrh hbitova navazuje na peddiplomní projekt Projektivní prostor, mapující vzpomínky jednotlivc na prostorové zážitky vzbuzující emoce. Prostorová koláž jako metoda utváení prostedí, které svou mnohoznačností umožuje individuální interpretaci jednotlivcem a vyvolává vzpomínky, je aplikována na návrhu hbitova pro lidské kompostování. Po kompletní transformaci lidských ostatk na úrodnou pdu se hrob stává zbytečným. Zemelí pozbývají svoji posmrtnou adresu. Z kulturního hlediska však rituál pohbívání a symbolická, mentální hodnota hbitova hraje pro pozstalé dležitou roli pi vyrovnávání se se ztrátou bližního. Návrh pracuje s kulturně podmíněnou pedstavou hbitova jako obrazu světa. Se zmizením náhrobk a uren opouští koncepci hbitov - město mrtvých a reinterpretuje ji jako hbitov - krajinu z mrtvých. Ostatky ve formě úrodné zeminy se stávají materiálem pro modelaci biodiverzní kulturní krajiny, místa, kde to žije.
Svědek zašlých časů: Starý židovský hřbitov v Libni
Janáčová, Eva
Starý židovský hřbitov v Libni byl založen v 16. století, první zdokumentované náhrobky pocházejí až ze 17. století. Z hygienických důvodů byl hřbitov uzavřen v roce 1892, kdy se začalo pohřbívat na novém židovském hřbitově v Davídkově ulici. Z průzkumu provedeného v roce 1940, který zaznamenal 626 existujících náhrobků, plyne, že se zde ve výjimečných případech pohřbívalo ještě v roce 1895. \nZmíněný výzkum i bohatá fotografická dokumentace zachytily tradiční ikonografickou výzdobu náhrobků. Vedle geometrických a florálních ornamentů se zde objevoval známý motiv lvů, kohenských rukou i levitské nádoby. \nStarý židovský hřbitov v Libni byl několikrát zmenšen: poprvé před rokem 1875, kdy byla na jeho jižním cípu postavena budova železničního nádraží Dolní Libeň, podruhé během výstavby Libeňského mostu v roce 1929. V rámci akce Za Prahu krásnější byl pak hřbitov v roce 1965 zasypán kamením a zavezen zeminou. \n
3D model vybraného objektu
Ptáček, Pavel ; Vacková, Eva (oponent) ; Bartoněk, Dalibor (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je vytvoření digitálního 3D modelu Dolního morového hřbitova ve Žďáru nad Sázavou. Primárně je stavba zaměřena klasickými geodetickými metodami. Výsledná podoba modelu je zpracována v programu AutoCAD 2015. Doplňkově jsou představeny další možnosti tvorby digitálních modelů stavebních objektů a s nimi související výhody a nevýhody. Velká pozornost je věnována zejména fotogrammetrické metodě založené na korelaci snímků a práci s programem 123D Catch a Cinema 4D.
Manifestace identity německé menšiny na hřbitovech v Medzevě
Juhászová, Tereza ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Tématem diplomové práce je vývoj manifestace identity německé menšiny v jihoslovenském městě Medzev od druhé poloviny 20. století do současnosti. Výzkum probíhal prostřednictvím analýzy reprezentace identity německé menšiny na místních hřbitovech zahrnující také sledování faktorů (historické události, homogenizační politiky, osobní důvody či prostá nahodilost), které na ni měly vliv. Hřbitovy tak slouží jako zdroj informací, pramenná základna manifestace lokální německé identity. V letech 2016 a 2017 byl proveden terénní výzkum v samotném městě Medzev, jež je pro německou menšinu na Slovensku symbolicky významné početnou německou komunitou zahrnující tzv. Mantáky mluvící specifickým lokálním německým dialektem. Na místních hřbitovech bylo analyzováno především použití jazyka a podoba osobních jmen na náhrobcích, společně s rozmístěním náhrobků, jejich materiálem a formou. Kvalitativně založený výzkum manifestace identity na hřbitovech byl podpořen biografickými a polostrukturovanými rozhovory s příslušníky německé menšiny. Hlavním přínosem práce je rekonstrukce veřejných projevů identity této německé menšiny na hřbitovech v průběhu druhé poloviny 20. století až do současnosti. Na základě výsledků konfrontace většinou neměnných nápisů na náhrobcích s výpověďmi narátorů je ambicí práce poukázat na...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 42 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.