|
|
Archiv+
Štuříková, Blanka ; Hora, Jan (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Původní objekt akademické menzy byl postaven roku 1929 jako dílo architekta Vinzenze Baiera, profesora architektury. Z hlediska kontextu se objekt nachází na hranici mezi rušným městem a rozlehlým parkem. Prostory i hmota stavby reagují v abstrahované podobě na přechod mezi městem / ulicí s jasným řádem a přírodou prostřednictvím racionální koncepce dispozic i fasády do ulice a následným rozkladem a iracionalizací vertikální i horizontální směrem do parku. Objekt je tedy určitým zvláštním druhem fragmentárního gradientu a tak je s ním nakládáno i v rámci přestavby na Centrum architektury, propojující archiv moderní architektury a kreativní centrum v jednu instituci.
|
|
|
Projektivní prostor
Štuříková, Blanka ; Zein, Lynda (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Návrh hbitova navazuje na peddiplomní projekt Projektivní prostor, mapující vzpomínky jednotlivc na prostorové zážitky vzbuzující emoce. Prostorová koláž jako metoda utváení prostedí, které svou mnohoznačností umožuje individuální interpretaci jednotlivcem a vyvolává vzpomínky, je aplikována na návrhu hbitova pro lidské kompostování. Po kompletní transformaci lidských ostatk na úrodnou pdu se hrob stává zbytečným. Zemelí pozbývají svoji posmrtnou adresu. Z kulturního hlediska však rituál pohbívání a symbolická, mentální hodnota hbitova hraje pro pozstalé dležitou roli pi vyrovnávání se se ztrátou bližního. Návrh pracuje s kulturně podmíněnou pedstavou hbitova jako obrazu světa. Se zmizením náhrobk a uren opouští koncepci hbitov - město mrtvých a reinterpretuje ji jako hbitov - krajinu z mrtvých. Ostatky ve formě úrodné zeminy se stávají materiálem pro modelaci biodiverzní kulturní krajiny, místa, kde to žije.
|
|
|
Projektivní prostor
Štuříková, Blanka ; Zein, Lynda (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Návrh hbitova navazuje na peddiplomní projekt Projektivní prostor, mapující vzpomínky jednotlivc na prostorové zážitky vzbuzující emoce. Prostorová koláž jako metoda utváení prostedí, které svou mnohoznačností umožuje individuální interpretaci jednotlivcem a vyvolává vzpomínky, je aplikována na návrhu hbitova pro lidské kompostování. Po kompletní transformaci lidských ostatk na úrodnou pdu se hrob stává zbytečným. Zemelí pozbývají svoji posmrtnou adresu. Z kulturního hlediska však rituál pohbívání a symbolická, mentální hodnota hbitova hraje pro pozstalé dležitou roli pi vyrovnávání se se ztrátou bližního. Návrh pracuje s kulturně podmíněnou pedstavou hbitova jako obrazu světa. Se zmizením náhrobk a uren opouští koncepci hbitov - město mrtvých a reinterpretuje ji jako hbitov - krajinu z mrtvých. Ostatky ve formě úrodné zeminy se stávají materiálem pro modelaci biodiverzní kulturní krajiny, místa, kde to žije.
|
|
|
Archiv+
Štuříková, Blanka ; Hora, Jan (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Původní objekt akademické menzy byl postaven roku 1929 jako dílo architekta Vinzenze Baiera, profesora architektury. Z hlediska kontextu se objekt nachází na hranici mezi rušným městem a rozlehlým parkem. Prostory i hmota stavby reagují v abstrahované podobě na přechod mezi městem / ulicí s jasným řádem a přírodou prostřednictvím racionální koncepce dispozic i fasády do ulice a následným rozkladem a iracionalizací vertikální i horizontální směrem do parku. Objekt je tedy určitým zvláštním druhem fragmentárního gradientu a tak je s ním nakládáno i v rámci přestavby na Centrum architektury, propojující archiv moderní architektury a kreativní centrum v jednu instituci.
|
host ::
RSS.